Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Já myslím, že děláš všechno co můžeš. Tvůj syn je prostě hodně fixovaný na původního kamaráda a dalšího nechce, nebo žárlí.
No jo tři děti nikdy nejsou pár ani parta a to je špatně.
Moje rada- mamince Adama bych klidně řekla, že se snažíš a zkusmo bych je pozvala na návštěvu, aby si hráli jen ve dvou. Buď to vyjde, nebo ne, rozhodně bych to nelámala přes koleno. ![]()
Přiznám se, že bych se hlavně zeptala na objektivní názor učitelky. Pokud by syn nějak výrazně ubližoval jinému, zkoušela bych to řešit, ale pokud ne, tak ať si to kluci porovnají sami
nikde není psáno, že musí kamarádit se všemi ![]()
Taky bych dala větší prostor klukům. Dcera byla na začátku školky taky Adam. Jakmile jí nějaká holčička projevila „přízeň“, okamžitě to byla nej kamarádka a ty problémy, když holčička kamarádila s jinou. Takže jsem to řešila tak, že jsem dceru učila hrát si s více dětmi, umět se zabavit sama a trvalo to, ale povedlo se. Už se nehroutí z toho, když si chce někdo, koho má ráda hrát s někým jiným. Naopak poznala sama za tu dobu taky pár Adamů a tak nějak pochopila, jak to funguje.
Ano, je to rada spíš pro maminku Adama, ale tvůj syn nemá povinnost se Adamovi nějak více věnovat a když se na něj bude Adam „věšet“, tak to vyústí jen v to posmívání nebo to zajde dál, bohužel v tom vidím logiku. Syn je také ještě malý a používá přirozenou obranu. Vidí slabé místo, tak se trefí. Podle mě teda-může to být úplně jinak ![]()
Každopádně bych na tvém místě do syna nějak moc nehustila, s kým má kamarádit a tak a mamince bych řekla, ať synovi Adamovi vysvětlí tu druhou stranu-že si má hledat jiné kamarády a tak ![]()
Mě by zajímalo, kde se bere přesvědčení, že děti spolu musí všechny navzájem kamarádit a hrát si spolu. Ten chlapec zřejmě tvému synovi není sympatický, za kamaráda ho nechce, tak bych to nelámala přes koleno. Holtbse chlapec bude muset srovnat s tím, že ne každému, kdo se líbí jemu, se líbí taky on. Zasáhla bych jenom v případě, že by synovo chování k „Adamovi“ překračovalo hranice slušnosti - posměch nebo nějaké ústrky. Ale jestli tvůj syn s kamarádem přiberou toho kluka do hry, to je jejich věc. Stejně bych to řekla i jeho mamince.
@Kassy
Souhlas do písmene. U dcery jsem také jen hlídala, aby se druhým neposmívala, nesrážela slabší spod. Ale s kým si bude hrát a kamarádit jsem nechávala čistě na ni.
Také jsem měla v kamarádství dvě velké kamarádky, myslela jsem si, jak budeme silná trojka, ale ony dvě se prostě nesnesly, žárlily na sebe, dělaly naschvály, až jsem musela trávit čas s každou zvlášť. Dohromady to nešlo. Takže situaci u tvého syna plně chápu. Někteří lidé se úplně nemusí (žárlí na sebe) a vícečetné přátelstvípak nefunguje, no ![]()
„Ostrihany jak deda“
promin strasne me to pobavilo a souhlasim s
Kassy.
@Kassy píše:
Mě by zajímalo, kde se bere přesvědčení, že děti spolu musí všechny navzájem kamarádit a hrát si spolu. Ten chlapec zřejmě tvému synovi není sympatický, za kamaráda ho nechce, tak bych to nelámala přes koleno. Holtbse chlapec bude muset srovnat s tím, že ne každému, kdo se líbí jemu, se líbí taky on. Zasáhla bych jenom v případě, že by synovo chování k „Adamovi“ překračovalo hranice slušnosti - posměch nebo nějaké ústrky. Ale jestli tvůj syn s kamarádem přiberou toho kluka do hry, to je jejich věc. Stejně bych to řekla i jeho mamince.
@Šarlota4 píše:
„Ostrihany jak deda“![]()
promin strasne me to pobavilo a souhlasim s
Kassy.
JJ, náš děda je opravdu tak ostříhaný - strojkem.
![]()
Holky děkuji za názory, dnes jsem se pro klid duše zeptala jěště učitelky jak to vidí a ta mi řekla, že náš syn je velice bystrý a chytrý a je vůdčí typ, že možná své chytrosti i zneužívá, ale že nijak neubližuje. Že jsou to jejich žabo-myší spory, jak vím. Akorát ten Adam je až přecitlivělý a vše si strašně moc bere. Takže budu řešit pouze kdyby se zas posmíval, to mi vadí velice.
Ahoj holky, máte prosím nějakou zkušenost s kousajícím a plivajícím dítětem? Můj syn má tři roky a před Vánoci pořád kousal a pak to přešlo v plivání, plive všude kolem sebe, plive na nás - prostě strašný. Teď ještě se do toho přidaly naschvály, na Štědrý den mi třeba během koukání na pohádku na hlavu vylil celou sklenici pití. Rozbil skleněné dvěře, manžel ho strašlivě seřval, bylo vidět, že se fakt bojí (hlavně, když jsem se o to sklo pořezala), ale teď, když je uražený a zlobí se, tak jde a začne do těch dvěří znovu demonstrativně mlátit. Někdy si říkám, že je to na psycholožku, ale nevím, jestli to nepřáháním. KDyž nemá tyhle běsnící stavy, tak je to naprosté zlatíčko a je moc hodný. I tu nohu, ze které mi tekla krev mi pofoukal, zalepil a omluvil se a donesl mi kapky na kašel, že se uzdravím a pan doktor to pofouká. Tak nevím.
Ahoj holky, prosím o názor. Syn (5let)chodí už druhým rukem do školky od malička má kamaráda s kterým byl skoro denně a je s ním i ve školce a rozumějí si. Jenže problém je v tom, že se k nim chtěl přidat třetí kluk, říkejme mu Adam, první rok to byla hrůza, že ho mezi sebe nepustili, nebo když si jeden s ním hrál druhý žárlil apod.
Tento školní rok se mi zdálo, že jsou konečně silná trojka, ale maminka toho třetího kluka se mi postěžovala, že můj syn je prý záškodník a že třeba když si chce k němu Adam sednout, řekne mu že ne, když na něj mluví zacpe si uši apod. Ptala jsem se mého syna a on mi řekl, že oni si s tím svým kamarádem vymyslí nějaké hraní a ten třetí to chce jinak a už je zle. Můj syn je strašně uražlivý… takže tan Adam za nim pořád chodí a mluví na něj a můj syn ho poslouchat nechce a Adam se cítí se hodně ukřivděný. Syn tvrdí, že Adam na ně hodně žaluje. Já nevím, co mám dělat, synovi jsem vysvětlila, že si s nima chce hrát a že ho mám moc rád ( jinak ho vidí i za vzor), že to ubližuje tomu Adamovi. Samozřejmě mi to odkyve a dnes jsem se zas dozvěděla, že se můj syn posmíval tomu Adamovi, že je ostříhaný jak děda a ten Adam prý ani nechtěl do školky. Je mi z toho úzko, synovi, jsem řekla, že jěště jednou uslyším, že se takhle škaredě posmívá, zakážu mu pohádky na týden. Je mi to trapné, protože ten Adam je hodný kluk a doma pláče, jak se můj syn k němu chová. Já pořád vysvětluju a vysvětluju a cítím se před tou maminkou blbě, jak mi zas něco řekne. Co dělat?