Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@JTom píše:
Jestli jste manželé, tak jsou všechny příjmy a výdaje společné. Je tedy úpně jedno, na kterém účtu, knížce, obálce nebo krabičce peníze jsou. Posílání z účtu na účet nemá z hlediska vlastnictví vůbec žádný smysl. Nikdo si nemůže dovolit nic zadržovat nebo utrácet bez vědomí druhého. Pro vzájemný klid v duši je dobré vést nějaké jednoduché domácí účetnictví. Je jich ke stažení zdarma dost.
@Anonymní píše:
Asi nejsem nejlepším příkladem, ale napíšu, jak to chodí u nás a předem podotýkám, že se mi to nelíbí, ale nejde s tím hnout(už jsem zkoušela krom odchodu úplně všechno). Máme dvě děti 4 roky a 3 měs. Každý máme svůj účet a víceméně si každý kupujeme to, co zrovna chceme, či potřebujeme nebo na co zrovna máme, o ničem se navzájem neinformujeme. tento systém byl udržitelný do doby, kdy jsme vydělávali přibližně oba dva stejně cca 20tis. Když jsem byla na první mateřské, byla jsem téměř celé těhotenství na nemocenské a veškerou výbavičku jsem si musela pořídit sama a v 15 měs. malé jsem šla opět do práce abych nemusela doslova škemrat a obhajovat i ty nejzákladnější věci pro sebe a malou na které mi nezbývalo
. Máme to tak, že manžel ze svého účtu platí sipo, hypotéku, leasing, benzín (cca 12 tis.) a zbytek je jeho z čehož si postupně opravuje dům, který je pouze jeho (i když hypotéka je papírově na nás oba), dále vím, že utrácí za posilovnu, doplnky stravy, chodí si na meníčka do restaurace. Na mě je veškeré jídlo, drogérka, lékárna, oblečení, boty, kroužky, školka, úrazové pojištění pro všechny, životko, dovolené, výlety (pokud nemám, nejde se
). Mám pocit, že je to trochu nespravedlivé, protože mě z mých peněz nezbyde jen pro mě samotnou nic, spíš mám problém, to dát vše do kupy. Nyní jsem opět na mateřké a brzo budu přecházet na rodičák a manžel se nechal slyšet, že to prostě musím zvládnout, že mi navíc nedá ani korunu
. Takže jsem zvědavá jak ze 7tis. zvládnu vše + tentokrát už děti dvě. Manžel má příjem 20 na černo, ted mu přiznali i podporu z pracáku nákých necelých 10 a bude začínat s podnikáním + má vedlejší příjmy z burzy, kde má nasysleno pár stovek tis. (ty jsou přece jen jeho a já se na nich nijak nezasloužila, tudíž nemám nárok). Když se pokazí spotřebič nebo nábytek, platím já, pokud třeba kotel nebo cokoliv s domem, manžel. No je toho víc, ale takhle z hlavy narychlo už si nevzpomenu, i tak si myslím, že to mluví za vše. Dávám anonymně.. asi chápete, že citlivých údajů je tu spousta
Je mi to líto, že to takto máte, já bych se s tím asi nesmířila…
@Anonymní píše:
