Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Čas od času se mi stane, že při polknutí jakoby zapomenu, jak se polyká a začnu se dusit. Pak to jídle vleze tam, kam má a já se klepu jako drahý pes ještě několik minut potom, protože mě to vždycky rozhodí. Radu nemám. Dost by mi pomohlo, kdyby se nemuselo jíst a jídlo se dalo obejít nějak jinak.
Mám vypozorované, že se mi to stává u suššího jídla (vysušené maso a hranolky třeba). Že bych zapomněla jak polknout pití, to se mi ještě asi nestalo. Zatím to neřeším. Nebojím se pak znovu jíst, dokud se mi to nestane znova.
Taky se mi to stalo, nejím špagety a tahavý smazeny sýr, to jsou pro mě riziková jídla. Hermelín, který se rozteče, mi nevadí. Ale fobii, že bych z toho byla na nervy a prášky, to ne
Příbuzné takto zaskočil pomeranč, který měl tužší slupku. Taky si dává pozor, ale paniku nemá. Jiná známá se takto přidusila tahavým karamelem ze sladkosti.
Je fakt, že málokdo z nás jí někde úplně sám. Buď v práci nebo doma s rodinou. Ale ani tak se nebojím, prostě bych si nedávala ta riziková jídla.
Pokud se to opakuje, je vhodné zajít na neurologii, nechat vyšetřit polykací akt. Jsou vyšetření, která mohou vyloučit organickou příčinu.
@Pears206 tohle vyšetření už mám za sebou, vše v pořádku. Mám to jen ve své hlavě a nějak se toho strachu nemůžu zbavit. Při každém jídle mě popadne taková panika, uzkost že mám problém to spolknout a to ať se jedná třeba o polevku či maso.
Vubec nevim co s tim strachem delat, modlim se aby mi pomohly leky zvladnout minimalne tu uzkost
Choď na ty terapie. Mluv s psychologem/ psychiatrem. Snad to brzo překonáš. Teď máš strach. Což se nedivím.
Saudkův bratr byl nějak 8r. v komatu, než zemřel. Zaskočilo mu jídlo.
Proto máme jíst v klidu, pomalu a řádně žvýkat. Snadno se to říká, ale hůř dodržuje. Taky někdy hltám, přestože vím, že nemám. Hlavní je, že vlastní děcka upozorňují, ať jí pomalu, pořádně rozkousají sousto, než ho polknou a sama to pramálo dodržuji.
Známé se takhle seknul prášek v jícnu. Jeli hned na pohotovost, kde ho vytáhli. Musela brát nějaké ATB, jak si ublížila.
Příspěvek upraven 13.03.21 v 12:37
@Anonymní píše:
@Pears206 tohle vyšetření už mám za sebou, vše v pořádku. Mám to jen ve své hlavě a nějak se toho strachu nemůžu zbavit. Při každém jídle mě popadne taková panika, uzkost že mám problém to spolknout a to ať se jedná třeba o polevku či maso.
Vubec nevim co s tim strachem delat, modlim se aby mi pomohly leky zvladnout minimalne tu uzkost
To je blbé, že Tě to tak ovlivnilo, že se bojíš předem.
A nemůžeš to otočit a říct si, že tohle jído bude úplně v pohodě? A myslet na to, že se v klidu najíš bez jakéhokoliv narušení.
@Anonymní píše:
Ahoj, obracím se na vás s dotazem zda náhodou někdo nemá nebo neměl podobné problémy a to strach z jídla a udušení.
Před měsícem se mi totiž stalo že jsem špatně polkla jídlo a začala se dusit. Nebýt u mě můj manžel, nevím co bych dělala. Od té doby nemohu na tuhle situaci zapomenout a při každém jídle myslím jen na to abych vše pořádně rozžvýkala. Mám u toho dost stažené hrdlo a knedlík v krku. Citím u jídla takovou zvláštní úzkost a strach. Nejvíce mi dělá problémy jíst sama.
Vím že je to jen v mé hlavě a že je normální že občas někomu zaskočí, stalo se mi to xkrát ale ještě se mi nikdy nestalo že bych jednu blbou situaci měla stále v hlavě.Každopádně už to řeším. Dostala jsem antidepresiva a objednala se na terapie. A teď ke konkrétní otázce. Měl někdo něco podobného? Pomohli vám to překonat léky? Budu zase někdy moci jíst beze strachu z udušení? Moc vám děkuji.
Pomohlo, prosím, něco?
@Anonymní píše:
Ahoj, obracím se na vás s dotazem zda náhodou někdo nemá nebo neměl podobné problémy a to strach z jídla a udušení.
Před měsícem se mi totiž stalo že jsem špatně polkla jídlo a začala se dusit. Nebýt u mě můj manžel, nevím co bych dělala. Od té doby nemohu na tuhle situaci zapomenout a při každém jídle myslím jen na to abych vše pořádně rozžvýkala. Mám u toho dost stažené hrdlo a knedlík v krku. Citím u jídla takovou zvláštní úzkost a strach. Nejvíce mi dělá problémy jíst sama.
Vím že je to jen v mé hlavě a že je normální že občas někomu zaskočí, stalo se mi to xkrát ale ještě se mi nikdy nestalo že bych jednu blbou situaci měla stále v hlavě.Každopádně už to řeším. Dostala jsem antidepresiva a objednala se na terapie. A teď ke konkrétní otázce. Měl někdo něco podobného? Pomohli vám to překonat léky? Budu zase někdy moci jíst beze strachu z udušení? Moc vám děkuji.
Pomohlo vám něco?? já mám fagofobie 1 rok a půl a jsem z toho hotový, popř si můžeme někde o tom popsat a zkusit si navzájem pomoct…
Mám tyto pocity už několik let, jím jen nerizikové jídlo a už ho v průbhu let moc nezůstalo… ![]()
Mně se to párkrát v životě stalo a vždycky si říkám, že jsem měla myslet na to, že koušu a polykám a že už příště vždycky mám být soustředěná při jídle na jídlo, ale hned na to zapomenu a rozhodně strach z toho nemám. Já myslím, že při vhodné terapii tu úzkost uvolníš. Prostě žijeme v celkově napjaté době a nějaká občas automatická svalová souhra se rozhodí. Dáš se do klidu a bude zase dobře ![]()
Ahoj, obracím se na vás s dotazem zda náhodou někdo nemá nebo neměl podobné problémy a to strach z jídla a udušení.
Před měsícem se mi totiž stalo že jsem špatně polkla jídlo a začala se dusit. Nebýt u mě můj manžel, nevím co bych dělala. Od té doby nemohu na tuhle situaci zapomenout a při každém jídle myslím jen na to abych vše pořádně rozžvýkala. Mám u toho dost stažené hrdlo a knedlík v krku. Citím u jídla takovou zvláštní úzkost a strach. Nejvíce mi dělá problémy jíst sama.
Vím že je to jen v mé hlavě a že je normální že občas někomu zaskočí, stalo se mi to xkrát ale ještě se mi nikdy nestalo že bych jednu blbou situaci měla stále v hlavě.
Každopádně už to řeším. Dostala jsem antidepresiva a objednala se na terapie. A teď ke konkrétní otázce. Měl někdo něco podobného? Pomohli vám to překonat léky? Budu zase někdy moci jíst beze strachu z udušení? Moc vám děkuji.