Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@PT PCE píše: Více
ano, velmi, mám na to i několik zásadních testů kvůli zaměstnání.. takže jo, já celkem normální jsem a ty asi málo čteš a zajímáš se o sourozenecké konstalace a málo se starším mluvíš, když se z mimča vysype.. ano, někdy se stane i regrese u staršího, plínky a tak, je to o rodině, dítěti, povaze, a rodičích
ale pokud reaguješ takto agresivně, tak asi chápu, proč se u vás doma děje to, co se děje.. ![]()
Věci mimina bych dala tak, aby na ně nedosáhl.
Se řvaním a neposloucháním bych se smířila, mentálně bych se snažila představit si, že je mu třeba rok a půl.
Čůrání - ach, nevím. Možná plínku? Ale jestli to dělá schválně, tak si ji asi sundá, co? Nejspíš věnovat mu po těhle nehodach studený pohled a ani slovo, jestli to dělá kvůli pozornosti, ale nevím.
Jinak samozřejmě spoustu pozornosti atd, ale úplně bych se nespolehala, že najdeš něco, co to vyřeší hned.
Možná bych se snažila mimino (před ním) moc neprožívat, vlastně o něm moc nemluvit, moc to nerozebírat. Možná bych si i občas (před ním) povzdechla „teda je to náročný, starat se takhle o miminko… To ty už jsi starší, rozumnější, zlatíčko moje, ty takhle neřveš ty už toho tolik umíš…“ nebo „achich ouvej, mě se od té knížky, co ti čtu, teda ale vůbec nechce odcházet… jenže musím ji přebalit, teda je to trochu otrava, to zas jo…pohlídáš mi, kde jsem skončila?“
Prostě se tvářit, že my dva velcí rozumní se teď popasujeme společně s těmi nepříjemnostmi, které teď trochu nastávají.
@Kfětoslava @nikitice @annlady @Zeoli
Vážně? Tak to asi naši předci byli všichni duševně nemocní.
![]()
@Lucy75
Teda, tady se musím paní zastat. Jediná, která reaguje agresivně, jsi ty. ![]()
@darthendell píše: Více
v zásadě byli
naštěstí jsme se od dob chození se zuby ke kováři, místo k zubaři a násilí na bezbranných prohlašovaných za výchovu, místo pochopení situace a opravdové výchovy posunuli, bohužel v případě druhém zdaleka ne všichni