Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Samostatnost a zodpovědnost u dítěte
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.6.23 13:13
Synovi bude 8,doma pomůže, ale musim připomínat i úklid pokoje a učení je někdy s výrazným projevem nechuti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 13:16
@Anonymní píše:
V jakém věku začaly být vaše děti zodpovědnější, rozumnější a zodpovědnější?
Prostě, kdy se s nesamostatných prťat, kterým jste museli stát za zadkem, aby vše udělaly a nic nezapomněly, staly relativně samostatné jednotky?
Hlavně takové věci, jako je škola (dělání úkolů a učení bez připomínání a scén ze strany dětí), samostatnost doma (úklid po sobě), pomoc v domácnosti, starost o svoje věci, plnění domluv bez připomínání (např. tady máš hodinky a v šest buď doma).
Za mě úleva přišla kolem 6 roku. Škola byla s lehkými scénami maximálně v té první třídě, to, že mi páťák řekne „jééé, teď se mi to dělat nechce“ neberu jako scénu ohledně úkolu. Úklid po sobě a domácí práce mě taky nijak extra neobtěžuje připomínat, to si nemyslím, že se někdy změní (jo, až se odstěhují 
). A i mě máma ještě v dospělosti vždycky prosila, ať se ozvu, až někam dojedu například, to mi nepřijde jako nesamostatnost, ale jako ohleduplnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 13:23
Kolem pátýho roku - je hodně zodpovědná a spolehlivá, a samostatnost je pro ni velmi důležitá, nemá ráda když jí někdo připomíná její povinnosti. Zas máme jiný problémy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 13:24
Od cca 7 je s mladetem docela domluva, za ten posledni rok (je mu temer 8 ) fakt pokrocil auz neco udela i sam..nebo aspon udela bez kecu, kdyz mu pripomenu Pripominat ale budu asi az do maturity, ma poruchu pozornosti, takze jako je schopny vyrazit do skoly bez aktovky a oblikat si kalhoty driv nez spodary
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 13:36
U běžných dětí (bez nějakých poruch chování nebo jiných „diagnóz“) záleží hodně na tom, kdy jim tu odpovědnost předáš, tj. kdy jim přestaneš řídit každou minutu a každý aspekt dne. Srovnej: za deset minut vyrážíme do školy. co vám ještě chybí udělat. potřebujete s něčím pomoct? (a z povzdálí monitoruju, jak jim to jde) versus pojď na snídani. jdi si vyčistit zuby. proč ještě nejsi oblečený? nestihneme autobus. jdi už na ty zuby. penál máš? a svačinu? proč sis ji neuklidil?…
Podobně s chozením ven. Přijď v šest. Když nepřijde, dojdu si tam já a v klidu připomenu. Podruhé totéž. Potřetí už sám nejde, protože nedodržuje dohodu (případně zjistíme, v čem je problém - potřebuje, abych mu zavolala, protože nesleduje hodiny např.?, a problem vyřešíme).
Záleží, o co ti přesně jde.
Obecně se mi osvědčilo dát jen nějaký minimální, základní rámec pravidel a pak už jen natukavat a případně se doptat, jak to plánují, aby bylo všechno ok - hotové, včas, v pořádku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.6.23 13:40
Mým dvojčatům bude 10 a samostatní jsou jak kdy 
Mají naučené věci jakože po příchodu domů vyndají svačinu, převléknou se a odnesou si aktovky do pokoje. K úkolům je už ale musím popostrčit. Jsou schopni si ho většinou napsat sami, někdy mne zavolají, že potřebují pomoc. Úklid musím připomínat (resp. syn si občas všimne, že jim přetéká koš a odnese ho, dcera má vše na háku - bohužel je v tomhle po mně ). Ven s hodinkami, že mají přijít v určitý čas - to zvládají. Stejně jako dojít pro menší nákup se seznamem apod.
Jako zodpovědnější je v tomhle určitě syn (dcera má lehčí formu adhd), ale i jemu se teď stalo, že jsme jeli na fotbalový zápas, já mu ještě schválně říkám - máš pití a kopačky? Protože jeho fotbalovou tašku už jsem mu řekla že neřeším - že je na jeho zodpovědnosti, aby si to po tréninku vyndal a pak zase nachystal. No dojeli jsme na místo a on zjistil, že ty kopačky nemá 
Stalo se to tedy poprvé, takže doufám že jen takový jednorázový kiks.
- Citovat
- Upravit
16.6.23 13:47
@Sedmnactnulajedna píše:
U běžných dětí (bez nějakých poruch chování nebo jiných „diagnóz“) záleží hodně na tom, kdy jim tu odpovědnost předáš, tj. kdy jim přestaneš řídit každou minutu a každý aspekt dne. Srovnej: za deset minut vyrážíme do školy. co vám ještě chybí udělat. potřebujete s něčím pomoct? (a z povzdálí monitoruju, jak jim to jde) versus pojď na snídani. jdi si vyčistit zuby. proč ještě nejsi oblečený? nestihneme autobus. jdi už na ty zuby. penál máš? a svačinu? proč sis ji neuklidil?…
Podobně s chozením ven. Přijď v šest. Když nepřijde, dojdu si tam já a v klidu připomenu. Podruhé totéž. Potřetí už sám nejde, protože nedodržuje dohodu (případně zjistíme, v čem je problém - potřebuje, abych mu zavolala, protože nesleduje hodiny např.?, a problem vyřešíme).
