Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojte.. je tu také někdo kdo bude za pár dní rodit svoje první miminko a má neuvěřitelný strach z toho, jak to všechno zvládne? jak zvládnu porod, manžela u něj a nejvíc to mimi.. vždyt proboha ani nevím, jak se to drží..
nejsem si jistá, zda nejsem moc velký sobec na to mít miminko. vždycky jsem byla nezávislá, na nikoho se neohlížela, dělala si co jsem chtěla a ted posledních pár dní svobody a pak na mne bude závislý malý človíček a já nevím, jestli se o něj dokážu dobře postarat a jestli jsem se rozhodla dobře.. bojí se někdo stejně jako já?
Ahoj, sice mám porod daleko a i když byl mimísek vymodlený, strach mám taky. Je to asi normální. Moje maminka vždycky říká- instinkt tě povede a když si i přesto nebudeš vědět rady, stačí mi zavolat. Doufám,že máš taky nějakou takovou oporu. a může to být i zkušenější maminka a věřím, že porod i vše potom hezky zvládneš. Prostě to bude plynout…
Ahoj ja se nebojim asi ani tak porodu jako spis toho ze se nebudu umet o mimi postarat..
Od 4. mesice se mi zda ze nezvladam mimco vzit ani do naruci.. Pritom jsem se podilela na peci o dite uz v 11 kdy se sestre narodil syn a pak dcera kteri s nami zily dva roky.. ![]()
ahoj.. já už taky hlídala pár dětí, větších i menším - ne tedy nikdy úplně malé ale vždy jsem je mohla vrátit
jsem hrozný cholerik, neumím být trpělivá, bojím se že mu nějak ublížím.. mne se tedy nezdá, že se o něj nezvládnu postarat, mne se rovnou zdá že najednou žádné není, že jsem to nezvládla ![]()
Příspěvek upraven 14.12.10 v 21:36
ahojky.tak před porodem jsem taky měla strach jak to vše zvládnu.Nikdy předtím jsem ani v ruce nedržela mimi.
těd je malé 14 dní a myslim si že zatím vše zvládam na jedničku.Neboj se do všeho se dostaneš jak nic a za pár dní po porodu budeš vše zvládat levou zadní
![]()
žirafííí píše:
ahojky.tak před porodem jsem taky měla strach jak to vše zvládnu.Nikdy předtím jsem ani v ruce nedržela mimi.
těd je malé 14 dní a myslim si že zatím vše zvládam na jedničku.Neboj se do všeho se dostaneš jak nic a za pár dní po porodu budeš vše zvládat levou zadní![]()
tak držím palce ať to jde tak dál, kéž by to bylo tak jednoduché..
já mám největší strach že nezvládnu to být trpělivá, starat se.. vždy jsem byla celkem sobec, vím že to bude znít divně a možná mne za to někdo odsoudí ale někdy si říkám.,zda jsem se rozhodla dobře, jestli jsem radší neměla ještě tak 20 let počkat… ![]()
Taky se mi zdalo ze jsem byla v porodnici a pripravovala mimi na cestu domu a kdyz pro nas prisel pritel a ja mu ho dala do naruce tak to nebylo dite ale panenka.. 14 dni jsem z toho snu byla mimo..
Veverkastaky jsem mela obcas pred porodem takove sobecke myslenky, jako ze se mi vlastne nechce opoustet dobre placenou praci ktera me navic bavi, ze nebudeme moct cestovat a kdyz uz jo, tak si to stejne s malou neuziju, ze se nevyspim…dnes bych si za ty myslenky nejradeji nafackovala. Po praci ani nevzdechnu, tesim se az si mala bude capkat a hrat na plazi v pisku a tesim se az se vzdy kolem 6. rano vzbudi protoze se na me vzdy usmiva. Neboj s prvnim pohledem na ten krasny uzlicek, vsechny pochybnosti zmizi! ![]()
Za 20 let by si byla jeste vetsi sobec mela by si uz svoji zivotni uroven ktere by ses tezko byla ochotna vzdat.. ![]()
snad máte pravdu.. i když třeba bych za dvacet let tak toužila po miminku že bych se klidně vzdala čehokoli
i když teď toho taky bylo hodně.. měla jsem svůj byt, svůj život, svůj sex - a bylo to fajn
dobrou práci, dost peněz, hodně volného času, hodně jsem cestovala.. a pak se zamilovala, vdala, manžel chtěl miminko, já si řekla, že už mám asi trochu věk a vždy jsem prcka chtěla, tak jsme do toho šli.. doktor ještě řekl, že pravděpodobně bude u mne problém přirozeně otěhotnět, takže kdyžtak za rok na umělý.. tak jsem si tenkrát řekla, neva, rok je v poho abych všechno dořešila.. a za měsíc jsem byla těhotná.. pak přišla o práci, pak manžel a přišla krize, že jsem se snad málem i rozvedla.. a někdy přemýšlela nad tím, jestli mi předtím nebylo mnohem líp.. a i když teď to všechno jakž takž klape, začala jsem se trápit tímhle vším okolo mimča.. ale asi je to normální.. já jen nějak nemám kde a s kým to probrat a kde se vypovídat, tak odpuste ty romány.. ![]()
Neboj, zvládneš to… Klidně bude sedět pár hodin vykloubená v křesle, jen abys nevzbudila miminko, které ti usnulo na hrudi=) (trochu nadnesené, ale skoro pravda!)
První dny to byla taková robotická péče - prostě aby nebrečelo. Postupně se to změní, seznámíte se, zvykneš na režim, poznáš rozdíly v pláči a broukání, prostě se to usadí a bude to v pohodě=) Já nechápu, jak jsem někdy bez malé mohla být…
Tak aby porod proběhl hladce
a nebuď překvapená, že po prvním pohledu nebudeš toho ufounka zmačkaného milovat až za hrob, ono to přijde pěkně postupně nejčastěji ![]()
Já mám termín za měsíc a taky se bojím…mám strach z porodu, ale víc z toho, co bude potom, jestli budu vše zvládat…strašně se na miminko těším
, ale ten strach tam přesto je ![]()
Jo a když nebudeš si vědět rady, založíš diskusi a emiminu a určotě něco vykoumáme ![]()
Pipet píše:
Neboj, zvládneš to… Klidně bude sedět pár hodin vykloubená v křesle, jen abys nevzbudila miminko, které ti usnulo na hrudi=) (trochu nadnesené, ale skoro pravda!)
První dny to byla taková robotická péče - prostě aby nebrečelo. Postupně se to změní, seznámíte se, zvykneš na režim, poznáš rozdíly v pláči a broukání, prostě se to usadí a bude to v pohodě=) Já nechápu, jak jsem někdy bez malé mohla být…
Tak aby porod proběhl hladcea nebuď překvapená, že po prvním pohledu nebudeš toho ufounka zmačkaného milovat až za hrob, ono to přijde pěkně postupně nejčastěji
díky
ale na to ještě nejsem psychicky vůbec připravená, že to nemusí být krásné a dokonalé mimino hned od začátku.. už se vidím jak zařvu, proboha, dejte to pryč ..
kdyby tak mohlo hned chodit a povídat si se mnou, to by bylo tak jednoduché ![]()
Pipet píše:
Jo a když nebudeš si vědět rady, založíš diskusi a emiminu a určotě něco vykoumáme
jen abych ten počítač pak vůbec otevřela
už je posledních 12 dní svobody.. ![]()