Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Šestiletý vážný versus tříletý vtipálek
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
24.6.18 14:25
šestiletý vážný versus tříletý vtipálek
Máme takový problém, straší dítě je spíše vážné a hloubavé, zatím má zrovna období že začíná číst, krásně mluví, zajímají ho písmenka, knihy, logické hry. Když jsou nějaké povinnosti, je spíše lenivý, ráno se mu nechce vstávat, nechce se mu převlíkat. Mladší dítě je vyloženě vtipálek, vstává s úsměvem, povinnosti dělá s radostí, bez toho aby bylo protivné. Několikrát za den nás dokáže rozesmát, srandovně se přeřekne, komolí slova, dělá vtipy -ačkoliv mnohdy nechtěně. Trochu mě přijde, že starší na mladšího dost žárlí, přestože má dost pozornosti v tom, co baví ho (hrajeme hry, čteme atd.)Ale nemůžeme mladšího uzurpovat proto, že starší žárlí…Chceme se smát i sním, když má jinou povahu. Když malý udělá nějakou blbost, co nesmí a já ho napomenu, starší to znásobí a zopakuje. Nikdy toto nedělal, vždycky spíš ještě upozornil, že brácha dělá něco zakázaného. Občas to ve společnosti vypadá dost blbě… Je pravda, že mu v rodině chybí vrstevníci, je nejstarší a musí trpět ty „mimina“ (bratranci a sestřenice).-
Máte to podobně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
24.6.18 14:39
@Paní Kropenatá taky mám starší vážnější a línější, introvert a zasmušilejší. A mladší otevřenou, usměvavou, vitální a „roztomilou“. Starší dost žárlí, snažíme se jí vysvětlit, že každý je nějaký, že jí máme rádi takovou, jaká je. Ale jak píšeš, nemůžeme se tvářit, že s mladší není sranda a dobrá nálada.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.18 14:45
Hodně podobná situace. Šestiletý čte, počítá, píše příběhy, má rád dokumenty a encyklopedie. Je hloubavý, lítostivý, zádumčivý, často v opozici. V kolektivu spíš tišší, potřebuje se okoukat. Ve školce má 2 kamarády a ty preferuje. On je i takový unavenější a pořád spí po obědě. Neprojeví emoce. Byl u babičky, stýkalo se mu, tak se uzavřel, s nikým nemluvil. Hodně povahově po mém tátovi.
Mladší je komik. Vymýšlí nesmysly, předvádí se. Je takový hodně free a užívá si život. Na druhou stranu je i hodně vzteklý, vzpurný a potřebuje svojej, jinak se rozčiluje. Když přišel prvně do školky, tak zavolal „čau“ a šel si hrát. První rok seděl v koutě. Starší taky hodně žárlí. U nás je to ještě hodně o tom, že mladší byl často nemocný, jezdíme na logopedii, denně s ním cvičíme, má křivé nožky… Takže pořád řešíme problémy s mladším a do toho je mladší mazlík, takže pořád ho mám na sobě.
Přiznávám, že se bojím, jaké následky to nechá na starším. Je mi ho svým způsobem líto, protože všichni obdivují, jak mladší mluví, jak je roztomilý (má úžasná kukadla), jak zvládá cvičit a nevzteká se…
- Citovat
- Upravit
24.6.18 14:51
Jejda, anonymní, přesně. V kolektivu tišší. Stydí se, po obědě taky spává, jinak se s ním kolikrát nedomluvíme, je protivný.
A ten poslední odstavec také jako u nás. To je to, co mně vlastně trápí. Mladšímu u nás jde všechno „líp“. Lépe běhá, je rychlý a hbitý a vše mu jde a okolí chválí, k tomu má roztomilý kukuč. Umím se do toho vžít, jak kolikrát strašímu je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.6.18 14:56
@Paní Kropenatá u nás to je naopak. Mladší má všechno vydřené a všichni ho chválí, jak je snaživý. On třeba do 3,5 roku nemluvil, pak se to najednou zlomilo a po půl roce mluví velice slušně. Tedy patlá, šišlá, komolí, ale všichni jásají, že už mluví a i je mu občas rozumět. Staršímu to jde samo, tak to všichni přejdou.
- Citovat
- Upravit
24.6.18 14:58
@Paní Kropenatá jo, to je jak u nás - první se naučila plavat v 5 letech, zírali jsme, jak je šikovná - ale její ségra se to naučila už ted, nejsou jí ani 4 roky…a tak je to se vším téměř, starší byla ve všem vpředu, ale ta mladší, je jako uragán a ještě má ten roztomilý pohled 
Snažím se s tou straší trávit čas samostatně, aby nám mladší „nezacláněla“, doufám, že to pomáhá, aby vnímala, že jí máme rádi takovou, jaká je a umíme si na ní najít čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.18 15:03
Zkuste staršímu věnovat ještě o fous víc pozornosti, než teď - ideálně aby to řešil jeho otec, teď už je ve věku, když „mužské věci“ a nějaké společná čisnnost, bez mámy a mrněte je dost důležitá. A jo- klidně si trošku priveligií za to, že je starší zaslouží.
Jinak to nehroťte - prostě běžná situace, on se s tím nějak bude muset vypořádat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.18 18:38
Mně připadá, že takhle to má spousta lidí. Jedno dítě je odtažité a samotářské, další sluníčko. 
I třeba řada příbuzných. Pochopitelně je pak snazší navazovat kontakt se sluníčkem, než s bubákem. Ale já se obvykle snažím být spravedlivá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.6.18 19:03
Mame take kazde dite jine, ale i se vekem dost meni, do starsiho bych nerekla jak se v 16ti zmeni a mladsi taky neni takovy introvert samotar, jak se jevil ve 4 letech. Ja nas porad beru jako tym, nikdo neni dokonaly, kazdy je v dobry v necem jinem, spolupracujeme, pomahame si.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
