Studium a úzkostná povaha
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ceho konkretne se bojis? Ja jsem desna sralbotka uzkostna, vsechno me stresuje. Pri detech jsem si udelala Bc. Myslim ze nebejt takovej posera, mam doktorat ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Řeknu ti to takhle, začala jsem studovat VŠ jako svobodná a bezdetna a dodelavala ji už s miminkem a upřímně šlo to relativně v pohodě, vlastně i lip, jak už jsem měla dít a jiné priority, tak jsem tu školu brala nějak úplně jinak a ono to šlo. Jde jen o pečlivou časovou koordinaci. Vlastně mě to i bavilo protože jsem se z toho domácího stereotypu dostala i jinam.
Mám spoustu kamarádek co studovali i s vetsima detma a daly to (a zrovna u tvůj obor
)
Nejtěžší je se rozhodnout…pak už to jede ani nevis jak ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tarjei no to si právě taky myslím, myslím si, že hloupá nejsem, ale ten strach a povaha mě fakt hodně limituje. Spíš se asi úplně zvládnu vydeptat sama. Strach ze zkoušek, kdy se budu s dětmi učit, je tam povinná praxe a část budu muset dodělávat ve svém volnu, vůbec si to nedovedu představit. Co jste si dodělávala za školu? Jste dobrá, máte můj obdiv ![]()
- Citovat
- Upravit
@Perníček22 možná nad tím asi moc přemýšlím a akorát se tím deptám. To je asi ten můj největší problém. Dokážu si v hlavě strachy vyvolat takové hrůzy, že do ničeho pak radši vystrašením nejdu. Nejsem žádný Einstein, ale učení mi vždycky docela šlo, největší problém mám ale s nervozitou. Myslím, si že jsem i docela zručná, ale když na mě někdo kouká a jsem nervózní, tak jsem takové nemehlo, že si někdo řekne, jak jsem zvládla i SŠ 🙈
- Citovat
- Upravit
Já jsem taky úzkostná a nervak a stresar a vysokou jsem v pohode udelala. Je to jiný typ stresu, protože když se ucis, tak vis, ze to vždycky muže vyjít. Navíc ta euforie po jedné zkoušce ti dodá odvahu na tu další a vždycky je víc termínů atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Začni studovat a zároveň vstup do terapie a uč se svou úzkostnou poruchu zvládat. Nejsi odsouzená být na dosmrti vyděšený, bezmocný králíček. Úzkost se dá zvládat a úspěšně ji zkrotit.
Profit na všechny strany.
pro inspiraci mrkni sem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Tarjei píše:
Ceho konkretne se bojis? Ja jsem desna sralbotka uzkostna, vsechno me stresuje. Pri detech jsem si udelala Bc. Myslim ze nebejt takovej posera, mam doktorat
Mám to stejně, úzkostný trémista, při rodině vystudovaná VŠ a hodně mi to pomohla na sebevědomí, že jsem vše zvládla.
- Citovat
- Upravit
A co se muze stat nejhorsiho?
Ze to neudelas?
Tak na tom budes stejne, jako ted, no.
Horsi to nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Lucie_Sx no spíš mám strach, abych si tím stresem nepřivodila něco ještě horšího než gastro problémy 😔
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
@Perníček22 možná nad tím asi moc přemýšlím a akorát se tím deptám. To je asi ten můj největší problém. Dokážu si v hlavě strachy vyvolat takové hrůzy, že do ničeho pak radši vystrašením nejdu. Nejsem žádný Einstein, ale učení mi vždycky docela šlo, největší problém mám ale s nervozitou. Myslím, si že jsem i docela zručná, ale když na mě někdo kouká a jsem nervózní, tak jsem takové nemehlo, že si někdo řekne, jak jsem zvládla i SŠ 🙈
Víš co, tak se prihlas, zkus to a když by to náhodou nešlo, vždy se na skončit, ale osobně věřím že když už jednou začneš, dotáhne to
![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Mám to stejně, úzkostný trémista, při rodině vystudovaná VŠ a hodně mi to pomohla na sebevědomí, že jsem vše zvládla.
Ty jo, tak to gratuluju, jsi dobrá ![]()
A co si studovala?
- Citovat
- Upravit
Ber to jako vyzvu, zkusenost, nekoukej na vysledek, jak to dopadne, ale na tu cestu.
Podle me v tom zdravotnictvi stejne nakonec nezustanes, ocividne ti to nesedi a ted to delas, jen kvuli detem.
Ale proste v soucasnosti se zatim nevyskytlo nic lepsiho a stejne ti nic jineho nezbyva. Proc se ovsem nervovat dopredu?
Pokud mas pocit, ze to nedas psychicky, tak si klidne nech poradit treba nejakym koucem, jak to vse lepe zvladat a jak se naucit koukat na tyhle zivotni vyzvy jinym zpusobem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Jana525 klasické oddělení mě psychicky deptá hodně, navíc z nějakého důvodu nemůžu dělat noční, je mi vždy fyzicky nevolno, průjem, motání hlavy, přes den žádné fyzické problémy nemám. Ale zase ta ambulance kde dělám, tak je to v pohodě, je to jak někde u nějakého lékaře v ordinaci akorát že to je ambulance nemocnice. Takže asi záleží na tom, o co konkrétně se jedná. Každopádně na tyto pozice mám stejně větší šanci jako kvalifikovana všeobecná sestra než jen zdravotnický asistent. I proto bych do školy ráda šla, jen ten strach z té mé úzkostné povahy.
- Citovat
- Upravit
Prosím o zachování anonymity.
Od mala jsem velmi hypersenzitivní a úzkostný člověk, špatně zvládám stres. V minulém roce jsem kvůli tomu měla i nějaké gastro problémy.
I přes to jsem v mládí vystudovala zdrávku oboru zdravotnický asistent, ale praxi u nemocných jsem velmi špatně psychicky zvládala a věděla jsem, že ve zdravotnictví nikdy pracovat nechci.
Po SŠ jsem pracovala na různých pozicích (sestra u zubaře, asistentka v automotoprůmyslu..) a pak byla 6 let na rodičovské se dvěmi dětmi. Po RD jsem ale nenašla nikde práci s vhodnou pracovní dobou (manžel jezdí hodně na služebky, pracuje do večera, nemáme žádné hlídaní) až nedávno jsem našla práci v nemocnici (takový paradox 🤦♀️), na částečný úvazek, takže se o děti můžu hezky v klidu postarat. Problém je ten, že jsem jen zdravotnický asistent a v nemocnici požadují, abych si doplnila vzdělání všeobecné sestry. A upřímně mám z toho hrůzu. Vím, jaký mám ze všeho nervy a teď ještě studovat dálkově při zaměstnání a dětech. Vím, že to zvládá plno lidi, ale asi jsou trochu odolnější. Kdybych si to doplnila, tak bych byla určitě ráda a měla bych i pocit, že jsem něco „dokázala“, ale vzhledem k tomu, jakou mám povahu, tak mám z toho velký strach. Co si myslíte? Máte někdo zkušenost?