No to je docela sila.Ja bych se odstehovala nekam daleko.
Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tchýně - opět ten samý problém
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
31.5.09 17:31
tchýně - opět ten samý problém
ahojda holky, asi jako každá jsem se sem přišla vypovídat…s přítelem jsme spolu něco kolem 3 let…momentálně jsem v 17tt…je mi 22, jemu 30…takže asi tak úvodem…jeho matka měla nejdříve jednoho syna, pak druhého, který jí v 7 letech umřel, pak v 5 měsíci potratila holčičku, a pak se narodil můj přítel…ona od smrti druhého syna (cca už 37 let) bere léky na psychiku......jak byla na nervy, tak přítele - jako dvouletého přivazovala k noze, když šla na záchod…no jí se to zdá normální…ale vraťme se k tématu…s přítelem jsme se dohodli, že si necháme říct pohlaví, ale že to nikomu neřekneme…když jí to přítel pověděl, totálně začala ječet, že to snad nemyslíme vážně, že je to přece JEJÍ DÍTĚ a že jí to prostě řeknem, tak jsem jí oponovala, že je to jen naše rozhodnutí a ona s tim nic neudělá…pak samozřejmě svatba MUSÍ BÝT…s tomem ani jeden po svatbě netoužíme, já už byla jednou vdaná (nedivte se, hříchy mládí) a opravdu toto nechci ve svém životě už opakovat…tak jsme jí řekli, že to pro nás není důležité, že dítě budeme milovat tak i tak stejně a že se vůbec nic tim papírem nezmění…jí to nepřijde normální a furt nám to předhazuje
tchyně mi pořád volá co dělá její miminko a že už koupila to a to. ale já jsem s ní asi před měsícem měla rozhovor, že než budou krevní testy a než začne prďolka kopat, tak že rozhodně nechci, aby se cokoli kupovalo…prostě to nechci zakřiknout…minule mi volala, že koupila dětskou osušku (a jakmile jsem jí připomněla náš rozhovor, tak na mě vylítla, že jestli to bude nemocný, takže jí to určitě kvůli tomu ručniku budu vyčítat, jako že to přivolala…)…
děsím se až se to narodí (SAMOZŘEJMĚ, ŽE SE TĚŠÍM NA TEN NÁŠ UZLÍČEK!!!) ale tchyně nemá žádné kamarádky, manžel je doma jen večer a ona mi říkala, jak za prďolkou bude každý den chodit a že si ho/jí bude brát k sobě domů…ne, holky…nechci to tak…nechci jí to dítě ani na chvilku půjčit…jasně, má právo, užívat si role babičky..ale já nehodlám riskovat, že to dítě bude mít přivázené k noze, až zas půjde na záchod…asi si klepete na čelo, že přece budu potřebovat její pomoc, ale já jí 1× týdně ráda uvidím, projdem se venku, ale tím to pro mě hasne…
je to jen výpisek mých starosti…nevím, jestli je to ve mě, ale byla bych ráda, kdyby jste mi napsaly váš názor…moc si toho budu vážit…díky holky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.5.09 17:46
Ahoj Zuzo,
mě u čtení napadla jen jedna věc : „Dvě hodiny od rodiny“ . Odstěhovat
se na 2 dojezdové hodiny od tchyně.
Situace to není záviděníhodná. Trvat si na svém (asi ne zakaždou cenu, v blbostech ustoupit).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 17:53
vidim ze Janac me predbehla.Jeste me zarazi ze rika ze je to jejji mimi............ Jeste otazka co pritel ten se tvari jak na celou situaci mluvila jsi o tom snim??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 17:53
jenže to je těžké
přítel tady ve městě podniká, má rozjetou firmu, stálý zákazníky…a tchyně od nás bydlí necelý 1km:-(ale holky díky!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 17:55
no „její mimi“ to nikdy nebylo, není a nebude…jste fakt skvělý holky, díky, že mě podporujete v v názoru, že ona je ten, kdo není normální…ale jak to mám řešit, až se to narodí?? „ne, to dítě ti nepůjčim???“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:10
Zuzi, já myslím, že jediný, kdo s tím může něco udělat, je partner (syn tchyně). Jak on vychází s maminkou a jak se k tomu všemu staví? To je podle mě nejdůležitější.
Já si teda taky myslím, že jsi normální ty, ale na druhou stranu zkus pochopit tchyni (rozhodně ne v tom, že to je její dítě atp), přišla o dítě a to s každou milující matkou zamává. Souhlasím s tím, že sama by s dítětem být nemohla, ale nějakou formou, se kterou budete souhlasit obě strany, by s vnoučetem čas trávit měla. Rozumím ti i v tom, že nechceš, aby na dítě něco kupovala, taky jsem to nechtěla, ale bohužel ne každý to chápal.
Rozhodně to nemáš lehké, přeju pevné nervy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:11
Zuzzo nebudete to mít lehké. Já bych se domluvila s přítelem na společném postupu. A od začátku si stanovila pevné hranice. Přeju hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:15
Ahoj, člověk se s ní musí naučit žít, stopro ne ustupovat z toho, co je zá:,–(ní, vymezila bych jasně pravidla, na kterých bych se dohodla s přítelem a myslím, že je to úkol pro přítele jako jejího syna sdělit jí, jaká pravidla budou fungovat (taky to od něj vezme jinak než od tebe) a musíte si za tím oba stát, postavit se jeden za druhého. Především je jasné, že dítě je vás dvou a ona je jen babička a nemá na dítě stejné právo jako rodiče. Na druhou stranu bych jí vysvětlila, že o ni jako o babičku opravdu stojíme, že budeme rádi, když bude jako babička fungovat, což ovšem znamená opravdu respektovat námi daná pravidla.
Asi měla těžký život, ale ty za to nemůžeš a ona nemá právo snažit si to vynahradit vaším dítětem a v takové míře.
Přeju pevné nervy a nádherné mateřství!!! 
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:15
přítel?no občas se mě zastane, ale myslím si, že by se mě ohledně tohoto tématu nezastával, ptž ví, jak by to s jeho mámou zamávalo…já vim, dá se to pochopit, musela to být pro ní strašná rána..
můžu říct, jen to, že vám všem moc děkuju za radu a že si toho všeho moc vážím!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:17
Já myslím že stěhování by nic nevyřešilo,proto že věřím že ona by byla schopná k vám jezdit klidně na měsíc a pak tejdn bejt doma atd..před tím se nedá utéct ale myslím že v první řadě by jí to měl vysvětlit Tom a né ty proto že od tebe to bude brát blbě.ty jsi máma a když řekneš že to dítě mít nebude tak ho mít nebude !!
Jen mě napadla otázky co je lepší?Když se o dítě tak chce starat a nebo když ho ani vidět nechce 
?
Držím palce ale nenech se naverbovat do něčeho co nechceš a tá tchýně mi připadá padlá na hlavu a hned by jí tom měl vysvětlit že to není její dítě ale vaše a vy rozhodnete o všem!§At to ale vše řeší on a nedělej si hlavu proto že u nás byla podobná situace a když je dítě na světě tak se o něj už nezajímal ale tvá tchýně mi ted připadá lehce posedlá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:22
ona jakoukoli kritiku nese dost špatně…když si nevezme prášky, tak je třeba ten den schopná rozmlátit židli…vim, že kdyby jí tom řekl něco co tady holky navrhujete (u každý normoš tchýně by to asi šlo), ale ona by se total sesypala…prostě musim si vymyslet výmluvy…a tak nějak určit mantinely…díky moc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:51
Zuzo-
nemas to teda lehky holka 
Tchyne to prehani to je jasne,neni psychicky zdrava,uz jen proto bych s ni prcka taky nechtela nechavat samotneho,rozhodne ne jako miminko-to te chapu…
Vypomoc je asi fajn-nevim ja zadnou nikdy nemela a taky to zvladam,s jednim prckem je to v pohode 
-ale tim nemyslim prerusit styky to vubec ne,ja bych byla stastna kdyby mala mohla byt s babickami vice..
Jak pisou holky,drzet s pritelem pri sobe a jemne naznacovat co ano a co uz nee-pevne nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 18:59
Zuzko tvá situace je opravdu nezáviděníhodná,souhlasím s holkama,že stěhování situaci nevyřeší,na tvém místě bych nejdřív zkusila promluvit s partnerem a nastínit mu situaci a tvé obavy,aby se k tomu vyjádřil i on a našli jste spolu řešení,které by vám oběma vyhovovalo,prostě nějaký kompromis,budeš muset ustoupit ty i přítel a pak takové řešení postupně nastínit tchýni,rozhodně to nebude lehké a tvůj přítel bude muset asi prokázat velkou odvahu,ale řešila bych to raději co nejdříve,čím více času bude mít tchýně na to srovnat se s VAŠÍM rozhodnutím,tím bude pro ni lehčí se jím pak řídit i když konflikty 100% budou.
Já jsem boužel v opačné situaci,taky docela extrémní,má tchýně zase o Davídka neprojevuje žádný zájem,jo zavolá,ale byl problém přijet na křtiny,nepřijede ani na jeho první narozeniny a celkem ho viděla 3× od jeho narození,takže tak trochu z druhé strany vím jak se cítíš.Přeju hodně štěstí a pevných nervů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
