Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Taky máte nerváka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Meduza543
11.12.24 13:28
No házet s hračkami pravděpodobně bude, až vyroste 
, temperament se moc změnit nedá, tvůj syn je ještě malý, tak teď to asi úplně neřeš, ale co pomáhalo u nás, když se syn začal takto vztekat - nedělat mu publikum a hlavně abys ty jako rodič, zachovala co nejvíc chladnou hlavu, časem se ty záchvaty zlepsily…ale určitě není řešení, že syn bude vzteky ječet a ty taky, to je snad to nehorší, i když někdy mi to taky ujelo
- Citovat
- Upravit
Anonymní
11.12.24 13:41
@Meduza543 já se snažím ale občas mám fakt na mále abych po něm neštěkla protože mi přijde že mi bouchne hlava z toho ječení😃 tak snad se to spraví 
- Citovat
- Upravit
11.12.24 14:10
A jak jste na tom s temperamentem vy s manželem?
Podle mě není nervák, jen si trochu dříve, než běžné dítě, prosazuje svou hlavu. Správně nastavenými pravidly jeho nežádoucí chování časem zmírníte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.12.24 14:21
@unuděná manžel je kliďas, toho naštve fakt už vážná věc, ale já jsem hodně horká hlava a výbušná, mám prostě takovou povahu že jsem nervák, jakmile mi něco nejde začnu se vztekat což právě vidím v tom malým a úplně doufám že se to neprojevuje už takhle v raném věku 
- Citovat
- Upravit
leopanda
11.12.24 14:33
@Anonymní píše: Více
sestra má dva takové, ale starší 4 letý už je nyní hodně vcelku vyklidněný, ten mladší 2 roky cca, tak ten ještě vyvádí…je to zkouška trpělivosti, nervů a asi i důslednosti, aby člověk nezačal v důsledku ustupování a potřeby klidu i rozmazlovat.
Když jsem hlídala toho staršího v jeho nějakých 2 letech, tak míval takové záchvaty skoro pořád kvůli kde čemu, ještě nemluvil a bylo vidět že ho frustruje i to, že neví jak se vyjádřit jinak.
Jednou si třeba hrál ale blbě naklonil plastovou krabici od hraček a ťuknul si s ní omylem do hlavy a jediné co jsem v tu chvíli udělala bylo nechat ho se vyvztekat se a počkat až se sám uklidní, jen jsem byla vedle něj a počkala si a pak jsem se ho jen zeptala „tak co, už je to dobré?“, on rozuměl a byl už v klidu, prostě ty emoce musely v tu chvíli ven a zase byl ok a hráli jsme si dál. Jelikož jsem navíc jen teta, a neměla jsem zkušenost do té doby s tak malým dítětem, tak jsem nechtěla zkoušet nějaké spešl metody.
Vztekal se u jídla apod, dožadoval se pak místo toho sladkostí atd…
To samé když jsme byli na procházce. On se zasekl a vztekal se, že ještě nechce domů. Tak jsem chvíli počkala a pak jsem vzala kapesník, utřela mu usoplený obličej, zvedla ho, vzala za ruku a prostě jsem s ním normálně mluvila stylem: „ty jsi chtěl tam, jak je hodně aut viď?“ (miluje auta), tak jsem mu řekla že i cestou domů jsou kolem auta a že si je můžeme prohlížet, měla jsem u sebe teda naštěstí i balónek, nafukovací obyč bíly, ale stačil na to aby ho to zaujalo, tak jsem ho prostě nafoukla, dala mu ho do ruky a došli jsme už v klidu domů na oběd.
Sestra je bohužel výbušný typ už od dětství, její styl řešení těchto situací je odlišný, ona byla v dětství stejná ne-li horší jak její synové. Je spíš typ, který s tím malým bojuje, křičí na něj a bohužel se i málokdy se usměje, tak to má odjakživa.
Je takový tvrďák, kdežto já jsem prostě spíš smíšek, ráda si s dětma hraju, učím je a vcelku se snažím být spíš pohodář, nenechat se snadno rozházet kde čím. Dělala jsem ve školství a tak jeden mi ten jeden malý vztekloun vlastně ani nevadil, měla jsem deni i noc.
Ale samozřejmě si zároveň uvědomuju, že být rodičem toho dítěte je mnohem náročnější a únava a neustále nervy udělají svoje. Obzvlášť pokud doma vše leží jen na ženě.
Jen si říkám, že to co teď jí vadí na jejích dvou synech je to samé, co předváděla v dětství ona sama a vlastně pouze tento temperament prostě asi nějak podědili po ní. Protože druhá sestra kliďas, která se v dětství držela hodně u mámy, ta má zase dítě, které je jí opět dost podobné chováním a povahou, když byla mladší. Je mírné, upovídané, ale pořád jen s mámou. Taky 2 roky.
Jsem sama zvědavá, jaké budé naše dítě, až se v létě narodí. Doufám jen, že případně najdu způsob, jak to nějak zvládat případně i s vzteklounem nebo paličatým dítětem. 
- Citovat
- Upravit
leopanda
11.12.24 14:35
@Anonymní píše: Více
sousedka si nasazuje sluchátka s tlumením okolních zvuků… je to teda asi extrémní řešení, ale evidentně jí to tak funguje asi nejlépe, když už nemůže nebo nevím.
Já bych to asi tak sama neřešila…
- Citovat
- Upravit
Meduza543
11.12.24 22:20
@Anonymní píše: Více
Hele mně to taky někdy ujelo, nejsme roboti, ale sama jsem viděla, že když jsem byla schopna zachovat chladnou hlavu, vše tak nějak lépe fungovalo 
,a věkem se to opravdu lepší, v základu sice takové děti zůstanou temperamentní, to nezměnis, ale ony samy se s tím naučí lépe pracovat, když tedy nemaji mamu, ktera po nich od rána do večera ječi, to těmto dětem akorát uškodí, protože v rodiči vidí vzor a pak si řekne, máma ječí, tak proč ja bych nejecel take 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Dobrý den maminky, chtěla bych se zeptat jestli taky máte některá vzteklý miminko? Mýmu synovi je čerstvě 8 měsíců, a poslední dobou jen koukám co předvádí. Hrozně se vzteká, skoro u všeho, nejvíc tedy při přebalování, oblékání, když ho nevezmu na ruku, někdy když nechce spát, když mu řeknu ne (moc dobře už tomu slovu rozumí) a já si lámu hlavu nad tím jestli je to normální? Ječí, vrčí, jakoby měl kašel, někdy je to k zasmání ale poslední dobou jsem z toho docela špatná, nechci aby z něho byl nervák jako větší, aby mlátil s hračkami a podobně