Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše:
Ahoj ve spolek, řešíme teď konflikty s členy rodiny. Jde o to, od malička žiju zvířaty, nejvíc tedy miluju psy. Ještě na VŠ, jsem si za peníze z brigád koupila svojí první fenu s kterou to všechno začalo. Začala jsem se s ní věnovat chovu psů. Nechala si po ní dcery z jejích vrhů, pak zase jejich dcery a jejich dcery. Nyní jsem na 8 psech.
Jsou to moje lásky, jsem na ně citově velmi vázaná. Žijí s námi, dívají se s námi na televizi, dělají s námi vlastně vše. Nutno podotknout, že je to už trochu větší plemeno 30 kg+ a opravdu velmi temperamentní. Dříve při menším počtu jsme byli v bytě, teď máme domek se zahradou, ale tráví čas tam, kde chtějí, takže většinou vevnitř. No a manžel je taky miluje, i když nikdy nebyl až tak zapálený. Nicméně teď čekáme miminko a na obou stranách rodiny jsou lidi, kteří se na nás dívají jak na blázny, že nechceme nic měnit, straší nás a klepají si na čelo. Moje rodina je taková úzkoprsá, není pro ně normální mít psy nebo kočky vůbec doma. Jeho rodina je spíš taková, že jim nesedlo to moje plemeno. Nicméně bavím se spoustou pejskařů, který žijí stejně jako my a jsou spoko. Jaký je Váš názor? Co byste si mysleli o takové rodině třeba v sousedství?
Jestli mate domek se zahradou, psi vam nestekaji a nezdrhaji tak by mi to jako sousedce bylo sumak. Jinak za me pejskarka nejsem a jako partnera bych te nechtela ani nahodou..psa ani kocku nechci za zadnou cenu.
@Anonymní píše:
Ahoj ve spolek, řešíme teď konflikty s členy rodiny. Jde o to, od malička žiju zvířaty, nejvíc tedy miluju psy. Ještě na VŠ, jsem si za peníze z brigád koupila svojí první fenu s kterou to všechno začalo. Začala jsem se s ní věnovat chovu psů. Nechala si po ní dcery z jejích vrhů, pak zase jejich dcery a jejich dcery. Nyní jsem na 8 psech.
Jsou to moje lásky, jsem na ně citově velmi vázaná. Žijí s námi, dívají se s námi na televizi, dělají s námi vlastně vše. Nutno podotknout, že je to už trochu větší plemeno 30 kg+ a opravdu velmi temperamentní. Dříve při menším počtu jsme byli v bytě, teď máme domek se zahradou, ale tráví čas tam, kde chtějí, takže většinou vevnitř. No a manžel je taky miluje, i když nikdy nebyl až tak zapálený. Nicméně teď čekáme miminko a na obou stranách rodiny jsou lidi, kteří se na nás dívají jak na blázny, že nechceme nic měnit, straší nás a klepají si na čelo. Moje rodina je taková úzkoprsá, není pro ně normální mít psy nebo kočky vůbec doma. Jeho rodina je spíš taková, že jim nesedlo to moje plemeno. Nicméně bavím se spoustou pejskařů, který žijí stejně jako my a jsou spoko. Jaký je Váš názor? Co byste si mysleli o takové rodině třeba v sousedství?
Tak především jde o to, jak se cítíte vy a jak to vnímáte vy. Psi všeobecně miminko přijmou, nicméně je nutné stále zachovat velkou bdělost. My máme dva pejsky, menší do 10 kg, a dvě kočky, u pejsků chvíli trvalo, než se sžili se synem dcery, dneska když přijdou, tak k němu přiběhnou, olíznou na přivítanou, když k nim leze, tak raději ustoupí, sáhnout na sebe nechají bez problému. Trochu si to nedovedu představit při osmi psech, to už je opravdu smečka se svou hyerarchií
Pokud se zvládneš postarat jak o psy, tak o dítě, tak je do toho ostatním prd. Je to váš život, vaše rodina ![]()
@Anonymní píše:Řekla bych, že záleží na mnoha okolnostech. Nejen jak se psi chovají vůči okolí na venek, ale jak je s nimi zacházeno. Okolí je často všímavé a udělá si svůj názor. Skloubit psy s dítětem určitě lze, dá to, ale hodně práce pokud chci mít vše jak má být. Co se týká rodiny asi bych se snažila jim to podat podobně hlavně s tím, že je to moje rozhodnutí a nechám si do toho mluvit jen tak dalece jak budu chtít. Taky vím o rodině, kde měli při miminu psů husky dokonce šest a proto, že k nim měli vztah to dali.
Ahoj ve spolek, řešíme teď konflikty s členy rodiny. Jde o to, od malička žiju zvířaty, nejvíc tedy miluju psy. Ještě na VŠ, jsem si za peníze z brigád koupila svojí první fenu s kterou to všechno začalo. Začala jsem se s ní věnovat chovu psů. Nechala si po ní dcery z jejích vrhů, pak zase jejich dcery a jejich dcery. Nyní jsem na 8 psech.
Jsou to moje lásky, jsem na ně citově velmi vázaná. Žijí s námi, dívají se s námi na televizi, dělají s námi vlastně vše. Nutno podotknout, že je to už trochu větší plemeno 30 kg+ a opravdu velmi temperamentní. Dříve při menším počtu jsme byli v bytě, teď máme domek se zahradou, ale tráví čas tam, kde chtějí, takže většinou vevnitř. No a manžel je taky miluje, i když nikdy nebyl až tak zapálený. Nicméně teď čekáme miminko a na obou stranách rodiny jsou lidi, kteří se na nás dívají jak na blázny, že nechceme nic měnit, straší nás a klepají si na čelo. Moje rodina je taková úzkoprsá, není pro ně normální mít psy nebo kočky vůbec doma. Jeho rodina je spíš taková, že jim nesedlo to moje plemeno. Nicméně bavím se spoustou pejskařů, který žijí stejně jako my a jsou spoko. Jaký je Váš názor? Co byste si mysleli o takové rodině třeba v sousedství?
Máme několik psů mnoho let a děti taky.
Jako někdy bych je nejraději darovala všechny, někdy to je na budku, ale neměnila bych ![]()
Absolutne nechapu dotaz.
Chces tady rozpoutat debatu?
Vzdyt vsem muze byt uplne sumak, jak zijete.
Řešil a žil bych dál svůj život. Pokud má někdo potřebu řešit jej za mě, tak ať jej řeší, ale bez mé účasti. Nezaměňujte to však s neohleduplností k okolí. Pokud nejsou stížnosti, zvládá se to ufinancovat, pak do toho nikomu skutečně nic není. Jakmile by byly nějaké problémy, tak je třeba je vyřešit. Osm psů je osm psů a to už není žádná legrace. Na druhou stranu jsou lidé, kteří nezvládnou ani jednu čivavu.
@Anonymní píše:
Ahoj ve spolek, řešíme teď konflikty s členy rodiny. Jde o to, od malička žiju zvířaty, nejvíc tedy miluju psy. Ještě na VŠ, jsem si za peníze z brigád koupila svojí první fenu s kterou to všechno začalo. Začala jsem se s ní věnovat chovu psů. Nechala si po ní dcery z jejích vrhů, pak zase jejich dcery a jejich dcery. Nyní jsem na 8 psech.
Jsou to moje lásky, jsem na ně citově velmi vázaná. Žijí s námi, dívají se s námi na televizi, dělají s námi vlastně vše. Nutno podotknout, že je to už trochu větší plemeno 30 kg+ a opravdu velmi temperamentní. Dříve při menším počtu jsme byli v bytě, teď máme domek se zahradou, ale tráví čas tam, kde chtějí, takže většinou vevnitř. No a manžel je taky miluje, i když nikdy nebyl až tak zapálený. Nicméně teď čekáme miminko a na obou stranách rodiny jsou lidi, kteří se na nás dívají jak na blázny, že nechceme nic měnit, straší nás a klepají si na čelo. Moje rodina je taková úzkoprsá, není pro ně normální mít psy nebo kočky vůbec doma. Jeho rodina je spíš taková, že jim nesedlo to moje plemeno. Nicméně bavím se spoustou pejskařů, který žijí stejně jako my a jsou spoko. Jaký je Váš názor? Co byste si mysleli o takové rodině třeba v sousedství?