Záleží, o co ti přesně jde.
Obecně se mi osvědčilo dát jen nějaký minimální, základní rámec pravidel a pak už jen natukavat a případně se doptat, jak to plánují, aby bylo všechno ok - hotové, včas, v pořádku.
Právě se pokoušíme postupně zavádět něco podobného, jako motivaci máme pořízení hodinek, které jsme podmínili tím, že si dítě už bude hlídat některé „termíny“ samo, je mu pět. Začali jsme s tím jen před pár dny a trochu se nám to komplikuje sádrou na noze takže uvidíme. Nicméně, tyto základní věci bychom rádi zvládli než půjde do školy, abychom pak mohli navázat s úkoly a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 13:52
Samostatně jsou hodně, dohody plní odjakživa, škola taky samoatatne prakticky od prvni třídy. Domácí práce víc pinda mladší holka, starší ne automaticky, ale na požádání. Mladší uklízí rak od 8mi sama. Starší nebude nikdy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 14:03
U nejstaršího tak od 2 let nikdy sem mu nemusela nic připomínat, uklizi, ukoly si dela automaticky bez kecu, doma pomáhá, sam od sebe třeba zabavi mladší sourozence. Nikdy neměl žádné sebevražedné úmysly, vždy s nim byla rozumná domluva a hodně věcí má proste jako automatiku naučené od narození s mladším je to horší, tomu jsou 4 roky, je trochu vzteklejsi a hůř spolupracuje, ale poslední rok se i ten dost zlepšil, hlavně kdyz spolupracuje se starším je to v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 14:08
Starší dcera má pět a jsou první náznaky samostatnosti, použité prádlo po sobě uklidi do koše, stele ráno polštáře, periny ne (jsou na ní velké).večer si chystá prádlo na druhý den. Sem tam se zapomene, ale to hlavně, když se do něčeho zabere ve hraní. Ale umí taky neskutečně brblat, že se jí nechce, když je u celého dne unavena. To pak musím nutit a jsou sceny.
Odklizi po sobě stůl po jidle, ale má pravidlo, že musí dát na linku jen tehdy, když tam je místo (máme malou pracovní plochu), jinak nechá vše na stole. V podstatě ty dvě věci výše uvedené dělá i ve školce a odtamtud jsme je převzali domu, aby tam i tady byla stejná pravidla.
Nyní ji postupně učím si po ránu vytáhnout rohlík na snídani na stůl a další krok během příštího roku bude příprava svačiny do školy z toho, co je na snidani. Ve školce si svačinky taky sami nandavání na talíř a nosí ke stolecku. Jinak pomáhá mladšímu bráchovi sem tam s oblíkáním, kluk má 2,5 roku. Když si donese úkol ze skautu, často sama od sebe jej hned jde splnit a dokud ho nemá, nechce skončit. Jinak nic dalšího sama nedělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 14:10
Samostatné a já samo bylo dítko od okamžiku, kdy začalo chodit. Já tohle jen podporovala. Dohody dodržovalo vždy, včetně toho, že jako předškolák běhalo samo po sídlišti s hodinkami a určeným časem návratu. Už ve školce s ním byla rozumná domluva. Školu jsem neřešila nikdy, na prvním stupni domácí úkoly nebyly. Po městě se bylo dítko nuceno pohybovat samo od konce druhé třídy. Na úklid nejsme moc nikdo, ale pokojíček je dítka starost od nástupu do školy, v pubertě to bylo, proč musím vše já 
Teď na poslední dva roky střední nastupuje na zahraniční internát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 14:19
U mladšího kolem 10. U staršího se toho asi úplně nedočkáme nikdy ( adhd).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.6.23 15:24
Mám pocit, že na školkové je kolikrát větší spoleh a vymýšlí mnohem méně nesmyslů než to o sedm let starší. Stejné geny, stejná výchova, ale zatímco tomu jednomu přijde samozřejmé po jídle uklidit talíř do myčky a připomenout se mi s čištěním zubů, velké to zvysoka ignoruje. Jinak samozřejmě velké dítě už chodí samo do školy, MHD jezdí na kroužky a tak, tam tomu malému takovouhle zodpovědnost ještě pár let nedám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
V jakém věku začaly být vaše děti zodpovědnější, rozumnější a zodpovědnější?
Prostě, kdy se s nesamostatných prťat, kterým jste museli stát za zadkem, aby vše udělaly a nic nezapomněly, staly relativně samostatné jednotky?
Hlavně takové věci, jako je škola (dělání úkolů a učení bez připomínání a scén ze strany dětí), samostatnost doma (úklid po sobě), pomoc v domácnosti, starost o svoje věci, plnění domluv bez připomínání (např. tady máš hodinky a v šest buď doma).