Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
tchýně - opět ten samý problém
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.5.09 19:15
Ahoj Zuzo,
situaci ani trošku nezávidím… Doporučovala bych držet s přítelem pohromadě, nastínit mu tvé obavy (a ty plně chápu, páč miminko bych teda nenechala s tchýní samotné ani omylem, i když bych chápala její babičkovské touhy) a již před narozením miminka upřesnit pravidla, dle tchýniny situace poddávat po malých doušcíh ovšem účině …
Přeju pevné nervy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 20:55
Zuzo , já se tvojí tchýně trochu zastanu, i když ti věřím, že to máš těžký. Myslím, že každá ženská, který umře dítě, má na „trochu divný chování“ nárok, tím spíš na lásku k vnoučatům. A ze svý zkušenosti vím, že dcera vždycky tíhne spíš ke svý máme, než ke tchýni. Když si představím, že by mi někdo nechtěl půjčit vnoučata, asi bych byla hodně nešťastná. Já bych ti zkusila poradit, abys ji naopak zkusila šikovně oblbnout, třeba jít s ní na nákup těch pidivěciček. S tím hlídáním to nebude horký, pokud budeš kojit, tak dlouho nebude moct mimino spát jinde, maximálně ti ho může 2 hoďky vozit v kočáru a za to, věř mi, budeš ráda. Ale fakt tě chápu, hlavně, aby vám to nenarušilo vztah s přítelem. Ono třeba šestinedělí je dost psychicky náročné, tak abyste neřešili ještě vztahy s tchýní. Tak držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 22:07
Zuzzo , nic se nejí tak horký, jak se uvaří Moje tchýně to má k nám daleko, tak vykřikovala, jak bude vozit, jak k nám bude jezdit, hostovskou ložnici má kdykoli k dispozici, takže u nás může být pečená vařená… A byla tu 2×, jen jednou přespala a vozit kočár ještě nebyla ani 10min. Jednou pod mým dohledem přebalila.
Ono ty babičky, ať už jsou natěšený jakkoli, když mají to pidimimi vzít do ruky, tak mají najednou hrozný strach.
Samo, že tvoje tchýně je trochu speciální případ…
Ale 1)vymiň si, že šestinedělí je posvátné, maximálně dvě krátké návštěvy týdně. Psychicky budeš z hormonů odvařená, mimi ještě nemá žádnou imunitu, budete se sehrávat s kojením a celkově péčí. To zkrátka musí pochopit
2)budeš kojit, tím pádem musí být mimi s tebou, a nenech se překecat k nějakému odstříkanému mléku a flašce, kdyby jí tohle napadlo. Můžeš argumentovat rizikem zmatení, že by pak nechtělo mimi prso.
Pokud má bez prášků záchvaty vzteku, s dítětem bych ji samotnou nenechala. Nikdy nevíš, jak by zareagovala na neutišitelný řev miminka. Mě stačila tchýně teď, už na Matese začala nasazovat „výchovný“ tón, když brečel a prohlašovala, že zlobí 
A to je , pokud se to tak dá říct, normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 23:13
Zuzzo, taky si myslím, že to nebude tak strašné. Nákupy pro prcka bych neřešila, ono se to bude hodit - tohle bych zrovna překousla (v tvém TT už jsem měla od příbuzných taky věci, i když jsem o to nestála). Řeči o „jejím miminku“ bych se snažila taky neslyšet, můžeš jen jakoby opravovat na „moje a Tomovo“, ale zbytečně bych tchýni nedráždila. No a s tím hlídáním - jak píšou holky, tak budeš kojit a ani to nepůjde a při vožení kočárku 1-2 hod. bych se nebála (a budeš za to ráda). A když bude dítko starší, tak se to nějak vyvrbí, teď bych to neřešila. Horní budou ale asi její návštěvy doma - tak bude nutné zapojit přítele, po porodu snad uvidí, jakej je to mazec a měl by to být on, kdo tchyniny návštěvy pomůže zregulovat - třeba bych zkusila taktiku předem se s ní vždy domluvit na nějaký den a hodinu - říct „to budeme doma“ - tím by snad mohla pochopit, že v mezičase k vám lézt nemá. Každopádně by měla aspoň nejdřív zavolat, kdyby chtěla přijít jindy - vždycky můžete říct, že máte návštěvu, jdete ven, dítě zrovna usnulo (atd.) a ať přijde, jak jste se domluvili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.5.09 23:57
Zuzzo, ono vyjít s každým psychicky nemocným člověkem není snadný a ani vy to nebudete mít jednoduchý. Jenže nějak to jít musí a to co nejschůdněji pro všechny strany.
