Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Oni to zkusi vzdycky. A pak je to kombinace stesti a toho, co z rodicovskych promluv uvizlo.
Vyzkouset to s rodici v ramci nejake oslavy muze fungovat, no.
Ja jsem nad tim taky premyslela. A presne, nas vecirek na skole, bylo nam asi 17 let a spoluzacka, co mela prisne rodice se tak ozrala, ze nemohla ani vstat a zvracela chudak. Dalsi zase kouri a to bych rekla, ze prave ona nebude. Ja mela stesti s alkoholem, no stesti, moji rodice kouri jak fabriky a ted uz fakt docela pijou fest a v rodine jsme meli umrti pribuzneho, mlady clovek, a prave kvuli piti. To byl ten zlom pro me, takze ja nekourim a piju obcas, kdyz jsem venku a doma mi alkohol ani vubec nechutna.
Tak si rikam, ze by mozna bylo dobry ppit pod dohledem a jeste poradna osveta o alkoholu k tomu.
Tabuizace nemá smysl v ničem. Nejvíc funguje nápodoba v průběhu před pubertou. Pokud dítě vidí, že rodiče pijí pivo místo vody, bude to brát jako normu. Pokud uvidí, že si dají rodiče flašku vína jednou za uherský rok, pivo na výletě, budou to brát něco jako když si on dá cukrovou vatu na pouti. V pubertě rodiče už nic míč nenadělají, tam víc bude fungovat škola, mimoškolní aktivity, maximálně mohou fungovat jako záchytný bod, když dítě sejde moc z cesty.
Za mě je nejlepší, a budu jej praktikovat, přístup ten. Že se s tím má dítě seznámit a potkat dřív, než se někde na rozlučce ozere do němoty a nebude tušit jak vůbec alkohol působí a jaký druh a v jakém množství může vypít. Takže my znalci, co jsme pili na vesnických zábavách od 13-14, tak jsme byli dost zkušení na to, abyste pak hlídali a drželi vlasy těm, kteří alkohol při prvním potkání absolutně nezvládli.
Taky jsem si vzpomněla na naši rozlučku po deváté, když jsem četla o tom chlapci. Taky mi prolítlo hlavou, že každý jsme byl tele. Každý to zkoušel. Ještě jsme blbci měli rozlučku u rybníka. Vyloženě u rybníka. Jak je možné, že nám normálně prodali láhve vodky.
Až teď zpětně vidí člověk ten nerozum.
Ahoj, hele ty můžeš svému dítěti zkoušet zakazovat alkohol, dávat sklenky, ale dneska když si budou chtít dát s kamarády alkohol, tak si ho prostě dají. To mi věř.
Z mojí zkušenosti i třináctileté děti běžně požívají alkohol(podotýkám, že mluvím o dětech z běžných rodin s běžnou motivací, které pokračují ve studiu na vš a podobně) a mají vypěstovanou takovou odolnost, že chlastají jak duhy a druhý den normálně fungují, že nemá cenu to vůbec řešit a tvůj přístup, že do 18 ani kapku, mi přijde kapku vykořeněný z reality.
Ne, že bych si myslela, že ten přístup, že občas naliješ skleničku něčemu pomůže.
Jen tím chci říct, že ty situace, kdy děti chlastají dlouho před 18 tu jsou, vždy byly, byly i za mě, i za mých rodičů, kteří jsou v důchodu a překvapuje mě, že si to neuvědomuješ.
Já samozřejmě nejsem naivní, abych si myslela, že děti nemají šanci se k alkoholu dostat před 18. rokem. Vážně ne. Jen mi prostě přijde zvláštní jim ho podávat jako rodič. O tom byl dotaz. Ne o zoufalé snaze je udržet na řetězu a myslet si, že nečuchnou ke špuntu, dokud jim to máti nebo zákon nepovolí
Prostě co je menší zlo - podávat jim drogu kontrolovaně anebo doufat, že budou mít rozum. A ani vlastně nechci radu z pléna emimina, spíš jen zmapovat terén, jaký k tomu mají přístup ostatní rodiče.
Dcera má 17, zatím neochutnala a je v tomto zásadová, nicméně, když se ptali ve škole, tak byla jediná.
Teď nedávno jsem ji i nabídla, jestli nechce zkusit trochu vína, škaredě se na mě podívala. Co to s člověkem dělá ví. Chodila teď na plesy a někteří spolužáci to nedali a byli odneseni. Plus ještě drogy, říkala, že se jí někteří zhnusili a nemá zájem s nimi někam chodit. Teď si našla i kluka a je na tom stejně jak dcera. Snad to bude stejné u syna, ten Teď půjde do 6 třídy, zatím je to aktivní sportovec. Ale na třídních schůzkách už učitel říkal, že je to zlatá třída, že už dokonce ve čtvrté dávali nějaké dutky za kouření.
