Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Strach mít druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
merett
15.4.11 12:52
taky mám strach ale nepřipouštím si to. Na takový věci nesmíš myslet a raději se musíš radovat z toho dobrého 
- Citovat
- Upravit
15.4.11 12:56
Ja jsem se bala od zacatku prvniho tehu a strach plyne dal. Bojis se od poceti az do konce zivota. porodem to preci nekonci. Miminko ma v brisku ty nejlepsi podminky. A pokud priroda rozhodne bohuzel tu skutecnost musime prijmout. Ja se bojim. Silene. Bojim se o kluka i o toho nenarozeneho cvrcka, ale pevne verim, ze vse bude v poradku!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:03
Uplně tě chápu,já prožívala totéž celé těhotenství,první dítko uplně supr těhu,ale pak přišly 2 potraty 
Další těhu bylo jen samé nervy,bála jsem se každou sekundu,k tomu jsem měla hodně problémové těhu a vůbec si ho neužila.Měla jsem prvně nervy abych zase nepotratila,potom abych předčasně neporodila,aby mi miminko třeba v bříšku neumřelo.Sledovala jsem se každý den,málo pohybů-špatně,hodně pohybů-zase špatně.Byla to hrůza.Porod byl pro mě totálním psychickým vysvobozením.Mooc mě to mrzí,že jsem si těhu neužila,protože to bylo moje poslední,ale bylo to fakt otřes na psychiku.Peříčkové deníčky jsem pak už nečetla,ale něco v hlavě zůstalo,takže fakt den co den strach a strach.Jooo a pak jsem dostala panickou hrůzu že při porodu třeba umřu(u nás v porodce rok před mým porodem)jedna paní při porodu umřela a miminko si pak tatínek odnášel v černé peřince domů 
Hrůza.V noci jsem nespala a představovala si,jak by to manža zvládal beze mě,jak by se starší dítko smířilo s tím,že kvůli brášky nemá maminku,no prostě katastrofa.
Příspěvek upraven 15.04.11 v 13:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:04
Strach o blízké je úplně normální, pochopitelný a známe ho všichni.
Na druhou stranu - máš strach mít druhé dítě, protože by „se mu mohlo něco stát“… a o to první strach nemáš? Kde máš záruku, že tomu se nikdy nic nestane? Je to takový zvláštní přístup - abych třeba náhodou nepoznala bolest, radši nic nerisknu a dobrovolně se vzdám i radostí. Neřeknu, kdyby u Vás bylo třeba prokázané větší riziko nějaké dědičné choroby nebo něčeho takového… ale takhle?
Promiň, jestli píšu trochu drsněji, nemyslím to zle - jen mi takové uvažování přijde smutné. Jestli si s tím sama opravdu neporadíš a ráda bys, co se poradit s psychologem?
Příspěvek upraven 15.04.11 v 13:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:04
Taky se svym zpusobem bojim… ale pokud si to budes tak moc pripoustet, za chvily by jsi nemohla nic delat
Musela by ses bat prejit silnici, jet na kole, ridit auto, jit plavat, dokonce i bezet nebo ja nevim!!! VZDYCKY je totiz ta moznost, ze se neco muze stat
Takze ja na to rikam: strach k sobe nepoustet a hura do dalsiho tehotenstvi!!!
Samozrejme je plno tech smutnych pribehu, kdy se neco stalo!!! Ale v porovnani s temi stastnymi je jich strasne malo!!! 
Jen se o stesti mene pise!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:06
Ahoj zakladatelko, jsem jedna z těch, které o miminko přišly a věř, že se dá zvládnout v pohodě mít další mimčo i po takové zkušenosti. Tak hlavu vzhůru a jděte do toho, oba to chcete 
Obavy budou ustupovat, jak bříško poroste.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:07
Ale musím dodat,že i kdybych dopředu věděla,jaké budu mít těhu,šla bych do toho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.11 13:10
Holky všem vám moc děkuju! Moc mi pomáhá, když se z toho můžu vypsat. 
- Citovat
- Upravit
15.4.11 13:14
Je to tak, o štěstí se málo píše…nevím, někdy mi přijde že i lidé raději čtou a povídají si o špatných smutných věcech.
