Studium jen kvůli titulu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Hele,zniceny zdravi ti za to nestoji, ale zase te to zoceli do budoucna, musis sama uvazit. Navic se to dalo cist a i tomu bylo rozumet, rekla bych, ze potencial mas. Chtelo by to jen zapracovat na zvladani stresu, coz se ti bude urcite hodit tak jako tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Být tebou, tak zkusím distanční studium, když to děláš 2 roky, tak můžeš požádat, a udělat si bakaláře. Jinak nějaký titul je dobrý.jinak na tebe múže řvát každej blbec
- Citovat
- Upravit
Prožívala jsem studium podobne. Už jsem pet let po studiu a stále mi budí noční můry že nejsem naucena ke zkoušce. Studovala jsem taky kvuli titulu , taky dálkove a taky jsem se mohla ucit i v práci 
státnice byly peklo. Taky jsem furt řvala. Nenáviděla jsem to. Každopádně toho bc jsem se dobrala. Na ff zcu. Jsem na to pyšná pac to bylo náročný jako prase. V půlce bych to nevzdala. Já aspon naštěstí hubla 
po bc mi všichni rikali at studuji dal ale to fakt ne. Rok po studiu se mi narodil první syn a rok a půl na to druhy 
jsem ráda že jsem to všechno dala ještě bez dětí. Nevzdavej to. Uteče to a bude to pryč…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
mně by jenom zajímalo co máš za práci že je tam tolik volného času… já bych se učila jazyky, kdybych měla k tomu prostor. jen kvůli titulu bych do školy nechodila, zvlášť kdyby mě to stresovalo tolik jako tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja jsem zacala studovat obor skrz zajem…kdyz zacaly praxe, zjistila jsem, ze to je opravdu uplne mimo (ucitelstvi) a ze za par tisicovek ta velka zodpovednost, neustale v praci ikdyz je clovek doma a sikana ze strany rodicu opravdu nestoji. Zatla jsem zuby, protoze jsme meli ucitele opravdu narocne a doslova se na nas vyzivali (teorie u me ok, ale neumim treba splhat, snazila jsem se, ale nahoru po tyci jsem to nedokazala ani po mesici natrenovat a ucitelka me vyhodila 11× ze zkousky, nez jsem zapocet dostala) skolu jsem jen probrecela a oboru se venovat opravdu nebudu, ale beru to tak, ze titul mam - zatim mi k nicemu nebyl, protoze v praci ho nepotrebuji a mam i presto krasny plat, ale beru to do budoucna “mozna nekdy se bude hodit”…musis si to sama prebrat co chces.
- Citovat
- Upravit
Školu bych s pořádným sebezapřením dodělala. Co nechápu je, jak se ti potřetí podařilo vybrat obor, co tě nebaví?
Není brzo na bakalářku? Na začátku druháku? U nás se témata zadala až na konci druháku, čili v letním semestru a každé téma mělo svého vedoucího. Ale pravda, školu jsem končila 2005. 
S těmi zkouškami nemá kdo pomoci?
Umíš se učit? I to myslím je důležité, rozvrhnout si to učení, aby člověk nemagořil a měl možnost i pro odpočinek, kdy na učení nemyslí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych se do toho zakousla a školu dodělala. Už jsi v polovině, sama se budeš cítit blbě, když to vzdáš. Je to pro tebe šance na vyšší plat a i do budoucna na lepší práci. Až budeš mít rodinu, tak by si toho litovala, že si to tenkrát poněkolikáté vzdala. Spíše bych navštívila psychologa a naučila se nějaké techniky na zvládání stresových situací.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Fonty píše:
Prožívala jsem studium podobne. Už jsem pet let po studiu a stále mi budí noční můry že nejsem naucena ke zkoušce.
Tohle se stává nejen mně, ale i mému tátovi, který má po škole víc než padesát let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nechápu, proč si ničíš zdraví kvůli škole, která Tě absolutně nezajímá. Zřejmě nejsi studijní typ. No a co?
- Citovat
- Upravit
@Bábrdl píše:
Tohle se stává nejen mně, ale i mému tátovi, který má po škole víc než padesát let
Ježíš to snad ne, padesát let po škole se stále budit duta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Bábrdl píše:
Tohle se stává nejen mně, ale i mému tátovi, který má po škole víc než padesát let
Jednou za pár let se mi zdá, že nemám hotový domácí úkol z ČJ (na gymplu). Mám VŠ bez problémů, ale ten těžký a náročný gympl se mi nějak víc zažral do podvědomí. Naštěstí si sny vůbec nepamatuju, tak ty nervy jednou za pár let zvládám bez pomoci AD .
- Citovat
- Upravit
Dodělat školu kvůli titulu je celkem praktické.
Ty pracuješ, takže to na případných pohovorech nemusíš přiznávat, ale přesto si uvědom, že pokud máš s gymplem dobrou práci, tak máš spíš štěstí.
V případě toho, že by sis měla hledat jinou práci, což se může vždy stát, tak by bylo fakt vhodné mít něco víc.
