Spát v místnosti, kde zemřela maminka?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
3142
22.10.22 22:39

@-Blanch- bydlela jsem v bytě a spala v místnosti, kde zemřel děda
nic nikdo nikdy neměl potřebu řešit

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
305
22.10.22 22:53
@annlady píše:
@-Blanch- bydlela jsem v bytě a spala v místnosti, kde zemřel děda
nic nikdo nikdy neměl potřebu řešit

Ale mě třeba tohle téma docela zajímá, víš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
22.10.22 23:35
@-Blanch- píše:
Ptám se, jaké s tím máte zkušenosti vy, bydleli jste někdy v domě kde někdo zemřel? Spali jste v pokoji kde někdo zemřel? Jak to na vás působilo? Tohle mě zajímá, proto jsem dotaz dala sem do duchovna.

V baraku kde bydlime predchozi majitel zemrel, nevim ve ktere mistnosti, a nijak mi to nevadi. Moje babicka umrela doma, deda tam pak bydlel a spal ve stejne mistnosti dal, co mu taky zbylo. Muj tatka umrel doma, mamka tam bydlela jeste nejakou dobu dal (nez jsme si ji nastehovali k sobe, jinak by tam zustala).
Co teprve domovy pro seniory, tam asi kazdy senior co se tam stehuje musi pocitat s tim, ze v jeho loznici umrelo nespocet lidi, a nedavno.

  • Citovat
  • Upravit
56505
22.10.22 23:49
@-Blanch- píše:
Bydlíme v chalupě která je řešená 3+1. Bydlíme tu sami s manželem a jeden pokoj necháváme pro hosty, nebo když přijedou děti. Z obýváku máme i ložnici a jeden pokoj zůstává prázdný z toho důvodu, že tu s námi kdysi bydlela moje maminka, která právě v tom pokoji náhle před 10ti lety zemřela a právě proto jsme si tam ložnici nikdy nezařídili. No a poslední dobou přemýšlíme právě nad tím nám tam tu ložnici zařidit abysme nemuseli spát v obýváku. Pokoj je to krásný, slunný a tichý. Manžel by chtěl, jenže já z toho mám divný pocit, váhám. Neumím si představit spát v místnosti kde někdo zemřel i když to byla maminka. Možná ještě nenadešel ten správný čas? Co myslíte?

Stalo se mi něco podobného. Doma zemřel tatínek mého syna. V ložnici jsem nedokázala spát více jak půl roku. Nelámej to přes koleno. Chce to čas. Spi v jiné místnosti. Velmi chápu tvé pocity.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
56505
22.10.22 23:52
@-Blanch- píše:
Ptám se, jaké s tím máte zkušenosti vy, bydleli jste někdy v domě kde někdo zemřel? Spali jste v pokoji kde někdo zemřel? Jak to na vás působilo? Tohle mě zajímá, proto jsem dotaz dala sem do duchovna.

Až po půl roce jsem v ložnici dokázala spát. Koupila jsem nový nábytek, pokoj jsem vymalovala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4661
23.10.22 01:26

Já jsem taky posera, ale tady, ve starém domě, se cítím celkově příjemně. Žádnou historkou naštěstí nemůžu posloužit. No vlastně jednu jo, to jsem v noci jednou jedinkrát nerozsvítila na chodbě, přešla do kuchyně, a v kuchyni ve světle uviděla, že na dveřích, které jsem otevírala, leze fakt megapokoutník, tak to byl řev a úlek, to ti povím. :dance: Od té doby jsem si netroufla potmě přes chodbu projít.
V pokoji bych opravdu vyměnila nábytek, udělala si to tam hezké, třeba mrkla i na zásady feng šuej, ono to pomůže, aby se tam člověk cítil příjemně. Takže ne sezení zády ke dveřím, postel přímo naproti dveřím, zrcadlo viditelné z postele, otevřené dveře skříní přes noc apod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
80272
23.10.22 08:14

@-Blanch- nechápu, proč bych se měla bát. Kdybych věřila na duchy, tak přece logicky moje maminka mě milovala, já jsem milovala ji, tak proč by mě měla strašit? Klidně bych si ten pokoj zařídila. Anebo si udělej ložnici z obýváku a obývák z tohoto pokoje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3142
23.10.22 09:04
@-Blanch- píše:
Ale mě třeba tohle téma docela zajímá, víš.

