Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Tajná svatba? Klasická mě děsí
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.8.21 14:50
Měla jsem to stejne jako ty. A manžel naštěstí taky. Takže jsme se vzali jen se svědky a tehdy půlročním synem. Rodině a kamarádům jsme pak poslali svatební oznámení. A asi o měsíc později jsme uspořádali grilovacku, ať to s námi jakože oslaví. Bylo to úplně super a nikdy bych neměnila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 14:50
Ne nejsi sobecka, svatbu mas a delas kvuli sobe a ne prirbuznym a rozhodne ne kvuli rodicum… udelejte si to s partnerem jak chcete a pokud i on by byl pro tajnou svatbu na radnici tak jdete do toho a na ostatni tak trosku kaslete… muzete pak udelat nejakou po svatebni party v neformalnim tonu a budete to mit z krku.
Ja se vdavat nechci a kdyz uz by ted partner nalehal tak idealne nekde jen my dva sami v zahranici at to mame spojeny i se svatebni cestou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 14:51
Souhlas..udělej si to po svém, ale připrav se na výčitky..bohužel..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:00
Hela já mela svatby jakože dvě, jednu, kde sem došla jen na úřad, s rodiči, sourozenci a dětmi, 20 minut obřad, pak sme se jeli vyfotit na nedaleký zámek, abych měla vzpomínku v šatech, když už sem se do nich nasoukala a doma sme si dali jen oběd s rodiči. Pak sem odkyvala ještě jednu jakoby fake svatbu, protože muž má velkou rodinu, je to u nich zvykem, hrozně o to stál, to sme dělali na Slovensku, protože tam všichni žijou a nemohli přijet na ten obřad sem. Bylo to klasicky obřad (i když už odrikany jen tak, ne oficiálně) a pak se jelo do sálu na hostinu a zábavu, já půlku času trpěla, protože půlku lidí sem ani neznala, protože se pozvala širší rodina a já tam zas tak často nejezdím, abych znala každou vzdálenou tetku a některé ty zvyky byly pro mě až ponižující, jakože sem vyfasla bryndak a krmila muže z jednoho talíře. No pretrpela sem to jen kvůli němu, on si tu hostinu užil, ale já bych si to s klidem odpustila. Ve finále pro mě byl ten malý obřad mnohem příjemnější než ta velká svatba a to sem ani prakticky nic nezarizovala, jako abych domlouvala místo, vybírala květiny, menu atd, to si zas užila tchýně, která je na takové plánování snad zrozená, muset řešit to všechno, tak to odpískám rovnou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:06
Mně klasická svatba taky děsí - ale jsem v pohodě, mně si nikdo vzít nechce . Ale jinak tě opravdu chápu, taky beru svatbu jako divadlo. Já ten obřad cítím jako víc intimní. Bohužel při první a dosud jediné svatbě jsem byla mladá, velela naše máma, takže na nějaký vlastní názor nebyla ani prostor 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:12
Byla jsem na tom stejně, manžela to děsilo ještě víc, ten by se ženil nejradši poštou Rodina o tom věděla, nikdo nám nic nevyčítal, později byl jen oběd pro oboje rodiče. Takže jsem pro, si svatbu udělat po svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:17
Já jsem také chtěla udělat tajnou svatbu se svědky a ne pořádat divadlo pro příbuzné a známé. Rodičům jsem to chtěla oznámit až pak. Naštěstí jsem to řekla předem mámě, která respektovala moje rozhodnutí, ale bylo vidět, že jí to mrzí. Nakonec jsem si udělala vše podle sebe, jen jsem si vzala za svědka bráchu, manžel měl za svědka svoji maminku a ještě tam byli moji rodiče. Vše bylo po našem a s lidmi, které máme rádi a oni nás, a bylo to úžasné. Maminka mi potom řekla, že to byl jeden z nejhezčích dnů jejího života. Teď už bohužel rodiče nemám, ale vzpomínám na to, jak jsme byli všichni v ten den šťastní. Mám děti a moc bych si přála, aby mě pozvaly na svatbu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:19
@Anonymní píše:
Ahoj holky, přítel mě před nějakou dobou požádal o ruku.
Mamka se začala těšit, upnula se na to, jak se mnou bude vybírat šaty, kytky, že bude krásná svatba.
Popravdě, pro mě jsou svatební šaty, být středem pozornosti noční můrou. Svatbu vnímám jako nějaké divadlo pro příbuzné, kteří se dívají, jak se krmíme děravou lžíci, zametame talíř, tančíme,.. vůbec na tohle nejsem, svatbu vidím jen jako něco, bez čeho prostě nezískam partnerovo příjmení. Navíc mám rozvedené rodiče a partner nic moc sourozenecke vztahy. Takže ani malá svatba by nebyla úplně plná lásky..
Nejraději bych si vzala dva svědky, šla podepsat papíry a hotovo.
Jenže poslouchám ze všech stran, že jsem sobecká, že mamce odepřu její jedinou možnost vdát dceru, prožít si to s ní…
Vážně je tak sobecké, udělat si SVOJI svatbu podle sebe?? Při představě klasické svatby, mně přechází jakákoli chuť se vdávat.
Je tu někdo kdo řešil stejný problém?
A kdo se třeba nakonec tajně vzal a zpětně toho lituje? Nebo mu to rodina do dnes vyčítá?
Předem díky za vaše rady a zkušenosti
Na tvém místě bych klidně udělala malý obřad, jen ty, on a svědci A RODIČE!!!
NIKDY bych ze svojí svatby nevyloučila rodiče, to bych rostě neudělala. Každá máma, kterou dítě takhle podrazilo, je smutná. Většinou se to dělá kvůli penězům. Fajn, chápu, ale vzít na ten obřad mámu a pak jí zaplatit oběd, to by je fakt finančně nezruinovalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:21
@zmzlinka píše:
Já jsem také chtěla udělat tajnou svatbu se svědky a ne pořádat divadlo pro příbuzné a známé. Rodičům jsem to chtěla oznámit až pak. Naštěstí jsem to řekla předem mámě, která respektovala moje rozhodnutí, ale bylo vidět, že jí to mrzí. Nakonec jsem si udělala vše podle sebe, jen jsem si vzala za svědka bráchu, manžel měl za svědka svoji maminku a ještě tam byli moji rodiče. Vše bylo po našem a s lidmi, které máme rádi a oni nás, a bylo to úžasné. Maminka mi potom řekla, že to byl jeden z nejhezčích dnů jejího života. Teď už bohužel rodiče nemám, ale vzpomínám na to, jak jsme byli všichni v ten den šťastní. Mám děti a moc bych si přála, aby mě pozvaly na svatbu.
Tohle je řečeno naprosto přesně. Může být malá svatba, ale proboha, proč z ní vyškrtávat rodiče. Jediné lidi, kterým na té svatbě záleží, jako vám… Těm svědkům to může být u zadku, tak proč tam nevzít rodiče…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:25
Jak ja te chapu 
taky jsme chteli svatbu na Mauriciu a hned jsme zacali poslouchat, ze jsme sobecky a blablabla. Tak jsem rekla, ze sobecky jsou spis oni a my se teda brat nebudem. Velkou svatbu nechci a ani mini nekde na urade 
Udelejte si to podle sebe a na nikoho se neohlizejte. Je to jen vas den.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.8.21 15:25
Rozhodně to není sobecké. Je to vaše svatba, vaše rozhodnutí. Tvoje máma nemá žádné „právo“ na dceřinu svatbu. Na vyděračské manipulativní kecy neber ohled, ale varuju tě, dostane se ti jich více než dost.
My jsme s manželem chtěli malou a netradiční svatbu a těch keců, co jsem si vyslechla. Začalo to výběrem šatů, měla jsem obyčejné krátké (koupila jsem je v konfekci, byly to šaty na věneček) a prý nebudu dost nevěsta. Pak cukroví a dorty. Chtěla jsem jen jeden a obě matky si prosadily navíc dorty „za dceru“ a „za syna“ plus moje mamka nechala bez mého vědomí udělat dort „na stůl“. Přiznám, že jsem měla škodolibou radost, když do něho omylem den před svatbou šlápla 
Věčné hádky, koho bych měla pozvat, protože i já jsem jim byla na svatbě. I v den svatby byla moje máti schopna vymýšlet, že vezme na oběd moji kamarádku i s rodinou, přestože v restauraci byla přichystána místa přesně na počet (nehledě na to, že tam ani nebylo místo). Nakonec jsem v některých věcech ustoupila, protože jsem se nechtěla hádat. Ale základ jsem si prosadila. Mamka to přežila. Svatba byla skvělá, bylo nás 23, vše v poklidu bez zbytečného stresu a dlouhých přesunů, žádné rádobyvtipné hry, trapné tomboly. I tak jsme si to všichni užili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
Ahoj holky, přítel mě před nějakou dobou požádal o ruku.
Mamka se začala těšit, upnula se na to, jak se mnou bude vybírat šaty, kytky, že bude krásná svatba.
Popravdě, pro mě jsou svatební šaty, být středem pozornosti noční můrou. Svatbu vnímám jako nějaké divadlo pro příbuzné, kteří se dívají, jak se krmíme děravou lžíci, zametame talíř, tančíme,.. vůbec na tohle nejsem, svatbu vidím jen jako něco, bez čeho prostě nezískam partnerovo příjmení. Navíc mám rozvedené rodiče a partner nic moc sourozenecke vztahy. Takže ani malá svatba by nebyla úplně plná lásky..
Nejraději bych si vzala dva svědky, šla podepsat papíry a hotovo.
Jenže poslouchám ze všech stran, že jsem sobecká, že mamce odepřu její jedinou možnost vdát dceru, prožít si to s ní…
Vážně je tak sobecké, udělat si SVOJI svatbu podle sebe?? Při představě klasické svatby, mně přechází jakákoli chuť se vdávat.
Je tu někdo kdo řešil stejný problém?
A kdo se třeba nakonec tajně vzal a zpětně toho lituje? Nebo mu to rodina do dnes vyčítá?
Předem díky za vaše rady a zkušenosti