Asi nejsem nejlepším příkladem, ale napíšu, jak to chodí u nás a předem podotýkám, že se mi to nelíbí, ale nejde s tím hnout(už jsem zkoušela krom odchodu úplně všechno). Máme dvě děti 4 roky a 3 měs. Každý máme svůj účet a víceméně si každý kupujeme to, co zrovna chceme, či potřebujeme nebo na co zrovna máme, o ničem se navzájem neinformujeme. tento systém byl udržitelný do doby, kdy jsme vydělávali přibližně oba dva stejně cca 20tis. Když jsem byla na první mateřské, byla jsem téměř celé těhotenství na nemocenské a veškerou výbavičku jsem si musela pořídit sama a v 15 měs. malé jsem šla opět do práce abych nemusela doslova škemrat a obhajovat i ty nejzákladnější věci pro sebe a malou na které mi nezbývalo
. Máme to tak, že manžel ze svého účtu platí sipo, hypotéku, leasing, benzín (cca 12 tis.) a zbytek je jeho z čehož si postupně opravuje dům, který je pouze jeho (i když hypotéka je papírově na nás oba), dále vím, že utrácí za posilovnu, doplnky stravy, chodí si na meníčka do restaurace. Na mě je veškeré jídlo, drogérka, lékárna, oblečení, boty, kroužky, školka, úrazové pojištění pro všechny, životko, dovolené, výlety (pokud nemám, nejde se
). Mám pocit, že je to trochu nespravedlivé, protože mě z mých peněz nezbyde jen pro mě samotnou nic, spíš mám problém, to dát vše do kupy. Nyní jsem opět na mateřké a brzo budu přecházet na rodičák a manžel se nechal slyšet, že to prostě musím zvládnout, že mi navíc nedá ani korunu
. Takže jsem zvědavá jak ze 7tis. zvládnu vše + tentokrát už děti dvě. Manžel má příjem 20 na černo, ted mu přiznali i podporu z pracáku nákých necelých 10 a bude začínat s podnikáním + má vedlejší příjmy z burzy, kde má nasysleno pár stovek tis. (ty jsou přece jen jeho a já se na nich nijak nezasloužila, tudíž nemám nárok). Když se pokazí spotřebič nebo nábytek, platím já, pokud třeba kotel nebo cokoliv s domem, manžel. No je toho víc, ale takhle z hlavy narychlo už si nevzpomenu, i tak si myslím, že to mluví za vše. Dávám anonymně.. asi chápete, že citlivých údajů je tu spousta
Chapu, ze to neni nic k vyskakovani, zejmena v kontextu ceskeho rodicaku. Ale „uklidnim“ te, ze ja a spousta kamaradek, znamych a kolegyn, to mame principielne podobne, byt v jine prijmove skupine. Par prikladu: 1) Kolegyne si musela nasetrit na materskou, neb u nich doma doslo ke kulturnimu stretu jestli je akceptovatelne zustat doma celych 12 mesicu. Jeji muz (jinak naprosto normalni az skvely) o tom nechtel ani slyset, mel pocit ze nejpozdeji za 3 mesice by mela jit zpet do prace. Dohodnout se nedalo. Nasetrila si, nic po nem nechtela, na vsem se podilela jak doposud + veskere vydaje pro sebe a prcka. 2) Kamaradka, mela dvojcata, chtela chuvu a byt doma. Nebyl problem, ale musela si to tez zaplatit ze sveho (z uspor). Ted penize dochazeji, tak bude muset jit poprve po trech letech poprosit o prispevek, jsem na to zvedava. 3) Kamaradka, vede uspesnou firmu. Dve deti, mladsi ani ne rocni, veskere bezne vydaje typu deti, jidlo a spol plati ona. 4) U nas - byla jsem na materske 2×, nikdy jsem si nerekla ani o korunu, byt jsem po tu dobu mela prakticky nulovy prijem. Podilela jsem se na nakladech domacnosti ve stejnem rozsahu a logice jako predtim, plus mi pribyly veskere vydaje spojene s detmi.
