TP leden 2027

@MichaelaVr
Jejda, to je mi moc líto a mrzí mě, jak to máš…
Co si budeme, pomalinku se suneme do finále a nebude to už úplně lehké a vždy jen zalité sluncem… Ale stojí to za to! ❤️

Já záda samozřejmě cítím, ale jak jsem dost aktivní a snažím se i cvičit a protahovat, tak se to dá zvládnout… Samozřejmě díky přítomnému syndromu hnízdění a nutkavé potřebě pořád něco uklízet a připravovat jsou dny, kdy je to už k večeru horší, ale zase jsou potom dny, kdy je to mnohem lepší, když si dám pohov.
Je fakt, že třeba okna, prach vysoko na skříních, atd mi manžel zakázal a teď jak prijede moje maminka, tak si popové v mem životě nechám s úklidem pomoci…

Přiznám se, že s intimnostmi jsme na tom s manželem od té doby, co mi ustalo krvácení a špinění více než dobře a užíváme si, co to jde, než bude šestinedělí … Ale my jsme byli vždy dost aktivní a co se mi vrátila chuť po prvním trimestru a hlavně strachu se do něčeho pouštět, je to moc hezké 😇.
Já bych teď mohla pořád , mě to celkem pomáhá na dobrou náladu a rozhodně i kondici .
My jsme s malou venku co to jde. Ze školky jdeme hodinu a pak jdeme ještě znova, dokud je světlo. Máme pejska, takže jsem venku xkrat za den na procházce, obzvlášť když tu hárají okolo feny .
Já to vnímám pozitivně a říkám si, že je super být co nejdéle aktivní. Mam spis návaly kvůli tomu tlaku a pulsu, co mi od začátku hapruji kvůli těhotenství, ale to holt pociťuju hlavně když běhám za malou po venku a většinou krátce po tabletce.
Co mi opravdu vadí, tak jak už tlačí bříško vysoko, že se hůře dýchá, respektive že se zadýchávám a funím.

Za mě hodně pomáhají kompresivni elastaky, co nosím např. UA se střední podporou, hezky drží bříško, záda, zpevní i nohy a přijde mi, že je ten pobyt venku pohodlnější a jistější. Nemám ale těhotenské a děsím se co bude, až mi třeba za měsíc dva už nebudou přes bříško pohodlné, zatím jsem neobjevila těhu elastaky, co by byly fajn. Většinou mě dost tlačí nahoře pod prsama, že mám pocit, že se snad udusím, a tak je nenosím. Holt potom už asi jedině těhu punčochy a šaty a dlouhé svetry a mikiny…

Miminko mě jde už kolikrát zevnitř prokopnout a tím že je koncem pánevním to někdy až moc příjemné není, když mi dole kope a rajtuje na močovém měchýři a podobně, ale není to stále, tak zatím dobrý 🙏🏼.

Co mě teda hodně trápí od začátku je pálení žáhy… Jsou dny, kdy je to i z vody, jsou dny, kdy je to lepší, ale večer jít spát bez Rennie, nebo Gastrofruitu, tak to si nedokážu představit, to mám pocit, že shořím.

Je to až k nevíře, že to tak rychle letí a za chvilku tu budou ty naše uzlíčky radosti s námi a pak nám všechny naše neduhy a problémy přijdou jako nic ve srovnání s tou radostí a vděčností ❤️ 🙏🏼 🍀.

Já to možná ale vnímám, nebo mám nastavené tak trochu jinak, po tom všem, co mám za těch už vlastně 12 let za sebou, abych se dočkala teď už konečně druhého děťátka… Asi mám tu mysl už nastavenou trochu jiným směrem a cítím radost, úlevu od trápení a zmaru a takový vnitřní pocit naplnění, vděčnosti a klidu a to asi taky dělá strašně moc i v těch okamžicích, kdy mě všechno bolí, jsem unavená, nebo mě přepadnou obavy, i tak tam někde v té hlavě mám zarytou tu větu, že to všechno má smysl a na konci nás čeká to vymodlené miminko.

Já jsem tedy pravda celý život vnitřním nastavením optimista i přes všechny sra… čky, co mě potkaly a že jich bylo… , jinak už bych tu asi ani nebyla, tak možná i to k tomu přispívá, že si to těhotenství v rámci možností fakt užívám 😇 🙏🏼 🍀 ❤️.

Myslim na Tebe, zkus si najít nějaká rozptýlení a pozitivně se naladit, i když se to může zdát těžké… Za chvilinku už tu budou ty naše další velké lásky a za to všechno to přeci stojí . Určitě to zvládneme, jsme ženy a jsme silné, kdo jiný by to taky zvládl, když ne my ❤️!