Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn začal letos chodit do školky, jsou mu tři roky a půl. Září klasika-brečel jak tygr a odmítal se převlíknout, natož jít do třídy. Učitelka vykoukla ze dveří akorát, když sem mu násilím přezouvala boty, zpocená až…
A ozvala se-To maminko ale nedělejte, máme 25 dětí ve třídě a nemůžu jim pomáhat. No jelikož s touto učitelkou mám již tu čest od lonska, kdy v její třídě byl můj starší syn(nyní je o patro výš u předškoláků),zas až tak mě to nezarazilo. A ani sem se neobtěžovala jí vysvětlovat, že v této fázi od něj žádnou spolupráci očekávat nemůžu, když jediné na co syn myslí, je útěk domů. První den celou hodinu probrečel schovaný v umývárně. Druhý den a i zbytek týdne už brečel jen při příchodu do šatny a třídy. Ale stále se schovával v umývárně, nejedl a nepil, ale celou dobu děti zvědavě pozoroval.Pak naneštěstí 2 týdny marodil. Po návratu opět pláč, nejedl a nepil, ale už byl alespon ve třídě. Do konce týdne přestal plakat a dokonce si dal oběd a hrál si s dětmi i učitelkou. Ovšem občas má dny, kdy tam prostě být nechce a prudí-doslova. Tedy s nikým nemluví, odmítá jídlo a nespolupracuje.
Proč to píšu? Protože naše pani učitelka si na jeho chování od prvního dne stěžuje až to vyvrcholilo v nabídku, zajít do poradny. Tvářila se značně vyčerpaně, tak pro klid její duše, jsem souhlasila. I když podle mě toto chování spraví čas. Syn není školkou nijak frustrovaný, nikdy kvuli školce neplakal předem doma atd…Chlubí se, když sní oběd nebo něco s dětmi kreslí…Proto mám pocit, že jde vše správným směrem a zadaptuje se k představě pani učitelky. Ovšem ona si to nemyslí. Jen jsem chtěla vědět, pokud má někdo s dítětem obdobný průběh-jak reagovala jejich pani učitelka???Naše druhá synova učitelka si nestěžuje, jen ta jedna…A už z lonska vím, že má ráda spolupracující dětičky.
na druhou stranu, znám svého syny a vím, že je velmi paličatý a to co předvádí ve školce, když nemá svůj den, je vážně náročné-pokud je nutné ho například přemístit na procházku se školkou atd.Doma si ho zpacifikuji raz dva, ale pani učitelka evidentně neví nebo nechce přijít na způsob, jak ho přimět ke spolupráci…ach jo..A z každého našeho rozhovoru mám vždy pocit, že je to ojedinělý případ v dějinách naší školky…
Příspěvek upraven 14.10.15 v 19:35
Tak je to b.bka, ktrera se minula povolanim. Co na to rict. Pokud vyzaduje, aby kazde dite bylo jako pres kopirak, poslouchalo na slovo a ona nemela co na praci, tak tam nema co delat. A uz vubec nema kompetenci rozhodovat o psychologicke pomoci.
Zeptala bych se druhe ucitelky-bez pritomnosti teto neucitelky, co si mysli.
@ddinna twl, sousedovic kluk ječel ve školce skoro půl roku, měsíc fakt den co den atd.. a nikoho nenapadlo si stěžovat
spíš pomáhají se zadaptovat ![]()
S mým starším je to těžké, je to fakt palice dubová, jak se zasekne (obvykle kvůli blbosti), tak šílený řev a nehneš s ním, v tu chvíli by se taky sám určitě neoblékl
Nicméně ve školce to s ním mají učitelky těžké, sice nepláče, chodí tam rád, ale je to fakt živel, poděs navíc nemluví a zatím moc nerozumí, ale nic takového mi nikdo nenavrhoval, jen třeba s tím oblékáním, tak mě požádaly o spolupráci, že se nechce oblékat, že ví, že to umí, ale nechce, tak jestli bych mohla pomoct a trvat na tom i já, resp. oba doma, což děláme, ze začátku strašný boj, ale je to lepší a tohle chápu. Řeknou třeba, že má svojí hlavu atd., ale nikdy to není jako špatně myšleno nebo tak něco, prostě informace a komunikace o tom, co se děje, což mi přijde v pořádku. Zatím se shodneme na tom, že doufáme, že se to zlepší, doma i ve školce ![]()
Já nemám přímou zkušenost, ale u nás ve školce je jeden chlapeček (čerstvě 3 roky), co každé ráno brečí a brečí i během dne. Paní učitelka naopak se mu snaží hodně pomoct, hodně ho chová a věnuje se mu, také se snaží vždy uklidnit jeho maminku, aby to ještě nevzdávala. Takže jde podle mě hlavně o špatný přístup té paní učitelky, která se asi od začátku vás snaží odradit.
