Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Starší maminky?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
9.6.05 10:19
Tak malý mi to odeslal nějak dřív než jsem chtěla ........ 
Mně je 35 a mám 16.5 letýho syna , 13letou dceru a prcka 1.5 roku . Vdávala jsem se v osmnácti a rozvedla v pětadvaceti, s nynějším mužem jsme 10 let, a abychom neměli jedináčka chystáme se ještě na jednoho prcka. Jenom si už musíme trošku pospíšit abych nebyla úplně „stará“ 
Nejste některá z okolí Prostějova???
Tak papa Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 10:33
Tak musím říct, že ačkoliv je našemu synovi 17 a půl, zatím ještě nepřišel s tím, že by chtěl o prázdninách někam vyrazit. Ale u nás je to tím, že jak jsem již psala, je to sportovec a opravdu nemá skoro na nic čas. Dělá sportovní gympl a to je jenom škola, tréninky a závody. Ikdyž občas se tam mihne i nějaká slečna.Někdy je mi ho dost líto, když vidím, jak už je ve svým věku občas utahanej, ale na druhou stranu si to vybral sám, nikdo ho nenutil, tak se teď musí snažit.
Dost často se teď s manželem bavíme o tom, proč jsme neměli malýho už dávno. A možná už by byli mezitím dva.Když to bylo jednou tak jo, potom zase ne, nakonec teda jo a trvalo nám to 3 roky, než jsem otěhotněla.Těhotenství, stejně jako první, bylo bez problémů.Kdybych neměla bříško, ani bych nevěděla, že jsem těhotná.Až na to, že když jsem byla těhotná v roce 1987, tak se ještě nechodilo ani na ultrazvuk a teď jsem v těhotenství absolvovala tolik různých vyšetření, až jsem z toho byla v šoku.
Ježiši ženský, je tohot tolik, co bych Vám chtěla říct, ale bojím se, že když bude zpráva moc dlouhá, tak ji nikdo nebude číst. Asi mi dost chybí, že tady nemám žádnou kámošku, nemám komu říct tu spoustu věcí.Sari
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 10:37
Ahoj Libiku
k tomu strachu, u mně je to bylo jednoznačný, asi pul roku po porodu jsem trpěla nějakou šílenou depkou a měla děsný strach o našeho malého, bála jsem se, že se mu něco příšerného stane, byla jsem úplně vyřízená ikdyž jsem se snažila se logicky z toho dostat, vybavovala si pasáže z knížek, které jsem o psychice a podvědomí četla, prostě to nešlo. Já měla pořád o něj STRACH. Přesně jak píšeš, dřív jsme si vůbec neuvědomovali, jaká nebezpečí nám hrozí, že člověk je jen malilinkatou částečkou ve vesmíru a je děsně zranitelný.
Naštěstí je tato doba u mě pryč a já jsem moc šťastná se svým malým drobkem, z každého jeho nového slovíčka, jeho grimasky z toho co zase každý den nového vymyslí. Mám ho moc ráda a těším se až tady kolem mě budou pobíhat nejméně dva.
Ahojky Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 10:42
Ahoj Sari
já zde taky nemám žádnou kamarádku a tak vím jaké to je. Škoda, že nebydlíme blíž k sobě 
Taky si nemám s kým jen tak pokecat.
A klidně piš, určo to budeme číst neboj.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 10:57
Tak jsem si nějakým způsobem zkoušela změnit přezdívku, protože jsme tady dvě Sari, rozdíl je v malém písmenku na začátku slova, ale asi to nepůjde. Nevíte někdo, jestli to jde? Jinak chci ještě říct, že se mi zase moc líbilo, když jsem byla těhotná.Akorát jsem k tomu přistupovala zodpovědnějí, než v 19 a kladla jsem si otázku, jak to přece jenom po tolika letech zvládnu. Člověk s jedním skoro dospělým dítětem je zvyklý na určitý způsob života a najednou takový malý človíček. Ale na druhou stranu jsem se nevýslovně těšila, až malého poprvé uvidím.Že to bude zase kluk, to jsme si nechali říct u doktora, nejsme už přece malí, že?Ačkoliv první miminko měla být vytoužená holčička, tak teď mi to tedy bylo trošku jedno, ale víc jsem se klonila k tomu chlapečkovi. Je to asi divné, každá ženská chce doma asi malou parádnici, ale já už jsem byla zvyklá na toho kluka .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 12:04
Sari klidně se rozepiš, zvládá to i děsně dlouhé komentáře a vždycky se najde někdo, kdo to rád přečte To jako ukecanka vím dobře.
Vysněný kluk po dvou holkách byl pro mě oříšek a byla jsem smutná, že tomuhle světu vůbec nerozumím. Tak když jsem čekala čtvrtý a věděla jsem, že to je třetí holka, nezřízeně jsem se těšila. našeho kluka jsem už zvládla, bohužel se ukázalo, že problém není ve mně, ale v tom, že je autistický. Ale na první pohled se to nepozná, jenom se chová divně a má problémy s řečí a s komunikací a se sociálními situacemi … ale je zlatej a od té doby co vím co má a jak na to, tak je všechno v pohodě.
Strach o mrňata jsem nějak nestačila mít, protože když se narodil, nejstarší bylo 14 a mladší 13. Puberta v plném trysku. Tady děcka chodí na zábavy od 12ti a strašně se tu chlastá. naštěstí jsem byla nějaká osvícená či co, se sexuální výchovou jsem začala co nejdřív to šlo, za pomocí knih. Holkám jsem dala podmínky za kterých mohly na zábavy a ťuk, ťuk, ťuk nezklamaly. Madší dokonce říkala, že nemůže, když jí věřím . Ale to ostatní s ní bylo děs. Bordel je výraz pro naklizený byt a ta její huba … Naštěstí šla ve druháku do pronájmu. Obě dojížděly do školy do krajského města. Tak se u nás vyskytuje sporadicky. Víkend, déle to nevydržím. Neuznává jiná než svá pravdidla a ta drzá huba jí zůstala . Ale jinak jí mám ráda a nejradši když je dost daleko. Ještě že to nečte. Potom mě akce a odjezdy holek už tolik nezaskakovaly. Navíc jsem stejně nevěděla jak doopravdy žijí v těch pronájmech a nezbylo než se spolehnout na to, že stejně už jsou vychované a te´d se to jenom ukáže jak. Sama jsem měla doma tvrdý režim dokud jsem bydlela s našima, moc krátké vodítko. V jejich věku jsem taky sportovala, takže pravda, na akce a výlety, diskotéky a kluka nebyla spíš energie, čas by se býval našel. Nic mi neuteklo, aspoň jsem se vyhla těm nejhorším létům, kdy je člověk nejnáchylnější podlehnout nějaké partě. Měla jsem partu v oddílu.
Libiku já bych si poradila i na Plzeňsku, prostě bych odjela pár km dál Lákala by mě Kadaň. Momentálně mě láká ambulantní porod, ale moc nevím jak bych si to zařídila doma, tak opět Vrchlabí nebo Havlíčkův Brod. Kdy příště nevím, potrvá to určitě dlouho a mebo se to nepovede.
No vidíš Sari, ještě se ukáže, kdo je ukecanější Stefinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
9.6.05 12:22
Starší maminky?
Čauky maminy,
tak i já se hlásím do diskuse věkové kategorie dle mého gusta - je mi 37 let, mám 12-ti letého kluka a chceme ještě jeden přírůstek (připadám si totiž ještě nějak mladá 
). Myslím si, že tehdy na těch čtyřiadvacet jsem se snažila vychutnat si mimčo jak to jen šlo, ale teď by to asi bylo úplně o něčem jiném… ( 
to bude asi tím věkem - spoustu věcí už beru jinak). Je fajn, že se tu rozběhla tato diskuse!
Zdraví Dašek z Děčína 
- Citovat
- Upravit
9.6.05 12:33
Sari zeptej se Šárky nebo se zaregistruj znovu pod jiným jménem.
Stefinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.05 13:14
Tak jsem napsala e-mail Šárce i jsem vyplnila kontaktní formulář,tak uvidím, kdo s čím přijde.Zatím počkám.
Ahoj Dašku, věř mi, že teď si maminkovství užiješ úplně jinak a jak už jsem já napsala, je to bezva. Taky jsme si s manželem říkali, že jsme moc „mladí“ na to, abychom tu zůstali v baráku sami. Navíc ještě spolu podnikáme, takže jsme se „vyřádili“ přes den v práci, večer jsme přišli domů, něco jsme zobli a svorně jsme usnuli u televize. Tak jsme si řekli a dost a bylo rozhodnuto.
Stefinko, moc mě to mrzí s tvým chlapečkem, vždycky tvrdím, že nejhorší je bezpráví konané na dětech a na zvířatech, ti jediní se nemohou a neumějí bránit. Ale pokud to spolu už zvládáte, tak je to moc fajn.
No začíná se budit ten můj kulihrášek, nevím kdy se sem zase dostanu, možná ještě chvíli s malým.
Zatím se mějte všechny moc hezky a zase se doufám sejdeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
9.6.05 15:07
Ahoj,
taky mám tři děti 18, 15, 1 a můžu říct, že je to super. Jako mladá matka jsem moc nadšená nebyla, ale jako starší matka mám jiný pohled na mateřství (možná jsem konečně dospěla??) a moc si to doma užíváme. K poslednímu těhotenství jsem přistupovala tzv. zodpovědně, cvičila, plavala četla odborného co se dalo (to ovšem nebylo moc chytrý - pak jsem zase byla vyděšená z různých možných komplikací). Taky období čekání na amniocentézu bylo dost děsný, přeci jen ten věk…, ale dobře to dopadlo a malý je úžasný a velké děti, které si nejdříve myslely, že jsem se s manželem zbláznili jsou z brášky nadšené. Také rodit v roce 87 a 04 byl dost rozdíl - poměry ve zdravotnictví. Navíc mi nikdo z lékařů nic neřekl k věku, jen se pořád všichni udiveně ptali: a to máte pořád se stejným partnerem?? Pak už jsem si připadala nějaká divná, že mám doma pořád toho jednoho stejnýho. Jo, a taky ty věci na malý děti - to je nádhera. Minie.
- Citovat
- Upravit
9.6.05 16:22
Minie , to je fakt, dneska mají holky první mimko v době, kdy se dříve končívalo na čísle 2-3 a děti se rodily hodně po sobě. Dneska si jako exot vůbec nepřipadám. A doma je to rozděleno asi tak, že když jsem na podzim otěhotněla, nejstarší holka otáčela oči k nebi a měla přednášku o antikoncepci a mladší skákala radostí.
Ty věci a kočárky a potřeby … to se nedá srovnat a ani se z toho nedá vybrat. Na holky jsem musela vzít co zrovna bylo. Jako na potvoru bylo hlavně modré oblečení a jeden druh kočárku. Výběr pouze barva nebo zda koženka či manšestr. Naštěstí je to pryč.
Stefinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.05 10:58
Tak Vás všechny zdravím,
vidím, že se od včerejška nic nezměnilo.Já tady můžu být jenom chviličku, musím taky něco dělat, dokud ten můj drobek spí.Tak doufám, že až zase usednu, tak už tady bude nějaký nový příspěvek. Aby nám to tady neusnulo na vavřínech. Byla by to škoda.Změna mého uživatelského jména se zatím nekoná, dala jsem dotazy a nikdo mi neodpověděl. Ještě počkám do pondělka a pak se zkusím zaregistrovat znovu pod jiným jménem.
Je pravda, že dřív nebylo na výběr vůbec nic, co se týče kočárků, ani oblečení. Všechny děti ve městě měli stejnou soupravičku, lišila se pouze barvami, buď růžová nebo modrá, jezdily zde stejné kočárky, tehdy vyběhla jako novinka manžestrová trojkombinace od Liberty. Věděla jsem, že chci určitě něco jiného, takže pro kočárek i pro pár oblečků jsem si jela do bývalé NDR, máme to tady přes hranice kousek. A opravdu můj kočárek nikdo jiný neměl. A taky babička dost pletla, takže se malý odlišoval alespoň takhle. V dnešní době je to úplně jiné. Tolik věcí, člověk ani kolikrát neví, na co to pořádně je, ale myslí si, že to bude určitě potřebovat. Oblečky moc hezký, až člověku někdy přechází zrak,ale taky je pravda, že ty ceny jsou taky někdy moc hezký. Nebojím se přiznat, že na malého nakupuji často v sekáčku, vybírám věci opravdu pěkné a kvalitní, což už dneska ani v sekáčcích není problém. Ale někdy samozřejmě zatoužím koupit mu něco nového a to potom nepřemýšlím nad cenou, koupím, co se mi líbí. Kočárek a ostatní potřebné vybavení, jako postýlku a tak, jsme kupovali nové, teď budeme kupovat sportovní trojkolku a tu chci taky novou. To si neodpustím. A jak jste na tom Vy? No, já už teď musím jít, přejí Vám všem krásný den a nezapomeňte sem občas nakouknout. Nebo třeba na e-mail? Zdraví Sari
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.6.05 11:24
Na kluka jsem měla kočárek od sestry manšestrovou Libertu, na holku ještě větší a starší koženkovou Libertu Schválně, protože ty dnešní kočárky se mi zdály malé. Pak jsme stejně jezdili autem, tak autosedačka a klokanka a na kluka jsem koupila ojetou dvojkombinaci zase Liberta, ale mladší vydání. Potom na holku hlavně šátek a na občasné výjezdy na nákup mám sportovní kočárek s taškou na mimino taky z druhé ruky. Ohrádky taktéž z druhé ruky . Po klukovi jsem všechno skoro dala pryč nebo darovala, tak jsem zase musela začínat s pár věcma. Nakupuju v sekáčích, nové málokdy. Nebo u Vietnamců. U nás je to půl napůl záležitost peněz i praktická. Za chvíli ze všeho vyrostou. Vyjma vyloženě malých botiček jedině boty kupujeme nové. Dělala jsem to tak i s holkama, ještě jsme zastihli první sekáče a první Vietnamce. No a potom občas natrefíme na dobré výprodeje, ale vyloženě se po tom nepídím. Poslední dobou nakupuju hlavně na internetu a jsem spokojená. Stefinka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
10.6.05 11:46
Ahoj, taky občas vzpomenu - abychom měli něco hezkého, vyjíždělo se do NDR. (daly se tam koupit bavlněný trička pro mimi, u nás bývaly jen košilky, otravné oblíkání). Dneska to dělám jako Sari, dost věcí jsme koupili úplně nových (po dětech už jsem měla všechno rozdané, naštěstí!!) a občas při nákupech propadnu euforii a beru bez ohledu na cenu. Vždycky si to vysvětlím: no, co, další mimi mít už nebudu, tak si to musím užít!!! Ale některé oblečení beru taky v sekáčku - hlavně takový to „pracovní“, malej je dost aktivní a tepláčky na něm doslova hoří. Jak snášíte počasí? U nás to vypadá na nastupující rýmu, přemýšlím co rychle na:,–(it, nějaký supervitamíny a kapky do nosíku. Snažím se zaregistrovat, ale asi to dělám špatně. Minie
- Citovat
- Upravit
10.6.05 12:44
Minie,
když se zaregistruješ, tak ti na e-mail přijde zpráva, kde si máš aktivovat svojí osobní stránku. Tam to všechno vyčteš.
My jsme se zdravím zatím v pořádku, doufám že to bude jako u staršího kluka. Ten chodil k doktorce jenom na pravidelné prohlídky a když tam jednou přišel, že je asi už taky nemocný, tak mu nena:,–(ila ani antibiotika, protože prý nikdy nemarodil a léčili jsme přírodní cestou . Tak malý snad bude taky tak v pohodě. Byla bych ráda, protože já mám chronické astma, nerada bych, aby někdo takovou neřest po mě podědil. Takže s kapičkami neporadím, ještě ani doma žádné nemáme. Tak zase půjdu, dnes si snad přijde pro malého babička a já mám naplánovaný nákup a taky na hoďku do práce. Tak snad to všechno stihnu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
