Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
stojí Váš manžel při Vás?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
15.12.05 16:22
Radulko, pak je asi lepší, když se manžel drží stranou konfliktu. Manža se mě nezastane a nezavře jí pusu, ale aspoň mě před ní neshazuje tím, že se začne ptát, proč to nedeělam jak to říká ona…když už, tak tohle řešíme pak splu o samotě, já mu vysvětlím svůj postoj a je to. A spolu daná témata dovedem probrat slušně.
Ale přiznávám, že když mi pak i v soukromí před porodem řekl, ať jí tu radost udělám a malou oblíknu do šílenýho pletenýho blafu, tak to jsem s nim byla vyřízená hodně rychle 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.05 17:05
...
Ahojte,
do mne se začátku naváželi snad úplně všichni příbuzní 
Hlavně kvůli tomu, že Pavlík trpěl na prdíky a koliky (což jsme samozřejmě na začátku netušili) a neustále do mne hustili, že mu kojení nestačí a že mu mám dávat čaj a příkrm, atd. …
Tak jsem z toho měla nejdřív depky, ale stála jsem si za svým. A dělala jsem si vše po svém. No a jim prostě časem došlo, že se namáhají zbytečně … Teď už si rýpnou jen sem tam, ale štve mne to pořád … 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.05 17:31
No tak toto je diskusia ako stvorena pre mna 
Tchyni mam podobnu ako Gabca. tiez autoritativnu, co ma vzdy pravdu a my sme ti blbci co sa nevieme postarat o dieta 
Kym sme nemali maleho, tak nase vztahy boli korektne a mna by nenapadlo, ze budu problemy. Dokonca som sa tesila, ze robila v skolke a ze bude vediet varovat. Zacalo to po porode, kedy trvali na tom, ze maly sa nemoze volat tak ako sme vybrali my. Muz im vobec nepovedal ake meno sme vybrali, takze boli v soku. priznavam ze nebolo moc tradicne 
ja som zostala v situacii, kedy to vyzeralo ze sa asi kvoli menu rozvediem 
pretoze muz mi ho odmietal podpisat na matrike. Tiez je na rodicoch zavisly psychicky aj financne. nakoniec som si aspon pre:,–(ila, ze sa bude volat po nom a nie po svokrovi ako chceli oni. Na ich obranu uvadzam, ze pochadzaju z krajiny kde sa davaju mena po niekom a je to vec ucty k rodine. No dodnes to neviem rozdychat a ani im ani muzovi odpustit, ze vtedy nestal za mnou. Ja som nakoniec ustupila preto, ze sa strasne trapil, ja s nim a trpel tym aj maly.
Uz teraz mam hrozu, ze pri dalsom dietati sa to zopakuje!
Po porode prisli hned na 2 den do porodnice co na tom, ze som bola unavena po porode? Je pravda, ze mi doniesla jedlo. Po navrate z porodnice prisla na navstevu, doniesla sampanske a bombonieru. potom to zacalo. preco nedavame vodicku a stavicky atd. Nastastie vo veciach vychovy stal muz vzdy za mnou. Ale inak jeho mama je ta dobra a ja ta zla. On mi nikdy nepovie, ze jeho mama toto robi lepsie, ale je k nim proste nekriticky, oni su dokonali. Ked mal maly obdobie, ze sa kazdeho bal, tak sa s nim svokra pekne hrala, mala som z toho radost, aLe videla som ze jej to je luto, tak som sa ju znazila potesit, ze to maju deti take obdobie, ze sa boja, ze na neho musi pomaly. No ta sa ofucala, povedala ze mi pekne dakuje a odisla. No mala som dost. A ked som to rozoberala s muzom tak mi povedal, ze to ja som bola drza, ze to je moja chyba!!! Ale nastastie ma nikdy nezhodil pred nimi priamo.
No najhorsie je, ze svagrina ma mimco o 4m mladsie a zije s nimi, lebo je sama. No a tym padom sa svokra priamo stara o male a ich doktorka im dava take rady ze choditko v 6m! a pribinaky a pod. takze sa moje nazory dost tazko obhajuju. Este je tam aj mierna jazykova bariera
Inak su celkom v pohode, aj pomozu financne ale proste za to chcu, aby sme vsetko robili ako si oni predstavuju.