A co tě zajímá, jestli tam „něco“ zůstává? Nezůstává. Zůstávají tam vzpomínky. Nikdo tam nechodí strašit. I kdyby posmrtný život existoval, tak nebožtíci mají na věčnosti jiné starosti a zábavy, než dlít tam, kde zemřeli a obtěžovat svoje milované.
Opět, jestli se toho bojíš, že tam něco duchovního zůstává, tak se domluv s knězem, šamanem, vědmou, dle svého založení a nech dům či místnost vysvětit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2141
23.10.22 11:00

Bydlíme v domě, kde umřela babička. Mamka umřela doma. V žádném domě jsem ducha nepotkala, jen v noci vržou dřevěné schody. ;)
I kdyby tě maminka „navštívila“, tak by to přece bylo pěkné, ne? Někdy se mi v noci zdá o jiné babičce, popovídáme si, vždy mě to potěší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4661
23.10.22 12:58

Četla jsem, že některé nemocnice mívají na určitých patrech v noci „veselo“ a sestry z nočních služeb by mohly vyprávět. 👻

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
305
23.10.22 13:06
@stín katedrál píše: Četla jsem, že některé nemocnice mívají na určitých patrech v noci „veselo“ a sestry z nočních služeb by mohly vyprávět. 👻

Vím o takovém domově pro seniory. Řádí tam duch. I ho natočily kamery.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
305
23.10.22 13:07
@Pučálkovic.Amina píše:
Bydlíme v domě, kde umřela babička. Mamka umřela doma. V žádném domě jsem ducha nepotkala, jen v noci vržou dřevěné schody. ;)
I kdyby tě maminka „navštívila“, tak by to přece bylo pěkné, ne? Někdy se mi v noci zdá o jiné babičce, popovídáme si, vždy mě to potěší.

No ježiši :srdce: Akorát bych to uvítala spíš ve dne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Nelel12
23.10.22 13:19

Mě před 8 lety zemřela moje milovaná prababička u sebe doma v obýváku. Ona zemřela stářím. Teď je v tom jejím bytě ve velkém domě moje sestra, která je naopak ráda, že tam tu babičku „jakože“ má. Hrozně jsme jí milovali, žila s náma v domě a byla pro nás jako druhá máma, velký vzor všech. Takže my jsme byly šťastní, že její poslední vydechnutí bylo tam, kde to milovala i ona.

Ona později nechala místnost vysvětit, jelikož jejich pes neustavičně štěkal do rohu. Samozřejmě myšlenky proběhly, ohledně toho, že tam ta babička zemřela, tak proto..ale nějak jsme to nikdo nebral špatně, jakože blbý pocit nebo tak, to vůbec. Ségra tam žije ráda a pořád má pocit a je šťastná, že ji tam pořád „máme“.

  • Citovat
  • Upravit
6429
23.10.22 13:24

Dříve lidi umírali jen doma a pak se ty pokoje a postele normálně užívaly. To jen dnes je smrt tabu, všichni by nejradši, aby příbuzní umřeli v nemocnici, aby se po nich nebáli/neštítili. Někdo to bere naprosto naopak, že je to vše po mamince a ona na ně zhůry dohlíží.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77516
23.10.22 13:34
@-Blanch- píše:
No ježiši :srdce: Akorát bych to uvítala spíš ve dne.

já ti opakovaně radím, ať v tom pokoji nespíš, ne kvůli „duchům“ ani nic takového, ale jde o tvé vzpomínky, že když si v tom pokoji půjdeš lehnout, tak místo spánku začneš vzpomínat na maminku, což ti spánek velmi naruší

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat