Třetí dítě nepříchází, jít do práce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
…no, tak asi jo, ne? 
nebo můžeš být žena v domácnosti, pokud to utáhnete finančně i psychicky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na shánění místa ve školství je teď docela pozdě, ledaže by někdo neplánovaně otěhotněl, nebo se odstěhoval…ale je to určitá jistota místa - já si je našla už před mateřskou a mohla jsem se vrátit zpět…no uvidíš, držím palce.
- Citovat
- Upravit
Tvoji touhu po třetím dítěti chápu. Ale co se týče pracovního uplatnění a dalších problémů s tím spojených, tak třetím dítětem ty patálie nevyřešíš, jen odsuneš.
nebylo by lepší nastoupit do práce, aby jsi se duševně odpoutala od snažení? je možné, že se tak zadaří daleko snáz…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Podle metříku má mladší 2,5, jako do 3 let bych byla doma úplně v klidu, pokud pro vád tvůj plat není existenčně nutný
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Příjde mi normální, že žena s malými dětmi má částečný uvazek, nebo volnou pracovní dobu… pokud jsi teď dokončila další školu a máš ty překlady, tak taky pochybuju, že bys stihla výrazněji mentálně zakrnět, pokud mu jde o tohle a pokud vás netlačí finance, tak mi příjde trochu divnej… jak on pomáhá s dětma a domácností? jak si představuje, že to bude fungovat až budeš chodit do práce?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@pe-terka To třetí chceme s manželem oba. Já si nechci tím třetím dítětem něco řešit, nejsem na to nějak upnutá. Právě problém je, že když najdu práci v oboru a otěhotním, tak o tu práci zase pravděpodobně přijdu a potom budu mít zase o jednu možnost zaměstnání méně. Jak jsem zmínila, v mém oboru těch zaměstnavatelů není tolik. A mimo obor mě těžko někdo zaměstná.
- Citovat
- Upravit
@Gosi Souhlasím, s dvěma dětmi takhle rychle po sobě a k tomu vysoká škola - to mi zrovna jako flákání a krnění nepřipadá. A že chlap tlačí, protože mu to v hospodě poradili 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Na shánění místa ve školství je teď docela pozdě, ledaže by někdo neplánovaně otěhotněl, nebo se odstěhoval…ale je to určitá jistota místa - já si je našla už před mateřskou a mohla jsem se vrátit zpět…no uvidíš, držím palce.
No já se po učitelském místě dívám už docela dlouho, ale zatím se nic vhodného neobjevilo. Kolem Prahy je to složité, jsem chemikářka. A prostě mi připadá nefér se nechat někam přijmout a za chvíli jít na mateřskou, kdyby se zadařilo.
- Citovat
- Upravit
No, pokud není chlap na dítě starý teď, za rok-dva se až tak velká změna neuděje. A osobně si myslím, že po „4 roky doma + 3/4 roku snažení + 9 měsíců těhotenství + další 3 roky doma“ budeš mít pracovní dveře zavřené mnohem víc než si teď najít práci a aspoň rok tam setrvat… Přijde mi celkem depresivní poflakovat se doma (jasně, s velkým domem a dvěma dětma to flákání nikdy nebude, to zase chápu) a odpočítávat čas, dokdy musím otěhotnět, než budu muset hledat práci. Využij toho, že ji nepotřebuješ mít hned, takže v klidu hledej, rozhlížej se a buď otěhotníš nebo najdeš fajn práci, oboje je výhra. Ale ať nejsi za 3/4 roku přesně tam, kde jsi teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Elenloth píše:
@pe-terka To třetí chceme s manželem oba. Já si nechci tím třetím dítětem něco řešit, nejsem na to nějak upnutá. Právě problém je, že když najdu práci v oboru a otěhotním, tak o tu práci zase pravděpodobně přijdu a potom budu mít zase o jednu možnost zaměstnání méně. Jak jsem zmínila, v mém oboru těch zaměstnavatelů není tolik. A mimo obor mě těžko někdo zaměstná.
a proč myslíš, že bys o tu práci přišla? je mi jasné, že smlouva na neurčito by asi nebyla, ale proč bys po třetí mateřské nemohla zkusit štěstí u exzaměstnavatele? jako že by na tebe zanevřel?
já jse, zvažovala i ten psychologický aspekt - žena snáz otěhotní, když přijdou starosti jiného druhu než snažení.
ale jak už tu padlo, do tří let mladšího bych byla doma zcela legitimně. máš ještě půl roku a to se může klidně zadařit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Elenloth píše:
No já se po učitelském místě dívám už docela dlouho, ale zatím se nic vhodného neobjevilo. Kolem Prahy je to složité, jsem chemikářka. A prostě mi připadá nefér se nechat někam přijmout a za chvíli jít na mateřskou, kdyby se zadařilo.
Nemáš to psané na čele, že to bylo plánovaně
O tom bych se prostě nebavila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Gosi píše:
Příjde mi normální, že žena s malými dětmi má částečný uvazek, nebo volnou pracovní dobu… pokud jsi teď dokončila další školu a máš ty překlady, tak taky pochybuju, že bys stihla výrazněji mentálně zakrnět, pokud mu jde o tohle a pokud vás netlačí finance, tak mi příjde trochu divnej… jak on pomáhá s dětma a domácností? jak si představuje, že to bude fungovat až budeš chodit do práce?
No já si taky malovala, jak budu dělat na částečný, ale jaksi se zadařil mladší a to už jsem nedávala. Navíc firma se reorganizovala, takže spolupráce na mateřské padla. Já bych klidně na částečný dělala, ale kde ho jaksi vzít.
Muž si to představuje jak hurvínek válku. O mém oboru neví nic, sám je už dlouho vlastním šéfem a pohybuje se se mezi lidmi, kteří jsou prostě flexibilní. No většinou ho usadím otázkou, kam jako dám děti a jestli si myslí, že je nutné, aby byly celé dny ve školce nebo někde na hlídání, protože se budeme oba vracet večer.
- Citovat
- Upravit
Tak o početí dítěte přeci nemluvíš.
To, že si uzavřeš dveře je blbost. Po specifickém oboru je veliká poptávka a je to veliká výhoda v přehršli ekonomů a managerů.
Ale chápu i zaměstnavatele, který by nechtěl (píšu to na přímo) zaměstnat matku se třemi dětmi. Taky bych moc takovou kolegyni nechtěla v rámci domlouvání a zastupování. Ale to je hold život, jen píši reálný náhled.
Takže bych si práci hledala a našla, dokud jsou pouze dvě. Prostě nehledej pracovní specifika jen proto, že máš děti. Celkově v tom hledáš jakési výhody a nevýhody. Laboratoř a pak zase školství a chci svůj obor, ale nevyhovují mi podmínky.
Jinak řeči tvého muže mi přijdou divné a mám dojem, že tě rozhazují hlavně jeho argumenty. Pokud nejste za jedno, tak se do třetího nepouštějte, pokud na tom nelpíte.
Myslím, že by jsi měla nastoupit do práce a pak se uvidí. Navíc i mám dojem potřebuješ zdvihnout i sebevědomí… Hledáš jak to nejde, ne jak by to šlo a mohlo jít.
Ale třeba se pletu.
Příspěvek upraven 01.08.16 v 22:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Elenloth píše:
No já si taky malovala, jak budu dělat na částečný, ale jaksi se zadařil mladší a to už jsem nedávala. Navíc firma se reorganizovala, takže spolupráce na mateřské padla. Já bych klidně na částečný dělala, ale kde ho jaksi vzít.
Muž si to představuje jak hurvínek válku. O mém oboru neví nic, sám je už dlouho vlastním šéfem a pohybuje se se mezi lidmi, kteří jsou prostě flexibilní. No většinou ho usadím otázkou, kam jako dám děti a jestli si myslí, že je nutné, aby byly celé dny ve školce nebo někde na hlídání, protože se budeme oba vracet večer.
jako nechci tě strašit, zvlášť když snažíte o dítě… ale tohle mi příjde, jako kdyby si připravoval půdu pro menší alimenty… nebo o co mu jde, snad se mu daří a překlady asi budou i do budoucna, co by se stalo tak strašného kdyby jsi dalších pár let u nic zůstala? navíc v chemii se sice mění dost postupy a technologie, ale základy a pravidla(jako lijeme vodu do kyseliny ) jsou taky docela neměnné… pokud má zájem abys nevypadla z oboru, nejsou i nějáké sjezdy, kterých by ses mohla účastnit i jako posluchač aspoň? předplácí ti nějáké odborné, tématické časopisy?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakládám tohle téma, protože chci znát názory jiných lidí. Snažíme se s mužem o třetí dítě a zatím se nedaří. V červnu jsem skončila druhou VŠ a on má teď často poznámky, že bych měla jít do práce. Jenže v mém oboru práce moc není (vystudovala jsem přírodní vědy, před dětma jsem dělala v laboratoři), kdyby mě někam přijali, tak pokud by se dítě zadařilo, o práci bych pravděpodobně přišla a byly by to další zavřené dveře, protože naše děti mě stály mou původní práci. Těch příležitostí v oboru není tolik, abych si to podle mého názoru mohla dovolit. Doma jsem necelé 4 roky. Do 5 měsíců staršího jsem pracovala z domu, prakticky od šestinedělí, potom se trochu neplánovaně zadařil mladší, od jeho 8 měsíců jsem studovala pedagogiku, kterou jsem teď skončila. Teď mám dva malé přivýdělky z domu, dělám překlady, ale to je jen pár stovek. Můj návrh je, že bychom tomu dali ještě třeba půl až třičtvrtě roku (neberu HA od března) a pokud se nezadaří, tak to odpískáme, kvůli mužově věku.
Mám pocit, že je trochu naočkovaný od kamarádů z práce a z hospody, slyšela jsem různé historky o tom, jak byly jejich manželky doma jedním dítětem do 6 let, jak chtěly další děti přesně tři roky po sobě, aby nemusely do práce atd. Pořád argumentuje tím, že když budu doma, budu nezaměstnatelná, ztratím pracovní návyky atd. Podotýkám, že děti chtěl on, docela tlačil. Finance v tom nejsou.
Ideál by byl, kdybych sehnala nějakou učitelskou pozici, ale zatím poblíž nic není a dojíždět někam hodinu se mi s tím platem, který by padl na školku pro mladšího fakt nevyplatí. Jde mi o to, že fakt nemám pocit, že bych se 4 roky flákala doma a abych byla upřímná, tak bych se i chvíli trochu flákat chtěla, tedy jak to s dvěma dětma a velkým domem jen jde. Jsem fakt tak mimo?