Tiez je to tak, ze ja s rodicmi mame demokraticky vztah a ked mi aj povedia nazor, tak ho bud akceptujem, alebo nie. Ale u nich sa nediskutuje!! Oni nieco povedia a muz to zvacsa urobi, ale tak nejak prirodzene ani ho nenapadne o tom diskutovat. Miluje svojich rodicov az neskutocne
na jednej strane som rada ze je sucastou rodiny ktora je pevna ale na druhej strane tie diktatorske praktiky su mi odporne. ja by som to aj nejak zvladla, ale mrzi ma to kvoli malemu. Chcu ho vlastnit a chovaju sa k nemu ako ku stenatu, hned mi ho vytrhnu z narucia a ked sa rozplace tak je bojko a pod. vobec nerespektuju, ze sa radsej hra sam, nieco skuma, ako nosi na rukach. U nich sa pri jedle sedi jedine pri stole a maly musi byt v jedalni kde sa nudi. No des. Naposledy ma dostali ked mal maly rok, tak som naschval zorganizovala oslavu v materskom centre ze tam budu aj nasi aj oni. no a muz mi den pred tym oznami ze akurat na maleho narodky ideme tam!! No skoro ma porazilo, ja doma tortu a nakoniec oslavoval az dalsi den. Sli mu vtedy zuby takze bol nervozny, u nich sa strhla hadka a maly tam skoro cely cas plakal. Hrozne mi bolo luto, ze svoje prve narodeninky musel stravit takto.
Ked tam necchem ist, tak sa zacnu vyhrazat, ze pridu oni k nam muz nevidi ich chyby takze to nejak neriesi, tvrdi, ze to, ze som z nich uplne v strese je moja chyba, ze si namyslam, ze maly tam place preto ze som v strese ja
Zatial ich nechcem pustat samych tam, minule mu chceli dat citron na zuzlanie!!! a aj ked uz ma rok, na strave si davam dost zalezat. nastastie sladkosti zatial netlacia a dufam, ze ani nebudu. uvedomujem si, ze vela veci prezivam a som mozno aj nespravodliva, ze oni sa tiez snazia a ze to tak mozno nemyslia, ale neviem si nejak pomoct. Mam z nich uz paniku, denne na nich aj 2h myslim a spominam na to, co vsetko mi urobili a kazdy vikend mam hrozu ci tam budeme musiet ist, alebo nie. uz nenavidim vikendy!! oni by ich chceli vsetky travit s nami nastastie muz tam chce chodit tak kazde 2 tyzdne, mne by vyhovovalo tak kazdy mesiac alebo aj viac. No obcas sa nieco vyskytne, ze oslavuje niekto v nasej rodine, ale obcas sa tomu neda vyhnut!!
teraz je nejake ticho pred burkou, uz sme tam neboli asi mesiac a to je nevidane tak neviem ci su urazeni, alebo to muz pochopil, ze nema cenu tam maleho nutit chodit, kazdopadne uz sa hrozim ked tam pojdeme. Teraz idu sviatky a ja namiesto radosti prezivam stres ze ich budem travit aj s nimi.
najhorsie je, ze nam to strasne naburava vztah kedysi sme sa vobec nehadali, teraz sa hadame z 90% kvoli nim, alebo stresu ktory z nich mame. Muz je tiez medzi 2 kamenami a ma z toho celeho tiez stres, nie je mu jedno, ze sa potom ked pridem od nich trapim a placem a maly tiez ale zase chce aby maly s nimi vychadzal.
