Stehovani a deprese ?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
10.2.22 15:09

Stehovani a deprese ?

Ahoj, máme jít s pritelem od března do bytu. Na jeho popud, ze to chce zkusit. Nyní jsme nahore u mých rodicu, vše skvěle fungovalo. On má dlouhé dny v práci a já než přijel on byla s rodici. Byt se nachází asi 1 km odsud. Jenže při té představě, ze tady rodiče necham samotne a třeba to ponesou těžce mi je hrozné. Najednou mě nic nebavi, netesim se na nic atd. Ze sem budu jezdit jen na návštěvy. Nicméně, tady je plánujeme rekonstrukci patra. A až by to bylo hotové, sli bychom zpět sem.. jak ale tyto pocity zahnat? Jsem na rodiče fixovana, jedinacek, chtěla bYch tento problém vyřešit, ale nevím jak..

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1724
10.2.22 15:44

Ahoj, chápu to správně, že rodiče bydli od tvého bytu daleko 1 km? To máš přece úplně na pohodu, vždyť je máš skoro za rohem, můžeš je přijít kdykoli navštívit 😁 Promiň, ale to mě vážně pobavilo. A jak víš, že to rodiče ponesou těžce? Ptala ses jich, říkali ti něco? Možná si to jenom ty vsugerovavas a rodiče to budou brát daleko líp než ty. Moje mamka taky kdysi mluvila, jak ji bude beze mě smutno… Ale jak byla ráda, že mě mohla vystěhovat a uvolnilo se jít místo v bytě 😁 rodiče si zvyknou, neboj. Ty taky, jenom to chce čas zvyknout si na změnu. No podle mě jsi na rodiče fakt až nezdravě fixovaná, trochu mi začíná být líto tvého přítele… Ne každý partner unese to, že ten druhý je na rodiče až moc nalepený.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10.2.22 15:48

@Giovanna1 ano, mas pravdu.. i mě samotne je to líto … parkrat jsme to spolu řešili s pritelem. :( nevím, ale jak si pomoci.. uvědomuji si, ze to není normalni, ale nevím jak tu fixaci překonat … změny strasne špatně snasim..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10.2.22 15:56

@Giovanna1 odpověď na otázku,,Jak Vám bude tady samotným?” byla,,Jak to bude, tak to bude.”

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1724
10.2.22 15:58

@anonymkaaa01

Nepomohl by pokec s nějakým psychologem? A jinak to chce čas, ten všechno utrepe. Hele, já jsem taky byla dost fixovaná na rodiče a stěhování jsem nenesla dobře. Ale zvykla jsem si, protože přítele jsem milovala a to je prostě život, že musíš vylétnout z hnizda. A časem jsem si zvykla, a i když mám svoje rodiče pořád ráda, bydlet bych s nimi už nechtěla. Taky by bylo fajn, aby po stěhování se ti přítel věnoval, abys neměla nějaký pocit prázdnoty a rychleji si zvykla. A neboj, od rodičů budeš jen kilometr daleko. Kdykoli za nimi můžeš zaskočit a oni za tebou 😁 musíš se jenom teď vzít do role, že ty už jsi samostatná a budeš mít vlastní domácnost a budes svou vlastní paní…jako já bydlet nekdy kilometr daleko od rodičů, tak fakt neřeším, že by se melo stýskat jim nebo mně :wink: neboj, zvykneš si. Porad na to nemysli, zkus se vždy odreagovat něčím jiným, pokud tě baví vybírat doplňky do bytu, chod nakupovat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1724
10.2.22 16:01
@anonymkaaa01 píše:
@Giovanna1 odpověď na otázku,,Jak Vám bude tady samotným?” byla,,Jak to bude, tak to bude.”

No vidíš, vždyť to berou úplně v pohodě. Problém je tedy u tebe, že nejsi ještě úplně připravena vyletět z hnízda. Musíš to zkusit a vydržet, brzo si na větší samostatnost zvykneš, uvidíš. Pokud přítele fakt miluješ, uděláš to pro něho… Když budeš pořád hodne zavisla na rodičích, můžeš o ten svůj vztah i přijít, ne každý partner toto snese.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3837
10.2.22 16:09

Natvrdo bych se odstěhovala, pokud by mi to nadále dělalo problém, byla bych úzkostlivá, plakala, byla u nich doma nezdravě často, narušovalo by to vztah s přítelem, tak bych si našla psychologa. Očividně máš problem. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4121
10.2.22 16:27

Když jsem se stěhovala od rodičů k přítelovi, tak se mne upřímně také moc nechtělo. Teď jsou to tři roky, někdy jsem tam na víc noci, když je manžel pryč, ale jsem pak ráda, když jsem zase v klidu ve svém :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
10.2.22 16:32

No, obávám se že ta fixace je jaksi snaha nějak vyřešit nějaké rány ve tvé psychice.

Takže nejspolehlivější cestou jak to řešit je sebepoznání, péče o ty staré rány a posilování sebe sama jako samostatné, sebevědomé bytosti.

Nejspolehlivější cestou je psychoterapie.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3724
10.2.22 17:00

Já se tvému příteli vůbec nedivím. Vícegenerační bydlení, i když je to oddělená bytová jednotka, je prostě zdrojem potíží. Ať se všechny strany snaží, jak chtějí, pokud je možnost bydlet mimo rodiče, je to vždy lepší volba. Přijde mi, že jsi taková maminčina nebo tatínkova holčička. Přítel to samozřejmě vidí, protože trávíš vlastně s rodiči čas, když on není doma, takže fakticky bydlíš spíš pořád u rodičů, než s ním. A jsou to tvoji rodiče, tvoji blízcí lidé, ne jeho. Můžou být perfektní, ale pro něj jsou to pořád „cizí lidé“ a on je náplava v jejich domě. Nedivím se, že se tě snaží vytrhnout bydlením jinde. Je to normální, přeci. Každý musí vyletět z hnízda. No a 1km od vašich, to mě rozesmálo! to jestli je drama, odstěhovat se kilometr od rodičů do bytu, co bys dělala, kdyby tvůj muž nebo ty jsi dostala práci přes půl Evropy nebo zeměkoule. Musíš trošku dospět, mi přijde. Nemyslím to zle, ale hroutit se ze stěhování s přítelem, když to není do Kodaně nebo do Havany, ale kilometr od vašich, to je fakt, jako bys byla ještě úplné dítě. Zkus to, protože stejně budeš muset tu pupeční šňůru někdy odstřihnout. Držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10.2.22 20:53

Cítím s tvým přítelem a rozumím mu. Vícegenerační bydlení je prostě pro vztahy zlo, takže se mu vůbec nedivím.
Tobě doporučuji, pokud nechceš o přítele přijít, najít velmi rychle úsměv, odvahu, kufr na stěhování a nějakej tupej nůž, kterým přepižláš svou pomyslnou pupeční šňůru. Dospělí lidi si mají dopřát tu zkušenost vylétnutí z rodičovského hnízda. I za cenu, že to někdy trošku bolí (ale krásně).

P. S. Kilometr od rodičů… :roll: Bez komentáře.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10.2.22 20:55

Dekuji všem za povzbuzení … myslím, ze budu muset řešit s psycholožkou.. jelikož když se o tom zimním před pritelem je akorát naštvaný, no asi se mu už taky nedivím..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Breno poradna - podlahové krytiny

Ikona - Jiří Novotný

Jiří Novotný