Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Ahoj, budete říkat dítěti, že je z darovaných pohlavních buněk? Morální kompas mi říká, že je to prostě automatické a říct se to musí alespoň v dospělosti, pokud se to dítě náhodou nedozví samo ( což je nejhorší varianta). Jak to máte vy?
Otázka číslo dvě jak se obecně díváte na darované sperma? Celkem mě videsila kkauza v Nizozemsku.
https://www.novinky.cz/…sko-40517499
Tak jsem googlila jak je to v Česku, ale moc jsem toho nenašla. Jen články o tom že se zvažuje registr dárců, ale jsou pouze dva roky staré. Celkem mě děsí možnost že jeden dárce kvůli penězům mohl obejít všechny kliniky v zemi a že jich tu je. Takhle je prostě reálná možnost že se moje dítě může randit s někým kdo je jeho biologický příbuzný. Přístup klinik mě v tomto velmi zklamal, asi jsem měla nereálné představy o motivacích a zapomněla že jde vlastně jen o peníze ![]()
@lenicka134 píše: Více
nedávno tu byla taková diskuse, já bych tohle neříkala nikomu, samozřejmě partner-manžel to vědět musí, dítěti už vůbec ne, ani žádným babičkám a tetičkám - čerpám z toho, co v té diskusi bylo
Na Netflixu je o tom Nizozemsku film Jeden otec tisíc dětí. A zrovna ten Nizozemec to dělá, aby šířil svoje geny.
Já to vnímám tak, že by se to říct mělo. Kvůli tomu, že dětí z darovaných buněk přibývá a nejspíš nadále přibývat bude. Ale přiznávám, že moje dítě je biologicky moje a mého muže, takže se mého dítěte toto netýká a může si randit s kým chce.
@Serpentini píše: Více
No, nikdy neříkej nikdy… Ciste teoreticky ti mohl být s někým nevěrný nebo mohl sperma darovat ![]()
Plus tedy jaky rozdil je v tom, jestli je darovane sperma nebo vzniklo neverou? A nemyslim ten morální…
@j.a.n.i1 píše: Více
Sperma nedaroval a jsem si na tisíc procent jistá že nevěrný mi nebyl, mám k tomu důvod, nebudu rozvádět.
Já teď vůbec nerozumím tomu na co se ptáš. Ale fakt vůbec nechápu proč řešíš nějakou nevěru. Z té ti vznikne někde třeba jeden levoboček a nemyslím, že by se dal utajit navždy. To si spíš vezmi jako příklad nějakého obšťastňovače, ale ani tam to není k věci. Téměř žádná žena ti nepůjde bez ochrany do postele s nějakým náhodným kolemjdoucím, normální žena s ním nepůjde do postele ani s ochranou. A absolutní většina žen zploditele dítěte nechá napsat do RL a ví s kým to dítě má.
Myslím, že když dítě není biologických rodičů, mělo by to vědět. Je to stejné, jako když je dítě adoptované.
@karkarka píše: Více
A když je s tondou z vedlejší kanceláře, tobě taky mělo vědět?
Nás se to taky netýká, neměli jsme problém s pocetim. Nevim jestli bych to řekla jen tak…je to přecejen trochu něco jiného než klasická adopce. Nicméně kdyby se o to dítě samo nějak zajímalo třeba proto že má jinou krevní skupinu, nebo má nějaký zásadní vzhledový rys který se v rodině nevyskytuje a vrtalo mu to hlavou tak bych to asi netajila a dle věku bych to snad nějak vysvetlila. Ale že bych sama od sebe přišla a řekla viš Pepíku táta má špatný spermie/máma má špatný vajíčka tak jsme si sehnali od dárce…to ne.
Těch diskusi je tady plno, nevím, proč nová. Ale odpovím ti z pozice ženy, ktera děti z darovanych buněk má. Ano, řekli a řekneme to. Jednak je to pro mě nějak přirozené, jednak riziko odhalení je dnes příliš velké.
To, ze jeden dárce nebo dárkyne obejde víc klinik je možné a děje se to, ale realne je těch dětí min, protože velké množství transferu nekončí porodem dítěte. Značná část jde k zahraničním příjemcum. Nicméně rizika tam samozřejmě jsou.
@Serpentini píše: Více
No, ja bych nebyla tak optimistická v tom, ze absolutní vetsina deti ma v RL sveho biologickeho rodiče.
Za sebe bych řekla čisté kvůli zdravotnímu hledisku. Kdyby do budoucna byla potřeba anamnéza, tak aby vědělo, že nemá hlásit zdravotní obtíže jednoho nebo obou rodičů.
Já jsem adoptovaná a s vědomím adopce jsem vyrůstala. Adoptovaným dětem bych to určitě řekla. Nicméně pokud jde o darované vajíčko nabo materiál ze spermabanky, ne. Neříkala bych to nikomu a ani dítěti.
Moje děti to ví, ale nic dobrého nám to nepřineslo. Naopak.
Ale lidi si neuvědomují, že to není jen o tom říct/neříct dítěti.
Z vlastní zkušenosti: Dávejte si pozor na informace, které o průběhu početí sdělujete, tam to začíná…
Kdybych se mohla vrátit, nikdy svému gyn nesdělím, že jsem po IVF s DV maximálně IVF.
My jsme neplodnost dlouho řešili a i tohle zvažovali, takže jsme se o tom napremyslela dost. Jasně že by to dítě mělo vědět, asi hlavně kvůli zdravotním důvodům. Ale jako musi být strašně tezke tohle říct, jak to podat… dokud je dítě malé a bere veci jak jsou, umím si představit vysvětlit adopci, ale jak vysvětlit darované buňky, to nevím no. A zjistit to později je pak už zase problematické jak to přijme…
@Dollorres píše: Více
Jaké problémy u lékařů ti to přineslo? Já jsem se nikdy s žádným problémem nesetkala. U doktoru ani v rodině. Jenom můj předchozí gynekolog byl trochu trapnej, tak jsem mu řekla, že je teapnej a vyměnila ho, to bylo celý.