Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotná ve 45 letech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
16.2.22 22:32
@carlito8686 píše:Úplně v pohodě má partner roky
Holky a prosim, jak stare mate partnery.No my právě resime to, ze mne 36 a partnerovi 49,tak si rikam, jestli ten vek toho tatky mam jen ja tak staryhoSnazime se o nase prvni, on uz ma holcicku z predchoziho manželství.
když už Kája Gotů měl tak pozdě děti, tak proč by ne 
Taky znám více párů, kteří měli podobné roky a děti ještě přišly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 02:12
Jak se tady předhazuje starším rodičům, jak budou vypadat na maturitním plese…tak tomu vůbec nerozumím.
Já třeba na maturáku rodiče neměla. Na tento typ akcí prostě nejsou, nikdy v životě bych je tam nedostala. Tak jsem tam měla partu kamarádů. Troufám si říct, že nikdo ze spolužáků si toho nevšiml a jestli jo, tak tomu nevěnoval žádnou pozornost. Zakladatelko, blahopřeju! A držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.22 04:05
Ahoj.
Rodila jsem v 45-ti. Mám krásnou zdravou holčičku. Měla jsem to podobně jako ty.
Ve 40-ti jsem se rozloučila s nadějí na děti, obrečela jsem to a brala tak, že teď už je na ně pozdě a bylo by nezodpovědné o nich uvažovat. Takže otěhotnění byl pro mě pořádný šok. Strašně jsem se bála. Svého věku, jak to zvládnu, že budu babkou vlastního dítěte, aby nebylo postižené (- kdo by se o něj postaral až se minu,…) a byly tam další nepříznivé okolnosti. Byla jsem doslova posraná strachy. A taky jsem se styděla (ale reakce okolí mě potom mile zaskočily).
Na první návštěvě gyndy to byla na ultrazvuku jen taková čárka. Když jsem se gynekologa ptala na upřimný názor, řekl: „Kdyby jste už doma měla 2 děti, řeknu vám maminko neblbněte. Je to ale vaše první a asi poslední možnost mít dítě, vymlouvat vám to nebudu“. Pak ještě zmínil to, že dítěti v dospělosti dlouho k dispozici nebudu, (což mi došlo i bez něj. Mimochodem - matka mě měla taky trochu později, tak jsem se dokázala trochu vžít do toho, co to pro dítě bude asi znamenat). Kdybych se prý rozhodla pro potrat, mám přijít co nejdřív, jinak kontrola za měsíc. Za měsíc to už byl na ultrazvuku jasný človíček - hlavička, ručičiky,… A pak doktor řekl: „jdeme ukazovat zázraky“ a dal mi poslechnout tlukoucí srdíčko. Úplně jsem se rozpustila. Jestli jsem do té doby bojovala s myšlenkou na potrat, teď jsem věděla, že to nejde. Byla jsem fascinovaná tím, jak se ten človíček za měsíc vyvinul. Opravdu zázrak.
Opravdu zázrak, že jsem ve svém věku počala, že jsem donosila, že je holčička zdravá, že jsem přirozeně porodila cca za 5h (co by „stará prvorodička“) - bez nástřihu a jiných zásahů.
Celé těhotenství jsem se opravdu úpěnlivě modlila k Bohu, aby dítě bylo zdravé, aby nebylo postižené. První screening z krve na genetické vady vyšel dobře (což se i gynekolog divil vzhledem k mému věku), druhý ale vyšel nějak hůř, tak mě nahnali na genetický ultrazvuk a tam mě přemluvili na odběr plodové vody. Vše vyšlo dobře. Ale do narození miminka nebylo nic jisté, (krom toho, že dítě nemá downův syndrom a další genetické vady - což bylo vyloučeno testy z té odebrané plodové vody. U tohoto odběru je cca 0,5-1% riziko potratu. Jsou i jiné metody bez odběru plodové vody, jen stojí nějakou tisícovku - to by gynekolog poradil).
