Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ano, bojím se že je potřeba se začít srovnávat s tím, že čas, která tě s maminkou čeká je celkem limitovaný a bude podstatné se soustředit na to, abyste ho využili jak jen to půjde.
Paliativní poradna bude nabízet i možnost aby si za nimi zašla i ty, budou mít na tebe víc času a budou umět věci vysvětlit lépe než doktoři. Určitě to využij.
Třeba Cesta Domů nám pomáhala předloni když umírala moje máma a je to něco co nám všem, jak mámě, tak zbytku rodinu fakt dost pomohlo - mohla dožít v klidu doma, v rámci možností bezbolestně a v bezpečí a by věděli co dělat a na koho se obrátit, kdyby se věci horšili.
A lidi v paliativní péči unesou, když budeš vztklá, smutná, nebudeš věcem rozumnět a vůbec.
Chápu tě jak ti je mě maminka umřela na rakovinu, ono to bylo jak na houpačce jednou líp, jednou hůř, jak je na tom tvoje maminka, sama víš jak jsou metastaze pokročilé, je to špatný, nejhorší je jak pokroci až do kostí, to už je blbý. A co můžeš udělat? Být s ní, být ji oporou, nic nezahazovat když už to vypadá blbě, nikdo tu nebudem věčně, přeji hodně sil
@Anonymní píše:
Dobrý den. Dotaz píšu za svoji maminku, je jí 68, na jaře byla hospitalizovaná, byla celá oteklá, zavodněná a zjistili jí srdeční selhání. Měla i ascites - vodu v břiše. Byla slámově žluté barvy a cytologické vyšetření neukázalo žádné anomálie. Pro jistotu jí ještě dělali vyšetření tlustého střeva a močového měchýře, i tam vše v pořádku. Při všech těch vyšetřeních se na CT zjistilo něco na vaječníku, pak jí ještě dělali vyšetření tlustého střeva a močového měchýře, i tam vše v pořádku. Nicméně pořžád tam byly vysoké onkomarkery CA 125, proto byla poslána na onkogynekologii. Ještě před tím tedy byla léčena na to srdeční selhání a a arytmie, brala a bere i léky na ředění krve (Godasal). Na onkogynekologii jí vodu odsávali, pak jí zavedli i trvalý drén, kterým ji vypouští, na cytologickém rozboru našli v té vodě nádorové buňky a začali jí léčit chemoterapiemi, které měli za úkol zmenšit nádor, aby byl snáze vyoperovatelný. Ve zprávě píšou, že má LOKÁLNĚ POKROČILÝ NÁDOR. Což znamená že je hodně pokročilý? Údajně má nějaké metastázy na břišní stěně.
Chemoterapie snáší hodně špatně, stále se jí motá hlava, je slabá, dělá se jí na zvracení, často i zvrací, situaci komplikuje i její kachexie (málo jí, hodně zhubla), má nízký tlak, často i 80/50. Teď má za sebou třetí, měla mít čtyři a doktorka rozhodla, že její stav už neodpovídá další chemoterapii, dostala žádanku do paliativní ambulance, kde, jak čtu, tak už nestojí kvantita život, ale kvalita života, jak čtu, tak takové pomáhání umírat.
Někde jsem na netu četla, že krvavý ascites znamená nádor a nebo tuberkulozu. Ale ona ten krvavý ascites má od té doby, co bere léky na ředění krve, Jezdí jí to sestra z charity pravidelně odsávat a převazovat.To se opravdu nedá nic dělat? Opravdu to znamená, že mi nejbližší člověk, kterého jsem kdy měla a mám, tak umře? Vím, že nemáte zkušenosti, ale třeba každá víte něco, řeknete svůj názor, nemám se s kým poradit a ta bolest a beznaděj, co cítím, je hrozná. Jsem tu anony mně, vzhledem k povaze dotazu asi pochopíte.
Je mi to moc líto
I mně umřela babička na rakovinu vaječníků, podobný věk a podobný průběh. Taky celá otekla, voda v břiše, hledali původce, taky našli metastázy. Konec do 2 let od zjištění diagnózy.
Taky doporučuji navštívit s maminkou paliativní ambulanci, pomohou aby mohla odejít v klidu a pohodlí domova, pokud si to tak přejete.
U babičky to nešlo. Všechny její děti měly své děti a práci, kterou nešlo opustit. Střídali se s pomocí doma, nákupy, ale trvale u ní nikdo být nemohl a nebyly podmínky, aby si ji někdo trvale vzal k sobě. Navíc jako nemocná chtěla mít svůj klid, ne bydlet v bytě s několika malými vnoučaty. Navíc před více než 20 lety nebyla paliativní medicína a domácí hospice na úrovni, co dnes. V období, kdy byla nemocná, byla už vdova, hodně času strávila v závěru života na LDN.
Je mi to moc lito. Me zemrela pribuzna pred mesicem na stejnou diagnozu, podobny vek. Zemrela po roce a pul od zjisteni nemoce. Je to strasne tezky a nespravedlivy. Posilam hodne sil.
Bohužel, už se toho moc dělat nedá. A buď ráda, že je mamce kolik jí je. Na onkologii se léčí a umírají i děti. 68 není tak málo. Aspoň víš, že s ní teď máš trávit čas.
@Anonymní píše:
Bohužel, už se toho moc dělat nedá. A buď ráda, že je mamce kolik jí je. Na onkologii se léčí a umírají i děti. 68 není tak málo. Aspoň víš, že s ní teď máš trávit čas.
Pěkně blbá odpověď!
V úterý umřela známá 35 let, maminka dvou dětí, 10 a 6 let. Měla nevyléčitelný generalizovaný cholanchiocelulární karcinom. Je to nádor s téměř nulovou prognózou. Poté, co byly vyčerpány všechny možnosti tady, léčila se i v Anglii-nejprve vlastní peníze, potom sbírky. Stejně jí to život prodloužilo jen o pár týdnů a z mého pohledu ta cena ani nestála za to.
Je to hrozné neštěstí
Zemřela po roce a 2 měsících od stanovení diagnózy.
@Anonymní píše:
Bohužel, už se toho moc dělat nedá. A buď ráda, že je mamce kolik jí je. Na onkologii se léčí a umírají i děti. 68 není tak málo. Aspoň víš, že s ní teď máš trávit čas.
K čemu taková odpověď
. Ano, nejen na onkologii umírají i mladí lidé, je to hrozné, kruté a nespravedlivé, ale pro zakladatelku to asi útěcha není. Navíc 68 let není vysoký věk a vidět umírat milovanou osobu je velká bolest o to víc, pokud to je máma…
Chápu tvoji bolest, je těžké vidět odcházet někoho, koho máš moc ráda. Z toho co píšeš, se opravdu jedná o velmi pokročilé onemocnění. Zejména celkově špatný zdravotní stav maminky brání další aktivní onkologické léčbě (chemoterapie, biol. léčba, imunoterapie), která by jí už nepomohla, ale jen ublížila. Určitě dobrou paliativní léčbou můžete mamince zkvalitnit poslední týdny či měsíce života. Doporučuji např. Cestu domů…přeji hodně sil
Dobrý den. Dotaz píšu za svoji maminku, je jí 68, na jaře byla hospitalizovaná, byla celá oteklá, zavodněná a zjistili jí srdeční selhání. Měla i ascites - vodu v břiše. Byla slámově žluté barvy a cytologické vyšetření neukázalo žádné anomálie. Pro jistotu jí ještě dělali vyšetření tlustého střeva a močového měchýře, i tam vše v pořádku. Při všech těch vyšetřeních se na CT zjistilo něco na vaječníku, pak jí ještě dělali vyšetření tlustého střeva a močového měchýře, i tam vše v pořádku. Nicméně pořžád tam byly vysoké onkomarkery CA 125, proto byla poslána na onkogynekologii. Ještě před tím tedy byla léčena na to srdeční selhání a a arytmie, brala a bere i léky na ředění krve (Godasal). Na onkogynekologii jí vodu odsávali, pak jí zavedli i trvalý drén, kterým ji vypouští, na cytologickém rozboru našli v té vodě nádorové buňky a začali jí léčit chemoterapiemi, které měli za úkol zmenšit nádor, aby byl snáze vyoperovatelný. Ve zprávě píšou, že má LOKÁLNĚ POKROČILÝ NÁDOR. Což znamená že je hodně pokročilý? Údajně má nějaké metastázy na břišní stěně.
Chemoterapie snáší hodně špatně, stále se jí motá hlava, je slabá, dělá se jí na zvracení, často i zvrací, situaci komplikuje i její kachexie (málo jí, hodně zhubla), má nízký tlak, často i 80/50. Teď má za sebou třetí, měla mít čtyři a doktorka rozhodla, že její stav už neodpovídá další chemoterapii, dostala žádanku do paliativní ambulance, kde, jak čtu, tak už nestojí kvantita život, ale kvalita života, jak čtu, tak takové pomáhání umírat.
Někde jsem na netu četla, že krvavý ascites znamená nádor a nebo tuberkulozu. Ale ona ten krvavý ascites má od té doby, co bere léky na ředění krve, Jezdí jí to sestra z charity pravidelně odsávat a převazovat.
To se opravdu nedá nic dělat? Opravdu to znamená, že mi nejbližší člověk, kterého jsem kdy měla a mám, tak umře? Vím, že nemáte zkušenosti, ale třeba každá víte něco, řeknete svůj názor, nemám se s kým poradit a ta bolest a beznaděj, co cítím, je hrozná. Jsem tu anony mně, vzhledem k povaze dotazu asi pochopíte.