Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tříletý syn mě kouše
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
31.12.25 10:26
@Anonymní píše: Více
co zkusit pořádnou facku přes pusu, když kousne? třeba se probudí reflexy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.25 10:26
Řešila a u syna to přešlo v době, kdy mě kousl tak moc, že mi asi prokousl pod kůží žílu a měla jsem podlitinu přes půl ruky. Byl z toho dost rozhozený a to až tak, že to je jedna z prvních vzpomínek a od té doby mě nejspíš už nekousl. Já mu to v té době párkrát připomněla, aby si uvědomil, že to už bylo hodně mimo. Byly mu přibližně 4 nebo 5 let, už nevím přesně.
Do té doby jsem byla pokousaná opravdu hodně. Ale syn nemluvil a měl to jako poslední fázi zoufalství, kdy už opravdu nevěděl, co má dělat.
Na první dítě pomohlo, že kousl, ja taky kousla a pak jsme si vysvětlili, ze se nám to ani jednomu nelíbí, tak si to nebudeme dělat a ono to zabralo.
Na druhého to nezabralo a pomohla až ta výše uvedená situace.
- Citovat
- Upravit
31.12.25 10:35
@Anonymní píše: Více
Ty jo, neumím si představit, že se mi dítě zakousne do ruky, protože od něj něco chci 
Já bych se fakt neudržela a jednu mu pleskla. Ty už si sem psala vidˇ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.25 10:44
My jsme ti už jednou psaly, myslím… že ho máš obratem pořádně kousnout taky!!
tohle je NO GO, to prostě nejde! i za cenu pořádné facky, když nic nepomáhá
tohle prostě NE!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.25 10:54
Syn kousal dceru. Po krátkém neúspěšném vysvětlování dostal facku, že udělal kotrmelec. Pak ještě dvakrát. A byl klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.25 10:55
@arinecka @Lucy75 jsou děti, na které nepomáhá oplatit kousnutí a ani plácnutí. Mám takový případ doma. Taky jsem ho kousla a příště přišel kousl a nastavil ruku, abych kousla taky, placla jsem a příště čekal, že placnu taky.
Kdybych měla jen starší dítě, tak si taky myslím, že jsou jednoduchá řešení, ale někdy pomůže jen čas nebo neco nečekaného, jako u nás ta prokousla žíla.
@arinecka u nás to bylo taky, když jsem chtěla něco, co pro něj bylo mimo jeho komfortní zónu. Nekousl vždy, když jsem něco chtěla, ale bylo to poslední stadium zoufalství, což chápu, že je u zakladatelky stejné.
- Citovat
- Upravit
31.12.25 11:02
@Anonymní píše: Více
to je výjimka, jasně, každé dítě je jiné, pak udělat trest na míru.. například zabavit oblíbenou hračku - zlobí se, že jsi kousl a byl zlý, je moc smutná a nechce tě, dokud se neomluvíš a neslíbíš, že to už nikdy neuděláš…
výchova je holt občas i manipulace…
já bych ho osobně flákla tak, že by zíral, a to nejsem pro tělesné tresty z mnoha důvodů.. ovšem existují extrémní situace, které se musí řešit efektivně a hned.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.12.25 11:08
@Anonymní píše: Více
To dítě ale musí pochopit, že nejsi jeho hromosvod, aby si na tobe mohl vybíjet nálady.
Kousla jsi ho pořádně? Facku taky dostal pořádnou? Kdyby ano, tak nevěřím že by čekal dobrovolně na další.
Nečekala bych na to, až mi dítě prokousne žílu a konečně mu dojde že to nemá dělat. Vždytˇto je úplně šílený.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.25 11:17
@arinecka kousla jsem pořádně, placla taky, ale mám ten typ, co se totálně rozsekal, jeli jsme na šití, vrátili jsme se z nemocnice a udělal totéž.
Kousla jsem tehdy tak, že tam měl otisk zubů ještě dost dlouho, brečel a druhý den mě hryzl znovu a nastavil ruku. Kdybych nezažila, neuvěřím.
Nemusí se čekat na prokousnutí žíly, ale asi bych to po zkušenostech nějak namaskovala.
@Lucy75 pak máš dítě, které věci nezajímají a v daném věku nechápe hodně věcí. My tehdy zkoušeli všechno možné i nemožné. Takto za trest jsem zabavila jedinou oblíbenou věc a to spacího plyšáka. Začal ho od toho dne odmítat a zhoršilo se spaní.
Teď už je na druhém stupni a nekouše, dětem neubližuje a to až tak, že se ani neumí bránit a řešíme šikanu.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.12.25 11:20
@arinecka píše: Více
Ty jo je to mozny, ted si uvedomuju ze uz jsem mozna tak pred rokem zakladala diskuzi. A od ty doby jsme se pohnuli…nikam. Jo ja uz jsem pleskla, nic to nezmenilo. Ukazat zpatky kousnuti jsem zkousela, ale prece ho nepokousu do krve. Coz on me bezne. Trochu nezabralo. Zadne zoufalstvi z komunikace nema, mluvi velmi dobre 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.12.25 11:26
@Anonymní píše: Více
Ano to je podobne. Neni to pokazde kdyz neco chci, to vubec ne. V 90% pripadu se domluvime, tech 10 kdy mu to fakt vadi skonci takhle. Zabaveni orve, ale stejne priste kousne zas. To ruzne kousani zpatky a placani taky podle me nefunguje proto, ze on se nekde rozseka do krve, poplace tri minuty a jde litat dal. Spadl z prolezacky tak ze si urval uzdicku horniho rtu, plna pusa pisku a krve, se mnou to malem slehlo a on po vyplachnuti nechapal proc uz chci z hriste jit domu. Takze u nej je to tezke, musela bych mu nejak opravdu ublizit aby to pro nej neco znamenalo, a to prece nejde
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.12.25 11:26
@Anonymní píše: Více
A zkoušela jsi s ním probrat, jak se cítí, když ho koukneš ty? Tak jsem to řešila já s tím vnímavějším dítětem a na něj to pomohlo. Prostě jsme to probrali, shodli jsme se, že se nám to nelíbí ani jednomu a dali jsme si ruku na to, že už nebudeme kousat.
- Citovat
- Upravit
31.12.25 11:27
@MartinL45 píše: Více
To může udělat naposledy dneska, od zítra už je to zakázané 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.12.25 11:29
Ale mozns teda nasimulovat vetsi zraneni nez to je…chodit tyden se zavazanou rukou aby to mel pred ocima 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Ahoj, jsem už zoufalá z jedné věci u syna, nechápu proč je takový a co s tím. Jinak v podstatě bezproblémové dítě mě už od batolete kouše a škrábe tak, že mám ruce samou jizvu. Je schopný to udělat i tátovi a babičce a dědovi, ale nejvíc to zdaleka schytávám já. Nedokázala jsem s tím hnout ani po dobrém, ani po zlém a už nevím co mám dělat. Myslela jsem, že to i věkem odezní, ale žádné dítě z okolí už tohle dávno ve třech nedělá.
Syn je takový temperamentní, poměrně divoký, potřebuje hodně pohybu a aktivit, ale není nijak nezvladatelný, to nemůžu říct. Základní pravidla na kterých trvám dodržuje, ví co se má a nemá…před jinými lidmi to dodržuje na jedničku, doma to tak hladce vždycky nejde, ale myslím že je to úplně v mezích podobně starých dětí. Troufnu si s ním jít kamkoliv a dělat cokoliv, protože v důležitém mě poslechne. Není rozhodně nějak opožděný, ani to nevypadá na nějakou poruchu. Chodí do školky, slyším na něj jen chválu, žádné stížnosti. Jiným dětem nikdy neubližoval. Zkoušela jsem všechny poučky typu ukázat aby věděl jak to bolí, to on ví. Vysvětlovala, domlouvala, trestala zákazem nějaké výhody…bez výsledku. Dělá to buď když se hodně rozblbne a naprosto ztratí zábrany čím už ubližuje a nezastaví se prostě na žádné upozornění, a nebo když na něčem trvám, on nechce, šprajcne se a zakousne se mi do ruky třeba. Už jsem ho několikrát i plácla, na což nejsem pyšná, kvůli ničemu jinému se to nikdy nestalo. Všechno ostatní umíme vyřešit, ale s tímhle už si vážně nevím rady. Řešili jste někdo něco podobného?