Toto je můj příběh, má zkušenost. Nemůžu druhému zaručit, že to bude mít stejně jako já. Já například věděla, že jsem fyzicky v kondici, žádné nemoci aj. Takže odnosit a porodit mé tělo dalo. Ale už mi nikdo nezaručí v jaké kondici budu za 5, 10 let, jestli nepřijde nějaká blbá nemoc. Ale to se může stát i mladším. Učím se být na sebe opatrná, abych se někde nepřizabila, neb mě dítě potřebuje.
Ano, jsem si vědomá toho, že je to pozdě a jsem stará, že dítě povedu do 1. třídy v 51 letech, že se v tom možná nebude cítit komfortně a možná se bude za svou starou matku stydět. Jsem si vědomá toho, že musím ještě cca 20 let vydržet v psychické i fyzické kondici, atd. Tak se někdy utěšuji, že přeci existují i babičky co vychovávají své vnoučky a taky to dají. Snažím se hlavně, aby věděla, že je velmi milovaná a chtěná. Protože to je to podstatné, co si člověk z rodiny odnáší a co formuje jeho náhled na sebe samu. A k tomu nemusím být mladice, abych milovala své dítě. Zajímavé je, že když jsem otěhotněla, zjistila jsem, že v mém okolí je několik žen v mém věku co jsou také těhotné (nebo už po porodu). Nepovažuji to za příklad dobré praxe, ale vzhledem k tomu, že se všem narodily zdravé děti, povzbudilo mě to.
Ještě dodám, že ty strachy z toho, jak to všechno zvládnu, ze mě postupně nějak opadly. První měsíce byly náročné, tak jako pro každou maminku. Ale zjistila jsem, že zvládnu sejít s miminkem na rukách a kočárkovou taškou přes rameno a ještě pytlem s odpadky tři patra pro kočárek, že se dá s kočárkem tamhle i onde, třeba jet vlakem či autobusem, že se dá nakojit v podstatě kdekoliv,… Teď už dcera běhá, tak mám zase spíš starost, jak ji udržet třeba v obchodě pod kontrolou,… Prostě vývoj nezastavím. Tak plynu s ním. Čeho se teď bojím je to, až se budu vracet do pracovního procesu, abych našla dobrou práci co by nás uživila atd,…
Modlím se i za vás, aby vám to dobře dopadlo.
- Citovat
- Upravit
17.2.22 04:18
@Božislava píše:
Další prosím! Je tu někdo otěhotnění v abrhámovinách??
No ale vždyť na to se přece paní ptala. Ne na to, co si o tom myslíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 06:29
@Marlenka k píše: Úplně v pohodě má partner roky
Taky znám více párů, kteří měli podobné roky a děti ještě přišly
Jo a taky tu nezodpovědne nechal 13 a 11 letou dceru. Totální úlet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 09:29
@Anonymní píše:
Celý život jsem chtěla miminko a nemohla jsem otěhotnět. Doktoři pořád říkali vyčkejte, jste zdravá, to přijde. Manžel mě kvůli tomu opustil, chtěl rodinu mermomoc. Několik let mám přítele a chceme se brát. V listopadu mi bude 45 a dnes ráno na těh. testu dvě čárky. Test jsem si dělala kvůli ranním nevolnostem které mám asi týden. Pořád to zpracovávám, nikomu jsem ještě nic neřekla, mám z toho ohromnou radost, ale taky jisté obavy, přeci jen v mém věkubude mi padesát+ když mi půjde ratolest prvně do školy. Jste tady nějaká matka co rodila po čtyřicítce?
Ahojky vykasli se na okoli, vim i me tohle vrta hlavou , takze na tom nejsi sama.Ja teda tehotna nejsem. 
.A znam i devcata co jsou i ve vysim veku tehotne.Ted jedna znama chce otehotnet v 47.letech mozna je ji vic. Drzim palecky 
a trikrat hura ze se povedlo. .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 10:21
@wo2 píše:
Ja se jen pousměju při poznámce “maturiťák”Pořídil jsem si dceru řekl bych velmi mlád. Roky jsem odpálkovával nesmyslné dotazy proč jsem si pořizoval rodinu tak brzy ač nemusel, stylem: “abych si na maturiťáku dobře zatančil” … přišel čtvrťák, maturita a …. příroda zařídila “Kovídek”, takže jsem si nezatančil … Ženský, když ty děti chcete a váš chlap taky, tak je roďte
Mně si rodiče taky pořídili jako mladí a na maturáku nebyli, protože měli oba střevní chřipku takovou, že nemohli opustit domov 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 10:24
@Anonymní píše:
Celý život jsem chtěla miminko a nemohla jsem otěhotnět. Doktoři pořád říkali vyčkejte, jste zdravá, to přijde. Manžel mě kvůli tomu opustil, chtěl rodinu mermomoc. Několik let mám přítele a chceme se brát. V listopadu mi bude 45 a dnes ráno na těh. testu dvě čárky. Test jsem si dělala kvůli ranním nevolnostem které mám asi týden. Pořád to zpracovávám, nikomu jsem ještě nic neřekla, mám z toho ohromnou radost, ale taky jisté obavy, přeci jen v mém věku
Neříkám na to nic, moc ti to přeju a vůbec nechápu, proč se to dnes tak řeší, ženy rodily i v minulosti, dokud byly plodné, medicína je dnes úplně jinde a vzhledem k tomu, že je to malý zázrak, určitě by tě zlomilo, kdyby jsi šla na potrat… Přeju hodně štěstí a zdraví 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 11:07
Zakladatelko, především je třeba si v hlavě srovnat, že nejsi povinna se pořád někomu obhajovat a něco lidem vysvětlovat. To neplatí jen o dítěti, takových aspektů je v životě celá řada. Prostě chtěla jsi dítě, budeš mít dítě… nezbývá, než držet palce, což já aspoň takhle na dálku činím.
Za poslední rok jsem si všimla, že spousta lidí velmi obtížně zpracovává fakt, že si někdo dovolí žít po svém.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
17.2.22 11:51
Zakladatelko, moc gratuluji a ať jde všechno dobře a jste oba zdraví . Blbé řeči si nevšímej, to jsou většinou mladé mámy bez zkušeností a životního nadhledu. 
Co bude dítko dělat v dospělosti, neřeš, nejvíc tě potřebuje, když je malinké a v tomhle právě často zlyhávají mladé mámy. Máme v rodině více starších mam - kupodivu i z komunistických čas a jediné narušené vztahy s dětmi jsou práve u rodičů, kteří měli děti brzy, neměli čas a odkládali k babičkám nebo jinde více, než je zdrávo, nebo byli prostě nespokojené, že si „zničili“ život a dali to dětem vyžrát. Starší mámy jsou často vyrovnanější, zralejší, po dětech zdaleka tolik neječí. Máš už zázemí, nemusíš řešit bydlení, tak si mateřství hezky užij . I pozdější věk má krom nevýhod taky své výrazné výhody - jako všechno.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.22 16:27
Diskuzi jsem celou necetla, ale chtela bych upozornit na jednu vec, co tu casto zazniva typu pred rokem jsem rodila a je to super. Ono je ale rozdil mit male miminko a potom to rostouci dite, to teprve nastane ten pravy kolotoc - prace, skolka, 1. Trida, krouzky, domacnost, potom pubertak….a sily uz nejsou. Vidim to na svoji mame, je ji 52, brachovi uz 18, ale neni uplne bezproblemovy a mama je z toho dost hotova, a to je jinak hodne akcni a vikendy na gauci rozhodne netravi. Manzeluv otec se ani nedozil jeho maturity natoz nasi svatby a potom deti, on to hodne tezce nese a je videt, ze ten tata mu chybi… chapu, ze mas radost a nechci ti ji kazit a je jasne, ze na potrat nepujdes. Pisu to jen proto, ze ty starsi, co maji teprve mala miminka to nejsou uplne schopne posoudit a je treba se pripravit i na tohle. Drzim palce, at je vsechno v poradku
