Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ne, nestrašim. Je to zbytečné, kluk je srabík i tak dost sám
![]()
Syn si zatím nic nedělá z toho co mu řeknu, ale určitě ho strašit nebudu. Nelíbí se mi to a nechápu význam toho, že dítěti způsobím trauma a pak ho tím vydírám pokaždé, když chci něčeho dosáhnout ![]()
Já jo, ale tak trochu jinak.. že mu třeba Ježíšek vezme věci, které mu dal- když s nima zachází nevhodně.. ALe, že třeba pro něho přijde bubák, čet´t atd, to ne ![]()
Tak to je ta maminka švihlá, chudák dítě ![]()
Strašení dětí nesnáším, sváděla jsem těžké boje s tchýní, když prosazovala čerta a Mikuláše a syn se dopředu chudák hrozně bál. Že prý aspoň přestane zlobit…
![]()
Teď pracuju ve vzorkové prodejně a často tu rodiče říkají svým neposedným ralolestem, že jestli budou zlobit, tak si je tu paní (jako já) nechá. Takže jsem takové strašidlo povoláním…ale přijde mi to spíš smutné. Nemám ráda strašení dětí.
Já jsem odpůrce „strašení“, myslím si, že to jde i jinak. Pak si to děti tahají celej život. Já do dneška, a to je mi 30. Nemůžu spát na posteli, která není až na zem, musíme mít doma válendy, protože mi moje „chytrá babička“ řikávala, že když nebudu v noci spát a budu vylízat z postele, strašák mě chytne za nohu, stáhne pod postel a pokouše mě. Takže tak! Za mě jednoznačně NE!!!
Mě to právě pak přijde taky jako vydírání, nehledě na to, že se pak bude dítě bát. Já doma tohle taky nepěstuju. Jediné čím ho pozlobím, nebo postraším, tak že tatínek se bude zlobit, nebo že mu seberu hračky, ale to mi nepřijde přímo jako strašení. Proto jsem téma založila. Zajímal mě názor ostatních.
Me nikdy. Jednou k nam prisel Mikuláš s certem a ja ho zeblila a hystericky jsem jecela. A to me nijak. zvlast. nestrasili, nekdy staci malo a. v tech hlavinkach se jim to pomota.
Straším tak, že na něj občas bafnu, ale jinak tomu bráním, protože on je hrozný strašpytel (bojí se mixéru, donedávna nemohl jezdit výtahem atd.).
Nestrašim vůbec, malé budou brzo dva roky a neví, co je bubák, čert, resp. neví, že by se jich měla bát. Nevim proč jí zadělávat na strachy jen proto, abych si ulehčila práci (nezlob nebo tě sebere bubák a tak podobně). Myslim, že sama se začne něčeho bát, až pozná, že by měla, jinak nevidim důvod…
Švagrová nechala 4 letého, aby si ho vzal čert a jakoby si ho chtěl dát do pytle..
Ten večer se ji dvakrát počůral..
Ne nestraším, nechávám jí aby si strach vyvinula sama.
Momentálně se bojí jen mravenců…a to proto, že jí kousl.
Pavouky chytá do ruky, na vosy a včely jsem jí upozornila. Tmou nestraším. Takzéž to mají nakázany ostatní z rodiny.
Čerty jsem jí vysvětlila, že chytají jen zlobivé děti.
@kvaček píše: Švagrová nechala 4 letého, aby si ho vzal čert a jakoby si ho chtěl dát do pytle..
Ten večer se ji dvakrát počůral..
bych tam zašila švagrovou.. twl.. tohle fakt nepochopim ![]()
@Anonymní píše:
postraším, tak že tatínek se bude zlobit, nebo že mu seberu hračky, ale to mi nepřijde přímo jako strašení.
Máš pravdu. To není strašení - to je vyhrožování.
Ohledně strašení - spíše ne… snad jenom ten čert a Mikuláš jsou takoví ošemetní, ale obecně naše děti nestrašíme.
Nestraším. Ví, že čert je maska, a některé maminky straší děti, aby nezlobily.
Ale z mouchy byla jeden čas hysterická taky ![]()
Vlastně babička jí jednu dobu říkala, ať honem jí (fakt se s jídlem děsně loudá), nebo přiletí moucha a sní jí to. No, docela brzo to prokoukla.
Omlouvám se za anonym, ale je to pro mě citlivější téma, i když někomu to může připadat směšné.
Zajímalo by mě jaký máte názor na strašení dětí. Myslím čerti, různý strašidla a podobně. Byla jsem dnes na dětském hřišti a tam jedna maminka strašila asi 2 letého chlapečka mouchama. Vím že je to blbost, ale chlapeček uviděl mouchu jak mu proletěla kolem obličeje a on z toho chudák měl histerickej záchvat že se bojí, že mu moucha ublíží. Až mi ho bylo líto.