Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A já si naopak myslím, že to děláš skvěle, těžko jí nějak pomůžeš v pracovní době, někdo vydělávat musí. Pamatuju si sama sebe, že v náročném období mi taky nepomáhalo „vezmu dítě ven a ty si odpočiň“, protože jsem si beztak neodpočinula a hryzala si nehty, že to dítě komplet prořve (a ono fakt prořvalo). V noci, když kojím, těžko můžu spát, zatímco chlap konejší hladové brečící dítě, že?
Mě pomohlo obejmutí, pohlazení, když mi chlap přinesl čaj a sušenku až do ruky během kojení, když cestou domů automaticky nakoupil a vzal i nějakou mlsku pro mě atd. Tak, abych se cítila milovaná a chtěná a mohla načerpat energii pro běžný den z toho pěkného, co mezi námi bylo
Držím palce, ať to také zvládnete a jednou na to budete s úsměvem vzpomínat.
@otec789 píše: Více
Začni si s vlastním dítětem budovat vztah klasickou péčí, když je žena na to přes týden sama, což dělá v součtu třeba (dle spánkového režimu dítěte) cca 7 hodin aktivního času denně, tj. 35 hodin aktivního času týdně, který věnuje dítěti. Tak ty jí prostě pomůžeš zejména o víkendu a pak přes týden spíše drobnostmi (nakrmíš, popřípadě okoupeš a společně uložíte).
Takže jak někdo psal - dítě dopoledne na hodinu a půl ven, pak odpoledne na dvě hodiny ven (popřípadě vem dítě na 3 hoďky sám k prarodičům), pak přijdeš, svlékneš, dáš dítěti najíst, přebalíš, druhý den ráno vypadneš na hodinu a půl, popřípadě vezmeš dítě a sjedeš s ním nakoupit co je potřeba na pondělí a úterý, dáš mu najíst, a můžete podniknout něco společně. V součtu na tom pak budete tak, že žena se postará od pondělí do neděle v součtu cca 40 hodin a ty týdně v součtu 12 hodin. Je to blbé takhle přepočítávat, ale jak jinak kvantifikovat péči o dítě a trochu si zkonkretizovat podíl péče obou rodičů.
Za mě teda čím dítě bude starší, tím to bude horší. Ano, už bude spát v noci, ale přes den je to neskutečný stres, tedy alespoň pro mě. Máme syna s podezřením na autismus a pravděpodobně ADHD. Je neskutečně hodný, v noci krásně spí. Nevzteká se, dá se s ním pracovat. Ale neustále běhá. Běhá, běhá a běhá. Leze všude kam se dá. Od rána do večera se nezastaví.
Manžel taky hodně pracuje a rodinu máme daleko. Ale manžel omezil práci, chodí domu v 16:00, malého vezme ven, doma je pořád s ním, abych mohla udělat něco v klidu. O víkendu si ho bere na celý den na výlet, nebo občas i na celý víkend k jeho rodičům a já mám volno. Také jsme si zařídili paní na úklid, řeším už jen provozní nepořádek a ostatní nechávám být. Čekáme druhé miminko, takže to prostě jinak nejde, musí fungovat oba, i když jeden chodí do práce. Jinak pokud manžel nestíhá práci, dodělává občas o víkendu, nebo vstane hodně brzo ráno. Sám říká že v práci je to mnohem méně náročné, než být doma s dítětem. Je to naše sluníčko a jsme za něj samozřejmě neskutečně vděční a jiný život nechceme, ale abysme se nezbláznili (hlavně já) musí fungovat prostě oba.
@Lucy75 píše: Více
Takže se má rozvést a bude jí samotné lépe? Nějak Tvou logiku nechápu. ![]()
Chlap musí makat od nevidím do nevidím, aby uživil rodinu, přes víkend se snaží, co to dá, ženská pořádně neřekne, co by potřebovala a co by í nejvíce pomohlo, ale chlap je špatný? Nemá se rozkrájet na kusy anebo rovnou naklonovat a současně chodit do práce, ale se i 24 hod. starat o dítě?
![]()
@hopsalka píše: Více
A kdy se budou věnovat společnému času všichni společně? Na ten bych tedy rozhodně nezapomínala. Pro mě osobně byl třeba mnohem lepší čas, který jsme o víkendu trávili jako rodina společně, třeba na výletu, než ten, kdy by si chlap vzal kojené dítě (navíc v době separační úzkosti) a odjel kdovíkam ![]()
@unuděná píše: Více
To dítě v této fázi nebude věčně, je to výhled i do budoucích týdnů/měsíců a bylo by fajn, aby ženě poskytl alespoň půlden týdně na „to svoje“ a tím není myšlen doúklid bordelu doma, nákup a uvaření obědu. Když vyrazí někam společně, péče bude opět na ní, protože to je prostě pro člověka, který není primárním pečovatelem „pohodlnější“ a je v tom zajetý.
