Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Máme 3 týdenní miminko. Syn strašně žárlí, neposlouchá, furt řve (nebrečí) schválně čůrá na zem, do slipů, do postele. Rozházené její věci… přitom ji má rád, hraje si s ní. 2× týdně si ho bere děda, kterýho má moc rád a těším se na něj, snažím se ho mazlit, kdy to jen jde. Manžel taky. Vysvětlování nepomáhá. Odsouhlasí, že pochopil. Za hodinu udělá zase. Jsou mu 3 roky. Jak jste řešili? ![]()
Pomůže čas, on se s tím vyrovná. Hodně mu říkejte, jak to bylo, když on byl malý, ukazujte fotky, hrajte si s ním. On se na sebe jen snaží upozorňovat. Zkus mu dát plínku jako miminu.:-)
@ZuzaM
To jsem zkoušela. Pak strašně brečí. Asi teda vytrvat.
![]()
Dat mu cas. Nas syn tohle nedelal, ale zas mel jine projevy. Hlavni je se mu venovat, kdyz mimino spi, zadny litani s hadrem apod., ale udelat si na nej cas. A az to pujde, tak s nim byt sama, zajit treba na zmrzku.
@darthendell píše: Více
Tobě dát leda přes hubu. Pokud dítě žárlí, tak to, že ho matka zbije, opravdu nepomůže
@PT PCE píše: Více
To přejde. Zkus mu dát nějakou funkci staršího bráchy. Jakože jenom starší bracha zvládne to a to, něco podat, nachystat apod.
@darthendell píše: Více
Fakt super rada. Mám známou a od mala jeden syn žárlil na druhého, furt byl odháněn, sem tam i dostal, pak vzal kuličkovku a střílel na postýlku. Měl tam pak i zákaz. Dnes je jednomu 20, druhéhu 17 a nemluví spolu. Starší se odstěhoval hned v 18. Já bych ho od mala zapojovala do všeho. Já třeba, když byla tehotná a malému tři, tak jsem mu furt dávala ruku na břicho, že tam bude jeho sourozenec. Ono se to pak nepovedlo, je to dávno, ale měla bych to tak furt. Mám svatou trpělivost. Chtěla bych, aby měl zafixované, že je to naše, ne moje a od je na druhém místě. Jeho sestřička, ne moje druhé dítě a on bude na vedlejší koleji. „Pojď mi pomoc s ní, vím, jak jsi šikovný“, aby se cítil důležitě, nápomocně a milován.
@Kfětoslava píše: Více
Teď jsem napsala vlastně to samé, jen dlouze.
Pro takhle malé dítě je to strašný šok. Vysvětlení nepomůže, on je moc malý na to, aby to pochopil. Nenásilně zapojovat kolem mimča, dávat pocit důležitosti, hodně mazlit a čůrání ignorovat, nekomentovat, uklidit.
On chce vaši pozornost a snaží se ji získat. Zjistil, že když schválně něco počůrá, tak všeho neháš (i mimča) a běžíš to řešit a věnuješ se mu. Negativní pozornost je taky pozornost.
@darthendell píše: Více
to udělá jen duševně pokleslý člověk
bití není výchova, dítě potřebuje pocítit lásku, to, že ho mají rodiče stále rádi, ne to, že silnější má právo mu ublížit, a že je normální se bát rodičů
Starší syn neví, co si pocit s emocemi, jak se vyrovnat s novou situaci. Určitě to chce cas.
Lepší rady než uz zazněly asi nejsou
zapojit ho v péči o mimi, rikat mu něco v tom smyslu, kdyz pomuze- jeste ze te mam, ty jsi můj pomocníček a uz můj velký kluk, mazlit se s ním. Určitě se to jednou zlomi ![]()
@PT PCE píše: Více
Jsi normální!???
Dítěti se novým sourozencem mění celý svět a vesmír
je nutné mluvit, vysvětlovat..Nic se nedělá SAMO