Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Separační úzkost v 8 letech?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
1.12.18 16:34
A co si se synem “narovinu” (nakolik to samozrejme ve svem veku unese) promluvit? Deti nejsou hloupe, mozna opravdu neco vycitil, omylem zaslechl (a domyslel si k tomu nejaky hororovy scenar) nebo si neco uvedomil pobytem v nemocnici… jeste me napada jestli ho ve skole nesikanuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.18 18:00
Neporadim. 
mám doma to samé. Osm let, v únoru vážný úraz, fatální následky, díky pochybení doktorů, hororová léčba, teď v září měsíc lázní beze mě s babičkama. U psycho jsme byli, prý jasná poúrazové trauma s pozdějším dojezdem. Jinak chování jako u vás. Plačtivá a sebeobvinujici že všech maléru světa. Snažím se stále dokola mluvit, mluvit a vysvětlovat. Nedávno mi ráno zdrhla ze školy a utíkala za mnou. Prostě peklo, mám strach kam to povede. Má za sebou už jeden stejný úraz ve čtyřech letech, podobné stavy měla cca dva roky. Vím, že to jsi slyšet nechtěla. Snad tě aspoň podpoří, že jsme v tom taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.12.18 21:21
No spíš tomu nemocnice přispěla, ale spíš asi slyšel něco o tátovi a v jeho makovicce se to otočilo, že jde o tebe, do toho ta nemocnice, já bych ho netrapila a rovnou vyhledala psychologa a s jeho pomocí bych mu sdělila i nemoc jeho otce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.18 09:01
@alisekR dekuju, ze jsi napsala, fakt jsem ted „rada“, ze se v tom neplacame sami. On je syn takovy citlivejsi, me ted hlavne hrozne trapi, ze to holt bude mit v zivote tezke, kdyz ma tu psychiku takovou krehkou. Ach jo. U nas je to tedy jen par dni, ale jake jsou vyhlidky, nevim. Taky se me ptava, jestli ho mam rada, vadi mu, kdyz se na nej zlobim, tak se snazim byt naprosto dokonala.. tedy, aby na me nepoznal, ze je neco spatne. Vysvetluju a mluvim dokola taky porad. Je to na palici 
- Citovat
- Upravit
2.12.18 09:17
@Anonymní píše:
@alisekR dekuju, ze jsi napsala, fakt jsem ted „rada“, ze se v tom neplacame sami. On je syn takovy citlivejsi, me ted hlavne hrozne trapi, ze to holt bude mit v zivote tezke, kdyz ma tu psychiku takovou krehkou. Ach jo. U nas je to tedy jen par dni, ale jake jsou vyhlidky, nevim. Taky se me ptava, jestli ho mam rada, vadi mu, kdyz se na nej zlobim, tak se snazim byt naprosto dokonala.. tedy, aby na me nepoznal, ze je neco spatne. Vysvetluju a mluvim dokola taky porad. Je to na palici
Přesně. Úplně stejné situace a stavy. Včera si ležením pod gauč roztrhla legíny na zadku. Na prdce šrám, ale brečela kvůli tomu, že se bála že se budu zlobit kvůli legínam. Já jsem prudká matka, občas křičím když neposlechnou. Vždy to brala v pohodě. Dnes ji rozhodí všechno. Už jsem taky zralá na prášky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.12.18 09:57
@alisekR a co na to psycholog? Neco na zmirneni tech stavu, bylinky, kapicky, psychoterapie? Nebo proste cekat, az to prejde?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Maminky, syn 8 let ma potize podobne separacni uzkosti. Stale chce byt se mnou, odchody do skoly jsou hruza, plac, v tydnu jsem jej musela dovest az do tridy. Kdyz jsme spolu, je vse ok, je vesely, nema zadny problem. Pokud mam nekam odejit, nebo on do skoly, ma strach, ze se mi neco stane, ze neprijdu. Casto mi vola. Trva to par dni, prrdchazela tomu hospitalizace v nemocnici, ale byla jsem s nim. Co si o tom myslite, mate podobnou zkusenost? Mame pockat, prejde to samo, nebo snad radeji psycholog? Je mi ho lito, ze se trapi, ale neda si to vymluvit. Reknu, ze budu v poradku a on na to, ze to prece nemuzu vedet.. ma nakonec pravdu, ale resi veci, ktere se nestaly a trapi se jimi. S jeho otcem nezijeme, nutno podotknout, ze je vazne nemocny, ale syn nic nevi. Ale slepy ani hluchy neni, nekake signaly urcite citi.