Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Společné bydlení
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
21.3.14 21:08
Tý vogo, jako matka synů mám představu, že je z domova vykopu mnohem dříve než v 35 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:12
Já bych si nebyla jistá, že tě až zas tak miluje… spíš bych to viděla, že tě má na zábavu, sex a tak… jako nic proti tomu, pokud to vyhovuje oběma stranám, ale tobě to evidentně nevyhovuje a jemu zas vypadá, že by nevyhovoval ten tvůj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:16
Kdyby vám bylo -náct, tak to pochopím. mladej kluk ještě pořádně nemá rozmyšlený, co od života chce, jak to uspořádat a je šance, že v tomto směru „dospěje“. píšeš ale, že tobě je 35 - takže počítám, že mu je obdobně. v tom případě už tam moc prostoru na změnu názoru nevidím.
a rodinu plánujete? děti budou střídavě u maminky a pak u tatínka s babičkou? jako teď, když mám doma čtyřměsíčního prcka a občas už nevidím únavou na cestu bych to třeba brala ale asi ne na dlouho
já bych do toho nešla. pokud byl do teďka zvyknutý u maminky, obzvlášť jestli je to s fullservisem a ještě k tomu názor, že každý pár to má časem spočítaný…tak to opravdu ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:18
To se ti nedivím, já bych z tohohle byla rozlazená taky… v 35, po dvouletém vztahu, aby chlap odcházel zpátky k mamince, to už je moc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:19
@blecha72 píše:
Tý vogo, jako matka synů mám představu, že je z domova vykopu mnohem dříve než v 35
napadlo mě to samé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:21
Ale tobe neni 35, to je mysleno do budoucna, ne? kazdopadne je tohle dlouhodobe neunosne. pokud plánujete rodinu, tak to by prece nefungovalo 
nebo neplánujete? hlavne si spolu musite promluvit a ujasnit si, co kdo od vztahu ocekava. abys zbytecne neztracela roky cekanim, cas leti…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:22
Byvaly mel taky tisic vymluv, byli jsme spolu 3 roky, kazdy ve svem, realita byla takova, ze nas mel dve a ja se to dozvedela, az kdyz se jim narodilo dite.Jemu a te druhe. Nerikam, ze to je vas pripad, ale po dvou letech by me stale vymluvy asi nezajimaly, kdyz jsem to zazila. Zalezi taky, kolik ti je.Mne se to stalo ve 33 (rozchod) a syna jsem rodila az v 35 v novem vztahu. Byvaleho dcerce uz je pet
Příspěvek upraven 21.03.14 v 21:25
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:24
Tak já na jednu stranu chápu, že mít svoje soukromí doma u maminky neni vůbec špatný. Já se taky zuby nehty bránila společnému stěhování (z důvodu pohodlnosti, nikoli nedostatku lásky). Ale já jsem mládě. Chlap, který se v 35 nechce odstěhovat od maminky by mi přišel krajně podezřelej. Nicméně pro útěchu, nejspíš tě miluje, jen je to lemra. Vynášení košů, obracení ponožek a luxování mu asi nevoní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:27
@Pruhovaný_mýval píše:
Tak já na jednu stranu chápu, že mít svoje soukromí doma u maminky neni vůbec špatný. Já se taky zuby nehty bránila společnému stěhování (z důvodu pohodlnosti, nikoli nedostatku lásky). Ale já jsem mládě. Chlap, který se v 35 nechce odstěhovat od maminky by mi přišel krajně podezřelej. Nicméně pro útěchu, nejspíš tě miluje, jen je to lemra.Vynášení košů, obracení ponožek a luxování mu asi nevoní
To můj muž nedělá, naopak to vyžaduji od synů. Snad se o to dřív odstěhují
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:31
@Pruhovaný_mýval píše:
@blecha72 Krkavčí matkoJednou ti nějaké děvče bude vděčné
To už záleží na ní, jak to ukočíruje. Mám zato, že moje děcka jsou rozmazlené
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.14 21:43
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji se vykecat a taky slyšet nějaký názor. Mám skoro dva roky přítele, máme se hrozně fajn, jsme si hodně podobní, ale jak to tak bývá, samozřejmě máme občas určité neshody. Mám pocit, že zbytečně někdy řeším věci, které mě trápí, i když by ve skutečnosti nemusely. Co mě teď dost drží v šachu je reakce mého drahého na naši poslední debatu ohledně společného bydlení. Prý neví, jestli chce bydlet společně, vyhovuje mu současný stav. (připomínám, že jsme neřešili, že bychom se teď k sobě měli nastěhovat, ale že jednou, někdy v budoucnosti…) Navrhuje, že by u mě mohl časem třeba trávit víc času, tzn. třeba 3-4 dny v týdnu, že by tady přespával, ale mě to spíše uráží, jakože by můj byt byl jak nějaká občasná noclehárna, a jakmile mu polezu na nervy, tak se zase přesune domů k mamince, kde má svůj pokoj a svůj klid… Má rád svoje soukromí, stejně jako já, oba neradi měníme to, na co jsme zvyklí, ale přesto nedovedu pochopit, jak by si ten jeho model bydlení představoval. Já jsem možná staromódní, ale spíš prostě chci mít s tím, koho miluju, společný život a budovat si společný domov, když na to přijde ten správný čas… ale tady vidím, že to asi jen tak nebude, jestli vůbec někdy. Jsem z toho fakt špatná. Už mě to drží tři dny a nejsem si jistá, jestli vůbec chci hodit tohle téma za hlavu a nechat to koňovi. On mi vykládá, že většina párů si časem zevšední a zbytečně se pak rozcházejí a rozvádějí a musí ještě ke všemu řešit stěhování a kdo ví co všechno. No, tohle mi fakt přijde jako takové ty blbé kecy kolem, aby mě to jakože moc nebolelo. Vím, že mě miluje, je to skvělý chlap, mazel a že by si jakože ve volném čase tahal domů baby, to ne, ale přesto… nechci v 35 čekat, až zase bude „úterý“ a můj drahý si přiveze tašku s věcma a tři dny u mě posečká, a pak zase pa miláčku. Připadá mi to ponižující. Máme před sebou celý víkend, tak jsem zvědavá, jestli budu umět být vůbec příjemná na něj…
Tak holky, sem s tím.
