Studium a úzkostná povaha

Anonymní
28.12.22 11:34

Studium a úzkostná povaha

Prosím o zachování anonymity.
Od mala jsem velmi hypersenzitivní a úzkostný člověk, špatně zvládám stres. V minulém roce jsem kvůli tomu měla i nějaké gastro problémy.
I přes to jsem v mládí vystudovala zdrávku oboru zdravotnický asistent, ale praxi u nemocných jsem velmi špatně psychicky zvládala a věděla jsem, že ve zdravotnictví nikdy pracovat nechci.
Po SŠ jsem pracovala na různých pozicích (sestra u zubaře, asistentka v automotoprůmyslu..) a pak byla 6 let na rodičovské se dvěmi dětmi. Po RD jsem ale nenašla nikde práci s vhodnou pracovní dobou (manžel jezdí hodně na služebky, pracuje do večera, nemáme žádné hlídaní) až nedávno jsem našla práci v nemocnici (takový paradox 🤦‍♀️), na částečný úvazek, takže se o děti můžu hezky v klidu postarat. Problém je ten, že jsem jen zdravotnický asistent a v nemocnici požadují, abych si doplnila vzdělání všeobecné sestry. A upřímně mám z toho hrůzu. Vím, jaký mám ze všeho nervy a teď ještě studovat dálkově při zaměstnání a dětech. Vím, že to zvládá plno lidi, ale asi jsou trochu odolnější. Kdybych si to doplnila, tak bych byla určitě ráda a měla bych i pocit, že jsem něco „dokázala“, ale vzhledem k tomu, jakou mám povahu, tak mám z toho velký strach. Co si myslíte? Máte někdo zkušenost?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9148
28.12.22 11:42

Ceho konkretne se bojis? Ja jsem desna sralbotka uzkostna, vsechno me stresuje. Pri detech jsem si udelala Bc. Myslim ze nebejt takovej posera, mam doktorat :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1292
28.12.22 11:49

Řeknu ti to takhle, začala jsem studovat VŠ jako svobodná a bezdetna a dodelavala ji už s miminkem a upřímně šlo to relativně v pohodě, vlastně i lip, jak už jsem měla dít a jiné priority, tak jsem tu školu brala nějak úplně jinak a ono to šlo. Jde jen o pečlivou časovou koordinaci. Vlastně mě to i bavilo protože jsem se z toho domácího stereotypu dostala i jinam.
Mám spoustu kamarádek co studovali i s vetsima detma a daly to (a zrovna u tvůj obor :D )
Nejtěžší je se rozhodnout…pak už to jede ani nevis jak :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.22 11:50

@Tarjei no to si právě taky myslím, myslím si, že hloupá nejsem, ale ten strach a povaha mě fakt hodně limituje. Spíš se asi úplně zvládnu vydeptat sama. Strach ze zkoušek, kdy se budu s dětmi učit, je tam povinná praxe a část budu muset dodělávat ve svém volnu, vůbec si to nedovedu představit. Co jste si dodělávala za školu? Jste dobrá, máte můj obdiv :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.12.22 11:54

@Perníček22 možná nad tím asi moc přemýšlím a akorát se tím deptám. To je asi ten můj největší problém. Dokážu si v hlavě strachy vyvolat takové hrůzy, že do ničeho pak radši vystrašením nejdu. Nejsem žádný Einstein, ale učení mi vždycky docela šlo, největší problém mám ale s nervozitou. Myslím, si že jsem i docela zručná, ale když na mě někdo kouká a jsem nervózní, tak jsem takové nemehlo, že si někdo řekne, jak jsem zvládla i SŠ 🙈

  • Citovat
  • Upravit
2423
28.12.22 11:56

Já jsem taky úzkostná a nervak a stresar a vysokou jsem v pohode udelala. Je to jiný typ stresu, protože když se ucis, tak vis, ze to vždycky muže vyjít. Navíc ta euforie po jedné zkoušce ti dodá odvahu na tu další a vždycky je víc termínů atd.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
28.12.22 12:08

Začni studovat a zároveň vstup do terapie a uč se svou úzkostnou poruchu zvládat. Nejsi odsouzená být na dosmrti vyděšený, bezmocný králíček. Úzkost se dá zvládat a úspěšně ji zkrotit.