Jinak já mám taky strach, zase spíšskrze porod…u prvního jsem si užila a nakonec končila akut.císařem, bylo mi řečeno, že to příště nebude jiné. Ale cítím to asi tak, že když to druhé příjde, tak to těhotenství zase nějak společně s manželem prožijeme se všema starostma i radostma a totéž tím porodem… Člověk na ta rizika co může být nesmí myslet, trochu věřím na osud, každý ho nějaký máme a je třeba ho brát takový,jaký je i s tím strachem. Strach je určitě do jisté míry zdravý a přirozený. Každá máma se má bát, to by nebyla správná máma!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.11 13:14
BohunkaP píše:
Strach o blízké je úplně normální, pochopitelný a známe ho všichni.Na druhou stranu - máš strach mít druhé dítě, protože by „se mu mohlo něco stát“… a o to první strach nemáš? Kde máš záruku, že tomu se nikdy nic nestane? Je to takový zvláštní přístup - abych třeba náhodou nepoznala bolest, radši nic nerisknu a dobrovolně se vzdám i radostí. Neřeknu, kdyby u Vás bylo třeba prokázané větší riziko nějaké dědičné choroby nebo něčeho takového… ale takhle?
Promiň, jestli píšu trochu drsněji, nemyslím to zle - jen mi takové uvažování přijde smutné.
Příspěvek upraven 15.04.11 v 13:05
Bohunko je to úplně tak jak píšeš. O první mám samozřejmě také strach. Poslední tři měsíce těhotenství jsem proležela a porod byl špatný, ale všechno dobře dopadlo. Je to hodně tím, že moc čtu ty smutné příběhy a to jsem u první nedělala. Čím víc toho vím, tím je to horší. A je pravda, že můj přístup je hodně alibistický. Vím, že si druhé dítě pořídíme, i přes moje obavy, ale potřebovala jsem to někam napsat a zjistit, že třeba nejsem sama, kdo má takový pocity…
Děkuju
- Citovat
- Upravit
15.4.11 13:15
Katka86 píše:
Ale musím dodat,že i kdybych dopředu věděla,jaké budu mít těhu,šla bych do toho
Protoze to male stoji za kazde obavy!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.4.11 13:17
BaraDolezal píše:Katka86 píše:Protoze to male stoji za kazde obavy!!!
Ale musím dodat,že i kdybych dopředu věděla,jaké budu mít těhu,šla bych do toho
Máte pravdu, asi jsem to jen potřebovala slyšet od někoho jiného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.4.11 13:17
BaraDolezal píše:Katka86 píše:Protoze to male stoji za kazde obavy!!!
Ale musím dodat,že i kdybych dopředu věděla,jaké budu mít těhu,šla bych do toho
Máte pravdu, asi jsem to jen potřebovala slyšet od někoho jiného
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Krvácení mimo cyklus při braní antikoncepce
- 03.09.26
- Anonymní
Chloprothixen 50 mg
- 07.09.26
- Anonymní
Očkování živou vakcínou
- 04.09.26
- Anonymní
Menstruační problém
- 31.08.26
- Anonymní
Ahoj holky! Dlouho jsem přemýšlela, jestli toto téma založit. Asi si řeknete, že jsem hysterka a asi jsem… Chtěly bysme naší malý pořídit brášku nebo ségru. Moc se těším na to, až to budu mít dvě děti. Zároveň mám ale hrozný strach. Četla jsem tady spoustu smutných deníčků a příběhů, kdy miminko umřelo. Začala jsem mít hrozný strach, že by se to mohlo stát třeba i nám, že bych naše dítě nedokázala zachránit… Tím pádem jsem začala přemýšlet nad tím, že bychom si už raději další pořizovat neměli, ale vím, že by to manžela hodně trápilo a vlastně i mě. Jen nevím, jak se zbavit těch pocitů…
Omlouvám se všem, komu se nějaká smutná událost stala za můj sobecký přístup!!!
Také se omlouvám za anonym, ale je pro mě těžký se k tomuto veřejně přiznat, protože si fakt občas připadám, že jsem paranoidní…