Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
To, co děláš, je naprostá šílenost - takovýmhle způsobem zasahovat, tím skutečně věc jen zhoršuješ a vlastně ho sama vyřazuješ víc a víc.
Ty děti se dávno znají, jsou na sebe zvyklé - a divíš se, že nevezmou do party dítě, jehož matka o nich významně a hlasitě říká, že jsou kamarádi na baterky, vypočítavé potvory a která jim vysvětluje, jak se mají chovat, aby její syn nebyl smutný? I když Tě chování dětí rozčiluje, takovéhle řeči Ti nepřísluší, to si musejí děti mezi sebou vyřešit a porovnat samy. Něco jiného je šikana ve škole, tam je zásah dospělých potřeba, ale toto je naprosto jiná situace, v níž pouze Ty jako matka nervově selháváš.
Tvůj syn je malý - ve 4,5 letech si nehledá „kamarády na celý život“, jen parťáky na hraní… a mezi ty ho rozhodně nezapojíš hysterií a kvočnovstvím, kterou zatím předvádíš. V září zřejmě půjde do školky (?), tam se to celé zase trochu změní, děti na hraní tam najde.
Do té doby se vzpamatuj a nech syna, ať si to kočíruje sám… je špatně, když dítě mezi vrstevníky existuje s vizitkou „toho radši nechte, nebo zas přiletí ta jeho máma“.
A dal bych posilala, za par dnu to bude v poho, zacina byt hezky, tak si budou venku spolecne casem hrat. mozna bude tvuj maly ze zacatku smutny, ze neni uplne v parte, ale muzes jit s nim a treba jim usporadat nejakou spolecnou hru, souteze…a budou kamaradi
deti u nas v sousedstvi miluji, kdyz jim delame souteze ![]()
@belik píše:
@tterka ano asi to tak vypadá, ale jak jsem psala, jak uchytnu syna, že se nechová k dětem hezky hned mu to vysvětlím, je pravda, že je dost umíněný a domluva je těžká, ale dá si nakonec říct, nehledám na těch dětech špatné, poslala jsem malého za dětmi s jahodami, to bylo vše dobré, ale přeci mu nemůžu pokaždé něco dávat, to by si je jen přece kupoval. Dám tomu čas, určitě nechci nikoho nutit, aby si se synem hrál. Ale co dál, mám ho za nimi dál posílat nebo ne?
To jsi mě nepochopila. Synovi vysvětluj a hubuj do aleluja, to je tvá věc. Ale k ostatním dětem se chovej slušně, nemoralizuj, nenadávej, zbytečně nepošťuchuj. Tohle k ničemu dobrému nepovede. Ty prostě nechceš (a nevěřím, že nechápeš, ty prostě nechceš) pochopit, že chyba není v těch ostatních dětech. Jejich chování je pouze odezvou na chování tvé a tvého syna. Jako, pokud stále dokážeš napsat toto
„Přijdou pro něj, aby ho vzápětí odkopli, nevím no. Vím, že jsem to přehnala, ale prostě mě ta jejich vychytralost strašně dopálila
“
To je prostě úplně špatně
. Tohle přeci není vychytralost. Ty děti si nebudou hrát s někým, kdo je k nim nepříjemný a maminka ho v tom ještě podporuje. Nehledej chybu v ostatních. Nenajdeš ji, protože tam není. A hlavně, řešit, jestli je pro syna lepší aby za ním ty děti nechodily vůbec, nebo naopak… To je postavené na hlavu. Nepleť se mu do kamarádů. On se musí naučit zabojovat sám. Pokud ty mu na každé křivé slůvko řekneš, ať se s dotyčným nebaví, protože je to vypočítavá vychytralá potvora, tak si tvé dítě nikdy žádné kamarády nenajde
@belik píše:
@bartsch ano určitě jsem to zhoršila, jsem taky taková vzteklá a často křičím nemůžu se teda divit, že je syn to samé, je mi to tak líto, nakonec mu všechno pos…sama
Presne jak tu pisou nademnou. Syn se cely zivot bude pohybovat v kolektivu, musi se naucit s ostatnimi vychazet. Neni to tak, ze nejsou-li tihle z neho nadseni, prerusime styky a budeme hledat jine. To by byl cely zivot v umelem vakuu, ale realita je jina. 4a1/2 lete deti neintrikuji, Mam temer petileteho a je to cista duse, uprimna, intrikuje moje starsi 8a1/2leta. Deti se proste znaji dyl a nejlepsi by bylo, ho s nimi zkamaradit vlidnym pristupem. Ne ho mezi ne cpat pokazde, kdyz je uvidis, ale nenasilne, jak tu nekdo psal…pozvat na kolac, zmrzlinu…ono si to casem sedne. To, ze na ne vyjedes vubec nikomu nepomuze. Sama mam taky velice silny ochranitelsky pud, kolikrat bych taky rekla, co si myslim, ale ve vysledku bych poskodila sve dite. Tak mu to vysvetlim v klidu a prejdu to. Klidne rekni, kdyz za nim prijdou, ze az si dohrajou, at se stavi treba na limonadu…neber to tak, ze prijdou a odkopnou ho, neoddeluj ho od nich, onse s nimi casem szije.
Čtu dobře, že jsou všem těm dětem čtyři roky
Tohle je přece věk, kdy se ty děti různě pošťuchují a teprve se učí hrát spolu a ne jen vedle sebe. Je to ještě takové kamarádství nekamarádství. Jeden den jsou nejlepší kamarádi s tím, druhý den s oním, záleží na tom, jak se kdo vyspí a kdo komu dal bonbón. Vůbec bych z toho ještě nedělala vědu. Pokud chce jít za dětmi, tak se přece nejdřív musí zeptat, zda za nimi může a to jak svých, tak i jejich rodičů. Nedovedu si představit, že by mi sem sousedovic děti jen tak přišli, děti se skutečně na obou stranách ptají, zda smí. A co si budem namlouvat, ve čtyřech letech ještě neudrží tolik pozornosti, takže chvilku je baví to, chvilku ono… Takže tvoje reakce mi přijde dost neadekvátní.
@tterka v pokojíčku jsem s nimi nebyla, tak opravdu nevím co se stalo, nechci aby syn ještě doplatil na neurotickou matku, ale já sem ho přece nepodporovala, aby k nim byl nepříjemný, už vím, že jsem to všechno pokazila a ptala jsem se protože nechci celou situaci ještě zhoršit, nevím zkrátka výchovu asi nezvládám, všem děkuji za názory. Nechám to ted na něm, pokusím se mu vysvětlit, že jsem se zachovala špatně. Až děti potkám, omluvím se jim.
Já bych se těm dětem neomlouvala, tím to akorát připomeneš, navíc už pak budou mít v hlavě totální guláš, jestli teda něco udělaly, nebo neudělaly špatně, když na ně dospělý jeden den pokřikuje a pak se jim omlouvá.
Nech už to plavat, buď na ně milá, případně si je můžeš „koupit“ nějakou dobrotou.
@belik píše:
v pokojíčku jsem s nimi nebyla, tak opravdu nevím co se stalo, nechci aby syn ještě doplatil na neurotickou matku, ale já sem ho přece nepodporovala, aby k nim byl nepříjemný, už vím, že jsem to všechno pokazila a ptala jsem se protože nechci celou situaci ještě zhoršit, nevím zkrátka výchovu asi nezvládám, všem děkuji za názory. Nechám to ted na něm, pokusím se mu vysvětlit, že jsem se zachovala špatně. Až děti potkám, omluvím se jim.
To nemá co dělat s výchovou - tu jistě zvládáš dobře.
Co nezvládáš, je rozlišit okamžik, kdy ještě jako matka můžeš zasáhnout a kdy už ne. Já Tě úplně chápu, ono je hrozně těžké se jen dívat, když by se člověku tak chtělo zasáhnout, usměrnit, efektivně zorganizovat. Ale to prostě nejde - nejde být ředitelkou zeměkoule a řídit její chod tak, aby naše dítě mělo tu cestičku vždycky správně nastavenou a umetenou.
Na Tvém místě bych do toho už nešťourala - děti jsou ještě malé, Tvoje sebereflexe se mine účinkem. Srovnala bych si to sama v sobě a prostě se držela co možná nejvíc zpátky - jak svou přítomností při hrách, tak jakýmkoli hodnocením kamarádů.
@Teladradora děkuji ti
sedím tu a brečím jak malá, prostě jak sem stará tak jsem blbá, chtěla jsem udělat dobře, nechtěla jsem aby se malej vnucoval a všechno sem pokazila ![]()
@BohunkaP píše:
To nemá co dělat s výchovou - tu jistě zvládáš dobře.Co nezvládáš, je rozlišit okamžik, kdy ještě jako matka můžeš zasáhnout a kdy už ne. Já Tě úplně chápu, ono je hrozně těžké se jen dívat, když by se člověku tak chtělo zasáhnout, usměrnit, efektivně zorganizovat. Ale to prostě nejde - nejde být ředitelkou zeměkoule a řídit její chod tak, aby naše dítě mělo tu cestičku vždycky správně nastavenou a umetenou.
Na Tvém místě bych do toho už nešťourala - děti jsou ještě malé, Tvoje sebereflexe se mine účinkem. Srovnala bych si to sama v sobě a prostě se držela co možná nejvíc zpátky - jak svou přítomností při hrách, tak jakýmkoli hodnocením kamarádů.
máš pravdu ve všem, nejradši bych ted chodila kanálama, už do ničeho nebudu plést
@belik, ale jdi Ty - jsou to přece ještě malé děti, neřeší to ani zdaleka tolik, jako Ty. Když se stáhneš, situace se vyklidní, usadí… a syn se dřív nebo později zapojí. ![]()
@belik píše:
@bartsch ano určitě jsem to zhoršila, jsem taky taková vzteklá a často křičím nemůžu se teda divit, že je syn to samé, je mi to tak líto, nakonec mu všechno pos…sama
Ale néé, chápu tě, proč jsi to udělala. Děti si to v kolektivu mají porovnat samy, ale ty cítíš synův handicap (je nový). Pamatuju si, že jsme ve školní družině měli kluka, který koktal, a děti mu to dávaly strašně sežrat
Jeho maminka docela často chodila do školy a řešila to, na jednu stranu to chápu, musela být zoufalá. Nevyčítej si, že jsi jednou vybouchla, děti jsou v tomhle věku splachovací a pokud to nebude pravidlo, bude to v pohodě.
Nicméně souhlasím s tím, co ti tu napsali ostatní, musíš syna nechat, aby si to vyřešil sám. Případně mu vysvětlit, jak by se k dětem měl chovat, aby ho braly. Děti dokážou být zlé, ale dospělí dokážou být ještě horší a v dospělosti za něj vztahy s ostatními taky řešit nebudeš. To chce čas, bude to dobrý ![]()
@belik Snaž se uklidnit, dětem opravdu nic neříkej, ono se to samo usadí. Jsou to malé děti, snaž se k nim tak i přistupovat, nepřemýšlí a nejednají jako dospělí. A synovi dej víc prostor, aby se s tím taky „porval“ sám. Pomůže mu to, neřeš to za něj. I on musí přijít na to, že vždy tu nebude maminka, aby za něj řešila jeho problémy. Musí si najít to své místo na slunci
Ve škole by pak byl chudák, tam mu pak už nebudeš schopná řešit jeho mezilidské vztahy (a ani se to nemá dělat) a on by to nemusel sám zvládnout.
Podle mě, je hlavní, že sis uvědomila chybu, že si reagovala špatně.
Bráníš syna, cítíš lítost, že jste noví, přistěhovaní, ale těm dětem jsou teprve 4,5roku.
Vžij se do situace těch dětí, když si na ně škaredě křičela, určitě nebudou chtít chodit k sousedce za kamarádem, kde na ně paní křičí a je zlá. Já být tebou, bych to nechala už být, bude teď hezky, třeba se děti zase setkají venku.Moc to hrotíš, hlavně, že sis uvědomila, že reaguješ špatně!!!Vždyť to jsou prťata.
Mám dceru 9let, zrovna včera naříkala na kamarádku, vyslechla jsem, poradila, ale neřešila. To si musí vyřešit mezi sebou ![]()