Profit na všechny strany.

pro inspiraci mrkni sem

https://www.knihydobrovsky.cz/…ti-174256829

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.22 12:17
@Tarjei píše:
Ceho konkretne se bojis? Ja jsem desna sralbotka uzkostna, vsechno me stresuje. Pri detech jsem si udelala Bc. Myslim ze nebejt takovej posera, mam doktorat :D

Mám to stejně, úzkostný trémista, při rodině vystudovaná VŠ a hodně mi to pomohla na sebevědomí, že jsem vše zvládla.

  • Citovat
  • Upravit
34322
28.12.22 12:26

A co se muze stat nejhorsiho?
Ze to neudelas?
Tak na tom budes stejne, jako ted, no.
Horsi to nebude.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.22 12:42

@Lucie_Sx no spíš mám strach, abych si tím stresem nepřivodila něco ještě horšího než gastro problémy 😔

  • Citovat
  • Upravit
1292
28.12.22 12:43
@Anonymní píše:
@Perníček22 možná nad tím asi moc přemýšlím a akorát se tím deptám. To je asi ten můj největší problém. Dokážu si v hlavě strachy vyvolat takové hrůzy, že do ničeho pak radši vystrašením nejdu. Nejsem žádný Einstein, ale učení mi vždycky docela šlo, největší problém mám ale s nervozitou. Myslím, si že jsem i docela zručná, ale když na mě někdo kouká a jsem nervózní, tak jsem takové nemehlo, že si někdo řekne, jak jsem zvládla i SŠ 🙈

Víš co, tak se prihlas, zkus to a když by to náhodou nešlo, vždy se na skončit, ale osobně věřím že když už jednou začneš, dotáhne to :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.22 12:49

@Perníček22 máš pravdu no, zkusím to a buď to vyjde nebo ne

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
28.12.22 12:50
@Anonymní píše:
Mám to stejně, úzkostný trémista, při rodině vystudovaná VŠ a hodně mi to pomohla na sebevědomí, že jsem vše zvládla.

Ty jo, tak to gratuluju, jsi dobrá :kytka:
A co si studovala?

  • Citovat
  • Upravit
9918
28.12.22 12:52

Ber to jako vyzvu, zkusenost, nekoukej na vysledek, jak to dopadne, ale na tu cestu.

Podle me v tom zdravotnictvi stejne nakonec nezustanes, ocividne ti to nesedi a ted to delas, jen kvuli detem.
Ale proste v soucasnosti se zatim nevyskytlo nic lepsiho a stejne ti nic jineho nezbyva. Proc se ovsem nervovat dopredu?
Pokud mas pocit, ze to nedas psychicky, tak si klidne nech poradit treba nejakym koucem, jak to vse lepe zvladat a jak se naucit koukat na tyhle zivotni vyzvy jinym zpusobem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.12.22 13:25

@Jana525 klasické oddělení mě psychicky deptá hodně, navíc z nějakého důvodu nemůžu dělat noční, je mi vždy fyzicky nevolno, průjem, motání hlavy, přes den žádné fyzické problémy nemám. Ale zase ta ambulance kde dělám, tak je to v pohodě, je to jak někde u nějakého lékaře v ordinaci akorát že to je ambulance nemocnice. Takže asi záleží na tom, o co konkrétně se jedná. Každopádně na tyto pozice mám stejně větší šanci jako kvalifikovana všeobecná sestra než jen zdravotnický asistent. I proto bych do školy ráda šla, jen ten strach z té mé úzkostné povahy.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Ahoj, tati

  • (5) + 5 recenzí

Petr, Ida a miminko

  • (3.7) + 3 recenze