Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Anonymní píše: Více
Vždycky je lepší znát anamnézu, chápu, ze občas to nejde. Ale v tom případě je aspoň dobré vědět, že ji neznám a ne podávat nevědomky falešné informace.
Z rodinné anamnézy se např. sleduje hypercholesterolemie (vyšetřuje se v 5 letech), BRCA mutace atd.
@Dollorres píše: Více
To je zajímavé, já to tam nemám - v těch zprávách z porodu. Děti to ve svých zprávách taky nemají (rhb, orl, oční). Dětská doktorka to ví, nikam to nepíše. Když jsme na ORL vypisovali nakej dotazník ohledně srážlivost krve a byly tam dotazy na rodinné příslušníky, napsala nelze jednoznačně stanovit.
Pokud jde o to ostatní…uz jsem ti to jednou psala. V zahraničí dělali výzkum mezi dospívajícími z DV a nevykazovali větší míru úzkosti nebo jiných stavu než ostatní populace. Přičemž větší roli bez ten samotný fakt, že jsou z DV, hrálo to, jakým způsobem a kdy se to dozvěděli. Nenakladej si víc, než už mas
.
@Anonymní píše: Více
Ahoj a nevíš nějaký odkaz na to jaky vliv mělio to jak a kdy se to děti dozvěděli?
Asi s tím budem muset pracovat, tak aby se to udělalo nejlíp.
Zatím plánujeme říci, že bylo ze zkumavky ( to vědí i starší děti) právě kvůli té větší jistotě zdraví.
Detaily bych sdílela až později bude-li třeba. Rozhodně malé dítě by to všem řeklo a to nechceme.
Už tak se děsím scénáře, jak tchýně říká nedej bože kdyby měli být hádky o dítě že stejně není moje. I když oni taky podstoupili 6 let IVF tak já teda doufám, že to chápe a nenastane to. Každopádně teď ji musí muž říci že ať to NIKOMU už neříká.
@LunaP píše: Více
Bohužel, už si nepamatuji, je to pár let. Utkvelo mi, že pokud se to dítě dozví jako předškolní a od rodičů, je to lepší než jako dospívající. Protože to znamená, že svou identitu budovalo na základě nepravdivych informací. Existuje dokument Darované děti. Jedna ta žena se to dozvěděla v hádce, že je z darovanych spermií, a nese to tezce a má řadu potíží. Samozřejmě do toho vstupují další věci, ale toto je jedna z nich, které to celé ovlivňují. Pokud to ví tchyně, řekla bych, že nemáte moc na vybranou.
@Pajka89 píše: Více
A stejne jak by to fungovalo, jako ze kdyz nekdo nezna jednoho nebo oba bio rodice, bude vyzadovat od kazdeho noveho partnera geneticke testy jestli nahodou nejsou sourozenci?
@Anonymní píše: Více
No na různých webech také píší sdělit cca v předškolním věku. Naše dítě (pokud tedy vše dobře dopadne) bude tedy od začátku vědět, že je z IVf ( to ví všichni). To budeme komunikovat vzhledem k věku hravě třeba až se zeptá jak vznikají děti tak mu řekněme že protože jsme přišli o bratříčka kvůli vadě nechtěli jsme aby ji mělo i ono…tak vlastně mu lhát nebudeme a tu pravdu se dozví až bude připraveno.
No ta tchýně je blbá…ale stejně tak se mi zdá blbé vysvětlovat to 2-3letemu, že jako nejsem maminka nebo co. Takže spíš budem muset usměrnit jí, že nechceme další šíření.
Jak tu píšete o těch nemocech atd…kvůli tomu se mi to zdá blbost říkat. Vždyť mi stejně nic nevíme, základní gen vady dárkyně byly prověřené i zdraví ale stejně nebudu vědět jestli něčím netrpí. Naše rodina nic v anamnéze nemá…a o dárkyní to nevím…
@hani28 píše: Více
Tak tam je rozdíl, že normálním způsobem nezískáš desítky sourozenců, ale v tom Nizozemsku byly i extrémy, kde dárce „splodil“ 80 potomků. Pokud se správně nehlídá, aby dárce měl jen omezený počet potomků, tak ten problem klidně nastane. Každý z těch potomků splodí další dva potomky a už máš 160 bratranců a sestřenic.
