Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Děti nestraším čerty a ani ničím jiným. Používat strach k výchově dětí mi přijde hrozné ![]()
V létě, když jsme byli na chalupě a děti byli vzhůru až do úplné tmy, tak s manželem lítali po zahradě s baterkami a manžel dělal zvuky jako vyjící vlk a děti se smáli a hledali ho. Vždycky ho prozradil náš pes
…Docela jsem byla sama překvapená, že syn, jen 3,5 r, tam lítal a vůbec se nebál a smál se. Takže naše děti se tmy nebojí. Ale měli tam i bratránka, 5 let a ten se bál i když věděl, že je to jeho strejda.
@Gorgeous vidět některý tyhle gizdy, tak si crbnu do gatí i já. Jina né, děti nestrašim, kdyby viděly něco takovýho, tak je to tak na trauma ![]()
Čert, Mikuláš a anděl patří k české lidové kultuře…je to stejná tradice jako je Ježíšek nebo pomlázka. Podle mě je škoda se jich vzdávat, záleží na tom jak to kdo pojme. K nám chodí a jsem ráda. První dva roky šel dovnitř jen Mikuláš a anděl, loni i čerti. Myslím že dcera ví jak to je (že jsou to převlečení lidé) ale přesto se v jejich přítomnosti bojí
Já jí ale nestraším, říkám jí, že čerti malé děti neodnášejí jenom zlobivé dospělé ![]()
@Trudinka
Máš pravdu, že je to pěkná česká tradice
Ale když z toho někdo udělá horor, viz ta fotka, tak to už tradice moc není…
K nám chodili roztomilí čerti. Jako dítě jsem se jich nebála, nevypadali strašidelně. Jediné, čeho jsem se bála, bylo abych nedostala od andílka uhlí, že jsem zlobila ![]()
@Trudinka jj, taky to vnímám jako tradici. Já s tím mám prostě spojený to, že už se blíží vánoce. Děláme to po svém, postrašíme lehce tím, že děti koukají jakoby na čerta z bezpečí domova. Loni včera dcera všem vyprávěla, že táta je hrdina a vzal čertovi rohy a rohy doma nosila a blbla s nimi. Nejvíc ve stresu je náš pes…všude petardy.
@Trudinka, jo, máš pravdu.
Tradice čertů, Mikuláše a anděla je moc fajn a milá, česká věc.
Ale dneska se to přehání s tím maskováním. Když je čert takový přívětivý, lidský, tak bych se tradici nevyhýbala.
K nám v dětství chodil soused, který měl kudrnaté vlasy a akorát se začernil uhlím a oblíkl si starou vestu.
Neřval, jen udělal „bubu“, ptal se na zlobení a chtěl slyšet básničku.
Když vidím ty hororové masky, tak jsem couvla a tradici strašení zrušila. Dcera se mi před dvěma lety po mikulášské návštěvě začala v noci počůrávat.
Když viděla ty masky, které řvaly jak pominuté a opravdu strašili (i když jsem aktéry moc prosila, že to není zapotřebí), tak tudy cesta nevede a je mi tradice úplně u pérdele. Čerty jsem doma dětem odtajnila a i když ty lidi znají, přesto mladá když slyší čerty, má stavy, kdy chce opravdu omldívat.
Prostě u nás máme tu smůlu, že čerty dělají pitomí debilové, téměř ještě puberťáci, kteří se vyžívají v tom, že děcka se strachy odkrvují a jsou úplně mimo mísu ještě půl roku po Mikulášovi.
A to podotýkám, že u nás se nestrašilo nikdy. Nesnáším to. Sousedka třeba svou zlobivou dceru strašila tím, že ji zavře do sklepa, kde ji zbije bubák atd. Že čerti ji odnesou do pekla, atd.
U nás prostě čerti nemají šanci. Takoví hnusní fakt ne.
@berry4 píše:
Nestraším, nejsem debil.
Své děti nemám, učím v MŠ, děti bych nestrašila, aspoň ty maličké ne, potom pláčou. Ovšem za mě nejhorší výhružky - pockej ve školce / škole, tam tě naučí.
za tohle bych toho rodiče pleskla
@mlsalkaM no… asi tak před rokem jsem v MŠ vynadala uklízečce. Pořád jsem nechápala, proč mi holka nechce spát sama, proč stále dokola vykládá, že se bojí, že ji někdo ukradne.
