Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Jeden rok se nám stalo, že jsme se netrefili do dárků. A zrovna dnes na to přišla řeč.
A bylo to zhruba i v tomto věku.
@LunaP
![]()
Vubec nechápu, jak si někdo muze dovolit tě nazývat opožděnou, nebo jak to bylo.
V dobré víře a se snahou řešit situaci sem napíšeš a sklidíš takovou čočku. Předně…je mi líto tvých ztrát. V tomto je přirozené, že řešíš sebe, důvody, důsledky.
Co se týká syna, nemusí to být nutně o pozornosti. Otevřený rozhovor vy ale pomoct mohl. Opravdu ale otevřený a tim myslím, abys dokázala unést a vyrestit to, co se třeba dozvíš.
Tady nikdo ve tvých botech nechodíme a je to jen střílení naslepo.
Drž se a úspěšný KET přeji. ![]()
@Centropen píše: Více
Tak si zkus přečíst celou diskuzi a možná pak pochopíš, proč jsem to napsala
Ono mlít neustále ublíženecky pantem o tom, jak jí tu všichni radíme, že má opustit přítele a tím všechno vyřeší, a že jinak nedostala žádné rady, je absolutní nesmysl. Většina lidí těch rad dala hodně a dokonce jsme tu byli ve shodě. Po tom komentáři mi přišlo, že snad ani nemá kapacitu na to vnímat, co tu píšeme. Ale nakonec to vypadá, že snad jo. Ono je holt velmi pravděpodobné, že u kluka něco slušně zanedbala a matka roku holt nějakou dobu nebyla - za to my ale nemůžeme. ![]()
@LunaP Pročetla jsem celou diskusi.
Za mě je asi největší problém v naprosto nevyrovnaném vztahu k sourozencům. V dceři se vidíš, obdivuješ její zájmy, může dělat, co chce, nemá omezení, posloucháš jí, víš, co chce a o co má zájem.
U syna je to jinak. Píšeš, že je bezproblémový, ale nepřistupuješ k němu tak. Jeho zájmy jsou pro tebe závislost, jeho trávením volného času vysloveně pohrdáš, vše, co na něm vidíš, je pro tebe špatně. Popisuješ, že mu nabízíš aktivity, které on odmítá, tak už se ani neptáš - ono to může být i zkouška, jestli ti stojí za trochu snahy, za trochu hledání toho, co máte společné.
Zatím to ale vypadá, že je na posledním místě. Řekla bych, že potřebuje zažít, že je pro mámu ten nejdůležitější, že o něj stojí, že pro ní má hodnotu a má ho ráda takového jaký je, ne že ho považuje za vygumovaného závisláka, který se ani z těch dárků neumí pořádně radovat.
V tomhle kontrastu - dcera vše dělá dobře a má plnou pozornost a privilegia, zatímco on dělá vše blbě, zájmy má špatné, s mámou interaguje špatně - mu musí být strašně zle, a to dávám stranou všechen stres a bolest, kterých v posledních letech musel zažít víc než by takhle malý kluk zažívat měl.
Víš, v podtextu pořád hledáš, co je špatně se synem, ale tak nějak to celé vypadá, že vám tam hapruje něco vztahově, a že to asi hapruje už nějaký čas…
@LunaP píše: Více
Tak já tedy nečetla celou diskusi. Ale mám stejně starého syna a jsem také celkem rozčarovaná. Letos dostal deset dárků, má rád lego, samozřejmě hraje i rád PC, jako ostatní jeho kamarádi a hraje fotbal. Mezi dárky bylo samé dražší lego, nové oblečení na trénink a hodinky. Také jsem tedy čekala větší radost. Rozbaloval samozřejmě jak o život, ale teď si nejvíc hraje s hodinkami. Tak mě i napadla varianta, že toho dostal moc. Kolik dárků dostávají vaše děti?
@Anonymní píše: Více
Naši každý asi 20 dárků včetně těch malých (jako šumivka do koupele). Je jim 8 a 10. Užili si to maximálně, starší si hrál nejvíc s robotickým psem a kouzelnickou sadou a těší se zítra, jak vyzkouší super rychlé auto na ovládání venku. Mladší opečovával plyšáky a nějaká kouzla si taky zkusil (tu sadu dostali dohromady).
Oba se těší, jak si zítra vysadí vodní dračky a budou čekat, až se jim vylíhnou.
Oba krmili morčata dobrotami, co dostala morčata.
Lego syna pustilo asi v 9 letech… Prostě ho ze dne na den přestalo loňské Vánoce bavit, taky nám taková velká loď, co po ní roky toužil, leží doma od Vánoc nesestavená.
@Anonymní píše: Více
Hodně… určitě kolem 15 každých a to drahých. Plus ještě co dostanou od prarodičů - počítám, ze se dostaneme nad 25 na dítě. Ale radost mají z každé blbiny velkou. A i my dospělí dostáváme hodně dárků, takže tam není disproporce
@Anonymní píše: Více
U nas kazdy 7 darku, i tak mi to prijde hodne. Ale byly peclive vybrane a byli nadseni (10 a 6 let). Ale starsi je holka, to je asi docela rozdil, elektronika ji nezajima a nase deti jsou nadsene vzdy ze vseho (vyhoda).
@Keyllah píše: Více
Vždyť tuším psala, že ona si s ním zahrát chtěla, ale bylo to pro víc hráčů a nikdo jiný nechtěl. Zas nemůže nikoho nutit.
@Liberalissima píše: Více
Na druhou stranu neznám hru pro více hráčů, co nejde při nějaké úpravě pravidel krizově hrát ve 2. My jsme schopní hrát ve 2 i Dixit, a to je majstrštyk ![]()
Já tedy musím říct, že jsem také od určitého věku nechtěla psát dopis Ježíškovi. Já jsem totiž toužila po jednom konkrétním dárku a když jsem ho několik let po sobě nedostala, tak už se mi o něj psát nechtělo. A vlastně ani o nic jiného, protože jsem chtěla TEN KONKRÉTNÍ darek. A nebylo to tím, že jsme měli doma špatné vztahy, jen jsem prostě věděla, že to, co chci, nedostanu. Byla jsem pak smutná každé Vánoce, i když jsem to doma zastírala, aby si toho naši nevšimli a brečet jsem chodila do pokojíku.
@Liberalissima píše: Více
To ano, ale co je za rodinu, že si ani nezahrají společně hru, kterou si syn přeje. Na skoro štědrý večer. Ještě chápu tu dceru v pubertě, ale co tak extra důležitého dělal přítel?
Diskuzi jsem přeletěla celou.. Mě osobně je nejvíc smutno z toho, že si dítě musí o větší svačiny psát Ježíškovi.. Z toho mi opravdu běhá mráz po zádech..
Mám introvertního syna (13), který se moc nám rodičům nesveřuje, je to pravý opak mladší dcery (6), ale o jeho základních potřebách mám přehled. Tohle kdyby se stalo mě, tak bych se vážně nad sebou zamyslela, kde přesně jsem se přestala zajímat o vlastní děti.. Protože takovou věc aby si 11-tileté dítě muselo psát, místo aby rodič sám poznal, že mu dosavadní množství nestačí, je hooooodně špatně. To nesvědčí o povaze toho kluka, to svědčí o vnímání jeho potřeb rodiči, resp. matkou a otčímem - tedy že o nej rodiče vůbec nejeví zájem jako o bytost, je jim jedno, jestli má dítě hlad, nebo jestli mu to nebo ono chutná. V souvislosti s tím, co tu o zakladatelce bylo napsáno se tomu klukovi moc nedivím, že vlastně nic nechce - stejně ho nikdo neposlouchá, nevnímá nezajímá se o něj a v podstatě nemá rád.. To je smutné, moc smutné… A je mi toho kluka nesmírně líto. ![]()
@werajsik píše: Více
Zase nevíme, jak to s těmi svačina bylo. Můj syn má 9 a u MUDr na preventivní vykládal, jak má pořád hlad, že mu taky nedělám pořádné svačiny. Stává v 6.30, snídá v 7.00, v 9.30 maji svačinu a kolem 12 oběd. Tak jsem zdvojnásobila množství. Původně měl jeden rohlík nebo dva tousty, ovoce/zelenina/kapsička a vždycky i nějaká sladkost. Nově dva rohlíky nebo 4 tousty + k zelenina a sladkost. Po pár dnech sám říkal, že je to hodně, nosil zbytky. Ale u MUDr. to znělo, že má první jídlo oběd a do té doby pořád hlad, protože matka mu není schopna udělat svačinu. ![]()
Věřím tomu, že by byl schopen to do dopisu v tu dobu taky napsat jako přání, nedělala bych z toho úplně drama.
@Anonymní píše: Více
Děti 9 a 11 let, dárků dostali doma 9 kusů, dva hlavní a zbytek menší. Vystačily by jim asi jen ty dva hlavní, ale měla bych pocit prázdná pod stromkem.
U nás to byly u starší taky hodinky, hra Stranger things, u mladšího dron a lego. Ostatní věci taky wau, ale kdyby tam nebyly, nic by se nestalo.