Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Já teda nemohla ani tím autem. Musela jsem bud pěšky nebo nikam ![]()
Jezdila jsem všude autem. V Praze, ale mne je v MHD špatně i jako netehotné ![]()
Mě špatně nebylo v žádném prostředku, pokud si tedy vedle mě nesedl nějaký smradlavý ožrala, ten alkoholickej odér mi dělal neskutečně zle… ale měla jsem spíš problém, že jak jsem si sedla v autobuse, autě, vlaku,… tak po minutě jízdy jsem celkem tvrdě usínala… to jsem nikdy předtím u sebe nezažila… takže to mi spíš připravilo spoustu zajímavých zážitků… tímto zdravím průvodčí jihomoravského kraje a děkuji za laskavé a trpělivé buzení ![]()
@Janli píše:
Kam nešlo dojet autem nebo dojít pěšky, tam jsem prostě nešla.
a do práce? ![]()
Tak kdyby mi to dělalo problém, tak s sebou vozím blicí pytlík
Já jezdila denně skoro přes celou Prahu (bus-metro) a v pohodě, horší to bylo až s velkým pupkem v létě (všechny ty smrádky zpocených lidí převoněné rexonama
), ale to už jsem stejně nastupovala na mateřskou. V druhém těhu to bylo taky ok, ale to už jsem nikam moc nemusela, jen autem.
V prvnim - neschopenka a temer jsem nevylezla z domu bez manzela, ktery mi v mhd vzdy zaridil misto a hlidal ho, nez jsem se k nemu dovlekla. Druhe bylo lepsi, ale prvni 4 mesice jsem nosila dva igelitaky v kazde kapse, pro jistotu. Ale jsou pry i pohodova tehotenstvi ![]()
Já naštěstí nezvracela, jen mi bylo fest blbě, tak jsem holt zatnula zuby a rozdýchala to. Pro mě teda řízení v Praze je podstatně horší než MHD
v prvém těhotenství jsem párkrát v MHD zvracela, holt jsem vytáhla pytlík a bylo to
Popř. jsem vystoupila o něco dřív a došla pěšky. Teď mě teda napadlo, že jediné „veřejné“ zvracení ve druhém těhotenství se konalo, když mě ochotnej kolega vezl domů autem, abych se nemusela plácat MHD, tak jsem tahala pytlík na místě spolujezdce
Postě když už jsem cestovala, bylo mi tak nějak konstantně divně nezávisle na dopravním prostředku. Ale kdyby mi bylo tak blbě, že bych problila každou jízdu, tak bych si do doby, než mi bude lépe, nechala vypsat neschopenku.
Holky děkuju moc všem! ![]()
Jezdit autem nemůžu, jsem příšernej řidič, to by mne muž nepustil ani omylem.
Cesta vlakem trvá přibližně 40 minut čistého času, když jedu na návštěvu k rodičům, cesta metrem 30 minut, bez čekání na přestupy.
Ještě než bylo těhotenství ukočeno, koupila jsem si zázvorová lízátka - nic.
O pytlíkách jsem uvažovala, nedošlo na ně. A jak drkocá metro, prostě žaludek jako na vodě. Vystoupila jsem jednou, to bylo opravdu špatné, na Můstku, jediné, co jsem měla u sebe byl deštník a na těch jezdícíh schodech jsem se to snažila v té dopravní špičce vydýchat
, vydýchala jsem to tak, že jsem musela použít ten deštník - naštěstí jen žaludešní šťávy, ale i tak jsem se strašně styděla.
Prostě hledám, co komu se osvědčilo ![]()
Do práce jsem jezdila na kole, v autobuse bylo hodně kuřáků a jednou jsem si nazvracela do kabelky
To kolo mi dělalo hodně dobře, pěkně jsem se prodýchala. Na nákupy jsem měla zákaz jezdit poté, co jsem nechala na parkovišti před Billou nastartované auto a šla vesele utrácet. Došlo mi to až skoro doma, že jsem vlastně nestartovala ani neodemykala
Takže slušný výmaz…
@stinga píše:
a do práce?
Vyměnila jsem bus za auto. A kdybych začala zvracet i v autě, tak zůstanu na neschopence. Nepasuju se mezi údernice, co musí být v práci za každou cenu. A obtěžovat někoho v autobusu zvracením mi taky přijde přes čáru. To je fakt super pocit koukat na zvracejícího člověka. Spoustě lidí se z toho regulérně zvedá kufr taky.
@unuděná Tak různé parfémy, vůně mi vadily neskutečně i tady v práci od kolegyň. Ale to je něco jiného, odběhneš na záchod v práci, ale co v tom metru? Hlavně na Můstku, to ani nebylo v mých silách najít toaletu…
Kam nešlo dojet autem nebo dojít pěšky, tam jsem prostě nešla.