Abych to nejak shrnula - ne, ze sedmi tisic bych to co uvadis neutahla. Ale principielne na systemu muz plati dum a auto a ja zbytek (krome restauraci, to bytostne nesnasime oba, kdyz plati zena v restauraci) nevidim nic spatneho…
@Anonymní píše:
Chapu, ze to neni nic k vyskakovani, zejmena v kontextu ceskeho rodicaku. Ale „uklidnim“ te, ze ja a spousta kamaradek, znamych a kolegyn, to mame principielne podobne, byt v jine prijmove skupine. Par prikladu: 1) Kolegyne si musela nasetrit na materskou, neb u nich doma doslo ke kulturnimu stretu jestli je akceptovatelne zustat doma celych 12 mesicu. Jeji muz (jinak naprosto normalni az skvely) o tom nechtel ani slyset, mel pocit ze nejpozdeji za 3 mesice by mela jit zpet do prace. Dohodnout se nedalo. Nasetrila si, nic po nem nechtela, na vsem se podilela jak doposud + veskere vydaje pro sebe a prcka. 2) Kamaradka, mela dvojcata, chtela chuvu a byt doma. Nebyl problem, ale musela si to tez zaplatit ze sveho (z uspor). Ted penize dochazeji, tak bude muset jit poprve po trech letech poprosit o prispevek, jsem na to zvedava. 3) Kamaradka, vede uspesnou firmu. Dve deti, mladsi ani ne rocni, veskere bezne vydaje typu deti, jidlo a spol plati ona. 4) U nas - byla jsem na materske 2×, nikdy jsem si nerekla ani o korunu, byt jsem po tu dobu mela prakticky nulovy prijem. Podilela jsem se na nakladech domacnosti ve stejnem rozsahu a logice jako predtim, plus mi pribyly veskere vydaje spojene s detmi.Abych to nejak shrnula - ne, ze sedmi tisic bych to co uvadis neutahla. Ale principielne na systemu muz plati dum a auto a ja zbytek (krome restauraci, to bytostne nesnasime oba, kdyz plati zena v restauraci) nevidim nic spatneho…
Promiň, ale já na tom opravdu vidím něco špatnýho. Vlastní príklad: máme 4 děti. Já jsem byla na rodičovské 11 let. Je pravda, že jsem se na rodičovské hodně vzdělávala (občas i pracovala), což mi pomohlo se vrátit „do procesu“ bez ztráty „kytičky“. ALE za celou dobu manželství mě manžel PLNĚ finančně podporoval - nějak é dělění „tohle je z můjho účtu a tohle z tvojeho“ u nás neprobíhalo, a považuji to za nemornální. Pořád nechápu, jak na to může někdo přistoupit. Děti jsou snad maželove pořád, nejenom, když se mu to finančně hodí, ne? Chápu, když je potřeba se uskovnit, ale na tom se přece shodnou oba, ne? Ne, že manželka to s rodičáku přeci zatáhne…
@Anonymní píše:
Asi nejsem nejlepším příkladem, ale napíšu, jak to chodí u nás a předem podotýkám, že se mi to nelíbí, ale nejde s tím hnout(už jsem zkoušela krom odchodu úplně všechno). Máme dvě děti 4 roky a 3 měs. Každý máme svůj účet a víceméně si každý kupujeme to, co zrovna chceme, či potřebujeme nebo na co zrovna máme, o ničem se navzájem neinformujeme. tento systém byl udržitelný do doby, kdy jsme vydělávali přibližně oba dva stejně cca 20tis. Když jsem byla na první mateřské, byla jsem téměř celé těhotenství na nemocenské a veškerou výbavičku jsem si musela pořídit sama a v 15 měs. malé jsem šla opět do práce abych nemusela doslova škemrat a obhajovat i ty nejzákladnější věci pro sebe a malou na které mi nezbývalo
. Máme to tak, že manžel ze svého účtu platí sipo, hypotéku, leasing, benzín (cca 12 tis.) a zbytek je jeho z čehož si postupně opravuje dům, který je pouze jeho (i když hypotéka je papírově na nás oba), dále vím, že utrácí za posilovnu, doplnky stravy, chodí si na meníčka do restaurace. Na mě je veškeré jídlo, drogérka, lékárna, oblečení, boty, kroužky, školka, úrazové pojištění pro všechny, životko, dovolené, výlety (pokud nemám, nejde se
