Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj,
mám krátký dotaz. Do tří let o sobě syn mluvil v první osobě („já“) i ve třetí (říkal si jménem). Teď najednou zařadil zájmeno „on“, takže když mluví o sobě, říká „Já chci“, „Kuba chce“ i „On chce“. Tu třetí osobu používá teď hrozně moc, doufala jsem, že už se to ztratí úplně a on to ještě rozšířil o „on“…
Máte někdo zkušenosti? Doteď jsem to neřešila, teď už ho občas opravím, ale bez efektu. Zájmena si teda plete hodně a pořád, patlá to, jak ho to napadne, ale toto se mi zdá divný…
Neteř si ve třech letech říká holčička, kamarádky syn hafík. Hafík dneska nebude papat apod. Je to úsměvné, ale nikoho a mém okolí to neznepokojuje.
Anonym - poznali by sebe a tím i mou přezdívku. 🙂
Můj skoro tříletý není schopny říct ani jak se jmenuje
takže bych to fakt neřešila ![]()
V tomto věku je to ještě normální. Vývoj sebeuvedomění nemusí být ukončen.
@Kocourek333 píše:
Ahoj,mám krátký dotaz. Do tří let o sobě syn mluvil v první osobě („já“) i ve třetí (říkal si jménem). Teď najednou zařadil zájmeno „on“, takže když mluví o sobě, říká „Já chci“, „Kuba chce“ i „On chce“. Tu třetí osobu používá teď hrozně moc, doufala jsem, že už se to ztratí úplně a on to ještě rozšířil o „on“…
Máte někdo zkušenosti? Doteď jsem to neřešila, teď už ho občas opravím, ale bez efektu. Zájmena si teda plete hodně a pořád, patlá to, jak ho to napadne, ale toto se mi zdá divný…
Treba prisel na to, ze je slechtickeho puvodu a chova se primerene svemu stavu ![]()
A ted vazne: nedelej si starosti, neni to nic, co by bylo problemem.
Děkuju. Já si právě myslela, že střídá třetí a první osobu jen ze zvyku, ale když teď přidal ještě tohle, tak jsem si říkala, že to spíš bude ta otázka identity. Myslela jsem, že po třetím roce už ta třetí osoba být nemá…
@Kocourek333 píše:
Děkuju. Já si právě myslela, že střídá třetí a první osobu jen ze zvyku, ale když teď přidal ještě tohle, tak jsem si říkala, že to spíš bude ta otázka identity. Myslela jsem, že po třetím roce už ta třetí osoba být nemá…
Až si začne „onikat" tak to bude horší
Teď je to snad v pořádku
@Kocourek333 Nám na jednom kurzu říkali, že do tří let dítě v podstatě nevnímá, jak si má říkat, jelikož podle něj je pořád „součástí“ své maminky. Ve třech letech je zlomový bod, kdy si dítě začíná uvědomovat dvou samostatnost a tím vzniká používání třetí osoby o sobě samém. Mělo by to v podstatě znamenat, že začíná sám sebe vnímat jako samostatného jedince. Časem sám přestane. ![]()
@Kocourek333 píše:
Děkuju. Já si právě myslela, že střídá třetí a první osobu jen ze zvyku, ale když teď přidal ještě tohle, tak jsem si říkala, že to spíš bude ta otázka identity. Myslela jsem, že po třetím roce už ta třetí osoba být nemá…
To sebeuvedomění se vyvíjí, vrchol okolo 3 let, ale není na to striktně daná hranice. Každé dítě je jiné a každá složka osobnosti se vyvíjí jinak. V rámci širší normy je to v pořádku. Postupně určitě přejde na první osobu.
Můj syn zase mezi druhým a třetím rokem o sobě často mluvil v ženském rodě. Vysvětlovali jsme si to tím, že má starší sestru, která byla velký vzor. Opravovala jsem ho já i dcera, ale jinak jsme to neřešili. Zjistila jsem, že není jediný a právě v tomto věku to není neobvyklé, že se děti takto a podobně jako syn zakladatelky pletou. Před nástupem do školky (3 roky) to zničeno nic úplně přešlo.