Vidím a slýchám všude kolem mě různé příhody začínajích školkáčků a k tomu mé vlastní zkušenosti starších sourozenců, tak že bezpečně vím, že je v téhle fázi brzy na nějakou poradnu. Ovšem možná to paní učitelka potřebuje mít písemně s razítkem a proto jsem souhlasila. I když jsem zároven řekla, že to nepovažuji za nutné natož jakkoliv přínosné. Malej si prostě časem zvykne a než si nás pozvou do poradny-nejspíš už bude po problému…Zítra jdem kvuli té poradně k naší dětské doktorce a plánuji to s ní probrat. Také pokud budu dále řešit stížnosti v takovém rozsahu, promluvím si s ředitelkou školky…Ale jsem zkrátka zvědavá, jak na podobný problém reagují učitelky v jiných školkách?
Příspěvek upraven 14.10.15 v 19:47
@Adelka951 píše:
Já nemám přímou zkušenost, ale u nás ve školce je jeden chlapeček (čerstvě 3 roky), co každé ráno brečí a brečí i během dne. Paní učitelka naopak se mu snaží hodně pomoct, hodně ho chová a věnuje se mu, také se snaží vždy uklidnit jeho maminku, aby to ještě nevzdávala. Takže jde podle mě hlavně o špatný přístup té paní učitelky, která se asi od začátku vás snaží odradit.
Tak naši pani učitelku jsem nikdy neviděla plačící dítě pochovat. Chytne vzpouzející a plačící dítě za ruku, aby neuteklo k mámě a šmitec. Mluví na něj, nabízí mu hračky to ano…ale je na ní velmi znát, že je z toho hodně vykolejená…Mrzí mě, že je syn ve 2 třídě-tedy téměř 70% dětí je 4 letých a na školku zvyklých. Ve vedlejší třídě je to opačně a začínajích tříletáčků je tam víc. Učitelky tam jsou zlaté a neskutečně trpělivé. Ale když jsem tam první týden chtěla syna přeřadit, byla jsem učitelkou i ředitelkou přemluvena, at vydržíme, že se syn zadaptuje mezi staršími dětmi rychleji…
Vzdy je to o lidech, a ja takovou kr.vu nenecham aby diteti skodila. Takze bych ji to rekla prekneod plic, kdyz nepomuze, tak pani reditelka, a co…zkusila bych mezitim hledat jinou skolku.
@ddinna píše:
Tak naši pani učitelku jsem nikdy neviděla plačící dítě pochovat. Chytne vzpouzející a plačící dítě za ruku, aby neuteklo k mámě a šmitec. Mluví na něj, nabízí mu hračky to ano…ale je na ní velmi znát, že je z toho hodně vykolejená…Mrzí mě, že je syn ve 2 třídě-tedy téměř 70% dětí je 4 letých a na školku zvyklých. Ve vedlejší třídě je to opačně a začínajích tříletáčků je tam víc. Učitelky tam jsou zlaté a neskutečně trpělivé. Ale když jsem tam první týden chtěla syna přeřadit, byla jsem učitelkou i ředitelkou přemluvena, at vydržíme, že se syn zadaptuje mezi staršími dětmi rychleji…
Ani nahodou, preradit do vedlejsi tridy, kdyz je k dispozici. Udelej to a hned!!
A já bych do tý poradny šla..nám učitelka doporučila jedorázovou návštěvu se 4,5 letým, že prý když si chtěl s někým hrát, tak ho chytil za ruku, a menší děti se leknutím rozplakaly..ona argumentovala tím, že jí to pomůže, aby věděla, jak s ním pracovat, zjistit, proč navazuje kontakt takhle, a naučit ho to řešit jinak..my tma nakonec šli ale on už pak moc do školky nechodil an jaře..ona říkala, že tam posílají každý druhý dítě pomalu, že jim ten posudek pomůže dítě pochopit, nic víc. ta návštěva nebyla nijak stresující, psycholožka si s ním popovídala, a i mi řekla docela zajímavou věc, kterou jsem do té doby prakticky neviděla, ohledně sourozeneckýho vztahu s prostředním synem..a řekla bych, že to pomohlo i mě ve finále.