Já jim alkohol před 18 nepodávala, ale ani jsem nedělala scény, když jsem věděla, že někde pily.
Ale stalo se, že jim před 18 nebylo druhý den úplně dobře a na to jsem nebrala ohled. prostě když hodlají popíjet, musí to dělat tak, aby druhý den fungovaly.
Nikdy to teda nezašlo někam, že bych to musela řešit, protože i děti si můžou vypěstovat závislost.
@Anonymní píše:
Já samozřejmě nejsem naivní, abych si myslela, že děti nemají šanci se k alkoholu dostat před 18. rokem. Vážně ne. Jen mi prostě přijde zvláštní jim ho podávat jako rodič. O tom byl dotaz. Ne o zoufalé snaze je udržet na řetězu a myslet si, že nečuchnou ke špuntu, dokud jim to máti nebo zákon nepovolíProstě co je menší zlo - podávat jim drogu kontrolovaně anebo doufat, že budou mít rozum. A ani vlastně nechci radu z pléna emimina, spíš jen zmapovat terén, jaký k tomu mají přístup ostatní rodiče.
Jako rodič bych jim ze své vůle žádný alkohol nedávala, dokud jim nebude 18. Vysvětlila bych to zdravotními důvody, které říkají, že žádné množství alkoholu není žádoucí ani u dospělých.
Mám dceru v prváku na střední. Kdykoliv na druhém stupni ZŠ přišla s tím, že ode mě chce ochutnat víno nebo frisco, dala jsem jí cucnout. Tvrdé se u nás nepije. Stejně tak nebyl problém, aby si v devítce dala neochucené nealko pivo. Tam teda zbyteček alkoholu je. Dcera chodí na školní i mimoškolní akce, alkohol tam děti zkouší. Vždy mi povykládá, co testovala a co to s ní dělalo. Takže mám přehled
Kdybych jí alkohol zakazovala, tak ho zkouší stejně, ale doma nic neřekne… Podle mě tabuizování alkoholu povede jen k tomu, že to dítě bude zkoušet o to víc a doma bude zatloukat. Ale dilema jsem měla úplně stejné jako ty.
Poslední dva roky říkám dceři na Silvestra, jestli neupadla na hlavu. Tak já si připíjím Kofolou a menší děti taky. Velká je šťastná, že dostane do sklenky 2 cm bublinek a jediná s taťkou si dá šampaňské. Kupují si tu malou láhev v obchodě.
Já jsem pro to nezakazování. Sama jsem z rodiny, kde jsem měla možnost od určitého věku ochutnat. Lízla jsem si piva, rumu atd. Nechutnalo mi to. Víno jsem si občas skleničku dala, ale to tak od těch 15 let a tak nějak mi to zůstalo dodnes. Pokud už si něco dám, tak trošku vína a jsem spokojená. Díky tomu to pro mě nebylo strašně zajímavé a nikdy jsem se nezpila do němoty, nebyl důvod. Pokud by mě nyní syn šesťák požádal, zda může ochutnat třeba víno nebo něco klidně dovolím, ale jen líznout.
Téma bude trochu kontroverzní, ale nejsem ani nudící se puberťák ani troll, ale máma dvou dospívajících dětí.
V poslední době jsem se setkala s dvěma případy, které mě donutily hodně přemýšlet o tom, jak přistupovat v naší české kotlině k dospívajícím a alkoholu. Zastávala jsem názor, že dětem do 18 ani kapku. Jenže před prázdninami proběhla médii zpráva o tragickém úmrtí 15letého kluka, který se opil na rozlučce se ZŠ (očividně ani on ani spolužáci netušili, jak rychle se zvládnou zkárovat a co pak dělat s opilým člověkem) a zároveň po školním výletě mladšího dítka (6. tř.) padlo několik důtek TÚ za požívání alkoholu. Vzhledem k typu školy a rodin, ze kterých děti pocházejí mě hodně překvapilo, že k něčemu takovému došlo tak brzo. Myslela jsem si (očividně dost naivně), že v prostředí, kde se děti pohybují k podobným excesům moc docházet nebude.
No a teď ten dotaz - vzhledem k tomu, že dřív nebo později se děti k alkoholu v kolektivu vrstevníků dostanou (a nemám jak tomu zabránit), tak nevím, jestli jeho tabuizace doma nepovede ještě k větší touze ho ochutnat (zakázané ovoce). Sice o tématu mluvíme, ale asi si všichni pamatujeme, jak moc jsme si v pubertě brali rodičovské promluvy k srdci.
A i když je mi to hodně proti srsti, říkám si, jestli třeba v 15 nedat ochutnat decku vína, ať aspoň mládě tuší, co to s člověkem dělá.
Když to vezmu z pohledu mého mladšího já, asi bych byla za podobnou zkušenost vděčná. Když to vezmu ze současného rodičovského pohledu, tak mi připadá jako úlet nalívat nezletilcům