Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
@Enmamma to je dobrý nápad, tam by mohli vědět co dělat v případě podezření. Na OSPODu bych asi neuspěla, u nas ve městě zrovna dvakrát nefunguje… Mame ho tu spíše na okrasu ( vim, vzhledem k mému zaměstnání)
@AlenaSu chápu, ja sama sebe uz dva měsíce přemlouvam, ze to neni tak jak. Si myslím, ze dítě treba jen nechce spát, nebo ma nějaké zdravotní potíže… Jenže prostě me to nenechá jen tak… Přes den, se to da.. Člověk něco dělá je všeobecný srumec, takže člověk neslyší vše.. Ale večer je to vážně síla… Ja také netvrdím, ze to tak je.. Jen z mého pohledu, mi to nepřijde úplně v pořádku. @Hoa Mai, zajímavý typ, děkuji… Ono se nejedna o miminko. V baráku mam mimco jen ja. Jinak tu jsou děti (podle vzhledu typuji) 2roky a výše…
@yareah právě, ja vim sama moc dobře, ze vse co mam jsou jen moje domněnky a nepřímé dukazy.. A nerada bych někoho obvinila neprávem… Ale na druhou stranu, ono se to fakt neda poslouchat… Kdyby to bylo jednou za cas, člověk nad tim i mavne rukou, ale několikrát denne, a defakto cely večer. Mužskýmu hlasu jde občas i rozumně, řve většinou sklapni a podobne… Říkám si, kdyby to bylo ze zdravotních důvodů, rodič by takto nereagoval…
Tak držím palce když se to nedá poslouchat ať máš doma andilka a nevzteka se, asi neuvěříš ale pro toho rodiče to taky neni žádný super zážitek a taky to nechce poslouchat natož jestli si tak jako jsem si vždycky říkala já ještě řekne proboha co si asi myslí lidi kolem vždyť to vypadá jak kdybych jí tu dělala kdoví co a přitom sedím kus od ní a už nevím co s ní protože všechny pokusy dítě uklidnit končí jen ještě hlasitějším vřískáním ![]()
@Ravedd amen. Kdo měl doma dráždivější nebo uvztekané dítě tak prostě ví jak to někdy je.
@Čtyřlístek2 nevztekejte se hned. Můj dotaz byl směrovány spíše na to, jak zjistit co se tam deje, a ne na to jestli volat nebo nevolat socialku. Ja chapu, ze děti jsou ukricene ( me se to naštěstí zatím vyhnulo) ale myslím si ze je rozdíl mezi ukricenosti a pláčem. Určitě nejsem nějaká stourava sousedka, ale nepřijde mi normalni, kdyz dítě uz pred 2 měsíce každý den, několikrát denně fakt zoufale brečí. Dokázala bych to pochopit s pauzama, nebo nevim. A hlavně pochybuji ze malé dítě si řekne, ano kazdy den budu brečet od 15 hodin a potom třeba od 20. Blbost. Tim, ze je to v pravidelne intervali působí to spíše, ze se někdo z rodiny v tu hodinu vrací domů. Chápu ze z mojim postojem nemusíte souhlasit, ale nac se chovat povysene taktéž nechápu…
@Anonymní píše:
@Čtyřlístek2 nevztekejte se hned. Můj dotaz byl směrovány spíše na to, jak zjistit co se tam deje, a ne na to jestli volat nebo nevolat socialku. Ja chapu, ze děti jsou ukricene ( me se to naštěstí zatím vyhnulo) ale myslím si ze je rozdíl mezi ukricenosti a pláčem. Určitě nejsem nějaká stourava sousedka, ale nepřijde mi normalni, kdyz dítě uz pred 2 měsíce každý den, několikrát denně fakt zoufale brečí. Dokázala bych to pochopit s pauzama, nebo nevim. A hlavně pochybuji ze malé dítě si řekne, ano kazdy den budu brečet od 15 hodin a potom třeba od 20. Blbost. Tim, ze je to v pravidelne intervali působí to spíše, ze se někdo z rodiny v tu hodinu vrací domů. Chápu ze z mojim postojem nemusíte souhlasit, ale nac se chovat povysene taktéž nechápu…
Já vás neznám, takže nesoudim, ale ta situace má s největší pravděpodobností úplně obyčejná vysvětlení. Proč by mělo byt důvodem že se vrací domů někdo kdo dítěti ubližuje, nejde spíš o pravidelné činnosti které mu vadí? Cvičení, spánek, koupání, ošetření něčeho, probuzení, nasazení brýlí, cokoliv. Mám osobně pocit že možná nemate dlouho od porodu a možná to vnímáte hodně úzkostně což hormony mohou způsobit ale já bych se na vašem místě opravdu bála co té rodině můžete způsobit
nikdy nevíte na koho narazí pokud byste došla až ke kontaktování úřadů, jestli zrovna nebudou mít doma nepořádek, táta nebude mít zrovna popito, těžko říci, ale aby to dítě nakonec netrpělo bez rodičů kteří jej měli rádi kvůli hloupé náhodě a vaší domýšlivosti. Já bych opravdu neignorovala jasné známky násilí na dítěti - modřiny, zanedbání péče - nechávají dítě samotné atd. Ale do toho že jim dítě často brečí bych prostě nos nestrkala protože to je u dětí normální projev nesouhlasu, vzdoru, nepohodlí které ale vůbec nemusí být týráním a je to spíš hodně nepravděpodobné
A již jsem psala, znám jednu rodinu kde byli na děti opravdu velmi zlí a ty děti si rozhodně nemohli dovolit několik hodin plakat, to by si nedovolili. Pochopte že pro všechny rodiče je pláč dítěte většinou zátěž a týrající rodiče sotva budou denně poslouchat jak jejich dítě pláče, nejspíš by ho vždy tak radikálně umlčeli že by to dítě mělo i strach začít plakat. Tatínek se asi nechová dokonale, ale pokud sama rikate že dítě jim denně rve, asi to taky není pro ně snadné zvládat. Já ty lidi neznám, ale opravdu si myslím že plačící batole není důvod k podezření na rodiče tyrany, to mi přijde přes čáru ![]()
@Ravedd palce držet nemusíte. Dcerka andílek je a vždy byla. Jaký bude syn nevím, ale vzhledem k tomu zenje vychovavany láskou, tak se mi vážně nestane aby mi dva mesice v kuse brečel. 😏 Trošku mi prijde, ze vy i ja se bavíme o něčem jinem. Ja chapu brečíci i píštici dítě, dokonce i moje andělské dítě si občas na chvíli zabreci. co nechápu je dítě, které zoufale breci každý den uz dva měsíce v kuse, breci tak ze ho slyším o dvě, nebo tři patra výš i přes zapnutou televizi a stejně tak ukriceneho tatínka.
@Anonymní píše:
@Ravedd palce držet nemusíte. Dcerka andílek je a vždy byla. Jaký bude syn nevím, ale vzhledem k tomu zenje vychovavany láskou, tak se mi vážně nestane aby mi dva mesice v kuse brečel. 😏 Trošku mi prijde, ze vy i ja se bavíme o něčem jinem. Ja chapu brečíci i píštici dítě, dokonce i moje andělské dítě si občas na chvíli zabreci. co nechápu je dítě, které zoufale breci každý den uz dva měsíce v kuse, breci tak ze ho slyším o dvě, nebo tři patra výš i přes zapnutou televizi a stejně tak ukriceneho tatínka.
Mluvíme o tom samým. Já mám taky jinak hodný dítě ale jakmile něco chce a já nepovolím je malér na světě a jestli vychovávat s láskou znamená že dovolím to co dovolit nechci hlavně ať dítě zoufale neječí a nepiští tak potom asi máme každá jinou představu co to je vychovávat s láskou a moje dítě tedy vychovávané s láskou asi není protože jí opravdu nedovolím k večeři lízátko jen ať nepiští ![]()
@Čtyřlístek2 ano, máte pravdu v tom, ze to vážně tak být nemusí a vse je normlani… Trochu mi zde i pomohli komentáře jiných, kteří uváděli zkušenosti kricicich děti a podobne, i přesto ze se nic nedělo. Ja tohle neznám, možná proto k tomu mam takový přístup, možná jak píšete hormony… Na druhou stranu, právě proto ze člověk nic neví, a nebudeme si nic nalhávat působit to může různě a tato situace zrovna na me působí takto, si nemyslím ze je špatné, abych nějak „po svém“ zjistila co se tam děje. A buď budu v klidu, protože zjistím ze se nic neděje a nebo zjistím, ze tam vážně dochází k násilí a to už bych chtěla řešit dál. Ale možná jsem to špatně nepsal hned na začátku… Určitě nikam Nebudu volat nebo běhat na socialku, aniž bych k tomu měla pádný důvod ![]()
@Anonymní píše:
@Čtyřlístek2 ano, máte pravdu v tom, ze to vážně tak být nemusí a vse je normlani… Trochu mi zde i pomohli komentáře jiných, kteří uváděli zkušenosti kricicich děti a podobne, i přesto ze se nic nedělo. Ja tohle neznám, možná proto k tomu mam takový přístup, možná jak píšete hormony… Na druhou stranu, právě proto ze člověk nic neví, a nebudeme si nic nalhávat působit to může různě a tato situace zrovna na me působí takto, si nemyslím ze je špatné, abych nějak „po svém“ zjistila co se tam děje. A buď budu v klidu, protože zjistím ze se nic neděje a nebo zjistím, ze tam vážně dochází k násilí a to už bych chtěla řešit dál. Ale možná jsem to špatně nepsal hned na začátku… Určitě nikam Nebudu volat nebo běhat na socialku, aniž bych k tomu měla pádný důvod
No tak ono to bohužel vyznělo jako že hned kontaktovat úřady. Osobně si myslím to co už bylo výše že týraný děti jsou zamlkly a nejspíš by ani nebrečely protože se bojí co bude když budou zlobit
Nezlob se na mě, ale fakt bys byla radši, aby někdo třeba roky týral dítě a lidi to jen poslouchali, aby se třeba náhodou nevinná maminka „nezhroutila“? Za mě nepříjemnost dospělé osoby se zbytečnou návštěvou sociálky je nepoměrně menší zlo, než léta týrání dítěte ![]()
@Ziuatanejo píše:
@AlenaSuNezlob se na mě, ale fakt bys byla radši, aby někdo třeba roky týral dítě a lidi to jen poslouchali, aby se třeba náhodou nevinná maminka „nezhroutila“? Za mě nepříjemnost dospělé osoby se zbytečnou návštěvou sociálky je nepoměrně menší zlo, než léta týrání dítěte
No tak týraný dítě by neřvalo celý odpoledne to si asi nikdo z nás nedovede představit co by mu za to rodiče udělali. A nepříjemnost… Zažila jsi někdy tuhle nepříjemnost??největší nepříjemnost je to pro to dítě. Mimochodem myslíš že pediatr by si nevšiml modřin?
Já zakladatelku úplně chápu, od svých dětí takový řev neznám a když se dvě patra nad námi, po přistěhování nových sousedů začal pravidelně ve dne v noci ozývat zvláštní nářek cca dvouletého dítěte, doprovázený řevem maminky, která dítě titulovala i výrazy jako debile a šmejde, byla jsem na nervy. Jednou v noci jsem na ně už zavolala policii, měla jsem strach, že se malému něco stane. Nic nezjistili, maminka prý tvrdí, že je vše v pořádku. Měla jsem pocit marnosti jako blázen. Při dalším takovém nářku jsem to znovu psychicky nevydržela a vlítla jsem tam sama, bušila jsem na dveře jak vzteklá a když otevřela paní s uřvaným usopleným mrňouskem, začala mi vysvětlovat, že malej strašně zlobí a už neví co s ním, ale rozhodně mu nikdo neubližuje. Za ní stál v pozadí jak šedá eminence její chlap a ten neříkal nic. No bála jsem se, ale ten pocit, že někdo něco může dělat malýmu děcku byl silnější. Nakonec jsem se omluvila a šla jsem domů. Musím ale říct, že každopádně od té doby, je to o hodně lepší. Pláč se teď ozývá jen málo a většinou netrvá dlouho, tak snad to opravdu nejsou žádní tyrani. Ve střehu jsem pro jistotu pořád, i když těžko říct, co bych zmohla. Aspoň bych to zkusila.
@Anonymní píše:
Ahoj, předem se omlouvám za anonym. A za možná tvrdě napsaný nadpis, ale nevěděla jsem jak téma uchopit.
Bydlím v paneláku, a již přes dva měsíce v určitých intervalech, ale kazdy den, nam tu opravdu ošklivé pláče, jeci, pisti menší dítě. (obcas jde slyšet krik mužskeho hlasu) Myslela jsem, ze vím odkud vítr vane, jelikož to začalo po nastěhování neprizpusobive rodiny, ale po nějaké době jsem zjistila, ze to bude ASI jiná rodina. O co mi jde. Mam sama doma dvě děti, 5let a 4mesice, takže vážně nemůžu furt chodit po baráku a zjišťovat odkud se pláč ozývá. Kdyz uz jsem šla, tak plac po mem odchodu z bytu ustal… Co by jste dělali vy? Mam oslovit sousedy? Ten pláč, me vážně ubiji ( opravdu to neni klasický pláč)…
Rovnou i odpovím, ze po zjištění, chci učinit další kroky, ale zároveň nechci, aby rodina vrdela, ze zjišťuji, co se deje…
Mám dítě s Aspergerem, tedy autistu, kterého vzdělávám doma. Občas mívá záchvaty vzteku, které vychází z naprostých banalit. I když se snažím preventivně záchvatům vzteku a zuřivosti předcházet, ne vždy se mi to daří. Dělá obrovské pokroky, přesto občas neskutečně ječí. Kdyby na mě takto někdo přišel, a že mám svědomí čisté, naopak mi péče o dceru, která není standardní, naprosto ničí zdraví, podám trestní oznámení na PČR za křivé obvinění. Pediatr o celé situace ví, o všem ví i nejbližší. Také bych měla ráda doma naprostý klid, ale ne vždy je to možné. Radím ti, aby ses do toho nepletla. Moje dítě má podmínky, o kterých si mohou jiné děti nechat leda tak zdát, přesto mi to vrací takto. A ano, nemůže za to. Taky mám občas pocit, že táhne můj sociální status dolů, ale starám se jak nejlépe mohu. Kdybys přišla takto za mnou, celá věc by se obrátila proti tobě, takže ti radím se vykašlat na křivá obvinění, hledět si svého, a nezatěžovat zbytečně někoho, o kom nic nevíš. Ano vážení přátelé, přesto že dceru miluji, podruhé bych si žádné dítě nepořídila, protože nikdo předem nemůžete vědět, jaké dítě se vám narodí. Mně dítě zničilo život, a ani ta trocha lásky mi to už bohužel nevynahradí. A to zdaleka moje dítě nepředvádí to, co popisuje jiná uživatelka v diskusi „Nevím, co s dcerou, Bohnice, rozvod“.
@Anonymní píše:
Já zakladatelku úplně chápu, od svých dětí takový řev neznám a když se dvě patra nad námi, po přistěhování nových sousedů začal pravidelně ve dne v noci ozývat zvláštní nářek cca dvouletého dítěte, doprovázený řevem maminky, která dítě titulovala i výrazy jako debile a šmejde, byla jsem na nervy. Jednou v noci jsem na ně už zavolala policii, měla jsem strach, že se malému něco stane. Nic nezjistili, maminka prý tvrdí, že je vše v pořádku. Měla jsem pocit marnosti jako blázen. Při dalším takovém nářku jsem to znovu psychicky nevydržela a vlítla jsem tam sama, bušila jsem na dveře jak vzteklá a když otevřela paní s uřvaným usopleným mrňouskem, začala mi vysvětlovat, že malej strašně zlobí a už neví co s ním, ale rozhodně mu nikdo neubližuje. Za ní stál v pozadí jak šedá eminence její chlap a ten neříkal nic. No bála jsem se, ale ten pocit, že někdo něco může dělat malýmu děcku byl silnější. Nakonec jsem se omluvila a šla jsem domů. Musím ale říct, že každopádně od té doby, je to o hodně lepší. Pláč se teď ozývá jen málo a většinou netrvá dlouho, tak snad to opravdu nejsou žádní tyrani. Ve střehu jsem pro jistotu pořád, i když těžko říct, co bych zmohla. Aspoň bych to zkusila.
A teď mi vysvětli, jak mužů regulovat řev u autisty, u kterého mi všichni odborníci radí nechat vyřvat? Že ty něco neznáš, neznamená, že to neexistuje.
@Anonymní píše:
@Čtyřlístek2 nevztekejte se hned. Můj dotaz byl směrovány spíše na to, jak zjistit co se tam deje, a ne na to jestli volat nebo nevolat socialku. Ja chapu, ze děti jsou ukricene ( me se to naštěstí zatím vyhnulo) ale myslím si ze je rozdíl mezi ukricenosti a pláčem. Určitě nejsem nějaká stourava sousedka, ale nepřijde mi normalni, kdyz dítě uz pred 2 měsíce každý den, několikrát denně fakt zoufale brečí. Dokázala bych to pochopit s pauzama, nebo nevim. A hlavně pochybuji ze malé dítě si řekne, ano kazdy den budu brečet od 15 hodin a potom třeba od 20. Blbost. Tim, ze je to v pravidelne intervali působí to spíše, ze se někdo z rodiny v tu hodinu vrací domů. Chápu ze z mojim postojem nemusíte souhlasit, ale nac se chovat povysene taktéž nechápu…
Jo a bacha na to, pokud bydlí ti lidé v domě teprve krátce, dítěti trvá přibližně půl roku, než se adaptuje na nové prostředí. Taktéž jsme se stěhovali, když si moje nestandardní dítě zvyklo na nové prostředí, kde se cítilo bezpečně, začalo se teprve parádně prezentovat. No a co s tím jako, papíry na hlavu sice má, ale mně to v životě nijak nepomůže. Mě ta péče o náročné dítě dokonce zabíjí, takže jako poslední hřebík do rakvičky by byla podobná situace, kdy by mě někdo falešně obvinil, třeba spouštěčem rakoviny.