Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rada je podle meho jedina - odstehovat se do vlastniho. Takovehle souziti nemuze temer nikdy delat dobrotu. I kdyz vyjimky jsou.Vas pripad to ale nebude.
@Anonymní píše:
Ahoj, nastěhovala jsem se k partnerovi před 4 lety a mám z prvního vztahu šestiletou holčičku a spolu máme teď roční holčičku. Bydlíme společně s tchýní, ale už to nějakou dobu nedávám. Vždy když dojde ke konfrontaci, bylo mi vyčteno že se špatně starám o děti, nebo nic neřeším a jestli se mi něco nelíbí, ať se odstěhuju. Máme svoje vlastní vrchní patro v baráku, ale je to průchozí vnitřními dveřmi k tchýni. Trápí mě, že si k nám chodí, kdykoliv se jí zamane. Jenze, dělá ta jen když jsem doma sama. Jak je doma přítel, drží se trochu zpátky. S přítelem jsem to řešila několikrát, i ji říkal, že potřebujeme soukromí, ale ona to není schopna akceptovat. Další věc výchova dětí…já něco řeknu, tak ona buď po mě tu věc dítěti zopakuje nebo to chce jinak a já si připadám pak jak debil..
Přijde mi, že před přítelem dělá sladkou babičku, ale když jsem doma sama s dětmi, je to pro mě hrozný. V neposlední řadě si stěžovala jeho bývalé přítelkyni, která ji notuje, že se nestarám o děti a že vše mělo být jinak… Ta k ní jde mimochodem dnes na návštěvu
Jsem zoufalá, protože nemám žádné soukromí a neustále myslím na to, kdy se ty blbý dveře spojovací otevřou a ona nakluše k nám..i když chodí třeba s dobrou vírou, tak mě už vytáčí její hlas prostě všechno. Přes přítelem si i minulé rozbrečela, že by se měl zastávat výhradně ji, že je jeho máma.
Přítel si s tím neví rady, stojí mezi námi oběma a nechce rozhodovat mezi mnou a ji. Vždy mi řekne, ať si to s ní vyrikam, jenže když něco řeknu, ona neumí dojít ke kompromisu a má svoji pravdu. Takže je to beznadějný.
Pořád k ní mám respekt, že je to jeho máma ale bojím se, že mě brzy rupnou nervy nebo že to odnese náš vztah
Je na tohle řešení, rada? Má někdo podobnou zkušenost?
Tchýni mám dost blízko. Má i klíče od bytu, hlídá nám občas syna. Nechodí k nám často, když nemusí. Spíš zavolá, jestli jsme doma a ať si přijdem pro koláč. Nechodí brzo a ani pozdě. Kdyby mi remcala do výchovy nebo jak mám uklizeno, slušně bych odpověděla, že já to dělám takto. Spojovací dveře bych zamkla a hlásila by se jako návštěva. To nejde?
@Niky2 já bych se odstěhovala hned, ale přítel nechce. Nechce ji tu nechat samotnou.
Ani jsem to nedočetla do konce. Zbytečná ztráta času.
Rada je pouze jedna: Odstěhujte se do vlastního.
@Russet píše:ahoj, já jsem chtěla, aby byly dveře zamčené. Ona teď vyměnila fabku s tím, že klíč tam není vůbec a je jen taková záklopka z její strany. Takže ona může zamykat kdy chce a my ne. Většinou si zamyká, když je u nás návštěva děti, které jí vadí tak aby ji tam nelezly. Ale já si tu děti nahoře hlídám a nemáme důvod k ní chodit
Tchýni mám dost blízko. Má i klíče od bytu, hlídá nám občas syna. Nechodí k nám často, když nemusí. Spíš zavolá, jestli jsme doma a ať si přijdem pro koláč. Nechodí brzo a ani pozdě. Kdyby mi remcala do výchovy nebo jak mám uklizeno, slušně bych odpověděla, že já to dělám takto. Spojovací dveře bych zamkla a hlásila by se jako návštěva. To nejde?
@Anonymní píše:
@Niky2 já bych se odstěhovala hned, ale přítel nechce. Nechce ji tu nechat samotnou.
@Šmoulice píše:
Ani jsem to nedočetla do konce. Zbytečná ztráta času.Rada je pouze jedna: Odstěhujte se do vlastního.
Ahoj, taky to vnímám jako jediné řešení, ale přítel nechce, to bych se musela odstěhovat sama s dětmi.
Na tohle je jediná ráda - odstěhujte se. Nikdy bych nechtěla bydlet se svojí tchýní, ani se svojí mamkou. Je mi jasný že by to dopadlo přesně jako u vás. Mít svoje bydlení je nejlepší, nemusíš se s nikým dohadovat, všechno si děláš podle svého. Já snad nikdy nepochopím co lidi vede k tomu aby bydleli v jednom baráku s rodičema nebo tchánovcema. Je pár výjimek ale drtivá většina dopadne přesně jako vy. Pokud chcete mít s manželem a dětma klid tak honem pryč od tchyně.
