Strach ze všeho

Denisa94
14.7.13 17:16

Strach ze všeho

Ahoj maminky, v lednu mi bude 20 a to se mi má narodit první miminko. Ze začátku to byla neskutečná radost, teď se na toho taky hodně těším, ale už se i hodně bojím. Jaký bude porod, jak se o to maličké postarám aby se mělo co nejlépe, jestli nebudu hrozná matka a tak.. Kolikrát s toho až nespím.. Přítelovi je 27 a hrozně mě utěšuje, že to všechno zvládneme.. Jenže stavíme barák a zatím bydlíme u jeho rodičů.. Jde mi jen o to aby se miminko mělo co nejlépe. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

6471
14.7.13 17:21

:nevim:
počkat až se narodí a dobře se postarat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14.7.13 17:22

Ahoj mě je 20 a mimísek by se mi měl narodit asi koncem února/začátkem března a taky se moc bojím jestli se o něj dobře postarám, ale mám také přítele, který chodí do práce a na mimí se moc těší. To mě uklidňuje naprosto neuvěřitelně. Také si říkám, že to bude ok a na moc mimi miluji i když je to zatím jen malá fazolka :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4151
14.7.13 17:22

@Denisa94 Mě přijde celé těhu stresové. Člověk se bojí všeho. Když ho něco bolí, je to špatně, když bolest vymizí, tak je to taky špatně. Pak jeden test za druhým. No a pak porod.
A po porodu už je stres do konce života o malé.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.7.13 17:23

Neboj, zvládneš to :palec: Jestli ti po porodu bude k ruce přítel a pak třeba jeho maminka, tak se s miminkem sžiješ a vše bude určitě OK :palec: :kytka:
Držim palce ;)

BeckyOO - nemusíš být rýpavá… Nedivím se, že je najednou ve strachu. Ta jsi to třeba někdy ani na okamžik nezažila??? :nevim:

Márč

  • Nahlásit
  • Citovat
Denisa94
14.7.13 17:26

Moc děkuju, a takových lidí si nevšímám.. každý je nějaký.. Mě jde hlavně o to že spoustu věcí si budu zažívat poprvé a abych to všechno zvládla :) Vážně jste zlatý, čeká mě to až koncem ledna, takže obavy určitě ještě přijdou :)

  • Nahlásit
  • Citovat
3370
14.7.13 17:29

Já jsem měla spíše jen strach z porodu, ten proběhl naprosto rychle a pak spíš jsem měla v šestinedělí depky z toho, proč jsme si pořídili miminko, když se o něj neumím a (bohužel jsem někdy měla stavy) že i nechci. Ale cca do čtyř týdnů to tak nějak vymizelo a vše je naprosto super! :dance: :dance:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4151
14.7.13 17:40

@Denisa94 Fakt se neboj, budeš dobrá máma a chlap bude dobrý táta. :) A tvůj strach je opodstatněný. Už prostě nebudeš jen ty a nebudeš se propétat životem ty, teď už tu bude to malé, které bude na tebe závislé. A to ti asi způsobuje ten strach. Věř že já ho mám také. Furt přemýšlím, jak mám malého oblékat, aby mu nebyla zima nebo naopak teplo, zda budu nebo nebudu kojit, jak mu u nás doma bude, jaký bude porod. No prostě je toho doooost nad čím přemýšlet. A myslím si, že je dobře, že nad tím takto člověk přemýšlí. Lepší než kdyby jsi si řekla, že budeš supr matka a nic nezvládala.
Já mám porod v listopadu a vím, že do listopadu se budu strachovat a pak už to bude napořád. Za mnou do porodnice může jen moje matka a chlap a celé šestinedělí nechci nikoho vidět, jen mimčo a chlapa. A pokud budu chtít někoho vidět, tak mu dám vědět. Chlap mi říká, že jsem hysterická, ale třeba mamka mě chápe a respektuje to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9649
14.7.13 17:41

Jasne, myslim, ze to zna vetsina z nas… Takove obavy jsou normalni. Ja se taky bala - jak to mrne budu nosit, jak poznam co potrebuje, ze mu pri oblekani ublizim… toto vsechno odeznelo presne vterinu po tom, co jsem malou dostala na porodnim sale do naruce… ;)
K tomu porodu - boli to, to vis urcite sama, ale stoji to za to. A treba budes patrit k te mensine, ktera mela rychly a vlastne skoro i bezbolestny porod. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Jemys
14.7.13 18:00

V klidu, tohle prožívá snad každá. Každá má pochyby o tom, jestli bude pro dítě dobrá máma, jestli bude dítě šťastné. Neboj, se. Budeš skvělá mamina :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
866
14.7.13 18:16

Měla jsem stejné pocity, když se měla malá narodit. Zezačátku hahaha, to bude brnkačka a pak, když jsem se dozvěděla termín plánovaného císaře, týden před operací jsem brečela, že budu hrozná, že se o dítě nedokážu postarat, ptala jsem se muže, co jako budu dělat, když dítě bude brečet a já nepoznám, co mu je? Jak poznám, kterej pláč je hlad, kterej bolest a kterej „jenom“ smutek? :) No, nakonec jsem se postarala celkem obstojně i přes poporodní depresi, dítě doteď žije a celkem si myslím, že jsem toho zas tolik nepohnojila :)

Takže počkej, až to přijde, ono tě to samo nějak nastartuje :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
31603
14.7.13 18:36

Tak obavy má asi každá, ale nespat kvůli tomu a stresovat se celé těhotenství, to už mi moc normální nepřijde. Přehnaně bojácná a starostlivá matka není pro dítě přínosem, ale přítěží. Občas mám k tomu taky sklony a snažím se krotit, protože bych si musela jít hodit mašli, kdybych si měla připouštět všechny strachy a obavy o děti :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2642
14.7.13 18:44

.

Příspěvek upraven 21.02.14 v 23:55

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20554
14.7.13 19:39

Zvládneš to v pohodě..neboj se ničeho..mít dítě brzo je velká výhoda! :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama