Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@PavelChytry píše: Více
Takze dite stipnes, proplesknes, das mu sprchu, a kdyz ti nepomuze, tak ho soupnes do decaku? Ja doufam ze uz jsi v tom ustavu 🤔
@arinecka píše: Více
On totiž čeká, že to pomůže, ale jsou děti, na které to nepomůže.
@arinecka píše: Více
No přesně…doufám, ze tenhle clovek v každé diskuzi jen provokuje, protože to co dokáže vyplodit je fakt katastrofa, ale věřím, ze to tak v některých rodinách funguje ![]()
@hanka.br. Opět. Nikde nepíšu o šoupání rodičů do starobince za trest.
Píšu jen o konceptu „umravňování“ nežádoucího chování bitím když argumenty nefungují a ptám se proč u dětí ano a u důchodců tedy ne, když jsou si ty skupiny v mnohém podobné. Obecně.
A opravdu neplatí že kdo na děti nevztáhne ruku, nenastaví hranici a opačně taky ne.
@arinecka píše: Více
Nebylo třeba, děti si nedovolily mě kousat, stačilo říct ne, rozumely tomu, ze bych si to nenechal líbit
Dítě bych po útoku zavřela do pokoje, klidně jen se slovy " kouses", ať se vzpamatuje. Ale vaše osobnostní nastavení evidentně neobsahuje tolik sebelásky. Sprcha, sklep a kousání zpět mi přijdou úplně mimo. Reflexní obrannou přiměřenou facku asi chápu. Ale za nikam nepovede.
@Dn0712 píše: Více
Sebeobrana je v pořádku, naopak není v pořádku nechat se kousat. Kdyby mě kousl pes, nakopnu ho až odletí a je to v pořádku nenechat si to líbit, a bude mi jedno, ze majitel psa ho vychovava bez bití
@PavelChytry a co uděláš, když zkusíš vše z násilných prostředků a nepomůže nic? Takové děti jsou.
Někdy opravdu musí přijít zlom, jako byl u nás, kdy byl vyděšený tím, co mi udělal, protože mu konečně došlo, že to není legrace. Jinde se musí najít způsob, jak to vyřešit jinak. Třeba tím, že pomůžeš najit jiný impuls, jak vybít vztek. Ale násilí často plodí násilí. Víš, kdo mi teď šikanuje kluka? Spolužák, jehož tatínek nešel nikdy pro ránu daleko.
@Anonymní píše: Více
Nevím kam až bych zašel, protože proti kousání stačilo říct Ne a proti rvačce studená sprcha. Ale rozhodně bych si kousání nenechal líbit. Fungovalo ještě bouchání do polštáře a pozornost v podobě různých prací
Zní mi to tak, že se naučil ventilovat emoce, které neumí zvládnout, dost špatnou cestou. Jinak s ním nemusí být vůbec nic špatně… Když je pozitivní i negativní emoce na dítě moc silná, tak si s ní nějak potřebuje poradit. Bohužel váš syn si pomáhá tímhle… Teď bude těžší ho přeučit. Cílem je, aby se naučil jinou reakci na zahlcující emoci… Ačkoliv nejsem pro tělesné tresty, tak v tomhle případě bych na to až tak nedbala a prostě mu fyzicky zamezila v kousání. I za cenu toho, že si pak budu připadat jako hrozná matka. Tohle by si opravdu nikdo neměl nechat líbit - a to ani od dětí. I ta fena kousne vlastní štěně, když překračuje hranice a nenechá se jím terorizovat…
V dané době se nedařilo. Aktuálně je ve fázi, že by neublížil ani mouše a radeji se nechá mlatit.
Jelikož u jednoho dítěte to šlo hned a u druhého opravdu nepomohlo dlouhou dobu nic, tak to beru tak, že každé dítě je jiné a každé dozraje jindy.
Taky se mi to nelíbilo a snažila jsem se, aby přestal, ale ze zde popsaných veci nepomohlo nic. Kousal jen v konečné fázi zoufalosti, kdy už neviděl jiné východisko, třeba když jsem mu davala antibiotika, nikdy mu to neprošlo a stejně potřeboval čas.