Příspěvek upraven 26.09.20 v 12:41
Dej si na dveře zástrčku nebo zamykání a je to. A tchýní vysvětlí, že ji sice ráda vidíš, ale prostě musí okolo. Případně postav přede dveře skříň. A klidně bych jí řekla, že je to pro její dobro, aby ji tam děti nechodila, když odpočívá nebo když zlobí. Hotovo.
Příspěvek upraven 26.09.20 v 12:43
V tom pripade jedine zkusit nastavit pravidla. Sednout si s ni a promluvit si. Vsichni, i pritel.Ne,ze to necha jen na tobe. Nemyslim, ze to pomuze, ale tak je to asi posledni moznost. ![]()
Tchýně názor na zamčené dveře je takový, že prý by pak byla jako ciza. Vysvětlovali jsme ji, že jsme prostě nahoře rodina a chceme mít soukromí, bohužel to nerespektuje.
@Niky2 píše:
V tom pripade jedine zkusit nastavit pravidla. Sednout si s ni a promluvit si. Vsichni, i pritel.Ne,ze to necha jen na tobe. Nemyslim, ze to pomuze, ale tak je to asi posledni moznost.
Také si nemyslím, že by to pomohlo. Snaha z mé strany byla několikrát a dopadlo to vždycky hádkou s ní ![]()
Buď se odstěhujte a nebo začni oceňovat to, že máte minimální náklady na bydlení a nauč se s tchyní vycházet. Jiné varianty nejsou, pokud budeš mít pocit, že musíš bojovat, tak spíš prohraješ a ještě tím zničíš rodinu.
Pro začátek se inspiruj v téhle knize
@Ou píše:
Buď se odstěhujte a nebo začni oceňovat to, že máte minimální náklady na bydlení a nauč se s tchyní vycházet. Jiné varianty nejsou, pokud budeš mít pocit, že musíš bojovat, tak spíš prohraješ a ještě tím zničíš rodinu.Pro začátek se inspiruj v téhle knize
https://www.kosmas.cz/…it-s-tchyni/
Ahoj, už je na to nahlížela tak, že bych měla být vděčná, že ty náklady jsou fakt minimální. Vždycky když si myslím, že je všechno v pořádku, tak se pak dozvím, že mě někde pomlouvá ale nikdy mi nic do očí neřekne.
@Anonymní píše:
Ahoj, taky to vnímám jako jediné řešení, ale přítel nechce, to bych se musela odstěhovat sama s dětmi.
tak se odstěhuj sama s dětmi
nebo dejte kouli na dveře.
Ahoj, nastěhovala jsem se k partnerovi před 4 lety a mám z prvního vztahu šestiletou holčičku a spolu máme teď roční holčičku. Bydlíme společně s tchýní, ale už to nějakou dobu nedávám. Vždy když dojde ke konfrontaci, bylo mi vyčteno že se špatně starám o děti, nebo nic neřeším a jestli se mi něco nelíbí, ať se odstěhuju. Máme svoje vlastní vrchní patro v baráku, ale je to průchozí vnitřními dveřmi k tchýni. Trápí mě, že si k nám chodí, kdykoliv se jí zamane. Jenze, dělá ta jen když jsem doma sama. Jak je doma přítel, drží se trochu zpátky. S přítelem jsem to řešila několikrát, i ji říkal, že potřebujeme soukromí, ale ona to není schopna akceptovat. Další věc výchova dětí…já něco řeknu, tak ona buď po mě tu věc dítěti zopakuje nebo to chce jinak a já si připadám pak jak debil..

Přijde mi, že před přítelem dělá sladkou babičku, ale když jsem doma sama s dětmi, je to pro mě hrozný. V neposlední řadě si stěžovala jeho bývalé přítelkyni, která ji notuje, že se nestarám o děti a že vše mělo být jinak… Ta k ní jde mimochodem dnes na návštěvu
Jsem zoufalá, protože nemám žádné soukromí a neustále myslím na to, kdy se ty blbý dveře spojovací otevřou a ona nakluše k nám..i když chodí třeba s dobrou vírou, tak mě už vytáčí její hlas prostě všechno. Přes přítelem si i minulé rozbrečela, že by se měl zastávat výhradně ji, že je jeho máma.
Přítel si s tím neví rady, stojí mezi námi oběma a nechce rozhodovat mezi mnou a ji. Vždy mi řekne, ať si to s ní vyrikam, jenže když něco řeknu, ona neumí dojít ke kompromisu a má svoji pravdu. Takže je to beznadějný.
Pořád k ní mám respekt, že je to jeho máma ale bojím se, že mě brzy rupnou nervy nebo že to odnese náš vztah
Je na tohle řešení, rada? Má někdo podobnou zkušenost?