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.22 16:36
@Anonymní píše:
Diskuzi jsem celou necetla, ale chtela bych upozornit na jednu vec, co tu casto zazniva typu pred rokem jsem rodila a je to super. Ono je ale rozdil mit male miminko a potom to rostouci dite, to teprve nastane ten pravy kolotoc - prace, skolka, 1. Trida, krouzky, domacnost, potom pubertak….a sily uz nejsou. Vidim to na svoji mame, je ji 52, brachovi uz 18, ale neni uplne bezproblemovy a mama je z toho dost hotova, a to je jinak hodne akcni a vikendy na gauci rozhodne netravi. Manzeluv otec se ani nedozil jeho maturity natoz nasi svatby a potom deti, on to hodne tezce nese a je videt, ze ten tata mu chybi… chapu, ze mas radost a nechci ti ji kazit a je jasne, ze na potrat nepujdes. Pisu to jen proto, ze ty starsi, co maji teprve mala miminka to nejsou uplne schopne posoudit a je treba se pripravit i na tohle. Drzim palce, at je vsechno v poradku
Já myslím, že všechny starší si tohle uvědomují. Velmi málo z nich má dítě ve vyšším věku kvůli užívání zábavy. Pokud otěhotněli pozdě neplánovaně, tak co měly dělat? Jít na potrat proto, že budou už unavenější, to snad ne. A pokud se dřív z jakéhokoli důvodu nepodařilo, tak si mají říct hm, to za 15 let s puberťákem, pokud bude náročnější, budu vyřízená, tak to radši zbytek života přetrpím už bezdětná? Já myslím, že jsou sice hotové, ale určitě jsou radši, než kdyby to dítě neměly, zvlášť pokud žádné jiné nemají.
- Citovat
- Upravit
17.2.22 19:35
No jo to sebou asi nese ten věk, že už si ta stará matka ani nedokáže domyslet, že bude dítě jednou puberťák a že by to mohlo být i těžký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 21:10
...
@Božislava píše:
Moje matka v 41,5 mě porodila. Je to extrém, pořád si někdo myslel, že maminka je babička. Ona navíc musela chodit do práce do 60 i když by radši chtěla dříve, ale byla vdova-samoživitelka. Navíc i je to jiný problém. Zemřela v 89letech a mně bylo teprve 48! A 19let před smrtí se už moc nepohybovala a musela mít invalidní vozíček.
Tvůj příspěvek zní dost smutně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.22 21:19
...
@Božislava píše: šestá jsem a posledňáček. Asi měli špatnej kondom, nebo co.
A co sourozenci? S těmi máš dobrý vztah?
Někde jsi psala, že se někdo dožil 98let, ale to je docela extrém, už 89let je krásný věk. Moje prababičky žily taky přes 80, ale pak to upadá.
Děda 52 let - rakovina, druhý děda 72 let - podruhé rakovina (zemřel v den mých 11 narozenin), babička 72 let - infarkt, druhá babička 77 let - podruhé rakovina. Praděda v 60 letech z ničeho nic dělal na poli, padl a asi srdce atd.
Otci je 70 let a je o chodítku, asi 16 operací atd. Neviděla jsem ho ale 4 roky.
Matce 67 let a někdy se děsím, kdy tu nebude, zvlášť když měla tlak 180 a bere 4 prášky ohledně srdce.
Z tohohle důvodu mi už moje matka jako rodička ve 29 přišla stará 
Protože moji známý v podobném věku zažili prababičky, ještě dokonce babičky mají a jejich matkám je přes 50, závidím jim to (v dobrém).
Ale paní to samozřejmě přeji, když je dobrý partner, je to jiné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Objeví se ještě srdíčko?
- 02.06.26
- Linkoping142
Farmakologické ukončení těhotenství a menstruace
- 29.05.26
- Anonymní
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