A kolik Vám je? 35 nebo to bylo myšleno do budoucna - až ti bude třeba 35? Jinak promiň, že to napíšu tak tvrdě, ale s takovým chlapem bych nebyla. Jestli jste spolu dva roky, tak je podle mě určitě nejvyšší čas na společné bydlení (pokud Vám není 20). Jestli on o něj zájem nemá, podle mě nestojí do budoucna ani o Tebe. Asi Tě má rád, baví se s Tebou, ale rozhodně nemá v úmyslu plánovat s Tebou společný život. A to jak vykládá o soukromí, to jsou jenom kecy. Jsme spolu s mužem osmý rok a nemám absolutně pocit, že bych přišla o soukromí. Máme přístup ke společným věcem, telefonům, mailům atd., nezneužíváme toho, nekontrolujeme se… Každý máme v bytě svůj kout, kam si můžeme zalézt. Taky by mě docela zajímalo, jak si to představuje s penězi? Pracuje? Máš představu, jak se finančně podílí na bydlení u rodičů? Jinak je od něj moc hezké, že by u Tebe byl ochotný být 3-4 dny v týdnu, předpokládám, že bys ho v tu dobu živila, plácal by Ti vodu, elektřinu… A ještě jedna věc, zjevně bude chlapec zvyklý na mamahotel. Zažila jsem to doma, táta byl težký mamiňák a vzala jsem si z toho velké poučení. Mamka celý život bojovala s tchýní. V tomhle případě mám jedinou radu - bič a pryč! Kdyby Vám bylo 20 a chodili jste spolu 2 měsíce, považovala bych jeho reakci za normální. V tomhle případě by to pro mě ale bylo naproste neakceptovatelné a přesně jak píšeš, ponižovalo by mě to.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.3.14 21:46
35 mi zatím není, mně je 28 a příteli 29, ale já už jsem samostatná od 19, žila jsem dlouho s předchozím partnerem. Mám asi docela jiné představy o vlastním životě. Kdysi dřív přítel mluvil o tom, že bychom si mohli u nich na baráku udělat byt (což jsem odmítla, protože nechci bydlet s tchýní v jednom domě), jenže on je takový snílek, takže občas řekne, jak bude vypadat naše svatba, jaké mi koupí auto, co si uděláme támhle v tom pokoji, že budeme mít dítě… a bla bla. Jenže vím, že jsou to jen takové pěkné sny. Opravdu si úžasně rozumíme, přítel je empatický, ale prostě pořád potřebuje nejspíš tu svou únikovou cestu a svůj čas sám pro sebe. A já nevím, jestli ho mám ještě rok-dva takhle nechat a prostě být šťastná tak, jak jsme, a čekat, že jednou bydlení navrhne sám, a nebo spíš čekat, že se to nikdy nezmění. Říkám si, jsem štastná, tak to zatím nechám tak, ale má tohle budoucnost?? No moje hlava těžká, to bude zase další šrotovací noc…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.3.14 21:56
autorka
Holky je pravda, že v tom je určitě jistá pohodlnost, ale že by se ode mě nechal vyživovat nebo od maminky, tak to ne. Do práce chodí, doma pracuje a mě taky pomáhá s úklidem, přispívá na jídlo, sám chodí na nákupy a volá, co má přivézt. Vyžírku bych hnala sviňským krokem (po vzoru svého otce). I mi dá sprda, když dělám velký nákup sama, ať to netahám, že mám počkat na něj, vozí mě autem, když někam potřebuju. Jako on mě opravdu má rád, za to dám ruku do ohně, ale nevím, jestli tohle fakt snesu. POkusím se mu nastínit, jak by to asi snášel on, kdybych takhle za ním jezdila na pár dnů jak do hotelu, a pak se zase odpakovala do svého klídečku domů. Ale nepředpokládám, že to pochopí. Ještě musím uvést, že mám dvě kočky, které sice snese i je hladí a občas si s nimi hraje, ale myslím, že to je taky jeden z těch zádrhelů, proč by nechtěl bydlet spolu. Hodně lpí na svých věcech, na všechno dává pozor, aby si to nezničil a kočky jsou holt kočky. Všude lezou, pouští chlupy, ale jsou čistotné a já je miluju. Hm… zapeklitá situace.
- Citovat
- Upravit
21.3.14 22:30
Souhlasím s @hanka.br. - Já se k příteli nastěhovala ve svých 21 letechhned druhý den. Znali jsme se už předtím, věděla jsem, jaký je, ale vztah jako takový začal společným bydlením. Řekla jsem si, buď hop nebo trop, nebudu ztrácet čas chozením s někým, u koho později zjistím, že s ním nevydržím bydlet. A jsme spolu teď více jak 2,5 roku, rok a půl spolu pracujeme, takže se vidíme vlastně pořád. A ještě si na nervy nelezeme 
Vypadá to opravdu tak, že tě sice miluje a chce být s tebou, ale u maminky má asi full servis a toho se nechce vzdát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