). Mám pocit, že je to trochu nespravedlivé, protože mě z mých peněz nezbyde jen pro mě samotnou nic, spíš mám problém, to dát vše do kupy. Nyní jsem opět na mateřké a brzo budu přecházet na rodičák a manžel se nechal slyšet, že to prostě musím zvládnout, že mi navíc nedá ani korunu
. Takže jsem zvědavá jak ze 7tis. zvládnu vše + tentokrát už děti dvě. Manžel má příjem 20 na černo, ted mu přiznali i podporu z pracáku nákých necelých 10 a bude začínat s podnikáním + má vedlejší příjmy z burzy, kde má nasysleno pár stovek tis. (ty jsou přece jen jeho a já se na nich nijak nezasloužila, tudíž nemám nárok). Když se pokazí spotřebič nebo nábytek, platím já, pokud třeba kotel nebo cokoliv s domem, manžel. No je toho víc, ale takhle z hlavy narychlo už si nevzpomenu, i tak si myslím, že to mluví za vše. Dávám anonymně.. asi chápete, že citlivých údajů je tu spousta
Koukám na to s vytřeštěnýma očima, jak jsou někteří muži ke svým ženám sprostý. Duševně se cítím být spíše mužem. Proto odpovídám spíše jako muž. S přítelkyní máme společné peníze, přestože má výrazně nižší příjem než mám já. Má přístupy ke všem účtům. Platby se provádí z toho účtu, kde jsou zrovna peníze a nemusí u mě žebrat o korunu. Má rozum, ať koupí, co uzná za vhodné. Postarat se o rodinu i finančně považuji za mužskou hrdost a styděla bych se, kdyby se mě měla žena doprošovat a mít nižší standart, než já. Co je mé, je i její.
Páni, jak to tady čtu, tak jsme na tom dobře.
Máme každý svůj účet a každý má platby, co musí platit. Když jsem odešla na mateřskou, tak jsem ještě pár přesunula na manžela.
Oba víme (no, hlavně já) jaké platby se pravidelně platí, kolik to dělá a co má kdo na účtě, kolik bere a tak.
Fakt je, že kdybych nevydělávala, tak by mě manžel musel přeposílat něco na účet, protože mi skoro vše sežere hypo, co je vázaná na můj účet.
Ale jinak se manžel i ptá, jestli nepotřebuju peníze.
@Manuelan píše:
Nemáme společný účet a ani nechci… můj muž bývalé ženě posílal 10 tisíc a to si sama vydělala kolem 20…nutila ho, aby jí posílal celou výplatu na její účet… to neudělal… nadávala mu když si něco koupil a dokonce to před ní i schovával
![]()
aby mu nenadala. Peněz oba měli dost takže o nic nešlo. No utekl co si budeme povídat
![]()
![]()
jinak já jsem na mateřský. platím jídlo a drobnosti. On bydlení výlety a jiné. Když už nemám nic řeknu mu. Ale abych to řídila jako jeho minulá žena
to by mě hanba fackovala. Celkově mi je trapné si říct o peníze
Těším se do práce, ale na to si sakra počkám![]()
Me to prijde docela odpovidajici castka 10tis, jestli ovsem neplatil vse on a ona nemela jeho penize jen tak pro sebe… ![]()
@JTom píše:
Jestli jste manželé, tak jsou všechny příjmy a výdaje společné. Je tedy úpně jedno, na kterém účtu, knížce, obálce nebo krabičce peníze jsou. Posílání z účtu na účet nemá z hlediska vlastnictví vůbec žádný smysl. Nikdo si nemůže dovolit nic zadržovat nebo utrácet bez vědomí druhého. Pro vzájemný klid v duši je dobré vést nějaké jednoduché domácí účetnictví. Je jich ke stažení zdarma dost.
Takze, jako kdyby se manzelovi neco stalo(tuk, tuk, tuk),tak by blokli jeho ucet i muj vlastni a sly by z nej penize do jeho dedictvi a penize z meho uctu by dedily i jeho deti, no to snad ne?? ![]()
@zrcadlo Záleží na každé rodině jak si finance rozdělí…
@naty2989 „Jídlo, pro mě i malého“ myšleno tak, že jsou to peníze pro mě a malého např. na výlety a tak, jídlo pro všechny.
