Svobodná matka - čerstvá?!

324
26.4.06 20:14

Svobodná matka - čerstvá?!

Ahoj holky,
moje kamarádka před několika dny zjistila, že je těhotná. S klukem se kterým se rozešla chvíli předtím a nehodlá s ním žít. Přesto má představu, že jejich potomkovi a jemu umožní se stýkat.
Kamarádka je sice na VŠ, ale už na doktrorském, má byt, a ze strany rodičů bude patrně dostatečně zabezpečena, sama si vydělává vyučováním a překlady…
O potratu vlastně vážně neuvažovala a myslím, že teď kromě rodičů a okolí ji hlavně trápí to, jak bude žít s miminkem a jeho otcem, který ale nebude jejím partnerem. Poraďte. Pošlu jí odkazy a určitě se zapojí sama.
cífka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2114
26.4.06 20:37

Ahoj, zalezi na tom jaky vztah s byvalym pritelem ma. Pokud budou schopni se rozumne domluvit tak by zadne velke problemy mit nemeli. A pokud se nerozesli v dobrem a ani by to nevypadalo ze by se kvuli diteti rozumne domluvili pak je potreba se predevsim psychicky pripravit na urcite problemy. Taky zalezi na tom co bude az to ex. oznami, jak se k tomu postavi… Jinak zajistena je, skolu muze studovat dalkove.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Kac
5049
26.4.06 20:39

Ahoj,
muj pritel kazde leto odjizdi na 2tydny na expedici a jsem na toho naseho broucka sama. Uvedomila jsem si jake to maji samozivitelky tezke nebo zeny, ktere vi ze na dite budou samy a „jdou do toho“ a pred nima smekam! Protoze clovek musi byt porad ve strehu a vecer jsem byla vzdycky unavena asi vic nez on:-)
Ikdyz ten muj prichazi pozde domu 18-19,30, ale muzu si nachvilku vydechnout. Nemusim porad koukat kde co zas provadi :roll:
Tot muj kratky prispevek, ze tyto zeny obdivuji, protoze musi byt silne.
Kac

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
324
26.4.06 20:46

Otec se nebrání, o dítě stojí.
cifka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
720
26.4.06 21:15

Ahoj, kamarádka takhle zůstala sama po šílených peripetiích, které se ani nedají popsat. Bohužel neměla podporu ani rodiny, natož otce. Je to opravdu těžký, zvlášť ty krizový období kolem nemocí atd. Nejhorší je ta zodpovědnost, která veškerá leží jen na mámě, nemožnost podělit se o starosti, ale i radosti. Je to určitě těžký, ale zvládnout se to dá, zvlášť s podporou rodičů i otce.
Přeju pohodové těhu, zdravé mímo a snad i brzy prima partnera a tátu :wink:
Abaja

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
763
26.4.06 23:10

Ahoj,
jsem svobodná matka a asi jsem nějaká divná, nemám pocit, že je toho na mě nějak extra moc, v pohodě stíhám a klidně bych si pořídila ještě další „svobodné“ mimi. Já vím, vůči dětem to je asi trochu sobecké…
Každopádně vyřiď kamarádce, ať si dá bacha na to, koho uvádí do rodného listu. Já tam otce mého syna uvedla, žili jsme spolu, ale hrozně pil, tak jsem ho vyhodila. A teď s ním jsou jen problémy. Celkem velké problémy a lituju toho, že jsem nedala na okolí a trvala na tom, že Vilík musí mít otce. Ještěže jsem poslechla aspoň v tom, že má mé příjmení :-)
Držím palce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1436
27.4.06 08:18

Ahojky. Fakt tazko radit, ked nevieme viac.
Mozem len skusit napisat, co by som robila ja. Ak by to nebol chronicky zaletnik, alkoholik, ziarlivec, nasilnik a pod. tak by som to este skusila. Problemy su casom skoro v kazdom vztahu, ale ked sa na nom pracuje, napr. aj za pomoci odbornika (manzelske a predmanzelske poradne), tak by sa to mohlo este ozivit.
Ale fakt neviem, cim si presla, pisem za seba. Poznam zopar vztahov, co uz boli na tom hodne zle, ale pomoc vyhladali a vztah sa vratil zase do dobrych kolaji. Fakt zivot bez chlapa je dost narocny, vidim to na sebe, ked som vecer utahana neskutocne :-(( Ono asi hodne zalezi aj na dietati, to moje je neriadena strela :-)))
Neviem, kamaratka sa takto rovadza kvoli nevere a dost casto to lutuje, ze odisla, ze to mali este skusit. Je to fakt clovek od cloveka.
Je tazke zit v zlom vztahu, je tazke zit bez akehokolvek vztahu :-(
Aj ked ma muz obcas pekne vytaca a obcas u nas fakt lietaju taniere a uz som mala viac krat pobalene, tak sa snazim dalej.
Je uzasny otec, s malym maju super vztah a urcite by si hodne chybali, keby sa kazde rano nezvitali a keby ho ocko kazdy vecer neukladal spinkat.
Musi si to kamoska rozhodnut sama, fakt nezavidim to rozhodovanie, ci ho uviest ako otca, ako pisala Bergia, je to obcas dost zamotane a nie vzdy to dopadne dobre. :-((

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
ro
2159
27.4.06 10:35

Já si šťastně svobodomaminkovala celých dvanáct let a bylo to velmi krásné. S otcem synka jsem otěhotněla v době, kdy jsem byla chronicky nemocná a otěhotnět měla zakázáno, navíc z gynekologie potvrzeno, že to stejně nehrozí kvůli téměř permanentnímu bezovulačnímu cyklu. V té době, ještě než jsem těhu objevila, mi nabídl, že až se za ten rok dva vyléčím z choroby a pak podstoupím cca roční hormonální léčbu, abych mohla mít děti, tak že si mě prý veme, že jsem asi ta pravá. Děsně mě to urazilo a namíchlo a okamžitě jsem se s ním rozešla. Bu'd mě měl rád takovou jaká jsem byla i se všemi problémy a chtěl mi s nimi pomoci - tudíž svatba mohla být hned, nebo o tom vůbec neměl mluvit, připadala jsem si jak kripl. Ale pak ve čtvrtém měsíci svým rostoucím bříškem konečně gyndařku přesvědčila, že opravdu těhotná jsem (čůrací testy tehdá nebyly) a otci to sdělila i s tím, že má na výběr, buď se už nikdy neuvidíme a nebude v rodném listě, nebo bude tatínkovat, s dítkem se stýkat pravidelně a i finančně se podílet na péči. Zvolil tu druhou variantu a pak mě jako správný skaut ještě přesvědčil, že rozchod bylo nedorozumění, že pochopil své sobectví a že bychom měli zkusit společný život - sice mluvil i o té svatbě, ale já se bála, co kdyby to neklapalo. No a neklapalo, po půl roce po porodu jsem toho měla plné zuby. Na mé gusto byl prostě příliš velký sobec a ješita. I když jinak velmi slušný, pracovitý a inteligentní člověk. Díky náhodě se mi podařilo získat vlastní bydlení, a tak jsem se odstěhovala, synovi bylo půl roku, takže tatínek opět dostal na výběr, buď tatínkovat na plno, nebo zmizí ze života a bude platit symbolickou částku - tehdá při uvedení do RL ze zákona povinnou, jinak bych nedostala ani přídavky na děti. Půl roku trucoval a tvrdil, že se o synka začne starat, až ten přestane být miminkem. Nakonec to nevydržel a taky díky pomoci od jednoho společného kamaráda zjistil, že i s miminkem může být sranda a od té doby je vynikajícím otcem svého syna. Stýkají se často, tráví spolu kus prázdnin, stejně tak se zapojila i jeho matka (za tchýni bych ji nechtěla, ale takto na dálku je to snesitelná babička), expřítel se oženil, má další dvě dítka a tak nějak vyplynulo, že jsou to sourozenci, hodně díky přístupu mého Filipa, který je okamžitě adoptoval. No a já mám s exákem vztah na velmi slušné úrovni. Na spoustě věcí se s ním lze domluvit. Jen jsem vyeliminovala veškeré spory o finance, dostávám stále tu symbolickou částku, teď v patnácti dobrovolně zvýšenou (z pětiset na sedmset), ovšem za tyto vztahy a tento klid bych byla klidně ochotná platit sama, takže si nestěžuju. A navíc kdykoli potřebuju pro Filipa něco nákladnějšího (počítač, kolo, zaplatit hory apod.) tak se tatínek pochlapil a něco přidal. Teď jsem čtvrtým rokem vdaná a jsou chvilky, kdy toho lituji, tím kusem papíru se trocha změnil vztah mezi mým synem a současným manželem. A to se pak odráží i na vznikajících problémech s otcem syna. A taky to může být tím, že můj milovaný Filípek si vesele puberťačí, před tatínkem si stěžuje a na spousty věcí peče. Jako spousta pubošů. Ovšem Emimino je mi svědkem, že je to super syn, na kterého je spolehnutí, který mi hodně pomáhá a svou další nevlastní sestru velmi miluje a rozmazluje.
Takže já mohu jen doporučit, pokud jsou schopni spolu komunikovat bez zášti a bez nějakých postranních úmyslů o pozdější psychické i jiné nátlaky a vydírání, tak hurá do toho.
Jo a o tom množství péče, vidím to teď na sobě, péči o Filipa jsem zvládala levou zadní a synek byl naprosto vzorňáček a přitom žádnej maminčin podzástěrník. Teď si to zdůvodňuju tím, že hlavní směr výchovy jsem udávala já a co jsme si spolu vytvořili za režim, to nám oběma vyhovovalo a dodržovalo se to. U dcerky mám od počátku problémy a příjdu si strašně unavená a neschopná, protože manžel mi s péčí o ni velmi aktivně pomáhá, jenže neustále se naše vize o způsobu výchovy a potřebné péči nějak kříží a vznikají hektické situace, můžu říct, že z neustálého dolaďování našich vizí a vysvětlování, zda to dělat tak či tak, zda seřezat nebo pohladit, bývám mnohem utahanější, zvlášť když nechci, aby z toho vznikaly konflikty, takže rozházené prádlo sbírám tajně a uštěpačné připomínky o tatínkově rozmazleném spratkovi dusím hezky pod pokličkou. :D Bacha, to je nadsázka, nechytat za slovo.
ahoj
Romana

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
324
28.4.06 19:44

Díky. Ona inkriminovaná osoba se již nechala inspirovat. Zejména v brouzdání po emiminu :wink:

cífka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama