Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tchýně - opět ten samý problém
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.9.10 08:22
jajk: Myslím si, že pokud budete nadále bydlet s manželem v domě s jeho rodiči (jiná možnost zřejmě nepřipadá v úvahu?), tak budeš muset vymyslet způsob, jak s ní vycházet. Je vidět, že tě má ráda, že by ti snesla modrý z nebe a že má o tebe starost. To samý jistě bude, až se narodí miminko. A ony přijdou chvíle, kdy budeš ráda, že v domě nejsi sama, že máš někoho, kdo ti pomůže, poradí nebo ti jen bude dělat společnost. Ono být celý den doma sama s dítětem je taky pěkně na hlavu. Podle mě by bylo fajn, kdyby sis s ní promluvila ty. Nikoli manžel. Sedněte si ke kafíčku a prober to s ní. Jestli je alespoň trochu soudná, měla by uznat, že soukromí je pro tebe důležitá věc. Stanov si s ní pravidla - až budeš chtít, stavíš se za ní sama, večer už spíš, jsi unavená, tak ať nechodí atd atd. Uvidíš, že to bude dobré, asi se už nemůže dočkat vnoučátka a je jako na trní 
Taky jí jistě chybí někdo, s kým by se přes den pobavila. Držím pěsti, to se poddá, uvidíš! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 09:17
máš pravdu
Ahoj, díky za názor, a máš pravdu, má mě moc ráda, to já dobře vím, ale je to někdy taková ta láska, co druhého dusí…víš, já jsem vyrůstala vlastně sama, dost brzy odešel táta po rozvodu rodičů a máma na mě neměla čas, měly jsme vztah bez citu a bez pochopení, když jsem rodiče nejvíc potřebovala (nemoc), vykašlali se na mě oba dva…naučila jsem se vše si zařídit sama a žít sama a teď je pro mě přebytek zájmu cosi navíc a omezujícího…nechci říct, že jsem nějaký nespolečenský pařez, to vůbec ne, ale už dávno jsem zvyklá starat se o sebe sama a o takovou tu mateřskou péči od tchýně příliš nestojím…decentně ano, jsem ráda, že má zájem a těší se na vnoučka a má nás ráda, ale neměla by být tolik kontaktní…
Asi bude dobré, když to s ní proberu, ale je pravda, že jí nechci ublížit a proto se tomu vyhýbám…
Jinak bydlení ve stejném domečku s manželovými rodiči je pro nás v tuto chvíli ideální z hlediska financí, ani jeden nevyděláváme tolik, abychom se pustili do hypotéky, je nám už oběma třicet, oba jsme státní zaměstnanci a nemůžeme si dovolit vlastní bydlení, to je běžný model v našem státě jak asi všichni dobře víme…navíc celé patro v domku by zůstalo prázdné a je tu velká zahrada, ideální prostor pro malé dítě a místo hypotéky můžeme penízky užívat k výletům a bezstarostnému fungování…za tuto možnost jsem samozřejmě manželovým rodičům vděčná, oni byli hodně rádi, když jsem se rozhodla k nim přestěhovat…
Ach jo, nějak to té tchýni budu muset říct, ale musím se na to postupně připravit, je fakt, že od manžela to ona sice také vezme, ale třeba si nějak podvědomě říká, že to nebude tak horké, dokud to neuslyší ode mě…počkám na vhodnou příležitost a jen doufám, že budu schopná říct vše v klidu a bez zbytečných emocí..což není má silná stránka, zvlášť teď před porodem…
ještě jednou díky za vzkaz a zase napiš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 15:01
jajk: Uvidíš, to bude v pohodě 
. Hlavně ať nemá pocit, že jí odstrkuješ. Ať to vyzní tak, že budeš ráda, když si s ní budeš moct někdy popovídat nebo uvítáš, když ti pomůže, ale aby taky zachovávala vaše soukromí. Ona chce být užitečná a neuvědomuje si, že to může přehánět. Já ti rozumím, on je ten celý život o kompromisech a o tom, abychom s těmi druhými vycházeli, i když to není zrovna jednoduchý. Hlavně nechej emoce pod pokličkou 
. Taky jsem ten typ, co se rychle rozohní (jsem Beran), ale poslední dobou se snažím, abych nikoho nezranila a aby měli i ti druzí pocit, že mi jsou prospěšní. Možná ti bude někdy radit něco, s čím nebudeš souhlasit, třeba ve výchově miminka. Ale buď v klidu, vyslechni jí a pak si to přeci můžeš udělat podle svýho. Někdy jí třeba řekni, že to, co ti poradila, jsi vyzkoušela, bude mít radost, uvidíš. Ony se tím ty vaše vztahy celkově zlepší.
Je jasný, že domeček se zahrádkou jsou super a pro mimi nejlepší, navíc jak píšeš, by bylo jedno patro neobývané a vy byste si museli brát hypotéku…Takhle je to o moc lepší a penízky použijete na něco lepšího než na splácení úroků
Tak ti přeji, aby ta rozprava dopadla v pohodě a pak písni. Budu držet pěsti!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.10 17:05
Díky
Moc děkuju za pochopení a velmi rozumný názor, dám Ti vědět jak se věci pohnou dál, ačkoliv ten rozhovor neplánuju zrovna v nejbližším čase, možná po porodu…
Jaký máte s tchýní/matkou vztah vy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 07:19
jajk: My bydlíme bez rodičů, takže v tomhle to máme trochu jiné. Moje mamka bydlí od nás asi 5 minut a jsme dohodnuté vždycky dopředu, že se staví nebo pomůže vozit. Nebo jí vždycky napíšu SMS, zavolám. Nikdy nechodí neohlášená. Já jsem ráda, že ji tu mám, i za tu společnost, že si s někým můžu popovídat, víš? Sice tu mám pár kamarádek, ale každý den nemají čas nebo řeší nějaké problémy, znáš to. S mým taťkou se taky dohodneme vždycky dopředu nebo jezdíme my k němu (naši jsou rozvedení). No a moje tchýně a tchán jsou fajn. Samozejmě mají taky svoje mouchy, nemáme zrovna stejný názor na výchovu a krmení, ale pro malýho by se rozkrájeli. Bydlí na opačný straně Prahy, asi 1/2h od nás. Takže taky nehrozí, že by přijeli neohlášený, občas jedeme my k nim, aby neměli pocit, že jim malýho nechceme ukázat. Všech dědečků a babiček je to první vnouče, tak si dokážeš představit, jak jsou z něho hotoví. A hlavně: jsou to manželovi rodiče, tak se snažím, aby ty vztahy byly dobré, abychom spolu vycházeli. Snažím se je pochopit, i když s nimi nemusím souhlasit. Manžel má naštěstí stejný názor na výchovu jako já, takže my se vždycky dohodneme, jak to bude. Samozřejmě z nějakých výroků tchýně taky rostu 
, ale nenechávám se strhnout k nějakým hádkám. Ono to nemá stejně cenu. Při rozdílných názorech na výchovu miminka můžeš argumentovat tím, že teď se spousta věcí dělá jinak, než oni byli zvyklí, těžko ti budou v tomhle oponovat, protože nemají dost informací z internetu, jako máš ty.
Možná bych si s ní promluvila právě před porodem, abyste si ujasnily co a jak. Je mi jasný, že se ti do tý rozmluvy nechce, ale ať to uděláš teď nebo později, bude to jen dobře pro všechny strany. Moc držím pěsti a hlavně buď v pohodě! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 10:38
Díky moc za zprávu…
Myslím si, že ohledně výchovy dítěte by do toho neměli prarodiče zasahovat především z toho důvodu, že já a manžel nejsme osmnáctky jako bývali rodiče dřív, je nám oběma třicet a už o životě také něco víme, to je, myslím, ten hlavní důvod, proč nejsem příliš zvědavá na nějaké poučování…samozřejmě občas na jejich radu dát lze, pokud cítím, že je k užitku a pro mě pomocí, nestydím se požádat třeba o bližší vysvětlení, už jsem to udělala několikrát a bylo to fajn…bohužel ale každá tato drobnost je pro tchýni důvodem utrhnout se takzvaně ze řetězu a pak už se opět začíná chovat vlezle a přehánět vše…rozumíš, když jí jen naznačíme, je to jako podaný prst a v tu ránu urvaná celá ruka…ona se prostě neumí ovládnout..vidím problém na její straně..v té její povaze…a připadá mi vrcholně trapný poučovat 60 letou ženskou o tom jak se má chovat a ještě v jejím vlastním domě..proto se k tomu příliš nehrnu..těch pár dní teď je ale klid, tak nechci do toho rozhovoru jít na sílu, spíš až zase zavdá evidentní důvod..a taky si říkám, že po porodu třeba budu leccos opravdu vnímat jinak a budu méně háklivá na ní..třeba vše samo odezní..uvidíme..
Jinak ohledně samotné péče o miminko se nemusím bát, že by si dovolovala nějaké řeči, vzhledem k tomu, že jsem pediatr a s novorozenci pracuju neustále, takže v tom vidím pro ni velkou zábranu neb si poradím sama ve zdraví i nemoci prcka..což ona dobře ví…nicméně i přesto si neodpustila již pár jedovatějších poznámek v době nedávné a to bych ji napíchla na ty vidle taky
Máš fajn, že si s mamkou takhle rozumíte…a máš ji blízko u sebe…je mi jasné, že pomoc s hlídáním je neocenitelná a já ji také budu potřebovat, ono není nad zdravou a ochotnou babičku v blízkosti dítěte, to je zase FAKT…moje mamka bydlí od nás cca 60km, což také není žádná dálka, sama se již nabídla ke hlídání, nicméně pracuje a ještě bude cca 9 let, což je rozdíl oproti manželově mamce, která už je zaměstnaná jen na půl úvazku v místní lékárně + k tomu dělá starostku..to Tě asi nepřekvapí, že ..s její povahou…je to zachraňovatelka světa…
Snad budu mít sílu na dostatečnou diplomacii v následujícím období, ať si to soužití zbytečně nekazíme…Tobě také držím palce, aby jsi byla pořád v pohodě s babičkami a těch tchýňovin bylo co nejméně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.9.10 11:34
jajk: Ona chce být prostě užitečná za každou cenu a jak vidí, že ti mohla být prospěšná, tak se neudrží a rozjede se…je mi to jasný
Dobrý je, že máš obrovskou zkušenost s miminkama, takže tady opravdu radit nemůže. Nebo takhle: může (a asi i bude), ale ty víš svý. Hlavně jí to v klidu vysvětli, i když v duchu skřípeš zuby, že bys nejradši vraždila … Ono to taky bude jiný, až uvidí, jak to perfektně všechno zvládáš a že její rady vlastně nepotřebuješ. A hovor vždycky můžeš svést jinam, když začne zase zachraňovat svět
Víš, já si myslím, že na to, aby člověk žil s tchýní/tchánem pod jednou střechou je opravdu zapotřebí hodně diplomacie. A obdivuju lidi, kteří to dokážou. Jak jsem psala, já mám sice poměrně bezproblémovou tchýni i tchána, ale asi bych nebyla tak silná, abych s nima bydlela pod jednou střechou. My jsme šli tou cestou hypotéky (i když jsme taky mohli bydlet s nimi ve volným patře v RD)…navíc manžel má sestru, jak bychom jí vyplatili? Ono to zase tak jednoduchý nebylo…
Tak k nim alespoň jezdíme na zahrádku, na kafíčko, na popovídání si. Radit si moc nedovolí a když je to něco, z čeho se mi zatmí před očima, tak to nechám bez komentáře. Taky nám není osmnáct (jsme stejně staří jako vy 
), a tak i my už bereme všechno tak nějak jinak. Přeci jen jsou to naši rodiče/nebo našich parnerů (ať už jsou jakkoli nemožní ), oni si s náma taky užili, tak se snažím s nima vycházet a vracet jim tu lásku alespoň teď, když už mám víc rozumu. Uvědomuju si moc dobře, že navěky s námi nebudou…
Měj se moc krásně, všechno dopadne skvěle, jsem si jistá! 
p.s: taky ti přeji zdravé a hodňoučké mimi!
pp.s: klidně pak písni, jak to dopadlo, budu ráda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.9.10 17:00
Díky Niky 2, dám Ti vědět, až porodím a pak i ohledně té diplomatické akce 
pokud se bude muset konat
Jinak souhlasím se vším co píšeš, opravdu mi to pomáhá, takže díky ještě jednou…zatím zdravím
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.10 18:33
jajk: budu se tesit,dej o sobe vedet A kdy se ma mimisek narodit? A ma to byt kluk nebo holcicka? Papa
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.10 11:06
Ahoj, čekáme chlapečka Fanouška a má se narodit za deset dní…už se nemůžu dočkat…
Jinak od té doby co jsem se vypsala se s tchýní lépe snáším, nějak to pomohlo a taky si myslím, že je to i na vrub těhotenských hormonů, extrémně mě uklidňujou, teď mají hladinu na maximu…bohužel se po porodu zase rychle vytratí, ale zatím je to fajn…
Takže dělám kompromisy bez pocitu křivdy nebo násilí na sobě…je to dobré…
Zatím moc zdravím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.9.10 13:13
vnouče
AHOJ ZZUZO SOUHLASÍM S TEBOU SAMA MAM DVĚ VNOUČATA A MLADYM DO VYCHOVY NEMLUVÍM SAMA JSEM PRED 30LETY PŘIŠLA O DITĚ ,ALE TO NENÍ DUVOD ABYCH KOMPLIKOVALA DĚTEM ŽIVOT DRŽIM PALCE A PŘEJI PEVNE NERVY REGINA
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
JANESS77
15.9.10 16:42
Ahoj,kdybych s tchyní měla bydlet ještě ke všemu v jednom baráku,tak jdem do čtrnácti dní od sebe.
Už dnes jsem úplně vyřízená,že tam zítra máme ject(druhá babička má narozky)…jsem už dnes úplně nervní,co mi zas vyčte a jak zareaguju.Čekám něco typu,..no my tě ani skoro nevidíme(tím bude mluvit na malýho,ale bude to platit na mě),nebo že mě ani nezajímá jak jde kiosek(ten provozujeme s přítelem a ona tam pracuje.Ale po narození malýho jsme se dohodli že se tomu bude věnovat jen přítel)…tak jsem natěšená.Jinak fandím té paní co psala nakonci této debaty,která se mladým neplete do života…škoda že vy nejste moje tchýně.Naše mamka taky neotravuje segru ani bráchu za celý ty leta co jsou z baráku.Když tam jednou za měsíc jede tak jim cinkne a hotovo.Nebo oni zajedou jednou za čtrnáct dní a nenadává jim,nevyčítá…prostě to bere tak,že už vyrostli a mají svoje rodiny.
To jenom já zas narazila na kosici,která by měla přítele nejraději doma a ještě lepší kdybych jí malýho dávala pětkrát v týdnu na celý den…Tůůůůdle..nic!!!
Zítra dám vědět jak to dopadlo..držte mě pěstě ať se s ní nechytnu.Pa
- Citovat
- Upravit
16.9.10 09:47
tak držím palce i na nohách…ach jo, není tohle všechno zbytečné? Místo abychom si všichni užívali zdraví a toho, že máme jeden druhého, lezeme si na nervy a otravujeme si život zbytečnými řečmi a projevy…stačilo by jen trochu víc citlivosti ze strany tchýně ale i z naší..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 08:55
Když tak nad tím přemýšlím, tak moje situace je vlastně jednodušší v tom, že má tchýně mě má opravdu ráda, jak už tady bylo řečeno i ze strany nicky…a od té chvíle co jsem si uvědomila, že to vše dělá z tohoto důvodu, se na ní dívám jinak…a když mě trošku štve, řeknu si, ona to nemyslí ve zlém…a je mi hned líp a vlastně je po problému…ale teď mě napadá, že některé ženské chtějí snachám opravdu třeba jen ubližovat a shazovat je v jejich vlastních očích nebo mají zkrátka nějaký problém sami se sebou a potřebujou škodit nebo panovat…jádro pudla bude pak někde v jejich nitru, ani samy nemusí vědět v čem to tkví..
Včera jsem seděla v restauraci na obědě a vedle mě u stolu byla jakási rodinka, která plánovala vdavky své dcery…hlavní slovo měla z 95% nejspíš její matka, to byla organizátorka jako vyšitá, lezl mi z ní trochu mráz po zádech a říkala jsem si, ještě, že tenhle extrém nemusím řešit…chápu, že je někdo nadšen přípravami na svatbu, nicméně už tehdy mi bylo upřímně líto jejího budoucího zetě…baba jako keř!!!brr…tak to jen tak k úsměvu
No a jináč miminko naše se ještě nechystá, termín máme v pátek 24.9. a včera na kontrole hrdlo nezralé..tak uvidíme…při natáčení ctg se opět realizoval, měl škytavku jako hrom a neustále kopal do sondy stejně jako minule…je to malý raubíř po tatínkovi 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