tak sorry za moj roman, ale aspon som sa vykecala a utriedila si myslienky v hlave
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.05 20:26
jj
Gothic: to je děs běs a úplně tě chápu, jak ti je, když jsem to četla, byla jsem nervní, jak kdyby se to dělo mně… podle mého názoru bys měla začít u svého manžela a to tak, že si MUSÍ uvědomit, že jeho rodina jsi teď ty a vaše dítě. Vydrž a prosaď si svoje… Já mám tchýni děsnou, slizkou a odpornou a řekla jsem, že s ní končím a nechci ji vidět a to hodlám dodržovat ať se děje cokoli. Sice je mi manžela líto, protože vidím, že jemu je líto, že má takovou mámu a občas se snaží, aby se to nějak urovnalo, ale je mi jasné, že by byl klid jen na chvíli…
Takže držím palce, aby sis dokázala na manžela trochu „dupnout“, protože se nechová jako manžel a otec, ale jako mazánek svých rodičů a trpíš tím akorát ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
17.12.05 21:27
Gothic,asi velký problém je ,že jste na rodičích finančně závislí.Tvůj manžel asi studuje, ale nebylo by lepší žít chvíli hodně skromě a nebrat si od nich nic.Oni pak mají pocit, že jste i vy děti a musíte je poslouchat. Podle vzoru, dokud vás živíme, budete dělat co chcem my.Až se budete živit sami, dělejte si co chcete. A není tvůj manžel náhodou Rus, mám známou a tam všemu taky velí matrjoša,t.j. matka rodu a všichni ji bez jakéhokoliv odporu na slovo poslouchají. Přeju Ti at se to srovná. Heather
- Citovat
- Upravit
17.12.05 21:49
Baby dakujem za podporu, Heather s tou narodnostou si to vystihla kazdopadne moj muz tu zije od 18 rokov, jeho rodicia tu podnikaju a muz im pomaha. On bol vychovany tak, ze sa proste rodicia posluchaju a nedokaze im moc odporovat. Aj ked je pravda, ze co sa tyka syna, tak sa o neho starame podla mna a on to vidi a citi rovnako. Najnovsie som sa dopocula, ze sa s nou uz hada aj svagrina, ze ma z nej nervy. Muza mi je luto, on je taka povaha, ze radsej bude ticho a urobi si po svojom ako by mal ist do konfliktu. Raz som zazila konflikt ako sa oni snazili pre:,–(it svoj nazor a mala som dost. fakt su hrozne direktivny
Muz nestuduje ale robi u otca. Praca ho bavi a naplna, ma aj mnohe vyhody, aj ked nesiel by si aj lepsie platenu pracu o tom nepochybujem.
S tou pomocou je to tazke oni vzdy daju nieco muzovi a keby sme to odmietli tak sa hrozne urazia moj muz to vzdy zoberie lebo chce mat klud. aj somariny, ktore nepotrebujeme Ja by som fakt vsetky prachy vymenila za zivot bez nich!!!
Zase je pravda, nech svokre len nekrivdim, ze muz zije od 16 rokov sam, nejak ho neotravuje, zeby musel riesit jej problemy, nechavaju ho zit sameho, on nie je nejaky maznacik, to nie. dokaze sa postarat, s domu je zvyknuty varit, prat, zehlit, dokoca vie aj hackovat a strikovat
Jediny problem vidim v tom, ze jeho rodicia nejak nepochopili este, ze ich syn a dcera su uz dospeli a maju svoj zivot.
Ako perlicku, ked sa vydavala svagrina my sme uz boli manzelia. Svokra si zavolala muza, svagrinu a sli sa fotit k profesionalovi ako rodinka. Ja som bola rada, ze nemusim, ale nie je to od nej troska sproste??
Uz ani nevravim ze mi pokazili svatbu, lebo som sa musela vydavat v 5m, nakolko oni nemali ziaden termin volny a o 22,00 odsili, s nasimi sa vobec nebavili
A s tym menom to bolo fakt ubohe, ze to riesili, ja som ustupila asi aj preto, ze so mnou bola v porodnici mamina, co jej umrel syncek a som si povedala, ze co by ona dala za moje problemy s menom!!
ja som tam prerevala cele dni a noci kvoli tomu, vsetky sestricky ma utesovali, uz mi chceli dat aj nejaky oblbovak, ale som to odmietla. Sa cudujem ze som nedosla o mliecko z tych stresov.
heather nemohla by si mi prosim ta napisat viac o tej kamoske?? Vies, ja som toto vobec netusila, brala som si muza co ma slovenske obcianstvo, zije tu uz 12 rokov a nejak ma nenapadlo ze by mohli byt v ramci europy take kulturne rozdiely. co sa tyka nabozenstva, tak nie sme nejak veriaci, takze to moc neriesime nastastie. nechavame na synovi, aby sa rozhodol v co chce verit a ci sa da pokrstit.
baby sorry ze sa tu tak vykecavam a pisem mozno aj mimo temu, ale furt ma to trapi a stale citam diskusie o svokrovcoch a bala som sa zapojit ze ma tu niekto z ich rodiny odhali, no dufam ze sa tak nestane
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.05 22:52
teda ghotic, mas muj obdiv, protoze ja bych nedokazala s takovou rodinou vubec vyjit. Asi bych tam prestala chodit a nebo jim primo rekla, co se mi nelibi.
Ja, nastesti, tchyni nemam. Ale muzu rict, ze moje tchyne by asi byla stejna jako vsechny ostatni. Zato muj tchan je kapitola sama pro sebe. Podruhe se ozenil, porad se snazi vnucovat i s novou zenou, ale na ne ja opravdu nemam nervy ani naladu. Manzeluv otec ma zvlastni pristup ke svym detem. Kdyz jsme se brali, tak manzelovi rekl, ze je to jeho zivot, at si s nim dela co chce, ale taky at se nestara o jeho. Z te vety mi bylo docela zvlastne. No neni to divny?
Jsem vdana, moje mama je nekdy horsi nez vsechny tchyne na svete. Do vseho mi keca, prudi, vsechno delam spatne, na vsechno dulezity zapominam. Ach jo, nekdy je mi to leze na palici. Druha stranka veci je takova, ze se pokazdy domluvime, i kdyz si vymenujeme nazory mirne nahlas. Mama se naucila respektovat, ze uz mam rodinu, ze jsem dospela (i kdyz na to obcas zapomina a ja ji to musim pripominat)
Uz jsem si rikala, ze se budu snazit mym detem do zivota moc nekecat. Doufam, ze mi me presvedceni vydrizi dalsich 20 let.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
17.12.05 23:11
Gothic, s tou mojí kamarádkou to není moc optimistické čtení. Ona se v těchto dnech odhodlává od svého muže i s dítětem odejít. Navíc zjistila, že podnikání jeho i jeho rodiny je dost na hraně zákona a že mají prapodivné známosti. Raději chce z tohohle prostředí zmizet, doufám, že se jí to podaří. Tobě přeju, ať se všechno uklidní a další život tvé rodiny už je v pohodě. Heather
- Citovat
- Upravit
18.12.05 08:01
Ahojky,
myslim si, ze vztah tychne x snacha chce vetsinou hodne tolerance na obou stranach… u nas se maminka manzela do niceho, co se tyce vychovy, ani naseho vztahu neplete - vetsinou..:), ale samozrejme, ze se treci plochy nevyhnou ani nam - maminka ma tri dospele syny, kazdy ma svoji rodinu a ona zustala po rozvodu sama…a tak trochu zatrpkla vuci vsem a hlavne muzum - nikdy uz si zadneho nehledala a uz nenajde…co se tyce komunikace v rodine funguje to u nich jinak - kdyz se nekdo na nekoho pro neco zlobi, neprijde za nim a nerekne mu to, ale k dotycnemu se to dostane pres cele siroke pribuzenstvo…takze se stane, ze prijedeme na navstevu a maminka kouka jako suva a nikdo nevi proc…
Nejsem na to z moji rodiny zvykla - u nas zase funguje opacny extrem - tak trochu Italie..ale aspon mame hned ve vsem jasno, vycisti se vzduch a je vsechno zase ok..
Manzel ma povahu po mamince, takze dostat z nej, proc kouka jako vrana je nadlidsky ukol..:
Abych se ale dostala k tematu a nevypovidavala se tu: jak se tady uz psalo, manzel se drzi stranou ..:)…aby si to nerozlil tam ani tam…nejdriv jsem byla strasne nastvana, ze se me nezastane, ale kdyz jsem si uvedomila, ze tak to nebude asi nikdy, protoze takovou uz ma povahu a chova se tak ke vsem, tak jsem to vzala do rukou sama.. 
Kdyz se mi neco nelibi, tak to zkratka reknu - musi to mit formu, ale nenecham si nic libit - s maminkou si to vyrikam a je klid…faktem je, ze zacit mluvit o problemu musim vzdycky ja, ale funguje to
Ted to dokonce doslo tak daleko, ze ja manzela premlouvam, aby pozval maminku na Vanoce k nam, aby nebyla sama..
Prijemne svatky a hlavne hodne klidu v rodine 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.12.05 09:16
Ahojte.
Marcela F. no je to tazke tam nechodit, to by sme s muzom boli stale na noze okrem toho je tam potom riziko, ze pridu oni k nam. Zase neviem, co mam pravo maleho pripravit o starych rodicov, to sa mi nezda moc fer. ked bude starsi a nebude tam chciet chodit tak to snad trkne aj muza, ze toto nie je cesta. Ale mozno tam casom bude chodit rad, tazko povedat.
Je tazke si s nimi nieco vyrozpravat, oni ked som tam, tak priamo mne skoro nic nepovedia. Akurat ked mala reci, ze preco malemu nedavame jest to ci ono, ze alergie ma dnes uz kazdy, som jej odpovedala, ze prave preto by kazdy mal byt na stravu opatrni. Na to mi nemala moc co povedat. Ale mam taky pocit ze za kojenie je dost, na to mi nikdy nic nepovedala.
najhorsie je ze ked tam prideme tak chystaju jedlo, maleho si moc nevsimaju a ked ideme jest tak uz je maly unaveny a upistany a potom akorat uz musime ist domov. nechapem preco to jedlo nemoze uz byt nachystane, ked prideme. No uvidime teraz sme prestahovani tak mame viac miesta, mozno ked budu chodit k nam tak to bude menej stresujuce pre maleho.
Heather-drzim znamej palce, musi to byt pre nu tazke. mozno to casom tak dopane aj u nas, len sa obavam ze muz by sa tak lahko o syna nenechal pripravit a bol by to strasny boj a to malemu moc nechcem urobit, lebo otec je skutocne vyborny, lepsieho si ani neviem predstavit. Skusi mi aspon napisat ako to u nich v tej rodine fungovalo, kludne mi napis sukromnu spravu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.06 20:29
Ahojky, moje tchýně je někdy na vraždu. Kolikrát se zuby nehty držím, abych jí jednu nevrazila. Pořád poslouchám, jakto, že to dítě pořád nosí pleny - i když je má jen na noc a preventivně, když chodíme ven. Jakto, že ještě nespí, proč má oblečené ty nové tepláky a né ty co jsem ti koupila v sekáči. No děs a hrůza. Pořád mi do všeho kecá, všechno dělám špatně. Tchán, ten si Martina do dneška skoro nevšiml. Jediné co umí říkat je nějaká přiblblá říkanka „Matěji, proč tě holky nechtěji. Protože pořád se… do plen“. A nebo hudruje, že to dítě furt jen ječí. A manžel, ten stojí za maminkou, pořád mi vyčít, že malého rozmazluji (třeba tím, že mu čtu pohádku), a že ho špatně vychovávám, když si s ním hraju. No, občas bych si šla hodit mašly. Nejhorší je, že v jejich rodině je nejlepší výchova ta, že dítě se má za každou blbinu zmlátit nebo někam zavřít. jsem z toho zoufalá - já tuhle metodu výchovy nesnáším, ale už nějak nemám sílu se s každým hádat. Manžel se chodí domů jen vyspat a najíst, jinak je pořád v práci a když je náhodou doma, tak se většinou jen dohadujeme o tom, kdo jak malého vychovává. Už jsem z toho na prášky. A nejhorší je to, že když dám malého na pár hodin na hlídání tchýni, u který je prý celou dobu hodný, ale jakmile se vrátím, tak začne strašně plakat, přitiskne se ke mně a nechce mě pustit. No a jak jinak - je to moje vina. Dost mě to trápí, protože nevím, jak ho to mám odnaučit. Tchýně ho ode mně vždycky odtáhne a zavře ho do pokoje. On se tam sice za chvíli uklidní a pak je v pohodě, ale mě se tahle metoda nelíbí.