Ja bych nesnesla ani jednoho psa, natoz 8, ale jak pisou holky nahore - Tvuj zivot, Tva volba. Me mamce zase vadilo, ze jsme jeden cas bydleli se 3 detmi ve 2+kk. Clovek se musel nad ty neustale reci povznest. Jina vec by byla, pokud se vase rodiny tech zvirat boji, my z podobneho duvodu neporizujeme domu hada, protoze by deti castecne prisly o babicky (takhle jezdime my k nim i ony k nam) a my o moznost prilezitostne vypomoci. To si pak chce srovnat v hlave priority.
O rodině, která má 8 velkých psů v baráku bych si myslela, že to jsou čuňata a ani bych nechtěla vidět, jak to u nich vypadá. A to mi malý pes v bytě nevadí. U minina nemá taková smečka co dělat. Ale je to vaše věc, vaše zodpovědnost, mějte jich třeba 20 v posteli.
Ty a přemýšlela jsi nad tím, co budeš dělat, kdyby se tvému dítěti rozvinula alergie?
Jinak mám stejný názor jako tvoje rodina. 8 psů, i kdyby v domě, je prostě přehnané.
Příspěvek upraven 11.09.23 v 14:49
Mě vadí jen když mají lidi psi které nezvládají, sotva je udrží na vodítku, neposlouchaji je a tím otravuji a ohrožují okolí. Jinak je mi to jedno, ať si psu kdo chce, kolik chce.
@terien píše:
O rodině, která má 8 velkých psů v baráku bych si myslela, že to jsou čuňata a ani bych nechtěla vidět, jak to u nich vypadá. A to mi malý pes v bytě nevadí. U minina nemá taková smečka co dělat. Ale je to vaše věc, vaše zodpovědnost, mějte jich třeba 20 v posteli.
Ježíši proč by to hned měly být čuňata?? Jak můžeš vědět, jak to u nich vypadá? To že ty by sis neuměla uklidit barák se zvířaty neznamená, že to jiní lidé nezvládnou.
Ahoj ve spolek
, řešíme teď konflikty s členy rodiny. Jde o to, od malička žiju zvířaty, nejvíc tedy miluju psy. Ještě na VŠ, jsem si za peníze z brigád koupila svojí první fenu s kterou to všechno začalo. Začala jsem se s ní věnovat chovu psů. Nechala si po ní dcery z jejích vrhů, pak zase jejich dcery a jejich dcery. Nyní jsem na 8 psech.
Jsou to moje lásky, jsem na ně citově velmi vázaná. Žijí s námi, dívají se s námi na televizi, dělají s námi vlastně vše. Nutno podotknout, že je to už trochu větší plemeno 30 kg+ a opravdu velmi temperamentní. Dříve při menším počtu jsme byli v bytě, teď máme domek se zahradou, ale tráví čas tam, kde chtějí, takže většinou vevnitř. No a manžel je taky miluje, i když nikdy nebyl až tak zapálený. Nicméně teď čekáme miminko a na obou stranách rodiny jsou lidi, kteří se na nás dívají jak na blázny, že nechceme nic měnit, straší nás a klepají si na čelo. Moje rodina je taková úzkoprsá, není pro ně normální mít psy nebo kočky vůbec doma. Jeho rodina je spíš taková, že jim nesedlo to moje plemeno. Nicméně bavím se spoustou pejskařů, který žijí stejně jako my a jsou spoko. Jaký je Váš názor? Co byste si mysleli o takové rodině třeba v sousedství?