@LunaP píše: Více
A čeho přesně se bojíš? Nebudes přece říkat, že nejsi jeho máma. Podstatou te informace je umožnit dítěti budovat svoji identitu na základě pravdivých informací. Pokud mu řekněte, ze je z ivf, ale neřeknete o DV, tak mu prostě nereknete pravdu. Což je určitě možnost, ale není třeba si říkat, že nebudete nic zamlcovat.
@Anonymní píše: Více
No já se bojím toho, že pokud to řeknu příliš malému dítěti tak to roztroubí všude ( vezme to v pohodě a bude všem vyprávět jak maminka dostala vajíčko ). Já bych teda nechtěla aby to byla věc veřejná.
Třeba taková druhá babička nemusí vědět, že není úplně tak babička atd.
Jasně, že jsme si to mohli s okolím komunikovat už předem. I takhle IVF chápou vzhledem k tomu že jsme přišli o miminko a je mi už 40+. Ale pořád si říkám všichni okolo budou mít kecy, že už jsem nemohla atd, že jsem neschopná, že proč jsem to vůbec dělala…že to je jen kvůli chlapovi. No možná jsou to ale jen moje obavy.
Já méněcenná si připadat nemusím mám 2 zdravé děti s bývalým. Akorát teď i když se 2×povedli hned, nějaká vada vždy.
No ale je tu vůbec někdo kdo má okolí které to ví. Nejen, že to vědí děti?
@LunaP píše: Více
No bojíš se hlavně o sebe. Tak uvidíš. Bude to stejně aktuální až za pár let.
@LunaP píše: Více
Ja🙂. Vědí to prarodiče a moji blízcí přátelé. Plus mame jedny známé, o kterých to víme zase my.
@Anonymní píše: Více
To jo týká se to mě. Kdyby byly darované spermie týkalo by se chlapa. Je jasné, že to bude až za pár let…píšu ty obavy když je tu diskuze.
Pro dítě bychom to chtěli udělat s co nejmenším následkem. Teda shlédla jsem film a ti potomci to teda dost prožívali
.
Nevím jestli se jim tím ještě nezamotá hlava… když dnes jde vypátrat kdeco.
Mnoho lidí takhle nepátrá ani po svých rodokmenech…a tam hlavní důvod píší že chtějí znát svou identitu🤔
Moje sestra třeba zjistila, že její táta není její díky svému bratranci co to prořekl, když jí bylo asi 25.Jako nic moc ale říkat ji zas že je levoboček od mala…
A stejně má doteď ráda tátu co jí vychoval. Tamtoho ani nehledala ( věděla vše).
@LunaP píše: Více
Vis co, já si myslím, že cesta k dobrému postupu vede přes přijetí té situace. Ano, mám dítě z darovanych buněk, nese to s sebou nějaká spefika, nepredstiram, že je biologicky vlastní - ani sobě, vybrali jsme si z nějakých důvodů toto řešení, jsme rodiče toho dítěte a pomůžeme mu tu situaci zvládnout, pokud to bude potreba, případně mu pomůžeme patrat po jeho původu (což nemusí vůbec nastat, ale muze). Myslím, že je důležita jistota v roli rodice.
@Anonymní píše: Více
Také jsme to řešili, dospěli jsem k tomu, že adoptované dítě má právo vědět, že je adoptované, i s tím rizikem, že to pro něj bude obrovská životní rána a může „rodiče“ odepsat.
Darované vajíčko či spermie jsem pojal jako neuvěřitelnou aroganci vůči dítěti, jako naprosto nezodpovědné hraní si na rodiče. Dítě není hračka z jarmarku.