Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ubrečená máma = ubrečené dítě?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
21.6.22 15:51
Ubrečená máma = ubrečené dítě?
Ahoj holky, jsem těhotná a straší mě moje vlastní máma, že doufá, že malý nebude po mě, že jsem jako malá neustále brečela.
No od té doby mi to samozřejmě leží v hlavě a hledám, zda je toto fakt dedičné a mám se bát? 
Jaké máte zkušenosti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.6.22 15:52
@azer_ta píše:
Ahoj holky, jsem těhotná a straší mě moje vlastní máma, že doufá, že malý nebude po mě, že jsem jako malá neustále brečela.No od té doby mi to samozřejmě leží v hlavě a hledám, zda je toto fakt dedičné a mám se bát?
Blbost
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.22 16:06
Spíš bych řekla, že teď nervovat se a brečet v těhotenství. Tak to by mohlo mít vliv. Pocity se mohou na děti přenášet a nejen to. Vím o dítěti, jehož máma se v těhotenství opařila a její dítě má stejný flek na tom samém místě, jak má mamka.
Snaž se myslet pozitivně. Užívat si. Klidně dítěti v břichu pouštěj hezkou a uklidňují hudbu. Čti hlasitě něco pěkného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.22 16:07
Prosím tě, mě moje máma celé dětství tloukla do hlavy, jak jsem byla naprosto šílené, nemožné, neuvěřitelně uřvané dítě, jak se málem zhroutila a jaká byla hrdinka, že to nějak přežila, že by to žádná jiná ženská se mnou nedala. No…když jsem dospěla a srovnala si v hlavě, jak je to s miminy v okolí, vyšlo mi, že jsem byla průměrné, možná spíš klidnější dítě . Ale ona vždycky měla sklony k hysterčení, přehánění. Takže já myslím že ano, ale za předpokladu, že bys ubrečená byla teď a dítě to z tebe cítilo. Co jsi dělala jako mimino mu bude srdečně jedno. Kolikrát i dvě děti stejných rodičů jsou úplně různé.
- Citovat
- Upravit
21.6.22 16:09
Děkuju, to zní přesně jako moje mamka 😁 má takové ty metody, že když jsem dlouho brečela, dali mě pod studenou vodu na „zklidnění“ atd takže si taky říkám, že by problém mohl být spíš jinde
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ludmilaadamkova
21.6.22 16:11
@Kelsey To je zajímavý..taky jsem netušila, že se to takhle může v těhotenství přenášet, ale dává to mnohem větší smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.22 16:13
@azer_ta
No, a vůbec jsem nespala, rozuměj jako novorozenec jsem si dovolila se budit po hodině a půl přes noc i přes den, ale ona byla tak vyčerpaná, že na mateřské běhala s kočárem po sportech, vždycky mě někde odstavila (tak strašné neodložitelné dítě jsem byla, že to zřejmě bez problémů šlo), a s kámoškama hrála volejbal a podobně. Jako malá jsem to fakt prožívala, jak moc jsem maminku trápila, při první příležitosti kdy jsem si zkusila být opravdu zapřažená a vyčerpaná, i když to s dětmi ještě nemělo co dělat, mi to začalo připadat k smíchu. Řeči maminek radši moc neřešit, doba byla jiná a čas vzpomínky zkresluje 
- Citovat
- Upravit
21.6.22 16:14
Tak za dob našich babiček nebyly ty naše houpátka a různí usínáčci atd. Tvoje mamka bude koukat, jaké jsou teď možnosti. U nás se zas nechápalo, že nechci žádný drnkací odpružený kočár. Což za nás bylo běžné. Nechtěla jsem to. Nelíbí se mi takove kočáry a ta kola od traktorů. Prý jsem si vybrala moc tvrdý kočár. Přesně takový jsem chtěla. Moderní kočár.
Jsem babuškám řekla, že budu vozit děti v kočáru a ne v pojízdné trampolíně rozvrzané.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.22 16:18
@azer_ta píše:
Ahoj holky, jsem těhotná a straší mě moje vlastní máma, že doufá, že malý nebude po mě, že jsem jako malá neustále brečela.No od té doby mi to samozřejmě leží v hlavě a hledám, zda je toto fakt dedičné a mám se bát?
