Strach ze špatného konce těhotenství

26.5.20 12:31

Strach ze špatného konce

Jsem momentálně v 7.tt, minulý týden mi byla na kontrole potvrzena srdeční akce, další konrola za 3 týdny. Je to moje první těhu. Hrozně se bojím, že to nedopadne.
Bojím se potratu, zamlklého těhotenství, infekce… Z příspěvků mám pocit, že ZT i SP potkaly snad každého. Místo krásného období zažívám stres, vůbec si to neužívám.
Jsem normální? Jak bojovat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

3035
26.5.20 12:35

No, asi to kazdou potkalo alspon jednou kdyz ma zenska vic deti. Jinak ten strach k tomu proste patri. Do 12 tydne je riziko nejvetsi. Nic se s tim neda delat, ten strach ma kazda ktera dite chce.

Příspěvek upraven 26.05.20 v 13:11

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12117
26.5.20 12:38

Tak urcite obavy jsou normalni, ale zalezi, jak moc te ten strach ovlada. Ja vedela, ze existuji rizika, ale snazila jsem si rikat, ze porad vetsina tehotenstvi dopadne dobre. Nervozni jsem byla, hlavne u prvniho, ne ze ne, ale nesmis se tim nechat uplne valcovat. Na druhe strane, neni nutne pocitovat ani tlak z druhe strany, dle meho ty predstavy, jak si to kazda zenska neskutecne uziva a neustale se vznasi na oblacku stesti jsou taky pekne kecy, takze se nemusis extra trapit ani tim, ze to tak neni. Drzim palce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3847
26.5.20 12:52

Mě nic takovýho nepotkalo, mám 2 zdravý děti. Ale strach sem měla samozřejmě každou kontrolu jestli je vše v pořádku. To je úplně normální.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25789
26.5.20 13:10
@tinaponik2 píše:
Jsem momentálně v 7.tt, minulý týden mi byla na kontrole potvrzena srdeční akce, další konrola za 3 týdny. Je to moje první těhu. Hrozně se bojím, že to nedopadne.
Bojím se potratu, zamlklého těhotenství, infekce… Z příspěvků mám pocit, že ZT i SP potkaly snad každého. Místo krásného období zažívám stres, vůbec si to neužívám.
Jsem normální? Jak bojovat?

Strach mít budeš, to je normální. Ale nesmí tě to moc pohlcovat. Bát se už o to mládě vlastně nepřestaneš. A já mám jedno těhotenství a nula SP nebo podobných smutných událostí. Navíc ve 30+.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
52
26.5.20 13:12

Poprvé jsem se hodně bála. Teď podruhé jsem už smirenejsi. Hodně mi pomáhá fakt, že s tím prostě nic neudělám. Vše se děje jak má. Jediné co můžeš, tak nepít, nekouřit, odpočívat a snažit se pestře jíst, pokud Ti není blbe. Aby jsi měla pocit, že děláš to nejlepší co můžeš. Víc se dělat nedá. Přeji Ti, aby jsi miminko donosila :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
902
26.5.20 13:21

Já mám ze tří těhotenství 3 děti. Takže to nemusí zažít každá. Ale zase jsem si vyžrala jiný věci. To je holt život, no.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1390
26.5.20 13:26

@tinaponik2 začni tím, že prestaneš louskat tragické příběhy z internetu. Hledej si oblečení pro miminko, naplánuj pokojíček, vyber autosedačku a kočárek (to ti zabere opravdu dost času) a nastav si v hlavě, že bude miminko v pořádku. Choď na procházky a těš se, prožíváš jedno z nejkrásnějších období v životě :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
46
26.5.20 13:41

Já jsem potřetí těhotná. Poprvé jsem potratila- sepse, docela šok, do té doby jsem nějak nepřemýšlela, že by se něco mohlo stát špatného. Podruhé jsem porodila předčasně o 6 týdnů. Doufám, že tentokrát to dojedu uspešně do konce… není moc co ovlivnit kromě listovky, nealko, nekouření a pravidelných kontrol. Práce nebo sranda se batoletem odvádějí černé myšlenky lépe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1012
26.5.20 13:43

Držím palce, ať je vše v pořádku :hug:.
Já patřím bohužel k těm se špatnou zkušeností. Na druhou stranu kamarádky vesele rodí jedno dítě za druhým, takže bych pořad řekla, ze převažují těhotenství s dobrým koncem ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
59
26.5.20 13:44

Souhlasím s Berry7…o těch smutných příbězích se asi víc píše, ale věř, že těch radostných je víc ;) jinak taky jsem 30+ a obě těhotenství s dobrým koncem. Držím pěsti a těš se na miminko, na černé scénáře je vždycky dost času.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5766
26.5.20 13:49

@tinaponik2 To je právě ono, nečtěte na internetu diskuze, pokud se nechcete k smrti vyděsit. Ano špatné věci se dějí, ale na tak často jako se zdá z místních diskuzí. Ono když je všechno v pořádku, tak se svěříte svým blízkým, protože tu radost chcete sdílet. Když je něco špatně tak je snazší se svěřit „anonymně“ na internetu. Proto to vypadá že 90% vztahů je na nic, protože nikdo nebude zakládat diskuzi (nebo ne moc často): „doma nám všechno klape, manžela povýšili zatímco se děti v 6 měsících samy naučily na nočník a spí celou noc a půlku dne a mě po porodu nevypadl ani jeden vlas“. A stejné je to i s dalšími problémy, v diskuzích se převážně řeší problémy a je-li nějaká pozitivně založená diskuze, tak rychle odumírá, protože je přeci zajímavější si přečíst jak je na tom někdo zle a moci mu poradit než si číst jak je všechno růžové a z duhy :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23188
26.5.20 13:51

No, je fakt, že před 10 lety, když jsem čekala první děti, tak jsem si tohle nepřipouštěla. Kolem mě moc známých těhotných nebo dětných nebylo, nové kamarádky na webu jsem teprve získávala a ony na tom byly stejně, moc špatných zkušeností jsme nikdo neměly, neznaly z okolí. Kdežto když jsem byla pak těhotná před 35 rokem, tak už těch zkušeností bylo bohužel až až v okolí, od kamarádek ( tak půlka aspoň jedno nepovedené těhotenství zažila, ale všechny mají i tak 2 a více zdravých dětí), a ani mně se to nevyhnulo ( zt v 18tt). Poslední, čtvrté, těhotenství tak bylo provázeno obavami, dost jsem se bála SP v 1 trimestru, protože to jsem neměla ještě. Naštěstí víra byla silnější, nenechala jsem se tím moc semlít, těhotenství proběhlo v pořádku a děťátko je zdravé. Bohužel opravdu je to časté. Člověk to nemůže ani moc ovlivnit. Ne nadarmo se těhotenství označuje jako stav " v naději". Je to prostě naděje na to, že porodime zdravé miminko v tu správnou dobu. A je fakt, že nám hodně dalo i to těhotenství, které trvalo jen 4 měsíce.
Přeji moře štěstí a zdraví :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3755
26.5.20 14:10

Bála jsem se až do porodu. A po porodu ještě víc. Rozhodnutí mít dítě s sebou nese celoživotní strach. Veliké štěstí, ale hlavně strach. Tvůj hlavní úkol coby matky je naučit se ten pocit zvládnout a nenechat se jím pohltit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
59287
26.5.20 15:12
@tinaponik2 píše:
Jsem momentálně v 7.tt, minulý týden mi byla na kontrole potvrzena srdeční akce, další konrola za 3 týdny. Je to moje první těhu. Hrozně se bojím, že to nedopadne.
Bojím se potratu, zamlklého těhotenství, infekce… Z příspěvků mám pocit, že ZT i SP potkaly snad každého. Místo krásného období zažívám stres, vůbec si to neužívám.
Jsem normální? Jak bojovat?

Proč silis? Nezažila jsi, tak si to neprivolavej…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama