Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevím, co bych dělala, ale chci ti napsat, že je moc dobře, že jsi všímavá! Kolik dětí už doplatilo na to, že okolí zavíralo oči.
Pokud dítěti někdo ubližuje, doufám, že se to i díky tobě podaří vyřešit a dítě bude v bezpečí. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, předem se omlouvám za anonym. A za možná tvrdě napsaný nadpis, ale nevěděla jsem jak téma uchopit.
Bydlím v paneláku, a již přes dva měsíce v určitých intervalech, ale kazdy den, nam tu opravdu ošklivé pláče, jeci, pisti menší dítě. (obcas jde slyšet krik mužskeho hlasu) Myslela jsem, ze vím odkud vítr vane, jelikož to začalo po nastěhování neprizpusobive rodiny, ale po nějaké době jsem zjistila, ze to bude ASI jiná rodina. O co mi jde. Mam sama doma dvě děti, 5let a 4mesice, takže vážně nemůžu furt chodit po baráku a zjišťovat odkud se pláč ozývá. Kdyz uz jsem šla, tak plac po mem odchodu z bytu ustal… Co by jste dělali vy? Mam oslovit sousedy? Ten pláč, me vážně ubiji ( opravdu to neni klasický pláč)…
Rovnou i odpovím, ze po zjištění, chci učinit další kroky, ale zároveň nechci, aby rodina vrdela, ze zjišťuji, co se deje…
Zkus se poradit na Lince bezpečí nebo OSPODu. Jsi skvělá, že k tomu nejsi lhostejná. To dítě může být vážně nemocné, mít poruchy chování, ale může být i týrané. V prvním případě budeš za blbce, v druhém za hrdinu. Já bych to ale riskla. Radši bych byla za blbce, než zjistit, že jsem nic neudělala a někdo v mé blízkosti utýral dítě.
Asi bych se zeptala i nějakých sousedů, třeba jen cvičí Vojtovku. Ale lepší se vyptávat, zjišťovat, než se na to vykašlat a pak žít s pocitem viny, že jsi nezareagovala.
Já nevím, jsem asi vůči tomuto trošku skeptická, ale přijde mi, že to občas lidi s tou pozorností na druhé přehání. Moje děti též přes den pláčou a důvody jsou různé: něco zakážu, vztek, únava, dostane na zadek. Druhá dcera je dost nervák, takže měla období, že řvala skoro pořád a rozhodně to nebyl standartní pláč, ale řev, jako kdybych jí řezala ruku (několikrát denně). Vím, co to dělalo s mou psychikou a kdyby na mě v té chvíli poslala nějaká příliš horlivá sousedka socialku, tak se normálně zhroutím, protože byly chvíle, kdy už jsem fakt nevěděla, co s ní mám dělat. A myslím, že mě bylo taky kolikrát slyšet až ven.
Nechci se nikoho zastávat, ani Vás zakladatelko hanit, ale dávám Vám pohled z druhé strany. Věci někdy nejsou takové, jak si myslíte nebo se Vám zdají.
Nechala bych to být, ale byla ostražitá dál. Moje dcera měla období, že neplakala, ale neuvěřitelně ječela, jako by jí někdo ubližoval. Vše přešlo, teď je to šikovná veselá holčina.
Ja bych se snazila s tou rodinou, na kterou mam podezreni, navazat pratelske sousedske vztahy a treba nenapadne pokecat na tema, jaka je s vychovou malych deti fuska. A uvidis, co to jsou za lidi, jak se budou projevovat, co z nich vyleze. Je mozne, ze budou divni, pak bych jednala. Ale treba nase nejmladsi byla tak narocne miminko, ze jecela naprosto neuveritelnym a silenym zpusobem, kdykoliv jsem ji dala z rukou, a to treba i jen kdyz jsem ji prebalovala. Dite sousedu melo priserne batoleci obdobi a zase se os nich ozyvaly zvuky, jako kdyby nekdo nekoho rezal a jeste u toho demoloval byt. A puvodcem byla roztomila trileta holcicka. Rodice celkem dobre znam, navic jsem vedela, z ceho je schopna chytnout amok, aniz by na ji nekdo i zvysil hlas, jinak bych o volani socialky vazne uvazovala.
@AlenaSu píše:
Já nevím, jsem asi vůči tomuto trošku skeptická, ale přijde mi, že to občas lidi s tou pozorností na druhé přehání. Moje děti též přes den pláčou a důvody jsou různé: něco zakážu, vztek, únava, dostane na zadek. Druhá dcera je dost nervák, takže měla období, že řvala skoro pořád a rozhodně to nebyl standartní pláč, ale řev, jako kdybych jí řezala ruku (několikrát denně). Vím, co to dělalo s mou psychikou a kdyby na mě v té chvíli poslala nějaká příliš horlivá sousedka socialku, tak se normálně zhroutím, protože byly chvíle, kdy už jsem fakt nevěděla, co s ní mám dělat. A myslím, že mě bylo taky kolikrát slyšet až ven.
Nechci se nikoho zastávat, ani Vás zakladatelko hanit, ale dávám Vám pohled z druhé strany. Věci někdy nejsou takové, jak si myslíte nebo se Vám zdají.
U nás taky tak stačí abych něco zakázala a skoro tříletá je schopná chytit hysterák jak kdybych jí zabíjela
![]()
@AlenaSu píše:
Já nevím, jsem asi vůči tomuto trošku skeptická, ale přijde mi, že to občas lidi s tou pozorností na druhé přehání. Moje děti též přes den pláčou a důvody jsou různé: něco zakážu, vztek, únava, dostane na zadek. Druhá dcera je dost nervák, takže měla období, že řvala skoro pořád a rozhodně to nebyl standartní pláč, ale řev, jako kdybych jí řezala ruku (několikrát denně). Vím, co to dělalo s mou psychikou a kdyby na mě v té chvíli poslala nějaká příliš horlivá sousedka socialku, tak se normálně zhroutím, protože byly chvíle, kdy už jsem fakt nevěděla, co s ní mám dělat. A myslím, že mě bylo taky kolikrát slyšet až ven.
Nechci se nikoho zastávat, ani Vás zakladatelko hanit, ale dávám Vám pohled z druhé strany. Věci někdy nejsou takové, jak si myslíte nebo se Vám zdají.
To si říkali i sousedi rodiny dětí, jejichž jednoho chlapečka mám v pěstounské péči. Roky ty děti týrali a našeho kloučka málem utýrali k smrti.
Náš syn taky ječí jak pominutej a stačí k tomu, aby jsme třeba jen vypnuli televizi. Je mu rok a půl a začíná vzdorovat. Bouchá do dveří, kope do země a ječí jak když ho na nože berou a dělá to hlavně když mu na něco řeknu ne. Tohle je ošemetný, můžeš buď pomoci dítěti nebo úplně zničit zoufalý rodiče. S některými dětmi to není lehký a věřím tomu, že to občas může znít jinak, než to ve skutečnosti je. Nejdřív bych si toho zkusila zjistit víc.
Raději zasáhnout než nedělat nic. Když se tvá domněnka nepotvrdí, tak se nic neděje. Pokud se ale něco děje, tak je potřeba to zarazit a je dobře, že jsi všímavá.
@Ravedd píše:
U nás taky tak stačí abych něco zakázala a skoro tříletá je schopná chytit hysterák jak kdybych jí zabíjela![]()
Ale uz i to, ze obcas slyšela hlasitý muzsky hlas je podezrele…
Treba to dite nenormalne breci kvuli blbosti, ale je pravděpodobně i to týrání..
@_.Emilyyy tak podle hlasiteho mužského hlasu bych to teda nehodnotila jako podezrele. Muj muz ma hodne silny hlas. Je slyšet hodne daleko a kdyz zvedne hlas na malého nebo na nej zakrici tak ho musi byt venku krásně slyšet.
@AnnaNuvoletta07 nic se neděje?
no to se teda děje, nezlobte se, ale ty rodiče toho treba už mají plne zuby. Mají rvouna, co řve pomalu 24/7,nespi atd. A nějaká zvědavá dáma jim tam pošle socialku.
ty opletacky kvůli tomu, ostuda. Fakt super stav ![]()
A muzsky hlas opravdu není smerodatny. Já jsem taky slyšet. Když zarvu, otrasaji se skleničky i u sousedů. I když mluvím normálně jsem dost slyšet. Částečně za to může ztráta sluchu, částečně můj hlas.
Takže ať si paní nejdřív zjistí nějaké info, než aby někomu zbytečně udělal problémy.
Mam doma malýho draka. Holčičku. A ta má teda ve zvyku občas řvát jak kdybych jí rvala ruce, má to od malinka. a je schopná řvát tímhle stylem i hodinu v kuse. To už pak chodim do obýváku a řvu do polštáře (jako řvu, ne brečim) a kolikrát jsem zhroucená řvala i na ní. Kdos bez viny hoď kamenem, pyšná na to nejsem, chodila jsem kvůli tomu i k odborníkům. Ale nikdy jsem tý holce fyzicky neublížila. Prostě nikdy. Byla jsem na ní bez možnosti hlídání neustále sama, spánková deprivace.. a kdyby ma mě někdo zavolal ještě sociálku, asi bych skočila z okna. Jako reálně.
Holka je naprosto v pořádku, nezanedbaná, chodíme ven, čistá, návyky má v pořádku a když jsem i já odpočatá a ona neřve třeba 5 dní v kuse, všechno je u nás zalitý Sluncem.
Já sama jsem týraný dítě.. a taky málem utýraný k smrti. A poslední, podle čeho se dalo zjistit že jsem týraná byl řev. Byla jsem zmalovaná jak obraz a nikdo to nenahlásil. Vygradovalo to zbitím do bezvědomí a Bohnicema. Týraný dítě, pokud chodí s rodiči ven, má i jiný znaky než že dítě často přes den brečí. Zjistila bych si víc informací, než nějakým třeba i unaveným rodičům přidávat starosti, který jim můžou akorát přitížit.
Ahoj, předem se omlouvám za anonym. A za možná tvrdě napsaný nadpis, ale nevěděla jsem jak téma uchopit.
Bydlím v paneláku, a již přes dva měsíce v určitých intervalech, ale kazdy den, nam tu opravdu ošklivé pláče, jeci, pisti menší dítě. (obcas jde slyšet krik mužskeho hlasu) Myslela jsem, ze vím odkud vítr vane, jelikož to začalo po nastěhování neprizpusobive rodiny, ale po nějaké době jsem zjistila, ze to bude ASI jiná rodina. O co mi jde. Mam sama doma dvě děti, 5let a 4mesice, takže vážně nemůžu furt chodit po baráku a zjišťovat odkud se pláč ozývá. Kdyz uz jsem šla, tak plac po mem odchodu z bytu ustal… Co by jste dělali vy? Mam oslovit sousedy? Ten pláč, me vážně ubiji ( opravdu to neni klasický pláč)…
Rovnou i odpovím, ze po zjištění, chci učinit další kroky, ale zároveň nechci, aby rodina vrdela, ze zjišťuji, co se deje…