Tchyně má asi trochu problém vnímat realitu a vaše dítě si už teď jakoby přivlastňuje. Možná se jí v hlavě vrátily vzpomínky. Možná by pomohlo nasměrovat ji do její prarodičovské role tím, že jí už teď budete říkat babičko. Jak už bylo řečeno, až se to narodí, nejspíš sama uvidí, že už na to zas tak úplně nemá. Určitě se s přítelem dohodněte na postupu a pravidlech.
Ale teď neřeš, co bude pak. Ono to vážně nakonec může být úplně jinak. A to, co dělá a říká teď…ber to tak, že je prostě nemocná, i když Tě to otravuje, což je pochopitelné.
Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.09 05:53
Ona je podle mě typická nepřejícná tchýně, to za prvé. Za druhé je chudák, protože ji stíhá její vlastní stín, její vlastní bolestné zkušenosti z mládí. A to je třaskavá a tragická kombinace.
Od této rodiny dvě hodiny a nejlíp letecky.
Myslím, že jinak, než akcí se tady nic nevyřeší, povídaly jste, házely rozhovor, vysvětlovali… nic… to se nezmění.
NiKI
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
1.6.09 06:04
To máš těžký.
Hlavně je asi předčasné teď dělat si takovéto starosti. Máš se teď těšit na miminko. A tchýni nech tchýní. A´t si kupuje co chce, do toho jí těžko budeš mluvit, koneckonců to je její věc.
Nepřemýšlej o tom teď. Uvidíš, jak věci budou vypadat až se dítě narodí.
Nikdo tě nebmůže nutit, aby jsi dítě dávala tchýni na hlídání. Ostatně maminka má vždycky možnost jak to pěkně zaonačit, aby jsi to tchýni nemusela říkat napřímo, že ji ho nechceš dát na hlídání. To bych jí takhle v žádném případě neříkala.
Nenech se vyvést zrovnováhy jejími řečmi , že je to přece její dítě. Dovedu si živě představit, jak tě to vytáčí, Zažila jsem něco podobného.
a nechala jsem se tím vláčet. Což odneslo jak manželství tak dítě.
Jestli můžu radit, jediné co se dá jětště udělat, připravit manžela na to, že nechceš, aby Vás tchýně často navštěvovala. Prostě neotevřeš !!! Když nepochopí. Je to lepší, než se nechat „psychicky týrat tchýní“. Maminka musí být prostě v pohodě, dítě to na tobě pozná.
Nikdo tě nemůže nutit, aby jsi denně musela vítat návštevy. Tak budeš mít dost starostí.
Přeju pevný postoj, zrdavé mimi, a pochopení na obou stranách.
- Citovat
- Upravit
1.6.09 08:39
Ahoj Zuzzo,
píšeš, že tchýně bere už mnoho let prášky. To znamená, že chodí někam k odborníkovi? (psycholog, psychiatr) Pokud ano, zkusila bych se s ním zkontaktovat a nastínit mu situaci a poprosit ho, aby to s ní probral.
Jinak mně přijde jako dobrý nápad začít říkat tchýni babičko už odteď, ať si na tu roli zvyká. A na zá:,–(ní věci určitě stanov pravidla. Možná to bude ze začátku těžko snášet, ale co je pro tebe důležitější - aby byla v pohodě tchýně nebo ty a tvoje dítě?
Je to rozhodně dost komplikovaná situace, sama jsem měla za tchýni psychicky nemocného člověka bylo to hodně náročné.
Držím ti palce, ať to všechno zvládnete.
Tereza
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.09 11:02
Ahoj Zuzzo, koukám, že Simpanova mně předeběhla s radou kontaktovat odborníka (patrně psychiatra), který má tchyni v péči. Samozřejmě musí dodržet lékařské tajemství, ale v zájmu své pacientky by mohl tobě dát obecné prospěšné rady (co je možné od takhle nemocného čekat a jak je možné se k tomu efektivně postavit, co naopak by přililo olej do ohně) a s tchyní (patrně se o tvé návštěvě nedozví) může zapracovat. Pokud je to dobrý dr., měl by být i rád za tvé upozornění, narození vnoučete je věc, která s tchyní s její minulostí asi pochopitelně hodně zamává.
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.09 11:23
Zuzza0 píše:
ona jakoukoli kritiku nese dost špatně…když si nevezme prášky, tak je třeba ten den schopná rozmlátit židli…vim, že kdyby jí tom řekl něco co tady holky navrhujete (u každý normoš tchýně by to asi šlo), ale ona by se total sesypala…prostě musim si vymyslet výmluvy…a tak nějak určit mantinely…díky moc
já bych na to šla taky přes ty výmluvy: ze začátku budeš kojit, takže si ho rozhodně půjčovat nemůže. Najdi si nějaké aktivity - plavání a cvičení, pravidelné scházení s kamarádkama. 1× týdně bych se s ní domluvila ať přijde, půjčíš jí kočárek a může venku vozit.
A pak jeslti to ještě rozdejcháš, tak ho může doma hlídat za tvé přítomnosti, ty můžeš mezitím vařit, uklízet atd. Pokud zjistíš, že při vožení je to OK, může třeba vozit častějc. Třeba jí takhle bude stačit.
Další věc je, že možná jenom moc mluví. Třeba až se to skutečně narodí a uvidí miminko hodinu v kuse plakat, tak se jí to omrzí. Moje tchyně, dost mluví o tom, jak je filda báječnej a bla bla bla, ale hlídá jen v nejnutnějších případech.
Každopádně ti držím palce, ať to zmáknete. Já s tchyní taky dost bojuji, ale ona mě nesnáší ,takže je to o něčem jiném
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.6.09 15:16
čičinka píše:
Zuzzo ,
Pokud má bez prášků záchvaty vzteku, s dítětem bych ji samotnou nenechala.
Souhlasím.Jezdila bych na návštěvy, asi bych ji neizolovala, ať pak nemusíš odrážet nečekané nájezdy. Ale dítě bych ji nedala. Netušíla bych, co se může stát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 07:59
teda paredise, nemáš to vůbec lehký!!!!a taky tvůj chlapeček ne, ptž babičky jsou v životě dost důležité…né pro nás mámy, ale na vzpomínky pro to dítě…když si vzpomenu, na svou babču, tak to byly vždycky krásný chvíle z dětství…njn, ale nic s tim nenaděláš:-/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 10:54
Mas to holka tezky, ja jsem od tchyne presne ty dve hodiny letecky 
, ale moje tchyne je vicemene normalni. Jestli ti neni tchyne uplne protivna, zkusila bych s ni travit vic casu, myslim, ze kdyz se vic poznate, tak te spis pochopi… Samotne miminko bych s ni nenechala. Hodne dulezita je podpora partnera, protoze pokud se budes snazit tchyni neco vysvetlit nebo i treba se ji nejak vymluvit, tak musi vedet o co jde a podporit te. Po narozeni miminka to bude urcite tezke, pokusila bych se to v ramci moznosti vymezit co nejvic ted. Pro me bylo sestinedeli zahul v tom, ze jsem dite nechtela do slova dat z ruky, bylo nam tak dobre. Ven v kocarku beze me chodil s tatinkem. Kdyz v jeho trech tydnech prijela svagrova a porad mi ho brala, tak jsem z toho byla hotova. Tchyne po me chtela odstrikane mleko do flasky… no nic nebylo. To ale neznamena, ze to ma takhle kazdy, zpetne musim rict, ze jsem asi vic odpocivat mela, ale tenkrat by mi to nikdo nevysvetlil. Sestinedelce neodporovat . Pripravila bych Toma i na tohle.