Až jsem jednoho dne byla svědkem toho, jak utíkala za dětmi, co odešly za rodiči ze třídy (rodiče si je šly vč. mně vyzvednout, ale musíme obcházet třídu venkem do šatny, děti jdou přes třídu a chodbu do šatny ),ona nás neviděla, myslela si, že odešly samy a začala jim vykládat, že ze třídy nesmí, že je někdo ukradne a nebudou s maminkami a kdesi cosi…
No ten komentář si tenkrát za klobouk nedala, nejspíš netuší, co umí udělat dětská představivost ![]()
Neuznávám strašení žádnéhy typu.
Ani čtení pohádek se strašidly. Stačí mi, co mi s děckama dokázaly udělat učitelky.
Oni to chápou, ale po svém. Potřebují dozrát, aby představivost odešla a nastoupila logika.
Osobně taky pro to strašění moc nejsem, ale pohádkové bytosti se mi líbí. Mě mamka jako malé vyprávěla pohádky, měli jsme encyklopedii strašidel, byla to moje nejoblíbenější knížka
věřila jsem na čerty, peklo, anděly a nebe, Mikuláše i Ježíška a musím říct, že to jsou jedny z mých nejhezčích vzpomínek v životě. Tak nevím, ale věřit na lesní víly, hejkala atd..mi přijde fajn.Ono je to jako v reálném životě, lidi jsou hodný ale i zlí, dělat za děti všechno aby mysleli, že je svět krásnej, je podle mě ještě horší lež. Mé děti učím nemluvit s cizími lidmi! Né aby se bály tmy, ale dokud jsou malé aby věděli, že sami do tmy nemají chodit…Synovec se nebojí ničeho a upřímně mám strach, že na to jednou dojede, myslí si, že může všechno a že se mu nikdy nic nemůže stát. Zlatá střední cesta je podle mě ideál. Strašení NE ale pohádkové bytosti, rozvíjení fantazie ANO dík všem za názory. Kolem mě je teda asi spousta matek vyhrožovatelek ![]()
Nestraším. Co se týče čerta a Mikuláše, loni o něčem takovém malý nevěděl, letos jdeme na čerty do dětského centra, kde budou převlečené „jen“ pracovnice, takže předpokládám, že ty hnusní čerti to fakt nebudou. Z těch bych se podělala i já. A nějaký strašení bubákama a podobně neuznávám. Mě jako malou strašila sestra a do dneška si to pamatuju, takže asi tak..
@radúna Souhlasím s Tebou, ještě navíc když si čerti u každého dají skleničku, to pak opravdu ten jejich výkon pomalu hraničí s trestným činem výtržnictví
, hrozné… K nám chodí mí přátelé a chovají se podle mě maximálně vhodně s ohledem na nízký věk dcery. Vlastně ani nic nedělali, jen občas zablekotali a Mikuláš je hned okřikl…
Syn, třiapůl je dost velký strašpytel i bez čerta. Minulý rok měl třeba období, že se bál much, rozhlasu, ohně a větráku. Jsem ráda, že ho to trochu přechází, ale i tak je schopný se rozbrečet i při smutné písničce. Takže u nás je to jasné, nestraším a vysvětlila jsem mu, že to jsou převlečení lidé. On to stejně nepochopil, protože ve školce slyší něco jiného. Takže přesto věří. Domů si žádná strašidla pouštět nechci, Minulý rok jsem s ním absolvovala Mikuláše s andílky bez čertů přes salesiány. Jakkoli nejsem věřící, tak tyhle křesťanské tradice mají udělané pěkně. Letos si to absolvuje ve školce, ale učitelky upozorním, že je cíťa. U mladších dětí budu postupovat obdobně, ale alespoň dcerak se zatím tváří, že strašpytlík nebude. K nám v dětství chodila tradiční trojice sestavená z příbuzenstva. Trauma z toho nemám. Hloupé to bylo od chvíle, kdy už jsem znala pravdu, ale jako puberťačka to musela přežít s mladšími sourozenci, to jsem trpěla. ![]()
@berry4 si děláš srandu???
ještěže máme rozumný učitelky i ostatní zaměstnance MŠ… chudák malá ![]()
@Gorgeous kolem nás je taky spousta matek strašilek… nelíbí se mi to… Já vysvětluju, malé jsem řekla, že čerti jsou, že k nám přijdou, ale nic jí neudělají, protože nezlobila (i když poslední dobou zlobí šíleně
)