Mám pocit, že přeřazení v téhle chvíli už nepůjde. Děti už jsou ve třídách zvyklé a nikdo z rodičů nebude souhlasit s výměnou za mého syna-což chápu. Syn navíc navzdory všemu ze školky žádné trauma nemá, mluví o ní rád, má tam kamarády, se kterými se zná ze hřiště už od lonska…Vaše příspěvky, zkušenosti mých kamarádek, názor tatínka plus můj vlastní mě opakovaně přesvědčují, že chyba není v synovi, ale spíš v paní učitelce…Nezbývá než si s ní o tom promluvit a doufat, že začne více využívat své pedagogické vzdělání…
@ddinna nechala bych ho přeřadit do té druhé třídy s menšími dětmi, jinak se chová myslím normálně
@ddinna píše:
Syn začal letos chodit do školky, jsou mu tři roky a půl. Září klasika-brečel jak tygr a odmítal se převlíknout, natož jít do třídy. Učitelka vykoukla ze dveří akorát, když sem mu násilím přezouvala boty, zpocená až…A ozvala se-To maminko ale nedělejte, máme 25 dětí ve třídě a nemůžu jim pomáhat. No jelikož s touto učitelkou mám již tu čest od lonska, kdy v její třídě byl můj starší syn(nyní je o patro výš u předškoláků),zas až tak mě to nezarazilo. A ani sem se neobtěžovala jí vysvětlovat, že v této fázi od něj žádnou spolupráci očekávat nemůžu, když jediné na co syn myslí, je útěk domů. První den celou hodinu probrečel schovaný v umývárně. Druhý den a i zbytek týdne už brečel jen při příchodu do šatny a třídy. Ale stále se schovával v umývárně, nejedl a nepil, ale celou dobu děti zvědavě pozoroval.Pak naneštěstí 2 týdny marodil. Po návratu opět pláč, nejedl a nepil, ale už byl alespon ve třídě. Do konce týdne přestal plakat a dokonce si dal oběd a hrál si s dětmi i učitelkou. Ovšem občas má dny, kdy tam prostě být nechce a prudí-doslova. Tedy s nikým nemluví, odmítá jídlo a nespolupracuje.
Proč to píšu? Protože naše pani učitelka si na jeho chování od prvního dne stěžuje až to vyvrcholilo v nabídku, zajít do poradny. Tvářila se značně vyčerpaně, tak pro klid její duše, jsem souhlasila. I když podle mě toto chování spraví čas. Syn není školkou nijak frustrovaný, nikdy kvuli školce neplakal předem doma atd…Chlubí se, když sní oběd nebo něco s dětmi kreslí…Proto mám pocit, že jde vše správným směrem a zadaptuje se k představě pani učitelky. Ovšem ona si to nemyslí. Jen jsem chtěla vědět, pokud má někdo s dítětem obdobný průběh-jak reagovala jejich pani učitelka???Naše druhá synova učitelka si nestěžuje, jen ta jedna…A už z lonska vím, že má ráda spolupracující dětičky.na druhou stranu, znám svého syny a vím, že je velmi paličatý a to co předvádí ve školce, když nemá svůj den, je vážně náročné-pokud je nutné ho například přemístit na procházku se školkou atd.Doma si ho zpacifikuji raz dva, ale pani učitelka evidentně neví nebo nechce přijít na způsob, jak ho přimět ke spolupráci…ach jo..A z každého našeho rozhovoru mám vždy pocit, že je to ojedinělý případ v dějinách naší školky…Příspěvek upraven 14.10.15 v 19:35
Umíš si představit, že takových dětí máš zpacifikovat 20 najednou?
@slavuska1 Poradny se nebojím vůbec a s její návštěvu jsem souhlasila. Učitelka svou žádost o psych. vyšetření také omlouvala tím, že by ráda věděla, jak se synem pracovat. Zjistit jak na něj-Což chápu a podporuju.Ale atmosféra u výtek, co vše dnes syn zase neudělal a nebo naopak udělal, je opravdu hodně nepříjemná a vyvolává ve mě pocit, že je syn nějaké divné dítě…
@slavuska1 píše:
A já bych do tý poradny šla..nám učitelka doporučila jedorázovou návštěvu se 4,5 letým, že prý když si chtěl s někým hrát, tak ho chytil za ruku, a menší děti se leknutím rozplakaly..ona argumentovala tím, že jí to pomůže, aby věděla, jak s ním pracovat, zjistit, proč navazuje kontakt takhle, a naučit ho to řešit jinak..my tma nakonec šli ale on už pak moc do školky nechodil an jaře..ona říkala, že tam posílají každý druhý dítě pomalu, že jim ten posudek pomůže dítě pochopit, nic víc. ta návštěva nebyla nijak stresující, psycholožka si s ním popovídala, a i mi řekla docela zajímavou věc, kterou jsem do té doby prakticky neviděla, ohledně sourozeneckýho vztahu s prostředním synem..a řekla bych, že to pomohlo i mě ve finále.
Souhlasím…sama s ním máš problémy, @ddinna tak proč to neprobrat s odborníkem??? Není důvod se stydět nebo tak něco…a učitelka může mít X let praxe a stejně je každé dítě JINÉ…to co platí na jednoho „vzteklouna“, nebude platit na dalšího „vzteklouna“…to čím uchlácholí jedno plačící dítě, nebude platit na jiné…učitelka dítě nezná tak dobře jako máma, neví co na něj platí a co ne…krom toho hodně rodičů ZATAJUJE problémy svých dětí, bojí se nebo stydí, že budou za neschopné rodiče malého vzteklouna, fracka, nevychovance…tak pssst, nikomu ani slovo…
Učitelko, ty si poraď, máš na to školu!!!
Blbost…i učitelka potřebuje POMOC a tou může být PPP…např.
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.