Jinak se mi osvedcil satek. Takove zasatkovane miminko spici u maminky si nechtena navsteva nepochova. To je ale extrem. Ja doufam, ze casem najdete nejaky kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.6.09 15:51
Milá Zuzko,
trochu mi to připomíná mojí situaci. S tchýní jsem napřed jakž takž vycházela, jakmile se narodilo dítě, pomalu to šlo z kopce. Nebyla ta klasická hlídací babička, ale spíš ta „ukazovací před lidma“. Nebo jen na chvíli na návštěvu a zase pryč. Do toho jsme stavěli dům, takže manžel neměl čas a já teda byla na všechno sama. Ačkoliv se tchýně honosila, jak mi bude pomáhat, skutek utek. Navíc je rozvedená a pořád nás otravovala s něčím - věčně bez peněz, pořád někam odvézt/přivézt (nemá řidičák ani auto), že nemůže najít chlapa, že její druhej syn je lempl atd… Stěžovala si teda hlavně mně, s mým manželem (jejím starším synem) nemá úplně normální vztah, což byl taky dost problém, že visela spíš na mě.
Když se narodilo druhý dítě, tak to vygradovalo tím, že zase jednou chtěla peníze po manželovi. Do všeho mi začala kecat ještě víc, všechno bylo špatně, my špatný rodiče, děti chudáci. Vyměnily jsme si pár ostřejších sms a od tý doby se nevídáme. Sice mě to někdy trochu mrzí, ale na druhou stranu se mi strašně ulevilo. A asi i manželovi, protože i na něj toho bylo moc - naše starosti a do toho její, pomoc od nikoho žádná.
Takže ti radím, aby ses řídila výhradně svým instinktem a udělala to tak, jak to cítíš. Když se budeš pořád jen přemáhat, tak stejně jednou bouchneš. Buď se s tchýní dá domluvit nebo nedá a je lepší jít od toho. Nemusím asi psát, že to byl záhul starat se o dvě děti prakticky sama (manžel chodí z práce až večer), ale teď když už to mladší povyrostlo, tak jsem ráda, že nemusím od nikoho poslouchat výčitky, jak nám hlídá a hrozně pomáhá… Manžel občas přiveze děti k ní na návštěvu (je tam s nima) a pak zase frčí domů. A je to tak nejlepší - děti si užijou babičku, ona je, já mám doma čas na sebe nebo na práci.
S mýma rodičema vycházím, ale taky nejsou hlídací typy, takže jednou za čas na chvíli návštěva u nich a už se zase těším domů
Myslím, že by to měl být hlavně partner, který bude tchýni usměrňovat. U nás to nefungovalo, o nic se nezajímal, tak jsem to musela vzít do svých rukou já.
- Citovat
- Upravit
Evelyn2
8.1.10 21:30
Ahoj, ja riesim rovnaky problem. Nechcem svojej svokre davat svoje deti. Je to preto, ze ona ma úpostihnutu uz dospelu dceru a ta napadla mojho syna (neudrela ho nastastie silno, ale napadla) a ona sa k tomu postavila, ze ved aj ona je dieta a ze si maju vyrovnavat ucty deti samy. A este sme dostali vynadane, ze sme na nu nakricali (na jej dceru) a skoncilo to tym, ze nam popriala aby sme aj my mali postihnute dieta. Myslim, ze neexistuje zakon, ktory by ti prikazoval davat dieta babicke. Jedine pravo na dieta ma matka a otec. Nechaj to teraz na priatelovi a potom sa podla toho zariad. Ja byvam nastastie velmi daleko a aj ked som sa chela vratit na Slovensko, tak kvoli nej sa urcite nevratim.Evelyn
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