Jinak se omlouvám všem dámám, které příspěvek nechápou, zkrátka to beru tak, že manželství neznamená automaticky společný účet…
@Irinka0210 …zkrátka to beru tak, že manželství neznamená automaticky společný účet…
Manželství má zákonem definováno společné jmění. To, v kterém úložišti se peníze nacházejí, je lhostejné.
@Danulinka16 píše:
Takze, jako kdyby se manzelovi neco stalo(tuk, tuk, tuk),tak by blokli jeho ucet i muj vlastni a sly by z nej penize do jeho dedictvi a penize z meho uctu by dedily i jeho deti, no to snad ne??
Ano, tak to je a oddělené účty to vůbec nijak nevyřeší. Vždy jde o společné jmění. Výjimkou by byly prostředky prokazatelně získané mimo manželství. Musela by se uzavřít předmanželská smlouva nebo SJ zúžit nebo zrušit.
@Danulinka16 ano platil vše on…
on o ní moc nemluví… jen vždy řekne, že byla zvláštní
zato jeho máma jí nemůže přijít na jméno… Když odešel nechal jí vše. Majetek se nerozděloval. Asi bych řekla, že se cítil špatně kvůli tomu, že odešel on od ní. Nu což. Se mnou se nebojí kupovat nové věci
zrovna včera dotáhl nové hodinky a opravdu jsem s ním nekonzultovala jestli si je má koupit.
Já měla předtím taky extrém
ex mi vytahoval věci z košíku když se mu zdálo, že je to moc drahé a já to nepotřebuju
hračky pro dceru jsem si musela kolikrát vydupat ![]()
@zrcadlo jo kdyby to bylo tak jednoduché s tím jídlem. Když není jídlo nebo něco, co mu nechutná (např. sladká jídla) nemá problém si pro sebe koupit a uvařit, takže my třeba jíme něco za pár kaček a on si koupí a udělá tuňáka (je přece ten sportovec, tak se nesmí cpát sacharidama
, tím je myšleno i chleba), ale když je třeba kousek masa, tak to mi sní i porci, co mám pro sebe a dítě i na další den. Je to fakt těžký, hlídám každý týden akce, dělám zásoby, takže doma je vždy nějaké jídlo (i když třeba ne uvařené), takže já jdu např. s dětma spát a on si věčer není líný udělat hovězí stejky
. Před pár dny mi říkal, že pokud na něho budu hodná, pošle mi 20tis na nový gauč a kolo pro malou (z gauče už lezou špičatá péra a o příspěvek na kolo už u něj orodovaly i babičky), ale jak zjistil, že ještě beru mateřskou a ne rodičák, tak řekl, že ještě počá, nechá mě trochu vydusit a pak mi to pošle, at si toho víc vážím
. Nevím, kde na to přišel, ale je přesvědčený, že já jsem ta, co peníze rozhazuje a utrácí hlavně za hadry
přitom já jediná dokážu něco našetřit právě na tu dovolenou a pro případ nouze mám taky něco odložené. on jede na účtu do nuly a pak prostě nemá a není mu hloupé jít za svou mamkou, která vydělává o polovinu mín jak on, má chlapa na ÚP, táhne celý barák a celý měsíc ani neví, jak vypadá maso
. Jako fakt nevím, jestli s tímto půjde ještě hnout. A proč jsem si pořizovala další dítě? Nechtěla jsem mít jedináčka a chtěla jsem, aby obě děti měly stejného tatínka. a taky než bych to nějak ukončila, popř. našla nového chlapa s kterým bych to podruhé riskla, čas na to mít děti by byl fuč
.
@Anonymní píše:
Chapu, ze to neni nic k vyskakovani, zejmena v kontextu ceskeho rodicaku. Ale „uklidnim“ te, ze ja a spousta kamaradek, znamych a kolegyn, to mame principielne podobne, byt v jine prijmove skupine. Par prikladu: 1) Kolegyne si musela nasetrit na materskou, neb u nich doma doslo ke kulturnimu stretu jestli je akceptovatelne zustat doma celych 12 mesicu. Jeji muz (jinak naprosto normalni az skvely) o tom nechtel ani slyset, mel pocit ze nejpozdeji za 3 mesice by mela jit zpet do prace. Dohodnout se nedalo. Nasetrila si, nic po nem nechtela, na vsem se podilela jak doposud + veskere vydaje pro sebe a prcka. 2) Kamaradka, mela dvojcata, chtela chuvu a byt doma. Nebyl problem, ale musela si to tez zaplatit ze sveho (z uspor). Ted penize dochazeji, tak bude muset jit poprve po trech letech poprosit o prispevek, jsem na to zvedava. 3) Kamaradka, vede uspesnou firmu. Dve deti, mladsi ani ne rocni, veskere bezne vydaje typu deti, jidlo a spol plati ona. 4) U nas - byla jsem na materske 2×, nikdy jsem si nerekla ani o korunu, byt jsem po tu dobu mela prakticky nulovy prijem. Podilela jsem se na nakladech domacnosti ve stejnem rozsahu a logice jako predtim, plus mi pribyly veskere vydaje spojene s detmi.Abych to nejak shrnula - ne, ze sedmi tisic bych to co uvadis neutahla. Ale principielne na systemu muz plati dum a auto a ja zbytek (krome restauraci, to bytostne nesnasime oba, kdyz plati zena v restauraci) nevidim nic spatneho…
díky
, vím, že to tak nemám sama (i když to není zrovna ideální) a beru to taky dost pragmaticky.. prostě to tak je. růžové brýle už dávno spadly, přemýšlím i v kontextu toho, že kdybych byla sama s dětma, byla bych na tom finančně stejně, takhle mám prostě zajištěnou střechu nad hlavou, odvozy autem kam potřebuju a na výživném bych z něho stejně nedostala víc, jak na ten nájem a navíc bych byla na vše úplně sama.
@Anonymní píše:
@zrcadlo jo kdyby to bylo tak jednoduché s tím jídlem. Když není jídlo nebo něco, co mu nechutná (např. sladká jídla) nemá problém si pro sebe koupit a uvařit, takže my třeba jíme něco za pár kaček a on si koupí a udělá tuňáka (je přece ten sportovec, tak se nesmí cpát sacharidama, tím je myšleno i chleba), ale když je třeba kousek masa, tak to mi sní i porci, co mám pro sebe a dítě i na další den. Je to fakt těžký, hlídám každý týden akce, dělám zásoby, takže doma je vždy nějaké jídlo (i když třeba ne uvařené), takže já jdu např. s dětma spát a on si věčer není líný udělat hovězí stejky
. Před pár dny mi říkal, že pokud na něho budu hodná, pošle mi 20tis na nový gauč a kolo pro malou (z gauče už lezou špičatá péra a o příspěvek na kolo už u něj orodovaly i babičky), ale jak zjistil, že ještě beru mateřskou a ne rodičák, tak řekl, že ještě počá, nechá mě trochu vydusit a pak mi to pošle, at si toho víc vážím
. Nevím, kde na to přišel, ale je přesvědčený, že já jsem ta, co peníze rozhazuje a utrácí hlavně za hadry
přitom já jediná dokážu něco našetřit právě na tu dovolenou a pro případ nouze mám taky něco odložené. on jede na účtu do nuly a pak prostě nemá a není mu hloupé jít za svou mamkou, která vydělává o polovinu mín jak on, má chlapa na ÚP, táhne celý barák a celý měsíc ani neví, jak vypadá maso
. Jako fakt nevím, jestli s tímto půjde ještě hnout. A proč jsem si pořizovala další dítě? Nechtěla jsem mít jedináčka a chtěla jsem, aby obě děti měly stejného tatínka. a taky než bych to nějak ukončila, popř. našla nového chlapa s kterým bych to podruhé riskla, čas na to mít děti by byl fuč
.
Nemáš to teda vůbec jednoduché ![]()