Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dům bych prodala, stejně píšeš, že bys tam nebydlela. A pokud možno bych se odstěhovala i z vesnice. Nebo bych byla zatím u rodičů, dokud se nevyřeší dědictví a vše okolo a pak uvidíš. Hodně síly, buď tvrdá jinak se asi budeš divit.
Zakladatelko, doufám, že poslechneš ostatní a RYCHLE necháš vyměnit zámky a budeš drsná.
@Anonymní píše:
Děkuji všem, už si hledám právníka, máte pravdu, že budu muset začít být tvrdší. Je hrozné jak c člověka zaskočí cizí zloba a to co jsou schopni lidi vymyslet. O barák mi nejde, tam musím vyřešit hypotéku, protože tím že se manžel zabil sám tak se na to nejspíš nebude vztahovat ani pojistka, takže barák budu muset stejně prodat, z mateřské to asi neutahnu.
I když ti o barák nejde a nejspíš ho budeš muset prodávat, tcháni ti tam nemají co rabovat. Opravdu co nejdřív vyměň zámky než to udělají oni a ty ztratíš do vlastního domu přístup. Vždyť nejde jenom o ten dům, ale i o zařízení, které má nějakou hodnotu (a tobě se teď bude hodit každá koruna), nejspíš tam taky máte uložené doklady, fotky, knihy a podobné věci… Proč by se v tom měli přehrabovat a přivlastňovat si to tcháni?
@Včelička992 píše:
Ja si teda myslim, ze uz v tom vasem baraku bude pusto prazdnoza tu dobu co byl pohreb a co se to vse odehralo, tak beztak uz tam nic nebude.
Pokud už tam byly, tak jsou důležité věci fuč - peníze, vkladní knížky, nějaké osobní věci, zlato, šperky, olejomalby, obrazy, prolustrované všecky skříně včetně odnesení darů, které kdy tchýně pořídila manželovi (třeba na narozeniny).
@hudečice Vkladní knížky?
To ještě dneska někdo využívá? ![]()
Ale na tom ani nezáleží, dům si musí zakladatelka zabezpečit.
A pokud už to vyrabovali, klidně bych pohrozila policií. Ty vztahy už stejně nemohou být horší. Chápu, že přišli o syna, ale jsou nějaké hranice slušnosti, které překročili.
Vkladní knížky nemáme. Na účet přístup nemaji, ten kontroluji a na rodicak už jsem měla účet svůj, ten náš společný půjde do dědického řízení. Zatím jen vím, že tam na terase vytvořili nějaké pietní místo a odnesli fotky, ale máte pravdu, zítra tam zajdu a začnu to resit.
@Anonymní píše:
Vkladní knížky nemáme. Na účet přístup nemaji, ten kontroluji a na rodicak už jsem měla účet svůj, ten náš společný půjde do dědického řízení. Zatím jen vím, že tam na terase vytvořili nějaké pietní místo a odnesli fotky, ale máte pravdu, zítra tam zajdu a začnu to resit.
Tak jsem dala příklad. Vkladní knížky ma ještě děda a mamka. Já tu svou rušila před 5 lety. Výměn na baráku zámek! Nejlépe ještě dnes. Fotky nefotky, nemají tam co šmejdit.
@Anonymní píše:
Děkuji všem, už si hledám právníka, máte pravdu, že budu muset začít být tvrdší. Je hrozné jak c člověka zaskočí cizí zloba a to co jsou schopni lidi vymyslet. O barák mi nejde, tam musím vyřešit hypotéku,protože tím že se manžel zabil sám tak se na to nejspíš nebude vztahovat ani pojistka, takže barák budu muset stejně prodat, z mateřské to asi neutahnu.
To nemusí být pravda, většinou na to platí jen nějaká ochranná lhůta - např. sebevražda do dvou let od uzavření pojistné smlouvy.
I když se prarodiče chovají děsně, dovolovala bych styk se synem, dokud on nebude mít svůj rozum si o tomto rozhodnout sám. Ale v žádném případě bych je s ním nenechala samotného, bála bych se jejich osočování. Syn je malý, prozatím bych trvala na tom, že s ním vždy přijdeš Ty a zvolila bych nějaké veřejné místo - hernu, hřiště… abyste nebyli sami a nemohli osočovat i nadále. A zvážila bych i ten návrh, co tu padl - nezávislý dohled. Upřímnou sostrast a hodně štěstí a pevné nervy v řešení dalších problémů
A ja tomu nerozumím.
Barak je na hypoteku, takze zakladatelka splaci pravidelné splátky a dedek a babou lezou do ciziho baraku, berou tam veci a zakladatelka s tim nic nedela?
No tak to uz bych mela najateho právníka…
Ja jsem si taky vždycky myslela, že bych všechno zvládla a udělala razne kroky a najednou jsem zůstala úplně ochromená a ve snaze to vyřešit hlavně v klidu a nezpůsobovat sobě ani druhým ještě větší bolest, vyděsilo mě až to vyhrožování soudem o styk se synem. Teď už právníka řeším.
@Anonymní píše:
Ja jsem si taky vždycky myslela, že bych všechno zvládla a udělala razne kroky a najednou jsem zůstala úplně ochromená a ve snaze to vyřešit hlavně v klidu a nezpůsobovat sobě ani druhým ještě větší bolest, vyděsilo mě až to vyhrožování soudem o styk se synem. Teď už právníka řeším.
Právníka si vem a dneska prosímtě, zajdi vyměnit ty zámky! Hned! Přivolej si na pomoc zámečníka nebo někoho z chlapů, pokud nezvládneš vyměnit sama.
@Anonymní píše:
Děkuji všem, už si hledám právníka, máte pravdu, že budu muset začít být tvrdší. Je hrozné jak c člověka zaskočí cizí zloba a to co jsou schopni lidi vymyslet. O barák mi nejde, tam musím vyřešit hypotéku, protože tím že se manžel zabil sám tak se na to nejspíš nebude vztahovat ani pojistka, takže barák budu muset stejně prodat, z mateřské to asi neutahnu.
Přijde mi to divné psát
, ale pokud byl muž pojištěný pro případ smrti déle jak dva roky, pojišťovna by měla plnit. V případě sebevraždy maji často pojišťovny tuto ochrannou lhůtu a po jejím uplynutí plní. Tak si to zkus prověřit tam, kde jste pojištěni, ať v této mizerné situaci nemusíš řešit aspoň finance.
Ahojte,
jsem v podobné situaci jako zakladatelka. Viz deníček https://www. emimino. cz/…ivoty-14104/
Teď jeho rodina napsala dopis, jak se chtějí vídat s vnoučaty. Celou dobu na ně kašlali a ani se nezajímali, jestli něco nepotřebují nebo jestli se mají dobře. Mě akorát neustále obviňují ze smrti jejich otce. A teď si chtějí vymáhat styk s dětmi. Už jsem zoufalá. Neustále mi komplikují život. Chtějí zaplatit pohřeb, zatují jeho věci, které měli u sebe…
Neporadíte někdo, jak se zachovat, co dělat?