Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Krecek10 A jak jste spolu dlouho? Zdravej pes většinou nemá problém přijmout další členy smečky, pokud ho nijak neohrožují
Tu závislost je potřeba řešit, nejde jen o to, že vás (pochopitelně) obtěžuje, ale škodí i psu, protože mu udržuje vysokou hladinu stresu a to samozřejmě vede k dalším problémům. Můžete mrknout i na hersenwerk, jsou to takové čuchací psí hlavolamy, které právě uvolňují psychické napětí. Možná by bylo fajn, abys to s ním dělala Ty - že byste měli něco společného a lépe by Tě přijal.
Můj pes je taky závislák a mám ho často v patách, ale u nás je to trochu jiné, kvůli předchozímu týrání. Navíc já pracuju převážně z domova, takže sám moc často nebývá, nemá to kdy trénovat. Ale když je třeba, normálně to vydrží, jen to zkrátka nemá rád.
@Ba-stet píše:
@Krecek10 A jak jste spolu dlouho? Zdravej pes většinou nemá problém přijmout další členy smečky, pokud ho nijak neohrožujíTu závislost je potřeba řešit, nejde jen o to, že vás (pochopitelně) obtěžuje, ale škodí i psu, protože mu udržuje vysokou hladinu stresu a to samozřejmě vede k dalším problémům. Můžete mrknout i na hersenwerk, jsou to takové čuchací psí hlavolamy, které právě uvolňují psychické napětí. Možná by bylo fajn, abys to s ním dělala Ty - že byste měli něco společného a lépe by Tě přijal.Můj pes je taky závislák a mám ho často v patách, ale u nás je to trochu jiné, kvůli předchozímu týrání. Navíc já pracuju převážně z domova, takže sám moc často nebývá, nemá to kdy trénovat. Ale když je třeba, normálně to vydrží, jen to zkrátka nemá rád.
V dubnu to budou dva roky. Nechá se ode mě venčit, jidlo si bere spíš ode mě než od přítele. Ale. Nenechá se ode mě pohladit, to vždy uhne, ale zase ode mě nechá vzít do náručí a když ho položím, škemrá, abych si ho vzala zpátky. Odnaučila jsem ho mě vítat (prostě ignor) a skákat po mě, když přijde z venku. Když přijdu první já domů, vítá mě jak utržený že řetězu… Jídlo dostává z ruky, jak nic nedostane, zejména to, co je na stole, tak kňučí (zvyklý dostávat vše).
Jinak si se mnou hraje normálně. A pokud jdeme pryč, hračky jsou nedotčené, většinou je v křesle a čumí na dveře…
Zatim jsem necetla vsechny prispevky, ale dovolim si odpovedet.
Pes je rozmazleny, pritel se jeho vychove evidentne nevenoval a pes se citil byt jeho jedinym milackem a ted je jeho role ohrozena.
Chce to zacit poradne psa vychovavat. Bude to tezke vzhledem k veku a plemeni, ale melo by to jit, jen to potrva dele nez u maleho stenatka.
Zacala bych i nejakym cvicakem v okoli, kde se pes nauci zakladni povely a trochu se vyblbne..
Pak bych ho klidne na dobu, nez prijdete domu, zavrela do klece (jsou na to specialni psi klece, pes se tam musi naucit chodit a nebrat to jako trest - treba mu tam davat misku s krmenim vecer a nezavirat hned atd.). Tim zamezis tomu, ze ti ocura cokoliv.. To same v noci..
Jinak co se reakci tyka - JRT je lovecke plemeno, takze neni divu, ze na jezka reaguje jak reaguje.
Co se ditete tyka - netusim, jak to vezme, resp kdyz ho zacnete vychovavat, tak by to mohlo jit hladce.
No a na konec - vim o cem mluvim. Manzel (tehdy pritel) si poridil JRT fenku, protoze se mu libila. On bydlel u rodicu. Ale po pul roce se prestehoval i s ni ke mne - byt, kde uz byl jeden pes a dve kocy.
Fenka do te doby rozmazlena a zvykla byt jedinacek. Zacala delat naschvaly - kadila kde mohla a klidne i pred nami. Stacilo, abych pohladila nejdriv sveho psa a pak az ji - kdyz jsem ho hladila, ona se pred myma ocima vykadila..
Byl to boj, ja nesnasim JRT, neni to pes blizky memu rozpolozeni, nemam rada jejich povahu.
Snazili jsme se to resit, ale manzel tenkrat chodil do narocne prace a nemel cas a ja nemela kapacitu na to se venovat obema psum poradne. Nakonec putovala k jeho rodicum, kde je spokojena jako jedinacek..
@kelynka tvuj pes je zkazeny a rozmazleny a ty svym pristupem tomu nepomahas, se ani nedivim, ze ti pes dela co dela.. Pes se prevychovat da, ale majitel musi chtit a mit jiny pristup.
@kelynka píše:
@Mika.ella1 civava pes je tim typicka, ze znackuje. Nevim jakou rasu doma mas. Jinak moji pejsci vychovani jsou. Poslouchaji na slovo.Příspěvek upraven 26.12.19 v 17:24
tak co tvoje odpoved, to hovadina a perla ![]()
btw veterinar neni odbornik na vychovu psa, ten nakuka vselicos, uz jsem se behem sveho zivota setkala s hodne hlaskami od veterinaru, dokonce nekteri tvrdi, ze fena by mela mit jednou za zivot stenata apod..
@Krecek10 Jinak jeste:
Druhy den to same.. A takhle to par dni nechte. Nebojte, pes nechcipne hlady, ale musite to OBA vydrzet..
Pozor, řeči o tom, že pes je doma pánem, jsou NAPROSTÝ NESMYSL. Takto to nefunguje.
Ten pes je totální neurotik, labilní, nervově nevyrovnaný jedinec. Za to můžou nejspíš částečně geny a pak z velké části zacházení tvého přítele, jeho výchova po celou dobu života psa. Tam je špatně naprosto všechno. Mám kamarádku, která taky uměla udělat neurotika z každého svého psa. Stačí, že pes například odpočívá a ty k němu přiskočíš s míčkem a jdeš si s ním hrát. A spousta dalších, podobných drobností.
Nejde na to poradit jednoduchý návod typu „udělej tohle a tohle, napraví se tím tamto“.
Šance na zlepšení u vás závisí jenom a pouze na tom, jak moc to bude chtít zlepšit tvůj přítel. Takhle po netu se radit nedá, najděte si někoho, kdo se zabývá pozitivním posilováním (v Praze například František Šusta), zaplaťte si semináře a odborné vedení a opravdu zapálenou prací jste schopni to změnit.
Protože pro případné miminko ten pes opravdu bude problém.
Myslím, že je to dobrý test zodpovědnosti a spolehlivosti tvého přítele, před tím mimčem. Protože tu hlavní práci bude muset odvést on.
@Lucie_Sx píše:
Pozor, řeči o tom, že pes je doma pánem, jsou NAPROSTÝ NESMYSL. Takto to nefunguje.Ten pes je totální neurotik, labilní, nervově nevyrovnaný jedinec. Za to můžou nejspíš částečně geny a pak z velké části zacházení tvého přítele, jeho výchova po celou dobu života psa. Tam je špatně naprosto všechno. Mám kamarádku, která taky uměla udělat neurotika z každého svého psa. Stačí, že pes například odpočívá a ty k němu přiskočíš s míčkem a jdeš si s ním hrát. A spousta dalších, podobných drobností.
Nejde na to poradit jednoduchý návod typu „udělej tohle a tohle, napraví se tím tamto“.
Šance na zlepšení u vás závisí jenom a pouze na tom, jak moc to bude chtít zlepšit tvůj přítel. Takhle po netu se radit nedá, najděte si někoho, kdo se zabývá pozitivním posilováním (v Praze například František Šusta), zaplaťte si semináře a odborné vedení a opravdu zapálenou prací jste schopni to změnit.
Myslím, že je to dobrý test zodpovědnosti a spolehlivosti tvého přítele, před tím mimčem. Protože tu hlavní práci bude muset odvést on.
Protože pro případné miminko ten pes opravdu bude problém.
Děkuji za odpověď. ![]()
Přítele postupně připravuji na to, že to prostě problém bude, že se o psa starat nebudu absolutně vůbec (ani teď se nestarám). A postupně se ho snažím připravovat i na to, že si nepřeju, aby s námi pes byl až bude mimčo (jednak jsem alergik a atopik a je větší riziko, že to bude zděděné). Už jen z téhle stránky, ale nedokážu si už teď představit, že nechám malého bez dozoru s ním. Jednak mu bude brát hračky (kdokoliv přijde s plyšákem, hračkou, hned po ní jde).
Obávám se toho, že přítel to chtít už řešit nebude, již mi bylo řečeno, že už se to vydrží.
Nechci házet flintu do žita, ale už teď jsem z toho celkem na nervy a i se obávám, že by to vedlo někam, kam nechci… ![]()
@Krecek10 tak zase chtit, aby se pritel psa zbavil, je od tebe docela velke sobectvi!
Ty ses s nim seznamila, kdyz psa uz mel. Tak sis ho „vzala“ se vsim.. Ja, kdyby mi manzel tenkrat rekl, ze musim dat sveho psa pryc, tak ho poslu do haje..
My vyzkouseli vse, pak manzel sam navrhl, ze nechame cubinu u jeho rodicu (pote, co ji jednou tyden v dobe harani hlidali). Tchyne je v duchodu a chodi s ni pravidelne na x hodin ven a ma vic casu, co JRT| potrebuje..
Nas pes je flegmous a klidne celej den chrape, kdyz je hnusne, ale to JRT neexistuje, takze tam se ma lepe..
Ale kdyby s tim neprisel, tak bych v zivote nechtela, aby se ji zbavil.
@Kacatko1986 píše:
@Krecek10 tak zase chtit, aby se pritel psa zbavil, je od tebe docela velke sobectvi!
Ty ses s nim seznamila, kdyz psa uz mel. Tak sis ho „vzala“ se vsim.. Ja, kdyby mi manzel tenkrat rekl, ze musim dat sveho psa pryc, tak ho poslu do haje..
My vyzkouseli vse, pak manzel sam navrhl, ze nechame cubinu u jeho rodicu (pote, co ji jednou tyden v dobe harani hlidali). Tchyne je v duchodu a chodi s ni pravidelne na x hodin ven a ma vic casu, co JRT| potrebuje..
Nas pes je flegmous a klidne celej den chrape, kdyz je hnusne, ale to JRT neexistuje, takze tam se ma lepe..
Ale kdyby s tim neprisel, tak bych v zivote nechtela, aby se ji zbavil.
A co mám tedy potom dělat?
Jednak je tu možná zdravotní stránka věci, se kterou je obeznámen.
Též ví, že se psem nemám nic společného, že nechci psa doma. Respektujeme se navzájem.
Při představě, že v noci budu chtít jít kojit a šlápnu do louže nebo ráno budou muset jít nejdřív po něm uklidit, každý den vytírat… A balit sebe, dítě, jen kvůli venčení… Nebo nedejbože když bude chtít ven a bude pršet, já se kvůli němu budu muset sbalit a jít hned zpátky, protože ven v dešti prostě nejde a ani se nevychčije když venku prší?
Ať je to sobecké nebo ne, jestli je tohle někdo ochotný trpět a přijdou mu výše uvedené problémy v pohodě… Já na tohle nervy nemám. A ani nepočítám to, když kdokoliv k nám přijde, dělá nehoráznej humbuk, štěká a dovádí. A to bych mohla pokračovat… ![]()
Toleruju to, ale už by bylo fajn s tím něco dělat, proto jsem hledala pomoc tady. ![]()
@Krecek10 mne prijde, ze ty toho psa proste mermomoci chces dat z domu a jen si to ospravedlnujes, proc…
Co mas delat? Spojit se s nejakym odbornikem a psa resit, nez dite bude. S trochou pece a pomoci to bude super partak.
Manzelova fenka deti miluje, jeho synovce zboznuje a je k nim skvela…
@Krecek10 píše:
A co mám tedy potom dělat?
Jednak je tu možná zdravotní stránka věci, se kterou je obeznámen.
Též ví, že se psem nemám nic společného, že nechci psa doma. Respektujeme se navzájem.
Při představě, že v noci budu chtít jít kojit a šlápnu do louže nebo ráno budou muset jít nejdřív po něm uklidit, každý den vytírat… A balit sebe, dítě, jen kvůli venčení… Nebo nedejbože když bude chtít ven a bude pršet, já se kvůli němu budu muset sbalit a jít hned zpátky, protože ven v dešti prostě nejde a ani se nevychčije když venku prší?
Ať je to sobecké nebo ne, jestli je tohle někdo ochotný trpět a přijdou mu výše uvedené problémy v pohodě… Já na tohle nervy nemám. A ani nepočítám to, když kdokoliv k nám přijde, dělá nehoráznej humbuk, štěká a dovádí. A to bych mohla pokračovat…
Toleruju to, ale už by bylo fajn s tím něco dělat, proto jsem hledala pomoc tady.
A tohle je co??
Vždyť tys s přítelem začala v době, kdy už dávno psa měl. Pes k němu patří a není od tebe vůbec fér chtít, aby se ho zbavil.
Ty jsi mě úplně špatně pochopila. Myslela jsem to tak, že v každém normálním partnerství, kde ti dva jsou opravdu partneři, si navzájem chtějí vycházet vstříc a problémy řešit. Jestliže tvůj chlap psa řešit (= za pomoci odborníka dát dokupy) NECHCE, pak není problém ten pes, ale přítel. V jakékoliv další podobné situaci nejspíš opět selže. A věř mi, že společné dítě je setsakra velkým spouštěčem dalších krizí.
Jaké tedy řešení ty sama považuješ za vhodné?
Dát psa pryč? KAM? Utratit? JAK si to vlastně představuješ?