Kravina, já byla ubrečený dítě a můj syn je úplný opak, takže klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.22 16:19
@Kelsey
U nás zas bylo totálně nepochopeno, jak můžeme chtít kočár, který složíme do auta. Kočár přece musí být pořádný, velký, bytelný, s pevným podvozkem aby se tam dal vozit nákup (pro který pěšky ani normálně nechodím, max dokoupit pár věcí). A kam bychom jako s miminem měli autem jezdit.
- Citovat
- Upravit
21.6.22 16:23
@Anonymní píše:
Prosím tě, mě moje máma celé dětství tloukla do hlavy, jak jsem byla naprosto šílené, nemožné, neuvěřitelně uřvané dítě, jak se málem zhroutila a jaká byla hrdinka, že to nějak přežila, že by to žádná jiná ženská se mnou nedala. No…když jsem dospěla a srovnala si v hlavě, jak je to s miminy v okolí, vyšlo mi, že jsem byla průměrné, možná spíš klidnější dítě
ale mohlas být, resp. mohlas být vynervená z matky. Hysterky přenášejí svoje dramata na okolí a vtahují ostatní 
do svých dramat. A (malé) děti poznají ten neklid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.22 16:23
@Anonymní píše:
Prosím tě, mě moje máma celé dětství tloukla do hlavy, jak jsem byla naprosto šílené, nemožné, neuvěřitelně uřvané dítě, jak se málem zhroutila a jaká byla hrdinka, že to nějak přežila, že by to žádná jiná ženská se mnou nedala. No…když jsem dospěla a srovnala si v hlavě, jak je to s miminy v okolí, vyšlo mi, že jsem byla průměrné, možná spíš klidnější dítě
Moje máma to samý non plus ultra 
Btw mám uplakanější miminko (nemám takový ten kousek co řve úplně celý den, to ne, ale prvních pár týdnů prostě byl řev pár hodin v kuse každý den, až do noci, a teď je to tak, že jakmile odložím, je pláč - má dva měsíce) a ono se na tom dá najít i něco pěkného. Takové dítě má dobrou „životní energii“ nebo jak to říct, je snaživé - protože nerezignuje a stále se snaží okolí komunikovat své potřeby (pláč je to hlavní, co k tomuhle účelu má).
Proč miminka v kojeňáku kolikrát leží zticha jako housky - protože ví, že nemá smysl plakat. Moje dcera ví, že MÁ smysl plakat, že jí v tom nenechám ( aspoň budu s ní, i když to zrovna není něco s čím bych mohla pomoct). Když moje miminko pláče, říká tím vlastně, že jsem dobrá máma, na kterou se může spolehnout. A že je to miminko s chutí do života.
Stokrát horší bylo, když byla kvůli žloutence a ztrátě váhy první týden kompletně apatická, neplakala, jen spala, neměla sílu ani pořádně jíst. Oproti tomu je zdravý silný řev fakt lepší (i když na nervy). Dítě, které řve, neumírá
A sice je „na hlavu“ když jdu na záchod a ty necelé dvě minuty stačí k tomu, aby se probudila a začala plakat, ale zas ten pocit, když stačí že si jí vezmu k sobě a ona v sekundě zmlkne a je spokojená, je taky super. Má nějaké zdravotní problémy, se kterými jí pomoct nemůžu a jsou jí nepříjemné, takže když jí pak můžu efektivně pomoct jen tím, že se jí vezmu k sobě, je to jak terapie 
Takže i kdybys měla plakavější kousek, není to tak strašné zakladatelo 
A na řeči mámy se vykašli, já bych teda i zvážila, jak moc často se musím vídat s někým, kdo mě během těhotenství takto „straší“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.6.22 16:25
@azer_ta píše:
No od té doby mi to samozřejmě leží v hlavě a hledám, zda je toto fakt dedičné a mám se bát?
Mám tři děti a nejstarší dcera je povahově celá já Stejně jako mimino uřvaná, stejně od malička tvrdohlavá, stejně vzteklá Chvála Bohu se (opět stejně jako já) tu svoji vzteklost naučila postupně ovládat, ale zejména v pubertě byla na zabití, protože jsem v ní naprosto přesně viděla sebe a naprosto přesně ve mně oživovala vzpomínky a já se musela hodně, hodně, hodně a opravdu strašně hodně držet, abych po ní nevyjela úplně stejně, jako vyjížděla ona po mně.
Mladší dvě děti byly v pohodě, ale konečně to můj mladší brácha taky, že
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