Tenhle článek je asi dost zkomolený, ale snad to někdo pochopí a třeba přidá i nějakou radu, dík, pa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.06 20:29
Ahojky, moje tchýně je někdy na vraždu. Kolikrát se zuby nehty držím, abych jí jednu nevrazila. Pořád poslouchám, jakto, že to dítě pořád nosí pleny - i když je má jen na noc a preventivně, když chodíme ven. Jakto, že ještě nespí, proč má oblečené ty nové tepláky a né ty co jsem ti koupila v sekáči. No děs a hrůza. Pořád mi do všeho kecá, všechno dělám špatně. Tchán, ten si Martina do dneška skoro nevšiml. Jediné co umí říkat je nějaká přiblblá říkanka „Matěji, proč tě holky nechtěji. Protože pořád se… do plen“. A nebo hudruje, že to dítě furt jen ječí. A manžel, ten stojí za maminkou, pořád mi vyčít, že malého rozmazluji (třeba tím, že mu čtu pohádku), a že ho špatně vychovávám, když si s ním hraju. No, občas bych si šla hodit mašly. Nejhorší je, že v jejich rodině je nejlepší výchova ta, že dítě se má za každou blbinu zmlátit nebo někam zavřít. jsem z toho zoufalá - já tuhle metodu výchovy nesnáším, ale už nějak nemám sílu se s každým hádat. Manžel se chodí domů jen vyspat a najíst, jinak je pořád v práci a když je náhodou doma, tak se většinou jen dohadujeme o tom, kdo jak malého vychovává. Už jsem z toho na prášky. A nejhorší je to, že když dám malého na pár hodin na hlídání tchýni, u který je prý celou dobu hodný, ale jakmile se vrátím, tak začne strašně plakat, přitiskne se ke mně a nechce mě pustit. No a jak jinak - je to moje vina. Dost mě to trápí, protože nevím, jak ho to mám odnaučit. Tchýně ho ode mně vždycky odtáhne a zavře ho do pokoje. On se tam sice za chvíli uklidní a pak je v pohodě, ale mě se tahle metoda nelíbí.
Tenhle článek je asi dost zkomolený, ale snad to někdo pochopí a třeba přidá i nějakou radu, dík, pa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.1.06 20:43
Ahojky raul, to je tiez des, uprimne ta lutujem!!!
Ja by som neprezila keby mi toto niekto robil s malym!!!
A ked chudatko place, ked prides, ktovie co tam s nim robia!!
Ja by som ho tam na tvojom mieste radsej nedavala. Urcite nic chapeceka neodnaucuj, on len prejevuje svoje pocity, oni nech sa odnaucia ho deptat!!!
Je to des, mna uz tiez tie boje vycerpavaju, ale vzdy si poviem, ze ten cloviecik ma len mna, som jeho mamka a musim ho branit, aj keby ma to malo stat nervy!!.
Minule som bola u tchyne, bola tam sama a bolo celkom dobre, az som bola prekvapena, zistila som, ze si vela veci nahovaram a pritom take ani nie su. Ja viem, ze je to aj moja chyba, ja uz z nich mam fobiu a uz si vsetko beriem a vztahujem a aj poprekrucam a namyslam si ze mi chcu len zle.
Tiez neznasam tento styl vychovy. Oni maju tiez take autoritativne sklony proste, ze dieta je na jednej strane boh, by ho zjedli od lasky, ale na druhej sa k nemu chovaju ako k macicke, proste si s nim robia, co sa im paci, nerespektuju, ze je to tiez clovek a osobnost a ze mu vsetko nemusi byt prijemne
Nastastie s muzom sa zhodneme na vychove a on by nedopustil, aby malemu niekto ublizil, na to ho ma prilis rad.
Prajem pevne nervy, fakt to nemas lahke
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.22 21:39
Můj manžel je v prvé řadě správný zdravý chlap. Než jsme se vzali, udělali jsme si jasno mezi sebou jak spolu budeme žít, jak chceme vychovávat děti apod. Takže teď jen pracujeme na tom, co jsme si slíbili. Takže manžel stojí pořád při mně, ale pokud něco zvrtám nebo přeženu, tak je spravedlivý. A já to uznávám.
Tchánovci jsou takoví jací jsou, spoustu věcí jim na mně vadí a mně vadí spousta věcí na nich. Ale v drtivé většině stačilo si rozumně v klidu promluvit. Když to nezabralo, zpacifikoval si je manžel sám. Takže spolu fungujeme v pohodě.
Manžel je správný chlap a já se snažím toho nezneužívat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 23:43
@wiera můj manžel je vždycky zticha. Nikdy by nic neřekl razantneji na mou obranu. Když se ho na to zeptám, proč třeba neco neřekl, tak to zakončí větou: jo já si všiml, a už jsem myslel, že něco řeknu (samozřejme bynerekl nikdy nic), anebo rekne: to bylo pres čáru, videla jsi jak skarede jsem se podival? (Ne nevsimla, Koukal do země)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