Neříkám, že nejsou obory, které člověka baví, ale když si pročtu studijní plán čehokoli, o čem uvažuji, tak si vždy řeknu, že mi něco přinese z pracovního hlediska tak 10% předmětů.
Osobně si myslím, že tvůj problém je spíš stres. Já jsem taky docela stresař, takže tě chápu, ale nedodělat kvůli tomu vysokou se dost nevyplatí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holka, když máš i na potřetí problém dodělat VŠ a pokaždé v jiném oboru, tak není chyba v těch školách. O čemž svědčí i to, že si budeš do dalšího ročníku teď převádět dva předměty. To je dost. Prostě ses buď nenašla, nebo nejsi studijní typ. Ani na jednom není nic špatného. A je lepší přijít o jeden rok než o tři. Kamarádka se takhle horko těžko doplazila až do konce a pak vybouchla u státnic a tři roky života v háji. Být tebou, tak se na to teď vykašlu, promyslím to a třeba to zkusím znovu za pár let. Okolí vysvětli, že to je na úkor tvého zdraví, oni to pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj,
potřebuji si trochu vylít srdíčko, tak upozorňuji na menší slohové cvičení. Anonym - jelikož jsem hysterka a nechci aby se to vědělo veřejně
Pokud se vám to nebude chtít číst, tak otázka zní: Myslíte si, že studium jen kvůli titulu má cenu? Obor mě nebaví a naprosto nesouvisí s firmou, ve které pracuji.
Jsem 7 let od maturity, je mi 26 let. Hned po gymplu jsem nastoupila na VŠ do Prahy a i se tam přestěhovala. Studium jsem ukončila ještě v prvním semestru. Tehdy jsem si myslela, že důvodem byl špatný výběr oboru, teď s odstupem času musím říct, že asi pravý důvod byl stesk po domově
Po návratu jsem šla pracovat - utekla jsem ještě ve zkušební době a zkusila studium VOŠ. Sice mě tedy obor nebavil, už tehdy jsem věděla, že v sociální sféře pracovat nikdy nechci, ale myslela jsem, že si tak nějak zaplácnu čas před „tou pravou“ prací, kterou jsem si v průběhu VOŠ hledala a nebudu muset jít na ÚP.
Na konci prváku jsem ukončila i VOŠ, jelikož jsem si práci našla a při směnném provozu jsem na školu neměla čas. V tomto zaměstnání jsem vydržela 3 roky a 3 měsíce.
Teď budu druhým rokem na stávající pozici. Utíkat rozhodně nechci. Jelikož je to práce kde se opravdu nepředřu, tak jsem se okamžitě po nástupu přihlásila opět na VŠ.
Konečně se dostávám k podstatě věci… Škola mě opět nebaví
Vybrala jsem si pražskou školu. Obor mě nezajímal od začátku… ale přihlásila jsem se jen z toho důvodu:
Teď jsem ve druháku. Ze zimního semestru mi chybí 2 (ty nejhorší) zkoušky, marně se snažím sehnat vedoucího bakalářky - všichni mají plno nebo nekomunikují. Psala jsem už 23 potenciálním vedoucím a nic. Už z toho mám dost nervy, že jsem takhle ve skluzu. Jakmile se mě někdo zeptá na školu, tak mám na krajíčku, protože propadám depresi, že nedodělám další školu. Nejhorší je, že mě to neštve ani tak kvůli sobě, ale kvůli okolí. Mám pocit, že zklamu tátu, prarodiče, mamku (ta mi to jako jediná ale neřekne, nechává rozhodnutí čistě na mě); a šéfa… tomu se to bojím oznámit asi nejvíc, jelikož on mi vždycky vyšel vstříc a vždycky, když jsem potřebovala, tak mi dal dovolenou i když se mu zrovna moc nehodilo, že v práci nebudu.. je to i on, kdo mi doporučil nějakou školu dělat jelikož se mi za rok bude lépe hledat pozice (jsem záskok za MD, ale smlouvu mi dali na neurčito - počítají, že mě „někam“ přemístí.
Ale vím, že mě škola opravdu psychicky ničí. Ze stresu jím. Od prosince, kdy začalo zkouškové zimního semestru, mám nahoře 8kg, před každou zkouškou se uklidňuju cigárem a to kouření fakt nenávidím… během toho nejhoršího návalu povinností v lednu, mi stačilo maličko a já šla fakt s hysterákem doslova k zemi
například mě fakt rozbrečelo, že mi kočka shodila poličku a věci na ní se rozbily (nebylo tam nic na co bych byla citově fixovaná)… v průběhu zkouškového mám nervy a nespím, jsem schopná od 2 ráno čučet do stropu a usínám hodinu před budíčkem 
ve zkouškovým období beru Guajacuran…
takže ta moje nevyrovnanost je opravdu jen z důvodu, že jsem hysterka 
kvůli těm mým plakacím stavům jsem teda jen pro jistotu zkoušela i těhu test a negativní
A říkám si, že když už nedávám tohle, tak jak asi zvládnu státnice… svým způsobem si říkám, že jsem daleko, že jsem v půlce a bude škokda, když to vzdám… ale zase si taky říkám, že mi za tyhle stavy asi Bc opravdu nestojí