@unuděná píše: Více
To dítě v této fázi nebude věčně, je to výhled i do budoucích týdnů/měsíců a bylo by fajn, aby ženě poskytl alespoň půlden týdně na „to svoje“ a tím není myšlen doúklid bordelu doma, nákup a uvaření obědu. Když vyrazí někam společně, péče bude opět na ní, protože to je prostě pro člověka, který není primárním pečovatelem „pohodlnější“ a je v tom zajetý.
@hopsalka píše: Více
Díky toto mi vlastně dává úplně smysl a je to tak konkrétní že to pochopí i pařez jako já.
Pokud si to tedy shrnu tak:
Separacka, to prejde. Ale ze toho ma tvoje zena dost, to si taky rikam. Doporucuji se neptat, ale domlouvat se s ni, pripadne si dite vzit, nakrmit, zabavit, umyt, prevlect, prebalit. Mne nejvic vadilo, ze kdyz chci, aby muz dite pohlidal, potrebuju ho podrobne instruovat, ze dite ma svacit, co mu ma oblect a kde to najde, co mu dat na ven. Pritom kazdy den dite svacilo cca pul hodiny po tom co prisel z prace, obleceni ma porad na stejnem miste a ze mu da teplacky na ven misto svatecnich mi bylo vzdy jedno. Takze vsimej si co a kdy se u vas doma deje a do toho se zapoj, mysli na to ty, ze dite svaci, ze veceret budete v pracovni den vsichni tri, stejne tak o vikendu. Kdyz dite rve a tvoje zena je na wc, neptej se jestli si ho mas vzit, ale vezmi si ho a zkus ho utesit, bud proste pritomen s nimi a ne jen vedle nich.
Zakladateli, jsem na tom podobne jako tvoje zena, mozna jeste hur, manzel jezdi domu jen na vikendy, takze cely tyden pecuju o dite (10m), sebe, dum a psa. Cele dny sama - jen obcas na par hodin prijede moje mamka. Kojim, mala odmita prakticky cokoli snist…- citim se hrozne, jsem unavena, nejhorsi matka na svete. Kdyz bych mluvila za sebe, tak me by pomohlo - ocenění a povzbuzeni, ze to zvladam. Cas pro sebe - dat si vanu, pustit film, odjet sama nakoupit, jit si zabehat. A od partnera bych chtela - aby si s malou hral, cetl ji, dal ji najist, vzal ven, vykoupal. Nebo mi jen udelal snidani.
Za me je fajn, ze se snazis a vnimas to, urcite se to zlepsi ![]()
@hopsalka píše: Více
A stojí ta žena vůbec o ten půlden „svého“? To by bylo záhodno zjistit. Protože v této fázi pro ní může být separace od dítěte nepříjemnější, než jeho nonstop přítomnost. Do budoucna je to samozřejmě jiné.
@otec789 píše: Více
Popřípadě nebuď Pepo pařez a zeptej se tvé ženy úplně na férovku: Lucko a co by ti pomohlo? Co mám udělat?
Já si teda také myslím, že děláš dost, pomáháš a manželku podporuješ. Chodíš k tomu do práce, kde se určitě také neválíš. Po práci můžeš pomoci s koupáním, krmením ( v 8 měsících už dáváte příkrmy ne?), aby měla manželka trochu prostoru pro sebe. O víkendu se miminku věnovat. Mně to z tvé strany přijde dostačující. Chodí manželka s dítětem ven? Dopoledne nebo odpoledne ho může uspat v kočárku a trochu si přes den odpočinout, zabavit miminko hračkami, zpívat mu… ![]()
Normální separační úzkost u dítěte.
A matku bych poslala někam k odborníkovi na pokec, pokud se bude takhle skládat pokaždé ve svých pochybách u každé změny u dítěte tak chudák ženská. Těch změn u dítěte ještě přijde a mateřství je náročné několik let… Co teprve až přijde období vzdoru, to bude taky špatná matka? Nebo první problémy v kolektivu ve školce… Já bych to řešila s odborníkem, aby ji to nemlelo a přestala o sobě pochybovat.
Příspěvek upraven 29.05.25 v 13:30