Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Když se nestýkáte a věkový rozdíl mezi bratranci je velký, tak mi nepřijde zas tak hrozné, že jméno svému dítěti dáte. Osobně bych ale nedala. Vadilo by mi, že se mé dítě jmenuje stejně. Je tolik různých, hezkých jmen
Kdyby mi tohle udělal sourozenec, tak bych to asi chvíli rozdychavala, ale pak to vstřebala, co jiného by mi zbývalo, nestojí to za rozpor v rodině.
Já jsem chtěla vždycky Karolínu a manžel syna Michala, jako je on.
Když jsme se poznali, manžel už měl roční neteř Karolínu, takže to samozřejmě nepřipadalo v úvahu.
A co mu neudělal bratr, pojmenoval syna Michael, aby mu prý udělal radost ![]()
No naštěstí máme dvě holky ![]()
Já bych prostě ustoupila a stejné jméno nedala, je to divný.
Dala bych Dominika. Moc se nestykate a vekovy rozdil je velky.
Jak uz tu padlo, dedena jmena v rodine taky delaji zmatky.
Dalsi priklad nasi rodice maji 3 deti, z tohoto jednoho Martina. Mama si po rozvodu vzala chlapa se synem Martinem a dcerou Danielou. A pak se jim narodil spolecny syn Daniel. Bracha si zase vzal zenu s ditetem - 7letou dcerou Anetou. (Pozdeji se jim postupne narodily 2 deti a bracha si Anetku osvojil.) A to v dobe, kdy jsme s manzelem meli 4letou Anetu. Takze jsou sestrenice Anety s 3letym rozdilem. Ale vim, ze je to jina situace nez v pripade zakladatelky.
Jeste dodam, ze my mame 5,5letou Petru, bracha ma 2leteho Petra a sestrenice, ktera bydli par baraku od brachy, ma 8leteho Petra. Proste se nam ta jmena libi, jsou to jmena nasich deti.
Přítelova sestra a sestřenice se jmenují stejně. Dominik není tak neobvyklé jméno, aby si ho škudlila pro sebe. Klidně bych syna pojmenovala Dominik a vůbec její ksichty neřešila.
Klidně ho dejte. Mamka je ze 4 sester kluci jsou po tatínkách shodou okolností 2× Karel, 2× Jiří. A to jsou od sebe pár let. U vás to bude velkej a malej.
Já bych nedala. Bratranec patří ještě do bližší rodiny a nedokážu si představit, že by se bratranci oba jmenovali stejně. U nás v rodině taky takové dilema bylo. Mamce se moc líbilo jméno, které má moje sestřenice, ale protože je starší, bydlíme kousek od sebe, jméno maminka nedala. Nedokážu si představit, kdybychom byly u babičky na hlídání a volala by na nás stejným jménem. Ale pokud se se sestrou manžela skoro nestýkáte, zkuste si jméno prosadit.
Ahoj,
Já bych Dominika rozhodně dala a ničeho bych se nebála. Jinak my v rodině máme hodně stejných jmen, a to nejen ta dědičná po mužské linii - děda Karel, strejda Karel, bratranec Karel, ale i na stejné úrovni a nikdy v tom problém nebyl. Já jsem při rozhodování o jménech mých dětí pátrala i po různých zajímavostech, třeba na webu youprani, abych si udělala co nejlepší představu o všech případných výhodách i nevýhodách daného jména, které mě nenapadly.
Já se připojuju k menšině, jméno v rodině bych nedala ani za nic. Mám tetu a bratranec ženu stejného jména jako já, když se sejdem všechny, zbyde na mě nejhorší zdrobnělina. Vadí mi to. Radši bych se jmenovala jinak, jenže rodičům to bylo jedno. Pro mě je originalita v rámci rodiny jedna z priorit.
Když máma čekala mou sestru, chtěla pro ní stejné jméno, jako má naše sestřenice. Věkový rozdíl mezi mou sestrou a naší sestřenicí je 21 let. Nakonec se sestra jmenuje jinak, je ráda, že je jménem sama v rodině a zpětně máma uznala, že by to bylo divný. Dvě stejně pojmenované vnučky, když už to jméno jasně patří k té starší? Za mě ne-e.
Mám neteř jednoho jména a druhá švagrová uvažuje taky o stejném. Prý by to řešili „naše A.“ a „vaše A.“
. U mých dětí by mi tohle naše -vaše taky vadilo.
Měli jsme vybrané jméno pro dceru strašně dlouho, kdyby nám ho někdo vyfoukl, hledala bych jinde.
A jo, kdyby mí sourozenci pojmenovali dítě stejně jako ty naše, byla bych naštvaná. Stačí, když jsou v rodině stejná jména, která se nedala ovlivnit.
Jediné, kdy dokážu dvě stejná jména bratranců pochopit, je situace, kdy se dědí v rodině. Dá ho po sobě syn a jeho švagr např. Sice i to by mi bylo proti srsti, ale tohle bych chápala.
Já takhle nemohla vybrat jméno pro dceru
Nic se mi nelíbilo. Kluků bych mohla mít mraky a problém s výběrem bych neměla. U holky nic nebylo super TOP, jako o u kluků. Nakonec máme Anežku a než se narodila, tak se mi zdálo nic moc. A teď? Je to nejkrásnější jméno na světě.
Vyberte něco, co se vám trošku líbí a až se malý narodí, bude to nejkrásnější jméno na světě. ![]()
Pro inspiraci, doma mám Vojtu a Matěje ![]()
Resila bych to u vrstevniku, resila bych to u deti, co se stykaji kazdy tyden - nebo pokud by mi jednoduse seslo na nazoru dotycne osoby. Ve vasem pripade mi prijde zbytecne to hrotit, klidne to jmeno dejte.
@Bibi110 píše:
Já se připojuju k menšině, jméno v rodině bych nedala ani za nic. Mám tetu a bratranec ženu stejného jména jako já, když se sejdem všechny, zbyde na mě nejhorší zdrobnělina. Vadí mi to. Radši bych se jmenovala jinak, jenže rodičům to bylo jedno. Pro mě je originalita v rámci rodiny jedna z priorit.
Když máma čekala mou sestru, chtěla pro ní stejné jméno, jako má naše sestřenice. Věkový rozdíl mezi mou sestrou a naší sestřenicí je 21 let. Nakonec se sestra jmenuje jinak, je ráda, že je jménem sama v rodině a zpětně máma uznala, že by to bylo divný. Dvě stejně pojmenované vnučky, když už to jméno jasně patří k té starší? Za mě ne-e.
Mám neteř jednoho jména a druhá švagrová uvažuje taky o stejném. Prý by to řešili „naše A.“ a „vaše A.“. U mých dětí by mi tohle naše -vaše taky vadilo.
Měli jsme vybrané jméno pro dceru strašně dlouho, kdyby nám ho někdo vyfoukl, hledala bych jinde.
A jo, kdyby mí sourozenci pojmenovali dítě stejně jako ty naše, byla bych naštvaná. Stačí, když jsou v rodině stejná jména, která se nedala ovlivnit.
Jediné, kdy dokážu dvě stejná jména bratranců pochopit, je situace, kdy se dědí v rodině. Dá ho po sobě syn a jeho švagr např. Sice i to by mi bylo proti srsti, ale tohle bych chápala.
Souhlasím a chápu. Já jsem svoje jméno vždycky měla ráda. A přivdala jsem se do rodiny, ve které to moje jméno mají další dvě osoby
A najednou se mi to jméno zprotivilo, protože si ho spojuju s těmi tetkami…
My to tak mame. Moje sestřenice se jmenuje po mě
a já jsem sve dceři dala také jméno po sobě (s manželem jsme se tak dohodli - dcera po mě, syn po něm).
Je v tom trochu zmatek
já bych to nedala.
Pokud jsou takhle téměř o generaci jinde, nevidím v tom problém. Můj manžel se jmenuje stejně jako můj bratr a dokonce má stejné jméno i manžel jeho sestry, takže z obou stran stejné jméno. Kdyby se mi to jejich jméno líbilo, tak bych ho klidně dala. Takhle měl manžel "smůlu " a neprosadil. Můj strýc má takhle dokonce dva syny stejného jména- ten starší z prvního vztahu se údajně nepovedl, tak dal znovu - to už tedy na palici hodně je a chudáci jsou oba dva. Oba o sobě ví a ač by starší asi neměl problém, protože je to hrozně hodnej člověk, tak je to něco, co neprekousne… ![]()
Manžel a jeho bratránek se jmenují stejně, vyrůstali ve stejné větší vesnici, kde bydlela i jejich babička s dědou. Nesetkala jsem se s tím, že by to někomu vadílo a v podstatě jsem si to do přečtení příspěvku neuvědomovala. Dominiků běhá po světě spousta, dala bych, co se mi líbí.
Ja bych nedala Dominika. A v zadnem pripade bych ho nedala, kdyz si to sestra nepreje. Neudelala bych to. Ale asi jsem v mensine ![]()